Barrister & Principal strana 14 z 42

Tato kniha je nejen příručkou pro ty, kdo chtějí posilovat roli mentoringu a budovat mentorské kapacity v českých školách, ale i inspirací pro všechny, kteří podporují změny, kterým je vystaveno tradiční školství v prostředí rostoucího počtu alternativních forem vzdělávání. Udržet vzdělávací monopol není sice dlouhodobě možné, ale jeho ztráta nebude znamenat ani konec tradičních forem vzdělávání formou povinné školní docházky. Systém, školy, ale i jednotliví pedagogové však na větší konkurenční tlak musí být připraveni. Jednotlivé kapitoly reprezentují základní oblasti problematiky mentoringu. Použité metody směřují k posílení rozvoje kompetencí pedagogů v rámci základního, středního a vyššího odborného stupně vzdělávání. Koncepce knihy je navržena především tak, aby zlepšila postavení cílové skupiny pedagogů a posílila úlohu mentoringu. Kombinací zvolených metod dojde jak k prohloubení odborné znalosti a kvalifikaci pedagogů v oblasti mentoringu, tak ke zlepšení pedagogických schopností směřujících ke zkvalitnění sdílení zkušeností mezi pedagogy. Stěžejní část knihy tvoří pasáž věnovaná postavení mentoringu v českém školství a jeho aplikaci ve školní praxi, část věnovaná ICT jako podpoře mentoringu a část věnovaná metodám vzdělávání dospělých a institucionalizaci mentoringu na českých školách. Na závěr jsou uvedeny dosavadní zkušenosti českých škol prostřednictvím případových studií. Záměr autorů je vytvořit praktickou příručku a tím podpořit využívání mentoringu a posílení mentorských kapacit na školách v ČR.

Předkládáme čtenářům další svazek cenného souboru plánů lidových staveb na Moravě, ten- tokrát z bývalého okresu Třebíč. Ten patří k nejobsažnějším ze souboru zaměření, určených k publikování v zamýšleném Katalogu moravské lidové architektury. Svojí funkční bohatos- tí, obsahující tkalcovnu, cechovní tkalcovskou chalupu, kovárnu nebo rybníkářství stejně tak jako různé typy rolnických usedlostí od malých až po ty nejrozsáhlejší, se řadí mezi nejzají- mavější celky celého Kurialova archivu. Výjimečný je i rovnoměrností zastoupených příkladů z jednotlivých částí třebíčského okresu. Překvapuje také množství archaických forem, které zde dožívaly. Když bylo možno ještě po druhé světové válce najít tolik archaických prvků a konstrukcí, napadá nás, kolik by toho bylo možno objevit např. v době počátků národopisného bádání kolem Národopisné výstavy českoslovanské, před níž se masově vyhledávaly kroje, zapisovaly zvyky, evidovala keramika, sbíraly textilie atp. Stavby byly zkoumány také, ale zdaleka jim nebyla věnována taková pozor- nost, jakou by si zasloužily, a tak mnohé nebyly vůbec zaznamenány. V tomto svazku bylo možno využít poznámky, které se z doby zaměřování dochovaly. Dozví- dáme se tak to, co by už dnes nebylo možno zjistit, a tím získáváme bohatší obrázek nejen o stavbě samé, ale mnohdy i o obyvatelích, kteří dům stavěli a žili v něm. Pokud byly zachyceny nářeční podoby názvů místností či jiné termíny, uvádíme je v textu. Časové údaje o stáří po- cházejí z úst vlastníků nebo tehdy v terénu zkoumajících studentů, a vztahují se tedy k době zaměřovací akce, v našem případě je to období 1946-1948. Katalog, obsahující zaměření v měřítku 1:25 a 1:50 a také některé výsledky z inventarizace sta- vebního dědictví různých obcí, může svými výsledky sloužit jednak k odborným účelům, ale také k výuce na středních a vysokých školách. Neméně významný je jeho dopad na rozšíření povědomí a znalosti o stavu a vývoji lidového stavitelství na okrese Třebíč.

Druhý titul ediční řady „Kultura & arts management“ nabízí sofistikovaný a filosoficky podložený úvod do problematiky kulturního managementu založený na zkušenostech z Velké Británie. Kniha je cennou a inspirativní příručkou pro ty, kteří pracují v oblasti umění, kultury a veřejné politiky.

