Karolinum strana 120 z 185

Kniha si klade otázku, čím mohl u nás poněkud pozapomenutý kulturní historik Jacob Burckhardt imponovat mnohem slavnějšímu a známějšímu Friedrichovi Nietzschemu. První oddíl mapuje možnost pojmové a biografické blízkosti. Poté se pokouší prokázat Burckhardtův zásadní vliv na Nietzschovu roztržku s Richardem Wagnerem. Ve druhém oddíle se přechází k metodě Burckhardtovy kulturní historie, která v mnohém předznamenala Nietzschovu genealogii, a ustavila tak východiska pro jeho pojetí morálky. Upřednostněním sebetvorby před poslušností počíná dle Burckhardta italská renesance. Hlavní teze knihy zní: od okamžiku, kdy Nietzsche zahlédl tuto možnost přivtělení renesanční formy ctnosti (bez moralinu) a z ní plynoucí koncept plastické síly, učinil z Burckhardta svého modelového čtenáře, tj. toho, komu adresoval své spisy jako vzoru všech budoucích čtenářů. Jacob Burckhardt tak nabývá epochální důležitosti, neboť ztělesňuje obraz lidství, jejž Nietzsche předpokládal u každého, kdo bere do ruky jeho knihy.

Publikace, kterou připravil kolektiv autorů z katedry plaveckých sportů Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, je určena pro posluchače studijních oborů tělesná výchova a sport a pro zájemce o plaveckou výuku. Text obsahuje tři části, které se jednotlivě zabývají plaveckou gramotností, technikou plaveckých způsobů a didaktikou plaveckých způsobů. V první části jsou charakterizovány požadavky na úroveň plavecké gramotnosti tak, aby vodní prostředí a pohyb v něm mohly být využívány celoživotně. Druhá část je pojata jako nutné teoretické zázemí pro vlastní didaktiku plaveckých způsobů. Nově jsou zde zařazeny modelové techniky plavání přiměřené vývojovému stupni dítěte, tzv. dětský kraul a dětský znak. Text třetí části je bohatě doplněn obrázky, pokrývá didaktiku všech plaveckých způsobů, pádů, skoků, plaveckých obrátek a je rozšířen o nácvik a rozvoj sebezáchranných dovedností a využití synchronizovaného plavání v plavecké výuce.

Rozsah medicíny se v posledních několika desetiletích rozšířil tak, že zahrnuje nejen zdravotní problémy jednotlivců, ale i komunit. Zdraví je nezbytné pro socioekonomický rozvoj společnosti jako celku. Sociální lékařství je socio-medicínská disciplína zaměřená na charakteristiky, dynamiku a determinanty zdraví obyvatelstva a na zdravotnické systémy, které pomáhají chránit, udržovat a zvyšovat úroveň lidského zdraví. Sociální lékařství studuje zdraví a nemoci v populaci, jejich determinanty a poskytování zdravotní péče. Cílem sociálního lékařství je přispět ke zdraví obyvatelstva, definovat zdravotní problémy a potřeby, identifikovat prostředky, kterými lze tyto potřeby uspokojit, a zhodnotit, do jaké míry tyto zdravotnické služby a další činnosti tyto potřeby naplňují.

Nejnovější kniha intelektuála, filozofa a aktivisty Noama Chomského přináší důkladnou kritickou analýzu současné mezinárodní situace. Autor zkoumá způsob, jakým Spojené státy navzdory vzestupu Evropy a Asie stále určují podmínky globálního diskurzu. Světová politická a finanční elita dnes vládne bez omezení demokratickými mechanismy. Vzhledem k tomu, že klimatická změna a šíření jaderných zbraní stále více ohrožují naše přežití, jsou kritické a nesmlouvavé hlasy, jako je hlas Noama Chomského, stále potřebnější. Tvrdě a jasně vyargumentovaná kniha je nepostradatelným průvodcem pro pochopení klíčových střetů a nebezpečí naší doby. Chomsky is a global phenomenon He may be the most widely read American voice on foreign policy on the planet. The New York Times Book Review For anyone wanting to find out more about the world we live in there is one simple answer: read Noam Chomsky. New Statesman

Kniha je souborem statí významného rakouského církevního historika Karla W. Schwarze soustředěných na problematiku protestantismu v českých zemích. Ve čtyřech tematických okruzích předkládá sondy do oblasti josefínské tolerance, postavení církví mezi národním probuzením a nacionalismem 19. století, jejich role ve století dvacátém a biografické črty významných představitelů českého protestantismu. Čtenáři se tak dostává do rukou sborník cenných pojednání, která již sice s výjimkou jediného vyšla tiskem, dosud však byla rozptýlená a mnohdy špatně dostupná. K vydání připravil Jan Blahoslav Lášek.

