Havran strana 10 z 11

Rozsáhlý román mapuje osudy čtyř protagonistů psychiatra, novinářky, autisty a jeho sestry a jejich citová traumata, která ač na první pohled velmi odlišná, ve své podstatě jsou identická: znemožňují svým nositelům plnohodnotný život. Tento polyfonní román s ozvuky filozofického eseje má pečlivě vypracovanou strukturu a na příkladu několika konkrétních lidských příběhů klade obecnou otázku lidského údělu a poukazuje na morální stav současné společnosti.

Sjednocování víry obyvatelstva s panovníkem podle raně novověké zásady uvedené v podtitulu knihy představovalo složitý a dlouhodobý proces, který v Čechách vyvrcholil v roce 1627. Dne 31. července vydal císař, uherský a český král Ferdinand II. patent, jímž vypověděl ze země veškeré nekatolické šlechtice, kteří odmítnou přestoupit na katolickou víru. Jde o jeden z nejvýznamnějších okamžiků v dalekosáhlých proměnách, jimiž český stát procházel po porážce stavovského povstání. Necelých sedm let po vítězství na Bílé hoře se panovník odhodlal k závěrečnému úderu proti nekatolíkům, který otevřel cestu také k masovému obracení širokých vrstev venkovského i městského poddaného obyvatelstva.

Jaké bylo skutečné pozadí vzniku strany dělníků a rolníků, která se posléze na čtyřicet let zmocnila vlády v Československu? Na tuto otázku odpovídá historik M. Nechvátal, jenž ukazuje, že KSČ přetvořená bolševická levice nebyla opravdovou

Povídkový soubor nadějné finské autorky, který nám poodhaluje skryté světy, kam stojí za to nahlédnout.

Za vlády prvních Lucemburků na českém trůně došlo k velkému teritoriálnímu rozmachu českého království. Karel IV. se poté věnoval zajištění nově vzniklého územního celku po stránce dynastické posloupnosti i z hlediska státoprávního. Na počátku tohoto úsilí stojí soubor čtrnácti listin, jež vydal dne 7. dubna 1348. A právě v těchto dokumentech se objevuje pojem Koruna království českého, který pak Karel důsledně užíval ve svých ustanoveních. Česká koruna jím byla myšlena jako "věčná" instituce stojící nad konkrétním králem. Podoba tohoto středověkého "státu" se v následujících staletích proměňovala, postupně odpadly některé državy, Česká koruna však zrušena nebyla a definitivně zanikla až vytvořením Československé republiky v roce 1918.

První pražská defenestrace zahájila husitskou revoluci, která zásadním způsobem proměnila tvářnost českého pozdně středověkého státu. Svržením několika konšelů a dalších úředníků z oken Novoměstské radnice vyvrcholil odpor pražské husitské obce proti kompromisní politice Václava IV., zprvu sympatizujícího s reformním hnutím, posléze však ustupujícího nevybíravému tlaku papežství i římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Na scénu velkých dějin vkročily s revolučním výbuchem, jehož příčiny i pozadí kniha v překvapivých souvislostech objasňuje, nejen výrazné osobnosti Jana Žižky a Jana Želivského, ale také celá plejáda pozoruhodných, leč neprávem zapomenutých lidí. Průběhem i symbolikou inspirovala první pražská defenestrace politické převraty v letech 1483 a 1618 a jako pojem zakotvila hluboko v českém historickém vědomí. Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. se dlouhodobě zabývá se českými i středoevropskými dějinami pozdního středověku, zvláště husitství, vývojem historiografie a dějinnými tradicemi. Je autorem mnoha knižních publikací (mj. Tajemství českých kronik, Lipanská křižovatka, Velké dějiny zemí Koruny české V. a VI.), výrazně se podílel na vzniku učebních textů a učebnic (mj. Dějiny zemí Koruny české, Dějiny evropské civilizace), soustavně se věnuje také popularizační činnosti.

První pražská defenestrace zahájila husitskou revoluci, která zásadním způsobem proměnila tvářnost českého pozdně středověkého státu. Svržením několika konšelů a dalších úředníků z oken Novoměstské radnice vyvrcholil odpor pražské husitské obce proti kompromisní politice Václava IV., zprvu sympatizujícího s reformním hnutím, posléze však ustupujícího nevybíravému tlaku papežství i římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Na scénu velkých dějin vkročily s revolučním výbuchem, jehož příčiny i pozadí kniha v překvapivých souvislostech objasňuje, nejen výrazné osobnosti Jana Žižky a Jana Želivského, ale také celá plejáda pozoruhodných, leč neprávem zapomenutých lidí. Průběhem i symbolikou inspirovala první pražská defenestrace politické převraty v letech 1483 a 1618 a jako pojem zakotvila hluboko v českém historickém vědomí. Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. se dlouhodobě zabývá se českými i středoevropskými dějinami pozdního středověku, zvláště husitství, vývojem historiografie a dějinnými tradicemi. Je autorem mnoha knižních publikací (mj. Tajemství českých kronik, Lipanská křižovatka, Velké dějiny zemí Koruny české V. a VI.), výrazně se podílel na vzniku učebních textů a učebnic (mj. Dějiny zemí Koruny české, Dějiny evropské civilizace), soustavně se věnuje také popularizační činnosti.

Obsáhlý román polského spisovatele a dramatika Wiesława Myśliwského (*1932) formou dlouhého monologu hlavního hrdiny, správce letních domků u zálivu jedné přehrady, před čtenáři rozvíjí životní příběh bolestně poznamenaný druhou světovou válkou. Spouštěcím mechanismem se stává příchod tajemného hosta, jenž chce od správce koupit fazole. Společné louskání fazolí je pak leitmotivickým pozadím, na němž vypravěč odhaluje nejen svůj osobní příběh, ale rovněž příběh celé poválečné polské společnosti a postavení obyčejného člověka v ní. Román je svého druhu meditací nad významem předurčení a náhody v lidském životě. Kniha je protknuta nití náhody, osudu, smrti a lásky, ale i otázkou viny, dobra, zla a vykoupení a z typicky generačního poválečného románu se stává román o životě jako takovém. Za román obdržel pětasedmdesátiletý romanopisec Myśliwski v roce 2007 prestižní polskou literární cenu NIKE. Jako jediný ji tak získal podruhé.

Soubor Noční život ve Vídni uvádí motto "Noční kavárno, malý ubohý světe, zrcadlo velkého světa ještě mnohm ubožejšího" — a právě o tom Altenbergovy črty jsou. Neobyčejně přesné postřehy citlivého pozorovatele, mnohdy s notnou dávkou ironie či sarkasmu, pootvírají dveře dobové vídeňské neopakovatelnosti a jedinečnosti. Ale i v tom městě, i když před sto lety, se často skryl osud, jenž by obstál i dnes. Figurky tehdejšího kavárenského kolotání a nočního života se v drobných obměnách zabydlují ve všech městech a ve všech časech, stačí si jich jen všimnout a zachytit jejich křehkou nepolapitelnost do slov, jak to činil — s gustem sobě vlastním — právě Peter Alterberg, básník, bohém a "salonní flamendr".