Topic-based Vocabulary for Advanced Learners Moderní učebnice prověřená mnohaletou praxí doplněná e-learningovou podporou V ČEM SE TATO UČEBNICE LIŠÍ OD JINÝCH? Jde s dobou, ale současně vychází z prověřených učebních metod. Tato učebnice je kolektivním dílem. K jeho vytvoření přispěla celá řada českých učitelů a rodilých mluvčích, kteří v průběhu několika desetiletí řešili stejný problém – jak naučit studenty mluvit anglicky tak, aby byli schopni komunikovat v každodenních situacích a byli připraveni úspěšně splnit požadavky jazykových zkoušek na vyšší úrovni (podle Společného evropského rámce úrovně B2 až C2). V dnešní době se stále více lidí učí angličtinu i po ukončení studia na různých typech škol. Samostudium a využití možností, které nabízí internet, se stává součástí běžného života. Je proto třeba, aby i studijní a výukové materiály „šly s dobou“ a byly šity na míru dnešním studentům. Cvičení obsažená v původním vydání učebnice byla určena převážně pro práci ve třídě. Nyní je součástí učebnice také klíč a slovníček zahrnující nejdůležitější výrazy. Důležitou součástí učebnice je e-learningová podpora na adrese: http://go.phil.muni.cz/anglictina nebo http://psknihy.cz/anglictina-konverzace-pro-pokrocile Umožňuje využívat online materiály, vytvořené přímo jako doplněk učebnice, jako například drilování slovíček pomocí aplikace Quizlet, dostupné i pro mobilní telefony a tablety. Najdete zde i řadu dalších studijních materiálů: poslechová cvičení k učebnici ve formátu MP3 seznamy slovíček ke všem stranám učebnice s překlady pro snadnější přípravu na výuku či samostudium glosáře kolokací s příkladovými větami seřazené podle témat otázky a překladové věty ke všem tématům interaktivní online testy odkazy na další materiály na internetu

Kniha není běžnou příručkou o tom, jak či jaké pít víno, kterých existují tisíce. Je sofistikovaným filosofickým průvodcem myšlením o víně, ale i osobním vyznáním. Knihou napsanou s typickým anglickým humorem, vášnivou a zaujatou obhajobou nápoje, bez něhož by nevznikla civilizace. Obrací se na všechny myslící lidi, u nichž módní posedlost zdravím úplně neutlumila potěšení z věcí tělesných, a filosoficky obhajuje prastarou myšlenku, připisovanou již Platónovi, že bohové nikdy člověku nedali nic znamenitějšího a cennějšího než víno. Scruton vtipně demaskuje pokrytectví bojovníků proti alkoholu, a to nikoli proto, aby podporoval neřest, ale aby ukázal, že víno se nevylučuje se ctností. Pokud chceme žít plnohodnotný život, měli bychom si umět užívat darů této země. Dnes se diskutuje především o tom, zda pití vína je či není dobré pro fyzické zdraví. Mnohem podstatnější je však podle Scrutona vliv vína na zdraví duševní – a to záporný, když se nedbá na kulturu pití, a kladný, když se na ni dbá. Víno se výborně hodí nejen k jídlu, ale ještě lépe k přemýšlení. A nic neladí s vínem lépe než filosofování. Stará moudrost říká, že ve víně je pravda. A to nejenom v tom, co na sebe ovíněný člověk rozvázanějším jazykem prozradí. Víno je i cestou k pravdivému poznání tohoto světa, k smíření se s ním. Líčí náš vezdejší svět jako ten pravý a oslavuje jej. Vrhá světlo do nitra člověka, do jeho duše, naznačuje mu jinou cestu k poznání bytí. Nezatemňuje však přitom světlo dopadající na náš svět jako například silné destiláty, ani nám jako drogy nesugeruje, že jsme na prahu jiné reality. Posvěcuje skutečnost tady a teď. Nic jiného z toho, co jíme a pijeme, nemá kolem sebe takovou auru významů jako víno. A proto také ti, kdo proti němu bojují a odmítají je pít, nám o sobě říkají jednu podstatnou věc – že nejsou na této zemi doma.

