Epocha strana 84 z 107

K pojetí dějin a dějinnosti ve filosofii symbolických forem Ernsta Cassirera. Kniha se zabývá výkladem jednoho z nejpronikavějších filosofů dvacátého století, Ernsta Cassirera, o tom, co jsou to dějiny a proč mají takový význam pro moderního člověka. Mohou být dějiny vědecké a jestli ano, je jejich vědeckost? než vědeckost přírodních věd? Jak zřetelná a potřebná je hranice mezi dějinami a uměním? A proč potřebuje člověk žít v čase dějin, aby dokázal žít pospolu s druhými lidmi?

Mír mezi křesťany a muslimy je křehký jako srdce nezletilé Alcorské prostitutky. Tedy pokud nemáte na mysli Ingrid, jejíž přednosti jsou nejenom vepředu, ale i vzadu, nahoře, dole a hlavně uprostřed. Daniel Kalandra, bývalý pašerák alkoholu a pornogr afie, toho času špion v carských službách, si Ingridiny schopnosti získávat důležité informace nemůže vynachválit. Jenže čas na svádění cizích agentů a sledování muslimských zvědů pominul. Válka se vrací a přichází čas, kdy jde o všechno. Budoucnost těch, kdo nevyznávají Mohameda jako proroka Božího, visí na vlásku. A ten vlásek najdete na hlavě Daniela Kalandry. Akční science fiction román, pokračování knihy Poutník z Mohameda.

Když šéf SS Himmler posílal Hitlerovi hlášení o výbuchu Varšavského povstání, vložil do něj i dvě krvelačné pomstychtivé věty, které se stal názvem této knihy. Neuvěřitelných třiašedesát dní hrdinského odporu zaplatilo životy na dvě stě tisíc Varšava nů. Nacistická zběsilost v průběhu bojů i po kapitulaci povstalců proměnila polskou metropoli v moře trosek. Jeden z nejtragičtějších dějů dvacátého století je i po šedesáti sedmi letech stále živou ranou polských dějin. A také bolavým místem svědo mí vítězů druhé světové války. Jak se zrodila a kam směřovala povstalecká Armija krajowa, Domácí armáda - nejpočetnější vojsko, jaké se kdy připravovalo v konspiraci na otevřenou válečnou akci? Proč udeřila právě 1. srpna? Jak dokázali chatrně vyzbro jeni "chlopaci z AK" tak dlouho čelit drtivému tlaku těžkých zbraní? Proč jim Rudá armáda - které vytvářeli cenné předmostí pro útok na západní břeh Visly a dál na Berlín - nepřišla na pomoc? Vyčerpali v té věci západní spojenci všechny možnosti nátl aku na Stalina? Jaké byly další osudy přeživších povstalců v rdousivém sevření totalitní zvůle? Desítky let bojovali poctiví polští vlastenci o pravdivý obraz povstalecké epopeje, o čest, kteří jí právem patří. I český čtenář by měl poznat celou pr avdu ve všech jejích souvislostech.

Když šéf SS Himmler posílal Hitlerovi hlášení o výbuchu Varšavského povstání, vložil do něj i dvě krvelačné pomstychtivé věty, které se stal názvem této knihy. Neuvěřitelných třiašedesát dní hrdinského odporu zaplatilo životy na dvě stě tisíc Varšava nů. Nacistická zběsilost v průběhu bojů i po kapitulaci povstalců proměnila polskou metropoli v moře trosek. Jeden z nejtragičtějších dějů dvacátého století je i po šedesáti sedmi letech stále živou ranou polských dějin. A také bolavým místem svědo mí vítězů druhé světové války. Jak se zrodila a kam směřovala povstalecká Armija krajowa, Domácí armáda - nejpočetnější vojsko, jaké se kdy připravovalo v konspiraci na otevřenou válečnou akci? Proč udeřila právě 1. srpna? Jak dokázali chatrně vyzbro jeni "chlopaci z AK" tak dlouho čelit drtivému tlaku těžkých zbraní? Proč jim Rudá armáda - které vytvářeli cenné předmostí pro útok na západní břeh Visly a dál na Berlín - nepřišla na pomoc? Vyčerpali v té věci západní spojenci všechny možnosti nátl aku na Stalina? Jaké byly další osudy přeživších povstalců v rdousivém sevření totalitní zvůle? Desítky let bojovali poctiví polští vlastenci o pravdivý obraz povstalecké epopeje, o čest, kteří jí právem patří. I český čtenář by měl poznat celou pr avdu ve všech jejích souvislostech.

