Karolinum strana 113 z 185

Zobecnění mikroekonomie (maximalizace pravděpodobnosti přežití subjektu) umožnilo autorům modelovat ekonomickou racionalitu i v oblastech, kde ziskové kriterium není vhodné, jako je přerozdělování, neziskový sektor, pozitivní i negativní externality, centrálně plánovaná ekonomika atd. Tam, kde je ziskové kriterium adekvátní, splývá zobecněné kriterium s maximalizací zisku.

Hnutí Haré Kršna patří k nejznámějším skupinám řazeným mezi tzv. nová náboženská hnutí. Kniha široce pojednává o dějinách organizace od jejího založení ve Spojených státech v roce 1966 až do současnosti. Čtenář tak může sledovat vývoj hnutí od skupinky na

Kniha Johna Bossyho mapuje důležité proměny, které znamenaly přechod od tradičního křesťanství k reformaci a protireformaci. S termínem "reformace" přitom zachází velmi opatrně a programově se vymezuje proti některým zkreslujícím interpretacím problematik

Publikace předkládá ucelenou a originální koncepci „života v médiích“. Přestože člověk obvykle trvá na pojetí technologie jako něčeho, co je vůči životu vnější, média nejen reprodukují, ale i utvářejí svět, v němž žijeme. Přítomnost médií v lidském životě obvykle vnímáme, jen pokud jde o jejich technologickou infrastrukturu, je ale třeba si uvědomit, že intuitivnost a samozřejmost jejich používání vedou k tomu, že mizejí z našeho aktivního vědomí a stávají se neviditelnými. Autor představuje nové formy společenského uspořádání, které vznikají vlivem globálního masového používání mediálních technologií. Život v médiích narušuje tradiční sociální hierarchii, založenou na moci, a nahrazuje ji příslibem participační kultury, v níž soutěžení ustupuje spolupráci. Tato kultura sdílení klade důraz na kreativitu a společenskou angažovanost. Na druhou stranu kvůli „hypersociabilitě“ dnešní společnosti médií ztrácíme smysl pro vlastní jedinečnost a individualitu; jsme kolektivně ztraceni v technologiích, podobně jako zombie, které Deuze používá jako metaforu hybridního světa. Životní a mediovaný svět se do sebe vzájemně hroutí a nelze už je spolehlivě rozlišit. Vzhledem ke strategiím přežití, které v médiích zaujímáme a které jsou analogické se strategiemi přežití v primitivních společenstvích, je možné éru moderních médií považovat jen za další etapu vývoje lidského druhu.

Básnická sbírka Karla Šiktance (1928) přináší texty z let 2003-2007. Jestliže v knize rozhovorů Řeč ne řeč autor vzpomíná jako na formativní krajinu své básnické zkušenosti na kraj máchovských hradů, v nové sbírce se ke klíčovému mýtu české poezie vrací v

Sborník obsahuje 27 příspěvků českých i zahraničních historiků z konference Mnichovská dohoda - cesta k destrukci demokracie v Evropě, která se uskutečnila u příležitosti 65. výročí jejího podepsání ve dnech 24. - 25. října 2003. Na rozdíl od leckdy povrchního pohledu české žurnalistiky, sborník představuje kritické zhodnocení osudné dohody z konce září 1938, plně odpovídající současnému stavu vědeckého poznání. Před čtenářem se tak z různých úhlů pohledu odkrývá klíčová událost moderních českých, ale i evropských dějin a její bezprostřední vliv na českou a evropskou společnost konce 30. let 20. století.

Kulturně historický průvodce od předního evropského znalce secese provází návštěvníka Prahy jejími secesními památkami. Představena je zejména pražská secesní architektura (např. Obecní dům a Wilsonovo nádraží) a monumentální sochařství (např. dílo F. Bíl

Kniha britského sociologa Johna B. Thompsona Média a modernita tvoří jeden ze základních textů sociálních věd. Nabízí syntetizující výklad úlohy, kterou mají komunikační média při vývoji moderní společnosti od knihtisku přes rozmach masových médií až po