Karolinum strana 120 z 184

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století bylo kvůli povrchové těžbě uhlí zlikvidováno jedno z nejcennějších historických měst severních Čech. Náhradou za starý vznikl nový Most, který vzbuzoval veliká očekávání, ale nakonec stal symbolem úpadku i bezohlednosti československého státního socialismu. Kniha Most do budoucnosti plasticky vypráví o životě ve starém Mostě v dekádách po druhé světové válce a zprostředkovává diskuse a vyjednávání, které předcházely rozhodnutí o jeho zbourání, i ty, v nichž se rozhodovalo o charakteru nového města. Klíčové aspekty poválečných dějin Mostu autor zároveň vsazuje do kontextu myšlenkových i sociálních proměn v Československu i v Evropě 2. poloviny 20. století. Původně středověké město pohlcované velkolomem nebo betonová architektura nového Mostu tak pro čtenáře nezůstávají jen nesmyslnými projevy komunistické diktatury. Autor ukazuje, že jim můžeme porozumět, zapojíme-li je do kontextu vysídlení Němců a odcizení mezi lidmi a přírodou v českém pohraničí, produktivismu a technokratismu, sdíleného v poválečných dekádách velkou většinou Evropanů, či někdejší přesvědčivosti vize racionálně plánovaných měst.

Monografie vychází z dlouhodobého studia vývoje matematické komunity v českých zemích. Pojednává o komplikovaných, avšak inspirativních životních osudech dvanácti žen, které v letech 1900 až 1945 obhajovaly nebo obhájily doktorát z matematiky na některé z fakult pražských univerzit. Ačkoliv se další odborné matematické práci často téměř nevěnovaly, dokázaly to v době, která na ženy matematičky pohlížela s jistou nedůvěrou, neboť se mohly stát nepřehlédnutelnou konkurencí mužům matematikům, pokud by ovšem chtěly a měly větší odvahu čelit zakořeněným společenským stereotypům. V propracovaných studiích je ukázáno, z jakého sociálního prostředí tyto ženy pocházely, do jakého se provdaly, jaké měly kulturní, intelektuální a hmotné zázemí, jak je rodinné i společenské události motivovaly, ovlivňovaly a kultivovaly, jak žily, čemu se věnovaly, jaké měly zájmy, s jakými problémy se potýkaly, jaký byl jejich vztah k rodině, vlasti, víře, politice a co jim komplikovalo život. Připojeny jsou základní údaje o nejbližší rodině, studie doplňují reprodukce dobových dokumentů a fotografií umožňující přiblížit a dokreslit studované téma.

Publikace si klade za cíl zorientovat čtenáře ve stávajícím důchodovém systému. Autor, který byl předsedou tzv. důchodové komise v letech 20142017, vysvětluje vývoj penzijního systému na konkrétních krocích předchozích vlád, seznamuje čtenáře s jeho přednostmi i slabinami a rozptyluje nejrůznější obavy a mýty, které otázku důchodů ve veřejném povědomí provázejí. Širší sociologický a kulturně společenský záběr neubírá textu na praktickém zaměření a čtenářské vstřícnosti, kterou svým rukopisem podtrhují ilustrace Rostislava Pospíšila. Kniha podává čtivou a laikovi srozumitelnou formou informace o tom, jak důchodový systém funguje, jak by mohl fungovat, jak složitý systém to je. Kolik zájmů a představ je třeba sladit, aby lidé neměli pocit nespravedlnosti. Mohu ji opravdu každému vřele doporučit. Anna Šabatová, veřejná ochránkyně práv Kniha je psána co nejjasnější formou i jazykem a jsem rád, že nám, chceme-li, mnohé a mnohé vyjasní! Arnošt Goldflam, herec, dramatik, spisovatel a stále ještě pracující důchodce Krásná publikace, od které nešlo odejít. Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů České republiky

Německo-český a česko-německý sportovní slovník je rozsáhlou databází termínů z oblasti sportu a dalších s ním úzce souvisejících oborů. Zahrnuje tematické okruhy: studium sportu, pojetí sportu, kategorizace sportovních odvětví, lidské tělo, pohyb a jeho popis, školní tělesná výchova, atletika, gymnastika, pohybové a sportovní hry, plavání, lyžování, vodní a outdoorové sporty. Německo-česká část obsahuje přibližně 2 400 hesel s 570 podhesly, česko-německá část 1 500 hesel s 1 800 podhesly.