Asgardia je šancí lidstva na expanzi mimo Sluneční soustavu. Do posádky Messengera, první lidské expedice na extrasolární planetu, je vkládána obrovská naděje. Plná nadějí je i posádka. Po příletu však začíná zjišťovat, že Asgardia není taková, jaká se zdála - a lidští vetřelci jsou zde vystaveni smrtelnému nebezpečí. Jak se blíží k odhalení důvodu, proč se na tiché planetě nerozvinula akustická komunikace, šance na jejich únik ve zdraví se stále snižují...

Kdo čistil Saddámu Husajnovi cestu k moci? Proč pokračovaly sankce OSN i po iráckém stažení z Kuvajtu v roce 1991? Kdo poskytl Iráku zakázané zbraně, kterými bylo zdůvodňováno pokračování embarga OSN? Byla to náhoda, že se Česká republika jako první země světa zapojila do amerických plánů na "osvobození" Iráku a že jako první evropská kontinentální země vyslala svoje vojáky k irácké hranici? Skutečně hrozil irácký útok americkému rádiu v Praze a skutečně Irák ohrožoval mezinárodní bezpečnost? Kd o vymyslel spojení Iráku s islámskými teroristy? Jak to, že v Iráku nebyly nalezeny zbraně hromadného ničení? Proč se Irák po "osvobození" stal nejnebezpečnějším místem na světě a proč Praha degradovala z privilegovaného hospodářského partnera Iráku na přehlíženého outsidera? Kdo zavlekl do Iráku infekci Al-Káidy, mor občanské války a bezprecedentní korupci? Na tyto a řadu dalších otázek hledají odpovědi dva autoři, kteří mají s moderním Irákem mezi českými publicisty bezesporu největší osobní z kušenost. Miroslav Belica prožil v Iráku v době sankcí OSN jako vedoucí zastupitelského úřadu České republiky přes čtyři roky a jeho syn Tomáš jako student ještě o dva roky více. Oba dva měli štěstí, že znalost arabštiny a dalších světových jazyků ji m umožnila stýkat se s širokým a velmi různorodým spektrem lidí: s Iráčany ze všech společenských vrstev, s rodinami diplomatů ze Západu i Východu, s pracovníky agencií OSN, s našimi experty i se zahraničními novináři. Vedle zdrojů světového tisku a specializovaných webů široce pracovali s databázemi mezinárodních organizací, prostudovali deseti tisíce stran dokumentů Rady bezpečnosti a dalších orgánů a agencií OSN týkajících se Iráku. Na vlastní kůži poznali Irák, jaký je, mohli porovnávat real itu s propagandou Saddámova režimu stejně jako s mediálním managementem a reálpolitikou druhé strany. Získali citlivost na falešné tóny a zkreslování, alergii na manipulace a lži "padni komu padni". Někdy s pobavením, jindy s rozhořčením sledovali, j ak kolem irácké horké kaše tancovala pod cizí taktovkou podstatná část českého establishmentu a jak se s tím vypořádávala rozhodující média. Tehdejší hlavní aktéři by dnes možná dali přednost všeobecnému zapomnění. Aby se tak nestalo, aby písky zapom nění nezavály souvislosti dramatu, který se tak draze obešel miliónům Iráčanů, ale nejenom jim, rozhodli se autoři napsat knihu o tom, jak se Česká republika a čeští rodáci podíleli na osudových událostech, které se odehrávaly na území bývalé Mezopot ámie v posledních dvou desetiletích. Rozhodujícím kritériem, kterým se při sestavení této retrospektivy řídili, byla věrnost faktům. A pokud fakta zasazená do kontextu mezinárodního práva nevyznívají lichotivě pro některé české aktéry, není to vina a utorů. PhDr. Miroslav Belica (1952) Arabista. Problematikou Blízkého východu se zabývá čtyři desetiletí. V zemích tohoto regionu prožil v řadě diplomatických funkcí téměř patnáct let, v letech 1996-2001 působil jako vedoucí zastupitelského úřadu ČR v Iráku. Až do roku 2004 pracoval na MZV jako zástupce ředitele odboru OSN a odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Tomáš Belica (1981) Novinář. V letech 2000 - 2003 studoval na filosofické fakultě Bagdádské univerzity, katedře angličtiny a francouzštiny. Pracoval u francouzské mediální společnosti Avedya a dva roky v politickém oddělení deníku Blesk. V současnosti je redaktorem deníku Metro.

