Epocha strana 87 z 107

V Domhanu panuje křehký mír mezi mágy a lidmi bez magických schopností, avšak po léta skrývaná nevraživost nakonec vrcholí podlým vražděním. Daleko od mocenských intrik vyrůstá trojice přátel: Red, králův synovec a neobyčejný kouzelník, Gorak, syn mocného

Cybrain je napůl biologický obří počítač. Připojení lidského mozku formou jeho dočasného pronájmu z něj pak dělá superpočítač. Všechno funguje, než se mezi "napojenými" nedobrovolně objeví hlavní hrdina. A zemře-li v kyberprostoru, zemře i v reálném světě. Nezbývá mu než se pokusit dostat zpět do normálního života. Na cestě za svobodou ale číhají zbytky zmutovaných softwarových řetězců personifikovaných do zabijáckých kyborgů, krvelačných monster a smrtících antivirových policistů…

Život v Domhanu se změnil. Zákony krále Goraka jsou lidem vnucovány pod pohrůžkou smrti, magie je zakázána a děvčátka narozená v roce Ohně jsou bez výjimky vyvražďována. Lidé však nezapomněli na Proroctví o dívce s Dračím znamením, která zemi opět vrátí d

Mladá dívka Elli Rostowová, původem z vyšších vrstev polské židovské buržoazie, se po příchodu německých okupantů do země ocitá se svými nejbližšími uprostřed nesnesitelné bídy a beznaděje varšavského ghetta. Později se dostává ven a pracuje jako Polka s padělanými doklady u německého zaměstnavatele. Při odhalování charakterů postav a líčení zápletek děje vychází autorka z vlastních životních zkušeností v Polsku za druhé světové války. Její dílo je přesvědčivé, neboť je pravdivé i v těch nejkrutějších a zároveň nejabsurdnějších situacích, které daná doba přinášela.

Mytičtí tvorové, kteří žili s lidstvem odnepaměti, jsou najednou blízcí, důvěrně známí a zachovávají určitá pravidla. Proti netvorovi, který pravidla nemá, a kdyby je měl, vysmál by se jim, vyrážejí proto spolu s lidmi vlkodlaci i upíři. Kdo se narodil pod temným měsícem a kdo povstal z podivného deště? Jak zničit bytost, jíž stačí k přežití pár kostí? A pokud vše dobře dopadne, jak se asi povede realitní kanceláři, kterou vedou upírka a vlkodlak?

Na stránkách této knihy se čtenář vrátí na tragický přelom 40. a 50. let. Do doby, kdy nad zemí přebírala kontrolu komunistická moc. Václav Jiřík se však, jak je jeho dobrým zvykem, nezajímá o tzv. velkou politiku, ale obrací pozornost k obyčejným lidem, kteří se pokusili vzepřít zlu a bezpráví. Jejich jevištěm je zejména okolí Chebu, ale i Praha či daleký Seattle. Autor vypráví o proměnách hranic, o převáděčích a jejich praktikách, o zrodu špionáže i kontrašpionáže. O nelidských metodách a provokacích Státní bezpečnosti, o překrucování pravdy a paragrafů. A především o drobných úspěších i hořkých prohrách, které však v nejmenším nesnižují velikost těch, kterých se týkají. Kniha tak vyvrací přežilé černobílé vidění událostí. Především však připomíná jména a činy těch, kteří měli upadnout do zapomnění. Učitel, správce na statku, protinacistický odbojář, mladý voják, slušní příslušníci SNB i prostí civilisté… všichni si zaslouží pozornost! Na opačném břehu umožní čtenářům, a to především mladší generaci, pochopit tragédii poúnorového vývoje, což je dvojnásob důležité pro oblast pohraničí. Většina obyvatelstva sem totiž přišla až po roce 1948, a proto zde, na rozdíl od vnitrozemí, neexistuje souvislé dějinné povědomí.