Kolektivní monografie Turistická odysea představuje zásadní posun v bádání o různých formách a podobách cestovního ruchu v předlistopadovém Československu. Vedle základních tendencí celostátní i regionální politiky na tomto poli představuje v jednotlivých studiích nejrůznější aspekty dobových fenoménů, jako byly odborové či podnikové rekreace, turistická hnutí, lázeňská léčebná péče nebo chatařství a chalupářství i cizinecký cestovní ruch (včetně zájezdů z opačné strany železné opony). Výborně pramenně podložená kniha, opírající se rovněž o rozhovory s pamětníky a doprovázená dobovými fotografiemi, zalidňuje pomyslnou krajinu soudobých dějin konkrétními aktéry a jejich příběhy.

Publikace se věnuje období ontogenetického vývoje člověka, který probíhá od oplodnění po narození - tedy období prenatálního vývoje. Poskytuje souhrn nejpodstatnějších znalostí z embryologie a srozumitelnou formou vysvětluje komplikované procesy vývoje člověka před narozením. Výklad je doprovázen velkým počtem názorných schematických ilustrací.

Profesně tolerovaná a hojně uplatňovaná praxe překládání do nemateřského jazyka (tzv. nerodilý překlad) patří mezi málo popsané fenomény. Předkládaná kolektivní monografie proto nejprve mapuje názory translatologů a aktérů překladatelského trhu na nerodilé překládání, jeho možnosti a omezení. Jádro knihy pak představuje empirický výzkum zahrnující čtyřicet českých překladatelů z/do angličtiny a francouzštiny, jehož cílem je charakterizovat celkovou kvalitu překladů, typologii chyb a konkrétní strategie a postupy s ohledem na směr překladu, cizí jazyk, pokročilost překladatele a druh textu. Výzkum je doplněn údaji získanými od překladatelů prostřednictvím dotazníků a také polostrukturovanými rozhovory s rodilými mluvčími cizích jazyků se zkušeností s revizí nerodilých překladů. Publikace tak přináší empiricky podložené poznatky a nabízí prakticky zužitkovatelná zjištění o stavu překladatelského trhu a různých aspektech nerodilého překládání.

Kniha podává ucelené informace o jedovatých a potenciálně jedovatých rostlinách středoevropské flóry, o jejich identifikačních znacích, obsahových látkách odpovědných za toxicitu, projevech otravy a možnostech pomoci postiženému. Otravy rostlinami tvoří nevelký, ale stabilní podíl z celkového počtu intoxikací vyžadujících hospitalizaci. Několik konkrétních příkladů dokresluje úvodní kapitoly, které objasňují důvody toxicity některých rostlin, způsob určení příčiny otravy a obecné zásady terapie. V další části knihy je představeno a na barevných fotografiích zobrazeno téměř 300 druhů rostlin, které mohou za určitých podmínek poškodit zdraví člověka. Jedná se o původní středoevropské druhy či rostliny dávno zdomácnělé, ale i o druhy zavedené zcela nedávno nebo dovážené jako ozdobné rostliny do interiérů. Publikace je určena široké zdravotnické komunitě, především praktickým lékařům a lékárníkům, ale také učitelům či rodičům. Ti všichni mohou pomoci při identifikaci jedovaté rostliny, poskytnout pacientovi první pomoc a informaci o rostlině předat odbornému zdravotnickému pracovišti. Studentům medicíny, farmacie, biologie, botaniky či zemědělství a lesnictví nabídne tato kniha nový pohled na jejich obor.