Mladík Syr'dan přijíždí do bájného Averot'hu jako divák na turnaj čarodějů. Městu vládne Rada čarodějů, Ka'tan, a Mág vládnoucí mocí, které se nic na světě nevyrovná. Syr'dan ještě netuší, že v Averot'hu nalezne kromě zábavy také lásku, nenávist a možná i smrt. Z nebe se jako supi snášejí Ka'tani a unášejí lidské oběti, zatímco jejich vůdce, zrádný Spálený čaroděj, intrikuje proti lidem i králi. A samotný Mág vyzve Syr'dana na souboj, v němž může zůstat naživu jen vítěz. Jiří Mazurek (1974) patří k nové generaci spisovatelů české fantastiky, přičemž za relativně krátkou dobu publikoval množství kvalitních povídek. V časopise Ikarie mu vychází především science fiction (Živé barvy, Mrakodrap, Coaldový důl aj.), v Pevnosti zase fantasy (Oči Mag'rebu, Vyzvědač). Kromě toho je také autorem sci-fi příběhu pro mládež Želes (2007) a dvou rytířských fantasy románů Legenda o Rennardovi (2009) a Legenda o Garonně (2009; Cena Karla Čapka), které vyšly pod hlavičkou Edice Pevnost.

Na bývalého snoubence se dá jen těžko zapomenout. Když Anitě Blakeové ve tři ráno zazvoní telefon, chvíli si myslí, že je to on. Není. Je to jeho bratr a nepřináší dobré zprávy. Jak se zdá, bývalá láska Anitina života se nechala zavřít do vězení za pokus o znásilnění. Anita Blakeová se živí jako expert na nadpřirozené jevy a je tedy schopna uvěřit téměř čemukoli. Jenže Richard, i když je netvor, by ženě nikdy neublížil. A tak se Anita ocitá v divočině Tennessee, protože ho chce zachránit. Má jen několik dní na to, aby zjistila, kdo a proč to na něj navlékl. Brzy nastane úplněk, a pokud bude Anitina vlkodlačí láska tou dobou ještě za mřížemi, bude čelit něčemu mnohem horšímu, než jsou lidské soudy... Série knih s Anitou Blakeovou v hlavní roli se odehrává ve fiktivním fantasy světě, ne nepodobném našemu. Jediným rozdílem je to, že v St.Louis kromě obyčejných lidí žijí také upíři, vlkodlaci a jiné nadpřirozené bytosti. Anitinou hlavní profesí je oživování mrtvých, často pomáhá policii při práci na trestných činech spáchaných nadpřirozenými bytostmi. Současně je popravčí upírů a nekromantka. Téměř detektivní příběhy jsou skrz naskrz protkány erotikou a vztahovými peripetiemi, které hlavní hrdinka prožívá s upířím Vládcem města Jean-Claudem, vlčím králem Richardem a mnohými dalšími. Laurell K. Hamiltonová (*1963) se narodila v Arkansasu a její doménou jsou právě knihy, které mísí dohromady žánr detektivní fantasy s erotikou a romantikou. Mezi její nejznámější díla patří právě série knih s Anitou Blakeovou a dále městská fantasy série Merry Gentry. Laurell K. Hamiltonová žije v St. Louis s manželem Jonathonem Greenem a dcerou Trinity.

