Karolinum strana 119 z 184

Práce analyzuje politické, ekonomické a kulturní vztahy mezi Československem a třemi nejjižněji položenými latinskoamerickými zeměmi, Argentinou, Chile a Uruguayí, v letech 1945 až 1989. Autor se opírá o dlouhodobou a systematickou práci s rozsáhlým pramenným materiálem z českých i latinskoamerických zdrojů. Ten je analyzován a interpretován s pomocí obsáhlé sekundární literatury a vhodně doplněn o texty memoárového charakteru. To vše dohromady vytváří skutečně podrobný a plastický obraz vzájemné relace v širším zahraničně-politickém kontextu. Kniha je tak v mnoha směrech průkopnickým počinem, který přináší řadu překvapivých poznatků.

Od prvního vydání publikace uplynulo deset let (2003). Poločas informací je v současné neurovědě jen několikaletý. Nejde ale o to, jak velký podíl informací z prvního vydání je překonaný. Nabyly totiž odlišnou strukturu. Pod tímto úhlem pohledu vypráví první kapitola o evoluci, druhá o vědomí, třetí o objevu, stavbě a činnosti implicitního neboli defaultního systému mozku, neboť ty jsou považovány za klíčový aspekt, druh těžiště sebeuvědomování. Další kapitoly pak mluví o sebeuvědomování při spánku, anestézii nebo hypnóze, v průběhu vegetativního stavu, při autismu, schizofrenii a depresi, při demenci, psychopatii a disociativních stavech. Poslední kapitola stručně zmiňuje, jak je sebeuvědomování utvářeno kulturními vlivy. Knížka je čtenářsky náročnější, určena především lékařům, psychologům, filosofům, přírodovědcům, odborníkům na počítačové vědy, pedagogům na středních školách, motivovaným teologům – a samozřejmě i všem, kdo se snaží pochopit, co znamená, řeknou-li si "Já".

Publikace je určena profesionálním pomáhajícím, kteří neabsolvovali výcvik krizové intervence, avšak ve své praxi se dostávají do kontaktu s lidmi v závažných situacích a krizích. Jak jednat v roli pomáhajících prvního kontaktu? Jakým úskalím se vyhnout? Jak by mělo vypadat minimum pomoci v uspěchané atmosféře lékařské ordinace, školní sborovny nebo policejní služebny? Kniha obsahuje aplikace do kontextu rodinného násilí, na němž lze nezbytnou pomoc dobře ukázat. Zvláštní kapitoly jsou věnovány filozofickým a teologickým základům chápání krize a otázkám jejich smyslu v lidském životě. Publikace je vhodná také pro studenty pomáhajících profesí a pro laiky.

Publikace hledá odpovědi na některé závažné otázky týkající se českého trhu práce z hlediska vlivu vzdělání, dovedností, sociálního původu a sociopsychologických charakteristik na příjem a socioekonomický status zaměstnání jedinců. Práce autorského týmu se zaměřila i na objasnění mzdových rozdílů mezi muži a ženami s různým stupněm dosaženého vzdělání, na změny v postavení pracovníků po ekonomické krizi v době oživení trhu práce, na míru pracovní autonomie v jejich zaměstnání a na vliv kvalifikačního nesouladu na pracovní mobilitu zaměstnanců. V neposlední řadě ukázala současnou míru spokojenosti jedinců s prací a životem obecně. Pokusila se argumentovat souvislost mezi těmito hodnoceními a vyvodit, jaké aspekty práce a zaměstnání Češi preferují a jsou pro ně žádoucí, a které z nich už se v jejich současném zaměstnání naplňují. Průvodní přílohy nabízejí k tématu bohatý dokladový materiál v podobě tabulek, grafů a jiných výstupů ze statistických výzkumů i mezinárodních srovnání.

Monografie charakterizuje současný stav výuky ruského jazyka jako dalšího cizího jazyka v českém jazykovém prostředí. Kapitoly první části knihy jsou věnovány popisu různých hledisek výuky ruského jazyka v kontextu požadavků kladených kurikulárními dokumenty České republiky. Druhá část monografie přináší odborné zdůvodnění způsobů práce s jazykovými prostředky ruského jazyka (slovní zásobou, fonetikou, gramatikou, grafikou a pravopisem) v prostředí českých základních a středních škol.

Rozsah medicíny se v posledních několika desetiletích rozšířil tak, že zahrnuje nejen zdravotní problémy jednotlivců, ale i komunit. Zdraví je nezbytné pro socioekonomický rozvoj společnosti jako celku. Sociální lékařství je socio-medicínská disciplína zaměřená na charakteristiky, dynamiku a determinanty zdraví obyvatelstva a na zdravotnické systémy, které pomáhají chránit, udržovat a zvyšovat úroveň lidského zdraví. Sociální lékařství studuje zdraví a nemoci v populaci, jejich determinanty a poskytování zdravotní péče. Cílem sociálního lékařství je přispět ke zdraví obyvatelstva, definovat zdravotní problémy a potřeby, identifikovat prostředky, kterými lze tyto potřeby uspokojit, a zhodnotit, do jaké míry tyto zdravotnické služby a další činnosti tyto potřeby naplňují.