Nejnovější díl trilogie Josepha Ratzingera – Benedikta XVI. přináší výklad příběhů Ježíšova dětství v Matoušově a Lukášově evangeliu. Autor jej čtenářům předkládá jako prolog k dílům, věnovaným Ježíšovu veřejnému působení (I. díl) a jeho utrpení, smrti a zmrtvýchvstání (II. díl). Překvapivě čtivě a srozumitelně sleduje a porovnává způsoby, jimiž oba evangelisté už na událostech Ježíšova dětství ukazují, že v Ježíši se naplňují dějiny spásy. Otázka, co chtěli sdělit autoři evangelií, se v papežově exegezi opět prolíná s otázkou univerzálního i individuálního významu biblických textů, jejich pravdy pro přítomnost a budoucnost. Kniha je na jedné straně určena široké veřejnosti – k meditaci o Ježíšově narození, o místech, postavách a dějích s ním spjatých je zván každý otevřený čtenář. Zároveň zaznamenává celou škálu reakcí v odborných kruzích – zejména argumentací ohledně historické substance Matoušových a Lukášových textů o Ježíšově dětství rozčeřil Benedikt XVI. hladinu debat o exegezi a teologii dnes.

Papež František mění zažitý obraz nelítostné církve vedené panovačnými vládci a snaží se působit jako prostý kněz, jehož hlavní starostí je pomáhat lidem trpícím úzkostmi moderního života a nejistotou v období ekonomické krize. Neuznává hranice mezi věřícími a nevěřícími. Neodsuzuje homosexuály. Ctí všechna nábožen­ství – na Zelený čtvrtek dokonce políbil jisté mladé muslimské ženě nohy – a díky zkušenostem z argentinských slumů dobře ví, co je to skutečné utrpení lidí stojících na okraji společnosti. Současně je to ale i jezuita, stratég nepostrádající politické myšlení: neomezuje se pouze na nový dialog s lidmi všech vyznání i bez něj. Součástí jeho odvážného plánu je reforma církve pro jednadvacáté století, v němž již nadále nemůže fungovat jako absolutistická monarchie. Chce reformovat římskou kurii, v souladu se závěry Druhého vatikánského koncilu posílit roli bisk­upů, pročistit Vatikánskou banku a zprůhlednit církevní finance, reorganizovat Italskou biskupsk­ou konferenci, která se podle něj musí zříct své politické role, a změnit přístup věřících k homosexualitě. A to není vše: František by do rozhodovacích procesů v nejvyšších sférách katolické církve rád zapojil ženy. Marco Politi nabízí nový, mimořádně zasvěcený pohled na tolik obdivovaného papeže reformátora: otevřeně mluví o jeho problémech a těžkostech, pomlouvačných kampaních a také přelomovém konk­láve, jehož členové odmítli tradici evropských papežů a nového Svatého otce našli až v Jižní Americe.

Od uznávaného historika a autora bestsellerů Paula Johnsona – „velmi čtivý a zábavný životopis“ (The Washington Post) jedné z nejvýznamnějších osobností v moderní evropské historii: Napoleona Bonaparta. Jen málokterý jednotlivec dokázal ovlivnit dějiny zásadněji než Napoleon Bonaparte. I když byl u moci jen po desetiletí a půl, jeho vliv nepřestal být patrný dodnes a mnoho lidí stále obdivuje jeho nezdolnou vůli. Jednou z hlavních tezí Johnsonovy knihy je, že Bonaparte nebyl ideolog, nýbrž oportunista, kterému se podařilo využít dějinné náhody Francouzské revoluce k tomu, aby se vyšvihl na vrchol moci. Poté rozpoutal v Evropě nejničivější války, jaké starý světadíl do té doby zažil. Vůbec poprvé hrály v obrovském růstu armád podstatnou roli masové odvody a v bitvách se střetávaly celé národy. Zrodil ze nový koncept totální války a vyrostly instituce jako tajná policie, rozsáhlá profesionální špionáž, vládní propagandistická mašinérie nebo předstírání údajně demokratických postupů, voleb a plebiscitů. Johnson čtenáře poutavým způsobem seznamuje i s mnoha fakty Napoleonova soukromého života, ať už jde o jeho rodinu, dvě manželky, milenky či vyhnanství a smrt na Svaté Heleně.