Do začátku 1. světové války aeroplány vzlétaly především při různých sportovních leteckých soutěžích, armáda je využívala jen omezeně, dávala přednost vzducholodím a balonům. Představitelé armády si však už v prvních měsících války uvědomili význam letadel při pozorování a snímkování pozic nepřítele, velké stroje byly postupně využívány k bombardování území protivníka. Rychlé stíhací stroje, vyzbrojené kulomety, umožňujícími střílet i dopředu skrz okruh vrtule, se kromě tanků staly novou a nebezpečnou útočnou zbraní. Nejslavnějším německým pilotem byl nesporně Manfred von Richthofen, nazývaný podle barvy svého letadla Rudý baron. S osmdesáti sestřelenými stroji je první v pořadí leteckých es. Mezi další úspěšné německé letce patřil například Ernst Udet, Oswald Boelcke, Werner Voss a Max Immelmann. Pojem letecké eso vznikl ve Francii. Patřil pilotovi, který dosáhl ve vzdušném souboji s nepřítelem alespoň pěti vítězství, prvním byl Georges Guynemer už 5. února 1916. Němci počítali za eso pilota od deseti sestřelů. Jak podtitul knihy napovídá, setkáme se také se spojeneckými piloty, kteří bojovali na západní frontě proti Německu. Alespoň několik jmen - Francouzi René Fonck a už zmíněný Georges Guynemer, Angličané Eduard Mannock, Albert Ball, James McCudden, Kanaďan William Bishop. Kniha připomene i české letce, kteří proti sobě stáli na opačných stranách fronty. V rakousko-uherské armádě sloužili například Rudolf Holeka a Jindřich Kostrba, ve francouzské Vilém Stanovský, Jan Štork, Jan Hofman. Podíváme se rovněž na italskou frontu a méně známou východní frontu a také do ruských leteckých továren, kde vynikající konstruktér Igor Sikorskij navrhl mohutný stroj Ilja Muromec. Tehdy neměl ve světě obdoby a ve válce sehrál důležitou roli.

Po celá staletí se snažili jednotliví mořeplavci i celé výpravy proniknout do polárních končin na severu i na jihu Země. Hledali podél severoamerického pobřeží cestu do Číny a Japonska, podobně jako na jih od Ohňové země hledali bájnou zemi na jižní polok

O mimozemské rase Hunů lidé věděli jen jedno: komunikace s nimi probíhá skrze válečné lodě - Hunové totiž útočili na každého, kdo se přiblížil k jejich území. Komandér-poručík Vivian Evansová to moc neřešila, jako nový taktický důstojník na lehkém křižníku Ardent měla plno vlastních problémů. Všechno se ale od základů změnilo, když Ardent dostal rozkaz vydat se na mateřskou planetu Hunů, aby se pokusil s agresivními mimozemšťany navázat přátelský dialog. Jan Kotouč (1987) se coby autor zaměřuje na subžánry military sci-fi a space operu, přičemž většina jeho tvorby se točí kolem konfliktů ve vzdálené budoucnosti v sektoru Hirano. První samostatnou knihu, Pokračování diplomacie (2009), vydal v Klubu Julese Vernea, další román, Tristanská občanská válka, by měl ve stejném nakladatelství vyjít ve dvou dílech během roku 2011. Novela Příliš blízké setkání zvítězila ve své kategorii v Ceně Karla Čapka 2008 a Edice Pevnost přináší její přepracovanou a rozšířenou verzi.

Trosky Cybrainu vydávají svá tajemství. Biologicko-kybernetické univerzum samovolně získává vlastní identitu a hlavně nestojí o jakoukoliv záchranu. Naopak se mění v něco, co se chystá ohrozit reálný svět. Poslední dobrodružství Grega Honberga tak přerůstá ve zběsilou kyberfantasy plnou magie, nepřirozených jevů a neživočišných bytostí, pro které je lidstvo pouze odrazovým můstkem k vyšším cílům. K cílům, ve kterých s lidmi není počítáno... Petr Heteša (1959) byl v devadesátých letech spolu s Karlem Veverkou, Janem Poláčkem a Jiřím W. Procházkou jedním z předních představitelů českého kyberpunku. S prvně jmenovaným autorem spolupracoval mimo jiné na novele Sítě, kanály a stoky (1989) či sbírce dvou povídek Těšíme se na vás!/Bruster (1991). Nyní se zaměřuje na akční romány, v nichž kombinuje fantastiku s detektivkou (Šest diamantů, 2007; Nevermore Baltimore, 2010 aj.). Probuzené peklo je závěrečným dílem retro-kyberpunkové tetralogie Cybrain.