Kniha je reedicí čtyřsvazkové učebnice lékařské chemie Jana Horbaczewského (18541942), která původně vyšla v nakladatelství Grosman a Svoboda mezi lety 19041908. Přináší bravurní výběr tehdy aktuálních chemických vědomostí a i dnes po více jak sto letech zůstává inspirativní svojí skladbou i pojetím výkladu, které se staly do značné míry určující i pro další české učebnice oboru od první poloviny 20. století až do současnosti. Reprint knihy, doplněný úvodní studií Stanislava Štípka a biografickým medailonem J. Horbaczewského z pera Tomáše Zimy, vychází u příležitosti 165. výročí narození jejího autora.

Cílem této učebnice je pomoci studentům lékařských fakult s učením, pochopením a vytvořením přehledu z rozsáhlého oboru lékařské mikrobiologie. Může sloužit také jako praktický společník pro lékaře různých oborů, kteří v ní mohou najít základní informace týkající se diagnostiky nejdůležitějších původců infekčních nemocí. Text je zajímavý tím, že byl napsán pro studenty medicíny samotnými studenty medicíny. Jeho základ vznikl pod vedením doc. MVDr. Oto Meltera, Ph.D., který napsal některé kapitoly, uspořádal informace a pořídil originální fotografie. Většinu kapitol však sepsal tým studentů 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Rute Castelhano. Jazykovou úpravu provedla Shenali Amaratunga. Autoři se domnívají, že původní fotodokumentace a diagramy pomohou studentům lépe pochopit probíraná témata. Učebnice je doplněna také kazuistikami, jejichž cílem je pomoci studentům procvičit si základní znalosti z oboru.

Jacques Rossi skončil jako mladý polsko-francouzský agent Kominterny za stalinských čistek v roce 1937 v Gulagu. SSSR se mu podařilo opustit teprve v r. 1961 a svůj další život zasvětil demaskování největší lži 20. století. Jako autor monumentálního a oceňovaného "The Gulag Handbook" demonstroval svoje mimořádné lingvistické nadání a skvělou paměť, v "Útržcích životů" čtenáře fascinuje přesným pozorováním každodenností gulagu, mrazivým podáním osudů lidí, které tam potkal, a především nezlomnou schopností vypointovaného humoru a vnitřní svobody.

Publikace se zabývá vztahem mezi volbou metodologie, metodou, výzkumným cílem a výslednou výpovědí v obecné rovině vědeckého zkoumání. Na teoretické bázi představuje jednotlivé typy metod a možnosti jejich uplatnění a analyzuje jejich přednosti a omezení. Podrobněji je zkoumána explanace a z časového, procesního a strukturně-funkčního pohledu také narace. Závěr knihy je věnován problému evaluace vědeckovýzkumné činnosti a jejího dopadu na financování věd.

Monografie "Čeština v afázii: teorie a empirie" se zabývá otázkami na pomezí lingvistické afaziologie, psycholingvistiky a neurolingvistiky. Jde o první původní monografii zaměřenou na empirický výzkum rodilých mluvčích češtiny s afázií, která nenechává stranou ani diskusi o naléhavých teoretických otázkách. Teoretická část seznamuje čtenáře s problematikou afaziologie na pozadí současných přístupů kognitivní vědy a zabývá se historií zkoumání afatických poruch a jejich typologií. Dále uvádí psycholingvistické modely produkce a porozumění řeči, vysvětluje pojem agramatismus a přináší přehled základních neurozobrazovacích metod. Empirická část je věnována výzkumu češtiny afatických mluvčích. Autorka představuje soubor osmi experimentálních studií, které zkoumají produkci a porozumění řeči (úlohy zaměřené na pojmenování substantivem a slovesem, spojování slov s obrázky, sémantickou kategorizaci substantiv, kategorizaci sloves podle valence, aktuální členění větné). Zmiňuje přitom i úskalí, na která experimentátor při realizaci výzkumu naráží. Přestože primárním zkoumaným jazykem je čeština rodilých mluvčích, je v knize nastíněna i problematika jiných jazyků. Usouvztažnění výsledků všech provedených experimentů přináší závěrečná diskuse. Svým komplexním zaměřením může být monografie užitečná nejen pro čtenáře se zájmem o lingvistiku a psychologii, ale i logopedii či neurovědu.

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století bylo kvůli povrchové těžbě uhlí zlikvidováno jedno z nejcennějších historických měst severních Čech. Náhradou za starý vznikl nový Most, který vzbuzoval veliká očekávání, ale nakonec stal symbolem úpadku i bezohlednosti československého státního socialismu. Kniha Most do budoucnosti plasticky vypráví o životě ve starém Mostě v dekádách po druhé světové válce a zprostředkovává diskuse a vyjednávání, které předcházely rozhodnutí o jeho zbourání, i ty, v nichž se rozhodovalo o charakteru nového města. Klíčové aspekty poválečných dějin Mostu autor zároveň vsazuje do kontextu myšlenkových i sociálních proměn v Československu i v Evropě 2. poloviny 20. století. Původně středověké město pohlcované velkolomem nebo betonová architektura nového Mostu tak pro čtenáře nezůstávají jen nesmyslnými projevy komunistické diktatury. Autor ukazuje, že jim můžeme porozumět, zapojíme-li je do kontextu vysídlení Němců a odcizení mezi lidmi a přírodou v českém pohraničí, produktivismu a technokratismu, sdíleného v poválečných dekádách velkou většinou Evropanů, či někdejší přesvědčivosti vize racionálně plánovaných měst.