Svazek představí Grušovo literárně-esejistické a vědecké dílo před Sametovou revolucí v roce 1989 a před autorovou diplomatickou a krátkodobě též politickou kariérou která dále výrazně formovala ráz jeho textů. Eseje a studie o literatuře a kultu ře s příspěvky z Plamenu, Literárních novin a Literárních listů, Tváře, Sešitů pro mladou literaturu a Zítřka a několika sborníků (Slyšet se navzájem, 1966) z šedesátých let; dále ze samizdatových sborníků (jako Hlasy nad rukopisem Českého snáře, 198 1) a exilových časopisů a sborníků z let sedmdesátých a osmdesátých Svědectví, Rozmluvy, Listy, Právo lidu, 150000 slov, Acta, Most, sborníky Hodina naděje ? 1978, Generace 35?45 ? 1986; z německých časopisů osmdesátých let (Die Welt, Die neue Gesell schaft. Frankfurter Hefte ad.) a s několika studiemi z osmdesátých let publikovanými buď po r. 1989 v Německu (v Zur tschechischen Literatur 1945?1985, 1990) anebo v Československu (Cenzura a literární život mimo masmédia, 1992).

O manželství, lásce, dětech, smrti, věrnosti, zradě, hledání věčného mládí, pokrytectví a především o tom, co to znamená být dobrým člověkem. Sourozenci, kteří si v ničem nejsou podobní: Ritchie bohatý a ze svého pohledu šťastně ženatý a milující m už ve skutečnosti sice v roli manžela, otce i bratra morálně selhává, přesto se mu daří své chování podle potřeby racionalizovat a ani ho nenapadne, že by snad nebyl v podstatě dobrým člověkem. Přitom je zřejmé, že je to slaboch, který nikdy neodolá čokoládovému pudinku a dvojité whisky, natož nymfičkám pod zákonem. Jeho cesta od bouřlivácké rockové hvězdy k televiznímu producentovi načančané reality show je lemovaná podvody a mimomanželskými vztahy. Bec mladší sestra, se snaží i za cenu vlast ního sebezničení objevit vakcínu proti malárii, žije si po svém, na společenské konvence a pokryteckou morálku kašle, přesto se snaží žít eticky. A katalyzátor příběhu Val, bývalý přítel Bec, psychopat, fanatik, majitel Žumpy bulváru, který vyt ahuje špínu na známé osobnosti, které se nevykoupí tím, že mu poskytnou špinavé pikantnosti o někom jiném. V jeho osidlech uvázne záletný Ritchie. Jak daleko bude ochoten zajít, aby si zachránil svou vlastní kůži?

Číst výpovědi „přeživších holocaust“ je jako absolvovat skotský střik. Čtenáře nejprve plnou silou zasáhne proud ledové hrůzy, ale vzápětí ho poleje vlna horkosti. Člověk se mimoděk brání chladu těch syrových a věcných výpovědí mužů a žen, kteří přežili. Brzy je ale naopak vděčný, že to všechno, o čem se dozvídá, je „jen“ mrtvá historie a dávná minulost, že jeho samotného ani jeho blízkých se to netýká. Tak zběsilé a nepochopitelné se to vyprávění jeví, tak neuvěřitelné a těžko stravitelné je. A nemylme se, žijí-li ještě ti, kdo si vše pamatují, není to dávno. Je jich jen zlomek, nepatrné množství proti šesti milionům. Ale jestliže nás ten zlomek výpovědí děsí, jak by na nás asi působily příběhy těch šesti milionů mrtvých?

Přínos aktivizačních metod ve výuce spočívá v tom, že přeměňuje pasivní studenty (posluchače) v rovnocenné partnery, kteří se přímou zkušeností (svojí aktivizací) naučí mnohem více než při jednostranném použití tradičních výukových postupů. Aktivizační metody kladou důraz na samostatné řešení problémů, týmovou práci, diskusi a spolupráci s pedagogem, což vede nejen k vyšší participaci studentů, ale ve výsledku i k větší efektivitě výuky. Úspěšná a ověřená publikace nabízí ucelený přehled aktivizačních metod, které autoři popisují nejen teoreticky, ale především z praktického pohledu, na základě vlastních dlouholetých pedagogických zkušeností. Kniha je příručkou moderního pedagoga, jejímž cílem je podpořit proces zavádění a využívání aktivizačních metod na školách všech stupňů v České republice.

Jak vznikla Opoziční smlouva? Jaká byla role Václava Havla, Miloše Zemana, Václava Klause, Josefa Luxe či Jana Rumla? Z čeho se zrodila krize v České televizi a jaké byly její důsledky? Existují zahraniční analogie Opoziční smlouvy? Vedlo spojenectví ČSSD a ODS z let 1998-2002 k deformaci či tunelování demokracie? Proč se česká politika barbarizovala? Čtivá práce známého politologa je pokračováním jeho předchozí knihy Éra nevinnosti. Česká politika 1989-1997. Autor zde mapuje důležitý předěl v dějinách české politiky, spojený s kontroverzní Opoziční smlouvou, a nabízí pronikavou analýzu klíčových událostí této doby. Text doplňují dobové fotografie, které dokreslují specifickou atmosféru let 1998-2002.