Cybrain III. Napůl biologický počítač Cybrain je po poslední akci Grega Honberga zcela v troskách a nefunkční. Přesto na něj zůstalo připojených ještě několik lidí, které nelze odpojit, aniž by se do jeho zdevastovaných útrob někdo nevydal. Správci systému se pokusí znovu získat Honberga, jehož čtyřčlenný tým se nakonec skutečně přenese do kybernetických trosek, které měly být podle všeho mrtvé. Nejsou ovšem mrtvé. Jsou smrtící…

Mladá dívka Elli Rostowová, původem z vyšších vrstev polské židovské buržoazie, se po příchodu německých okupantů do země ocitá se svými nejbližšími uprostřed nesnesitelné bídy a beznaděje varšavského ghetta. Později se dostává ven a pracuje jako Polka s padělanými doklady u německého zaměstnavatele. Při odhalování charakterů postav a líčení zápletek děje vychází autorka z vlastních životních zkušeností v Polsku za druhé světové války. Její dílo je přesvědčivé, neboť je pravdivé i v těch nejkrutějších a zároveň nejabsurdnějších situacích, které daná doba přinášela.

Autorská dvojice Neprakta-Švandrlík se víc než třicet let věnovala komiksové tvorbě, která přivedla ke kresleným příběhům celou jednu generaci mladých čtenářů. Tvorbě pro děti se věnovali nejen v dětských časopisech, ale i v novinách a na pokračování vydali téměř dvacítku titulů. K nejznámějším a také nejúspěšnějším komiksům patří seriál Sek a Zula. Vycházel původně v Ohníčku a dětem se jejich prostřednictvím představila dvojice pravěkých sourozenců Seka a Zuly. Na úspěšné vydání titulu SEK A ZULA navazuje další výběr pravěkých příběhů, z nichž většina vychází knižně poprvé. Na 96 stránkách prožijí čtenáři řadu nových dobrodružných příhod se sourozenci Sekem a Zulou, brontosaurem Punťou a jejich přáteli krávou Filomenou, pterodaktylem Inocencem, veleplžem Lumírem, medvědem Archibaldem, hyenou, hlavonožcem, pračmeláky a dalšími zvířaty.

V Domhanu panuje křehký mír mezi mágy a lidmi bez magických schopností, avšak po léta skrývaná nevraživost nakonec vrcholí podlým vražděním. Daleko od mocenských intrik vyrůstá trojice přátel: Red, králův synovec a neobyčejný kouzelník, Gorak, syn mocného

Cybrain III. Napůl biologický počítač Cybrain je po poslední akci Grega Honberga zcela v troskách a nefunkční. Přesto na něj zůstalo připojených ještě několik lidí, které nelze odpojit, aniž by se do jeho zdevastovaných útrob někdo nevydal. Správci systému se pokusí znovu získat Honberga, jehož čtyřčlenný tým se nakonec skutečně přenese do kybernetických trosek, které měly být podle všeho mrtvé. Nejsou ovšem mrtvé. Jsou smrtící…

Vzpomínky a úvahy dlouholetého vysokého funkcionáře Komunistické strany Československa a předsedy československé vlády přinášejí osobní svědectví, jakých není v naší současné politické literatuře mnoho. Historik si nad tímto textem opraví či potvrdí svá zkoumání, pamětník připomene vlastní život s jeho světlými i temnými stránkami, mladý zájemce o historii objeví pohled přímého účastníka událostí, které pomalu přikrývá čas. Jedno je však nejdůležitější autor se rozhodl veřejně popsat svůj dlou hý politický život, své postoje a stanoviska ve složitých poměrech poválečného Československa a neskrývat se při tom za anonymní stranické a státní dokumenty, za kolektivní hlas doby. Tím se také veřejně hlásí ke své odpovědnosti za vlastní kroky a rozhodnutí. Paměti politiků nejsou zpravidla vědeckými dokumenty. Osobní sympatie a antipatie, hořkost i hrdost, touha po uznání i obava ze zlomyslných dezinterpretací vždy provázejí podobné knihy. Text Lubomíra Štrougala má však v našich podmínkách ještě jednu zvláštnost zčásti nahrazuje nepochopitelně chybějící vědecky zpracované monografie předních představitelů Československa po r. 1948. Autor však podobnou ambici neměl. Chtěl, jak z textu vyplývá, přispět k diskuzi o moderních dějinách t éto země a jejich souvislostech. Přitom se mu podařilo zaujmout i čtenáře neodborníka, protože nabízí přímý pohled na život a události doby, kterou si miliony lidí ještě velmi dobře pamatují. Kniha vychází v koedici s Pražskou vydavatelskou společn ostí.