Monografie vychází z dlouhodobého studia vývoje matematické komunity v českých zemích. Pojednává o komplikovaných, avšak inspirativních životních osudech dvanácti žen, které v letech 1900 až 1945 obhajovaly nebo obhájily doktorát z matematiky na některé z fakult pražských univerzit. Ačkoliv se další odborné matematické práci často téměř nevěnovaly, dokázaly to v době, která na ženy matematičky pohlížela s jistou nedůvěrou, neboť se mohly stát nepřehlédnutelnou konkurencí mužům matematikům, pokud by ovšem chtěly a měly větší odvahu čelit zakořeněným společenským stereotypům. V propracovaných studiích je ukázáno, z jakého sociálního prostředí tyto ženy pocházely, do jakého se provdaly, jaké měly kulturní, intelektuální a hmotné zázemí, jak je rodinné i společenské události motivovaly, ovlivňovaly a kultivovaly, jak žily, čemu se věnovaly, jaké měly zájmy, s jakými problémy se potýkaly, jaký byl jejich vztah k rodině, vlasti, víře, politice a co jim komplikovalo život. Připojeny jsou základní údaje o nejbližší rodině, studie doplňují reprodukce dobových dokumentů a fotografií umožňující přiblížit a dokreslit studované téma.

Publikace si klade za cíl zorientovat čtenáře ve stávajícím důchodovém systému. Autor, který byl předsedou tzv. důchodové komise v letech 20142017, vysvětluje vývoj penzijního systému na konkrétních krocích předchozích vlád, seznamuje čtenáře s jeho přednostmi i slabinami a rozptyluje nejrůznější obavy a mýty, které otázku důchodů ve veřejném povědomí provázejí. Širší sociologický a kulturně společenský záběr neubírá textu na praktickém zaměření a čtenářské vstřícnosti, kterou svým rukopisem podtrhují ilustrace Rostislava Pospíšila. Kniha podává čtivou a laikovi srozumitelnou formou informace o tom, jak důchodový systém funguje, jak by mohl fungovat, jak složitý systém to je. Kolik zájmů a představ je třeba sladit, aby lidé neměli pocit nespravedlnosti. Mohu ji opravdu každému vřele doporučit. Anna Šabatová, veřejná ochránkyně práv Kniha je psána co nejjasnější formou i jazykem a jsem rád, že nám, chceme-li, mnohé a mnohé vyjasní! Arnošt Goldflam, herec, dramatik, spisovatel a stále ještě pracující důchodce Krásná publikace, od které nešlo odejít. Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů České republiky

Německo-český a česko-německý sportovní slovník je rozsáhlou databází termínů z oblasti sportu a dalších s ním úzce souvisejících oborů. Zahrnuje tematické okruhy: studium sportu, pojetí sportu, kategorizace sportovních odvětví, lidské tělo, pohyb a jeho popis, školní tělesná výchova, atletika, gymnastika, pohybové a sportovní hry, plavání, lyžování, vodní a outdoorové sporty. Německo-česká část obsahuje přibližně 2 400 hesel s 570 podhesly, česko-německá část 1 500 hesel s 1 800 podhesly.

Kolektivní monografie Turistická odysea představuje zásadní posun v bádání o různých formách a podobách cestovního ruchu v předlistopadovém Československu. Vedle základních tendencí celostátní i regionální politiky na tomto poli představuje v jednotlivých studiích nejrůznější aspekty dobových fenoménů, jako byly odborové či podnikové rekreace, turistická hnutí, lázeňská léčebná péče nebo chatařství a chalupářství i cizinecký cestovní ruch (včetně zájezdů z opačné strany železné opony). Výborně pramenně podložená kniha, opírající se rovněž o rozhovory s pamětníky a doprovázená dobovými fotografiemi, zalidňuje pomyslnou krajinu soudobých dějin konkrétními aktéry a jejich příběhy.

Publikace se věnuje období ontogenetického vývoje člověka, který probíhá od oplodnění po narození - tedy období prenatálního vývoje. Poskytuje souhrn nejpodstatnějších znalostí z embryologie a srozumitelnou formou vysvětluje komplikované procesy vývoje člověka před narozením. Výklad je doprovázen velkým počtem názorných schematických ilustrací.