Po celé dějiny přicházeli ruští myslitelé, geografové a státníci s vizemi o roli a civilizační příslušnosti své velké země. Zároveň při tom odhalovali neujasněnost geografického i hodnotového rámce ruské státnosti i identity ruské společnosti. Tápání mezi Východem, Západem a různými formami geopolitického svébytnictví se vždy promítalo do praktické zahraniční i vnitřní politiky Ruska. Jaroslav Kurfürst nabízí pečlivý pohled do labyrintu ruského geopolitického myšlení, který umožňuje pochopit jeho politická východiska. Ukazuje, že hybridní válka, kterou Rusko vede proti světu liberální demokracie a institucí Západu, mobilizuje hlubinné motivace a mýty carské i sovětské. Vztah Ruska a Západu je v této mimořádně argumentačně přesvědčivé monografii pojednán jako stálé střetávání se dvou odlišných geopolitických kultur.

Londýnská věž (Tower of London; ToL) je diagnostický test pro měření exekutivních funkcí. ToL vyvinul prof. T. Shallice v r. 1982 a sestává ze tří kolíků o různých délkách a ze tří koulí rozdílných barev (červené, zelené a modré). Na každý z kolíků je možné nasadit omezený počet koulí. Úkolem vyšetřované osoby je z výchozího uspořádání koulí při omezeném počtu tahů sestavit uspořádání cílové, které proband vidí vytištěné na kartě. ToL se používá v klinické a experimentální neuropsychologii pro měření procesů plánování a řešení problémů, které bývají často poškozené u neurologických pacientů se zraněními frontálních laloků, jako jsou Parkinsonova nemoc, Alzheimerova nemoc, poruchy chování s hyperaktivitou, autismus, obsesivně-kompulzivní poruchy či psychotická onemocnění. ToL je považován za paradigma měření plánování a za jedno ze základních měřítek exekutivních funkcí nezbytných pro kvalitní psychodiagnostiku. Tento manuál představuje pravidla administrace, instrukci, skórování, vyhodnocení spolu s normativními daty na české populaci pro podloženou interpretaci zjištěných výsledků u konkrétního pacienta. ToL je jedním ze základních testů určeným pro psychology ve zdravotnictví a umožňuje přesnější popis míry a profilu kognitivního postižení. Balení obsahuje manuál k testu a tři kolíky se třemi koulemi.

Tréma je vážným problémem mnoha studentů hudby a profesionálních hudebníků, který může způsobit závažné poškození výkonu a vyvolat utrpení a stres. Faktory, které se vzájemně ovlivňují a určují intenzitu působení trémy na výkon, jsou: sebehodnocení, vnímaná sebeúčinnost, úroveň připravenosti repertoáru a výkonné zkušenosti. Monografie objasňuje problematiku trémy ve variabilitě jejích projevů; popisuje její psychologické, sociální a vzdělávací určující činitele a poskytuje analýzu metod prevence trémy ve vzdělávacím systému. Cílem výzkumné části bylo prozkoumat, zda sebeúčinnost a sebehodnocení mohou být prediktory trémy u studentů hudby, kteří pocházejí ze tří odlišných vzdělávacích systémů, a stanovit eventuální rozdíly mezi nimi; dále pak získat hlubší informace o příčinách této souvztažnosti a zjistit, jestli případné rozdíly můžeme přičíst různorodým vzdělávacím zkušenostem studentů. Zároveň je provedena analýza implikací této studie pro učitele a studenty v oblasti instrumentálního vzdělávání.

Lidské jednání je spoluutvářeno teoretickými koncepty a názorovým systémem, který stojí v pozadí konkrétních etických postojů. Studie se soustředí na problematiku mezikulturního a mezináboženského soužití a zkoumá, co v této oblasti může nabídnout teologie a její pohled na některé podstatné společenské otázky (obavy z proměn společnosti, kulturní a náboženské rozrůzněnosti, migrace). Autorka vymezuje v teologické perspektivě základní pojmy a paradigmata pro interpretaci vztahů mezi různými kulturami (kultura, náboženství, multikulturalita, interkulturalita, dialog) a zkoumá vliv klíčových kategorií křesťanské epistemologie (trojičně-christologická výpověď o transcendenci, práce s reciprocitou a diferencí ve vztahu, kategorie agapé a kenósis) na utváření etických pravidel mezikulturního a mezináboženského dialogu.