Kniha si klade otázku, čím mohl u nás poněkud pozapomenutý kulturní historik Jacob Burckhardt imponovat mnohem slavnějšímu a známějšímu Friedrichovi Nietzschemu. První oddíl mapuje možnost pojmové a biografické blízkosti. Poté se pokouší prokázat Burckhardtův zásadní vliv na Nietzschovu roztržku s Richardem Wagnerem. Ve druhém oddíle se přechází k metodě Burckhardtovy kulturní historie, která v mnohém předznamenala Nietzschovu genealogii, a ustavila tak východiska pro jeho pojetí morálky. Upřednostněním sebetvorby před poslušností počíná dle Burckhardta italská renesance. Hlavní teze knihy zní: od okamžiku, kdy Nietzsche zahlédl tuto možnost přivtělení renesanční formy ctnosti (bez moralinu) a z ní plynoucí koncept plastické síly, učinil z Burckhardta svého modelového čtenáře, tj. toho, komu adresoval své spisy jako vzoru všech budoucích čtenářů. Jacob Burckhardt tak nabývá epochální důležitosti, neboť ztělesňuje obraz lidství, jejž Nietzsche předpokládal u každého, kdo bere do ruky jeho knihy.

Publikace, kterou připravil kolektiv autorů z katedry plaveckých sportů Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, je určena pro posluchače studijních oborů tělesná výchova a sport a pro zájemce o plaveckou výuku. Text obsahuje tři části, které se jednotlivě zabývají plaveckou gramotností, technikou plaveckých způsobů a didaktikou plaveckých způsobů. V první části jsou charakterizovány požadavky na úroveň plavecké gramotnosti tak, aby vodní prostředí a pohyb v něm mohly být využívány celoživotně. Druhá část je pojata jako nutné teoretické zázemí pro vlastní didaktiku plaveckých způsobů. Nově jsou zde zařazeny modelové techniky plavání přiměřené vývojovému stupni dítěte, tzv. dětský kraul a dětský znak. Text třetí části je bohatě doplněn obrázky, pokrývá didaktiku všech plaveckých způsobů, pádů, skoků, plaveckých obrátek a je rozšířen o nácvik a rozvoj sebezáchranných dovedností a využití synchronizovaného plavání v plavecké výuce.

Nejnovější kniha intelektuála, filozofa a aktivisty Noama Chomského přináší důkladnou kritickou analýzu současné mezinárodní situace. Autor zkoumá způsob, jakým Spojené státy navzdory vzestupu Evropy a Asie stále určují podmínky globálního diskurzu. Světová politická a finanční elita dnes vládne bez omezení demokratickými mechanismy. Vzhledem k tomu, že klimatická změna a šíření jaderných zbraní stále více ohrožují naše přežití, jsou kritické a nesmlouvavé hlasy, jako je hlas Noama Chomského, stále potřebnější. Tvrdě a jasně vyargumentovaná kniha je nepostradatelným průvodcem pro pochopení klíčových střetů a nebezpečí naší doby. Chomsky is a global phenomenon He may be the most widely read American voice on foreign policy on the planet. The New York Times Book Review For anyone wanting to find out more about the world we live in there is one simple answer: read Noam Chomsky. New Statesman

Kniha je souborem statí významného rakouského církevního historika Karla W. Schwarze soustředěných na problematiku protestantismu v českých zemích. Ve čtyřech tematických okruzích předkládá sondy do oblasti josefínské tolerance, postavení církví mezi národním probuzením a nacionalismem 19. století, jejich role ve století dvacátém a biografické črty významných představitelů českého protestantismu. Čtenáři se tak dostává do rukou sborník cenných pojednání, která již sice s výjimkou jediného vyšla tiskem, dosud však byla rozptýlená a mnohdy špatně dostupná. K vydání připravil Jan Blahoslav Lášek.

Kniha je reedicí čtyřsvazkové učebnice lékařské chemie Jana Horbaczewského (18541942), která původně vyšla v nakladatelství Grosman a Svoboda mezi lety 19041908. Přináší bravurní výběr tehdy aktuálních chemických vědomostí a i dnes po více jak sto letech zůstává inspirativní svojí skladbou i pojetím výkladu, které se staly do značné míry určující i pro další české učebnice oboru od první poloviny 20. století až do současnosti. Reprint knihy, doplněný úvodní studií Stanislava Štípka a biografickým medailonem J. Horbaczewského z pera Tomáše Zimy, vychází u příležitosti 165. výročí narození jejího autora.