Když Dwight D. Eisenhower získal v roce 1952 nejvyšší počet hlasů v dějinách Spojených států, stal se prezidentem nejmocnější země světa, jež navíc vstupovala do desetiletí prudkého hospodářského rozmachu. Proslulý britský historik Paul Johnson nám v novém životopise velkého vojáka a státníka odhaluje základní zdroje jeho mimořádného úspěchu a srozumitelně přibližuje jeho vývoj od talentovaného štábního důstojníka přes pětihvězdičkového generála až k jedné z vůdčích osobností „amerického století“. Johnson vyzdvihuje jeho rozvahu, smysl pro humor a přirozené velitelské schopnosti. Provází nás jeho dětstvím v prostém prostředí Kansasu, léty studia v prestižním West Pointu a dlouhou cestou k nejvyšším vojenským postům. Jednoznačně odmítá názory některých jeho dřívějších kritiků, kteří ho obviňovali z lenosti a nedostatku vůdcovských schopností. Ukazuje ho jako člověka nedoceněné inteligence, energie a sebekázně. Podrobně se zabývá jeho působením v roli vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě, v níž Eisenhower prokázal během nejhrozivějšího konfliktu světových dějin své výjimečné strategické přednosti. Johnson jej představuje jako rozeného vůdce, generála i prezidenta a současně vysvětluje příčiny jeho úspěchu, k nimž patřila jeho nezdolná pracovitost, schopnost vyjít s lidmi, umění spolupracovat s médii, nenápadná důslednost a nesmírná inteligence, kterou dovedně skrýval pod maskou „prostého vojáka“. Právě tyto přednosti jej podle Johnsona provedly nejobtížnějšími fázemi dvacátého století: druhou světovou a studenou válkou, obdobím boje za občanská práva a nelehkými lety mccarthismu.Řada Eisenhowerových myšlenek a postojů z doby jeho působení v Bílém domě, především jeho schopnost udržet vyrovnaný rozpočet, šikovné manévrování tváří v tvář opozičnímu kongresu a jeho obavy z přílišné moci vojensko-průmyslového komplexu, inspiruje i současnou politickou reprezentaci.

Kdo vlastně byla a kam se poděla Dora Bruderová? Těžko říct, jestli příběh, který čteme, je realita, nebo přelud, jestli se vynořil z autorovy paměti, nebo je výtvorem imaginace. Pátráme v rozostřených tvářích z amatérských fotografií, uhadujeme jejich osudy, touláme se neznámými ulicemi, vstupujeme do cizích domů a bytů. Z nalezených předmětů se pokoušíme dozvědět něco o životě jejich někdejších majitelů. Přítomnost má význam pouze tehdy, lze-li v ní nalézt zbylé stopy minulosti. Cestou kulisami času narážíme vždy na ta samá období – na léta okupace a na Paříž šedesátých let 20. století. Výchozím bodem románu Dora Bruderová je drobný inzerát z roku 1942 – v okupované Paříži hledají rodiče svou patnáctiletou dceru. Rekonstrukce dívčina života a jejího zmizení je skutečnou skládankou, řešení se však nedočkáme, neboť k úplnému obrazu vždy chybí několik dílků.

Kdo vlastně byla a kam se poděla Dora Bruderová? Těžko říct, jestli příběh, který čteme, je realita, nebo přelud, jestli se vynořil z autorovy paměti, nebo je výtvorem imaginace. Pátráme v rozostřených tvářích z amatérských fotografií, uhadujeme jejich osudy, touláme se neznámými ulicemi, vstupujeme do cizích domů a bytů. Z nalezených předmětů se pokoušíme dozvědět něco o životě jejich někdejších majitelů. Přítomnost má význam pouze tehdy, lze-li v ní nalézt zbylé stopy minulosti. Cestou kulisami času narážíme vždy na ta samá období – na léta okupace a na Paříž šedesátých let 20. století. Výchozím bodem románu Dora Bruderová je drobný inzerát z roku 1942 – v okupované Paříži hledají rodiče svou patnáctiletou dceru. Rekonstrukce dívčina života a jejího zmizení je skutečnou skládankou, řešení se však nedočkáme, neboť k úplnému obrazu vždy chybí několik dílků.