Kniha se skládá z esejisticky pojatých kapitol z historie a filosofie matematiky a fyziky. Čtenář v ní nalezne množství poznatků, úvah i spekulací, které se dotýkají tématu nekonečna. Výklad je doplněný řadou citátů, které autorovy úvahy potvrzují i zpochybňují, aby tak ilustrovaly spletitou cestu poznání.

Praha je centrem univerzitní vzdělanosti už bezmála sedm století. Psal se 7. duben roku 1348, kdy český král a budoucí římský císař Karel IV. založil ve svém sídelním městě první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Rýna. Své výsadní postavení ve střední Evropě Karlova univerzita ztratila po vzniku univerzit v sousedních zemích a v Praze jí od druhé poloviny 16. století začala konkurovat do jejich sloučení v roce 1654 jezuitská akademie v Klementinu. Potřeba vzdělání v oborech technických a zemědělských vedla v roce 1718 ke vzniku inženýrské školy, pozdější polytechniky, posléze Českého vysokého učení technického. Na samém konci 18. století byly v Praze položeny základy výtvarné akademie, později k ní přibyla Vysoká škola uměleckoprůmyslová. Ostatní veřejné vysoké školy v Praze vznikly po druhé světové válce: AMU 1945, Česká zemědělská univerzita 1952, Vysoká škola chemicko-technologická 1952 a Vysoká škola ekonomická 1953. V roce 1993 jejich počet navýšila Policejní akademie. Průvodci po historii a místopisu pražských vysokých škol i komentátory akademického života, srostlého s kulturou a společenským děním v české metropoli, jsou Josef a Lydia Petráňovi. Anglický překlad.

Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení a jeho původní filosofická sociologie se vnímá nanejvýš jako omezený moment vývoje oboru na cestě k jeho dnešní vědeckosti. Předložený výběr Masarykových sociologických a sociologizujících textů vztahujících se k problematice národa, společnosti, náboženství a práce se inspiroval pokusem o aktualizaci Masarykových myšlenek pro dnešní dobu, který pod názvem Konstruktivní sociologická teorie v roce 1994 připravili kanadští sociologové A. Woolfolk a J. B. Imber. Vybrané texty chtějí poukázat na to, že Masarykovo vnímání a řešení sociologických problémů bylo pro jeho život, myšlení i jednání důležitější, než se často zdá, a že si jeho myšlení svou kritickou a terapeutickou intencí uchovává význam dodnes.

Kniha nabízí přehled vývoje výtvarné kultury na Iberském poloostrově od pravěkých počátků až po díla zakladatele moderního evropského umění Pabla Picassa. Koncepce knihy zohledňuje zejména její hlavní zamýšlené čtenářské publikum: od studentů humanitních disciplín dějin umění, hispanistiky, historie nebo antropologie až po zájemce o široce pojatou kulturní historii evropského Západu od Středomoří až po Atlantik. Text jednotlivé artefakty vykládá v podrobném historickém a kulturním kontextu jejich vzniku. Důraz se klade na univerzální hodnoty i na nezřídka regionální rázovitost, včetně náboženské a profánní symboliky (křesťanské i muslimské) v rámci příslušných slohových projevů. Předmětem výkladu je zejména mimořádně bohaté tzv. Zlaté století (16.17. stol.). Kniha je rozčleněna do jedenácti kapitol, mapujících stěžejní díla architektury, sochařství, malířství a užitého umění. Formální i obsahová analýza a interpretace konkrétních děl sleduje průsečíky různých kulturních proudů a programové vazby jednotlivých tvůrců na mnohotvárně pojímanou a oživovanou tradici.