Tzv. černá legenda (leyenda negra) negativně ovlivnila hodnocení španělské (nejen) renesanční filosofie a vědy. V jejím důsledku bylo španělské renesancní vedení přehlíženo, negováno či zpochybňováno; myšlení filosofické bylo zpravidla redukováno pouze na tzv. druhou scholastiku a renesanční mysticismus. Přestože takové postoje a názory jsou prokazatelně mylné, černá legenda dodnes negativně ovlivňuje hodnocení španělské kultury a jejího významu v dějinách. Tato kolektivní monografie má jednak přispět k objasnění příčin vzniku černé legendy a přinést kritickou reflexi jejích důsledků a zároveň má za cíl analyzovat specifika španělského vědeckého, filosofického a kulturního prostředí 16. století, a to zejména ve vztahu k problematice objevování a poznávání Nového světa.

Ve vývoji filosofie minulých dvou století měly rozhodující význam otázky: Co to vlastně je vědecké poznání? Jak souvisí naše poznání a lidská svoboda? Jsou historie, literární vědy anebo sociologie vědami anebo náležejí spíše k uměleckému vyprávění o světě a našem místě v něm? Novokantovští filosofové si tyto otázky kladli v druhé polovině 19. století a učinili z nich centrální téma dobového filosofického bádání. Čtenáře možná překvapí, jak aktuální jsou odpovědi, které na otázku po povaze vědy dával tento, dnes již téměř zapomenutý filosofický směr.

Dějiny starověkého Egypta patří k nejzajímavějším a nejpřitažlivějším epochám vývoje naší civilizace. Říše bájných faraonů rozkládající se kolem legendárního veletoku Nilu udávala takt dění ve Středomoří bezmála čtyři tisíce let. Již od napoleonských výprav přitahuje bez ustání pozornost historiků a archeologů a dodnes nevydala všechna svá tajemství. Nemalý podíl na dosavadním bádání mají přitom čeští odborníci. K nim se řadí i ing. Luděk Wellner, amatérský historik, jenž se studiu egyptských starožitností náruživě věnuje již třicet let a zdatně sekunduje profesionálním kolegům, jak dokládá mimo jiné touto faktografickou knihou. Zaměřil se v ní na dramatické finále Egypta, které se odehrávalo za vlády dynastie Ptolemaiovců. Systematicky mapuje osudy jejích králů, královen, potomků a příbuzných na základě aktuálních poznatků. Líčí jejich rušné a nevybíravé boje o egyptský trůn, mocenské zvraty, intriky a pády. Sleduje osudy svých hrdinů od rozpadu říše Alexandra Velikého a nástupu Ptolemaia I. k moci až po impozantní zoufalé úsilí Kleopatry o záchranu Egypta před dravým Římem. Jako na filmovém pásu nechává autor defilovat postupně všechny faraony ptolemaiovské krve jednoho za druhým, ušlechtilé charaktery stejně jako padouchy. Plasticky vykresluje spletité poměry uvnitř jejich rodu, vztahy s panovnickými rody sousedních říší tehdejšího Středomoří, politické i vojenské konflikty, dění na královských dvorech i bohatý kulturní ruch ve znamení tzv. helénismu. Text je doplněn tabulkami, portréty, rodokmeny a mapkami, kresbami a množstvím fotografií.

Italská bojiště byla vždy místy, kam generálové z Vídně rádi posílali pluky z českého království. Válka v roce 1859, v níž se rozhodovalo o sjednocení Itálie, je toho dokladem. Masakr, který se odehrál na pláni a pahorcích u italské vesnice Solferino v červnu 1859, byl bitvou, která byla do rakousko-pruského krveprolití u Hradce Králové v roce 1866 druhou největší po bitvě národů u Lipska (1813). Itálii se poté otevřela cesta ke sjednocení a Prusko pochopilo, že Rakousko je natolik slabé, že bude možné otevřít otázku sjednocení Německa vedoucí k bitvě u Hradce Králové. Třebaže se může z českého pohledu zdát, že se jednalo o cizí válku, skutečnost je diametrálně jiná, protože "tam u Solferina" zůstalo nemálo Čechů a Moravanů. A také jejich utrpení se podílelo na vzniku Červeného kříže, jehož založení pár let poté bylo inspirováno právě obrovskými počty zraněných na obou stranách bojujících armád.