Ostrov blaženosti je východní Šangri-la, po kterém člověk touží a kterého nikdy nedosáhne. Ani v lidských vztazích ani v lásce ani na žádném místě na zemi. Hrdina románu Robert prožívá osudovou lásku k ženě, pro níž je ochoten mnohé obětovat. Psychologie postav procházejících v exotickém prostředí Afriky mezními situacemi od zločinu k vraždě se proměňuje od naivního pohledu na věčnou lásku, k vyzrání a vystřízlivění. Velká láska je tragická, ale svět tragický není, a proto velké lásky zůstanou vždycky jen dobře prodejnou iluzí. Autor v knize zúročuje znalost prostředí z dlouhého pobytu v cizích zemích ve sféře diplomacie. Hrdina příběhu Ostrov blaženosti se potýká s životními strázněmi se zarputilou vírou věčného optimisty, že všechno jednou přebolí a člověk si v koutku duše svůj ostrov blaženosti alespoň na pár chvil najde.

Ostrov blaženosti je východní Šangri-la, po kterém člověk touží a kterého nikdy nedosáhne. Ani v lidských vztazích ani v lásce ani na žádném místě na zemi. Hrdina románu Robert prožívá osudovou lásku k ženě, pro níž je ochoten mnohé obětovat. Psychologie postav procházejících v exotickém prostředí Afriky mezními situacemi od zločinu k vraždě se proměňuje od naivního pohledu na věčnou lásku, k vyzrání a vystřízlivění. Velká láska je tragická, ale svět tragický není, a proto velké lásky zůstanou vždycky jen dobře prodejnou iluzí. Autor v knize zúročuje znalost prostředí z dlouhého pobytu v cizích zemích ve sféře diplomacie. Hrdina příběhu Ostrov blaženosti se potýká s životními strázněmi se zarputilou vírou věčného optimisty, že všechno jednou přebolí a člověk si v koutku duše svůj ostrov blaženosti alespoň na pár chvil najde.

Ostrov blaženosti je východní Šangri-la, po kterém člověk touží a kterého nikdy nedosáhne. Ani v lidských vztazích ani v lásce ani na žádném místě na zemi. Hrdina románu Robert prožívá osudovou lásku k ženě, pro níž je ochoten mnohé obětovat. Psychologie postav procházejících v exotickém prostředí Afriky mezními situacemi od zločinu k vraždě se proměňuje od naivního pohledu na věčnou lásku, k vyzrání a vystřízlivění. Velká láska je tragická, ale svět tragický není, a proto velké lásky zůstanou vždycky jen dobře prodejnou iluzí. Autor v knize zúročuje znalost prostředí z dlouhého pobytu v cizích zemích ve sféře diplomacie. Hrdina příběhu Ostrov blaženosti se potýká s životními strázněmi se zarputilou vírou věčného optimisty, že všechno jednou přebolí a člověk si v koutku duše svůj ostrov blaženosti alespoň na pár chvil najde.

Malé národy se brání těm velkým často vtipem, i utlačovaní někdy bojují proti utlačovatelům humorem a manželé či manželky pod pantoflem po hospodách baví své přátele historkami o svých ženách či mužích. Tak nějak vznikají manželské anekdoty, kterým rozumí a směje se nejen ten, kdo sám ochutnal radostí manželského chomoutu, ale i ti, které to teprve čeká a zatím se úspěšně brání. Snad se na nás nebude laskavý čtenář zlobit, že jsme mezi manželskými tématy nemohli vynechat ani manželské či nemanželské postele jako častý zdroj všeobecného veselí.