Kniha Čtvrt století střední Evropy se věnuje soudobým dějinám států visegrádské čtyřky, které zasazuje do kontextu dějin evropských i světových. Jádrem knihy jsou chronologicky pojaté kapitoly paralelní historie visegrádských zemí, kombinované s kapitolami komparativními a syntetizujícími. Svůj originální výklad autor zahajuje rekapitulací vývoje těchto zemí ve 20. století, na niž navazuje kapitola o rozpadu sovětského bloku. Následuje postkomunistická transformace, přijetí do NATO a EU, začlenění do těchto struktur a finanční krize let 20082013. Zvláštní pozornost autor věnuje nezadržitelnému postupu globalizace, s jejími pozitivními stimuly i problémy. Zaměřuje se na domácí i zahraniční politiku, hospodářské a finanční otázky a především společnost v tomto regionu. Součástí výkladu jsou i exkurzy mimo střední Evropu (na neoliberální Západ, do Číny).

Cílem této učebnice je pomoci studentům lékařských fakult s učením, pochopením a vytvořením přehledu z rozsáhlého oboru lékařské mikrobiologie. Může sloužit také jako praktický společník pro lékaře různých oborů, kteří v ní mohou najít základní informace týkající se diagnostiky nejdůležitějších původců infekčních nemocí. Text je zajímavý tím, že byl napsán pro studenty medicíny samotnými studenty medicíny. Jeho základ vznikl pod vedením doc. MVDr. Oto Meltera, Ph.D., který napsal některé kapitoly, uspořádal informace a pořídil originální fotografie. Většinu kapitol však sepsal tým studentů 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Rute Castelhano. Jazykovou úpravu provedla Shenali Amaratunga. Autoři se domnívají, že původní fotodokumentace a diagramy pomohou studentům lépe pochopit probíraná témata. Učebnice je doplněna také kazuistikami, jejichž cílem je pomoci studentům procvičit si základní znalosti z oboru.

Jacques Rossi skončil jako mladý polsko-francouzský agent Kominterny za stalinských čistek v roce 1937 v Gulagu. SSSR se mu podařilo opustit teprve v r. 1961 a svůj další život zasvětil demaskování největší lži 20. století. Jako autor monumentálního a oceňovaného "The Gulag Handbook" demonstroval svoje mimořádné lingvistické nadání a skvělou paměť, v "Útržcích životů" čtenáře fascinuje přesným pozorováním každodenností gulagu, mrazivým podáním osudů lidí, které tam potkal, a především nezlomnou schopností vypointovaného humoru a vnitřní svobody.

Publikace se zabývá vztahem mezi volbou metodologie, metodou, výzkumným cílem a výslednou výpovědí v obecné rovině vědeckého zkoumání. Na teoretické bázi představuje jednotlivé typy metod a možnosti jejich uplatnění a analyzuje jejich přednosti a omezení. Podrobněji je zkoumána explanace a z časového, procesního a strukturně-funkčního pohledu také narace. Závěr knihy je věnován problému evaluace vědeckovýzkumné činnosti a jejího dopadu na financování věd.

Monografie "Čeština v afázii: teorie a empirie" se zabývá otázkami na pomezí lingvistické afaziologie, psycholingvistiky a neurolingvistiky. Jde o první původní monografii zaměřenou na empirický výzkum rodilých mluvčích češtiny s afázií, která nenechává stranou ani diskusi o naléhavých teoretických otázkách. Teoretická část seznamuje čtenáře s problematikou afaziologie na pozadí současných přístupů kognitivní vědy a zabývá se historií zkoumání afatických poruch a jejich typologií. Dále uvádí psycholingvistické modely produkce a porozumění řeči, vysvětluje pojem agramatismus a přináší přehled základních neurozobrazovacích metod. Empirická část je věnována výzkumu češtiny afatických mluvčích. Autorka představuje soubor osmi experimentálních studií, které zkoumají produkci a porozumění řeči (úlohy zaměřené na pojmenování substantivem a slovesem, spojování slov s obrázky, sémantickou kategorizaci substantiv, kategorizaci sloves podle valence, aktuální členění větné). Zmiňuje přitom i úskalí, na která experimentátor při realizaci výzkumu naráží. Přestože primárním zkoumaným jazykem je čeština rodilých mluvčích, je v knize nastíněna i problematika jiných jazyků. Usouvztažnění výsledků všech provedených experimentů přináší závěrečná diskuse. Svým komplexním zaměřením může být monografie užitečná nejen pro čtenáře se zájmem o lingvistiku a psychologii, ale i logopedii či neurovědu.