Karolinum strana 135 z 185

Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze komunistického experimentu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu. Na osudech generací studentů i pedagogů ukazuje turbulenci pom ěrů, v nichž se od roku 1948 střídala období závislosti na komunistické ideologii s obdobími, v nichž se mnozí dopracovali k sebereflexi a samostatnému myšlení, jež vyžadovalo občanskou odvahu. Dokládá, že na fakultě byli mezi studenty i pedagogy jak lidé, kteří by tu ve svobodných poměrech neměli co pohledávat, tak erudovaní odborníci, vystavení ideologickému tlaku a kádrovému prověřování, v horším případě pak dohledu tajné státní policie. Šířeji se věnuje především událostem roku 1989, podmínkám i průběhu politického převratu, a snaží se postihnout dědictví minulosti v dalším vývoji fakulty.

Rozsáhlá monografie odborníků z pražské právnické fakulty pod vedením Jana Kuklíka a Reného Petráše se věnuje problému majetkových ztrát židovského obyvatelstva za druhé světové války a různým metodám odškodnění. Publikace má široký historický a komparativní záběr, obsahuje podrobnou analýzu právních aspektů a zabývá se i dodnes nedořešenými otázkami. Nejpodrobněji je v knize zastoupeno území bývalého Československa, ale pozornost je věnována i vývoji v dalších státech: Německu, Rakousku, Polsku, ale také v zemích s velmi odlišnou situací, jako jsou Velká Británie, Bulharsko či Švýcarsko. Výklad u jednotlivých států obvykle zahrnuje nástin vývoje postavení Židů v daném regionu v posledních desetiletích před holocaustem, jsou však naznačeny i starší, středověké tradice. Jádrem práce je zachycení často až pozoruhodně různorodých metod záborů židovského majetku zejména v době druhé světové války a jeho restitucí nebo různých odškodňovacích akcí, které probíhají až do současnosti.

Název publikace odkazuje na myšlenku amerického historika Michaela Frische, že orální historie je přístupem ke vnímání a pojímání minulosti, který se symbolicky nachází mezi laickou individuální či kolektivní pamětí a velkými politickými dějinami . Kniha nejen široké badatelské obci, ale i zájemcům z řad laické veřejnosti představuje problematiku orální historie v jejích teoretických a praktických perspektivách. Druhé a doplněné vydání tohoto manuálu se snaží podat aktuální pohled na problema tiku orální historie jakožto interdisciplinární metody, která významně přispívá k poznání nedávné minulosti, jejíž svědkové a pamětníci doposud žijí. Teoreticky laděná část publikace se věnuje terminologii orální historie, jejímu zrodu a vývoji v čes kém prostředí i v mezinárodním kontextu, dále pak problematice paměti ve vztahu k orální historii. Praktičtěji zaměřená část se zabývá možnostmi a úskalími realizace orálněhistorického výzkumu, dále pak přináší přehled analytických přístupů, zamyšlení nad interpretačními možnostmi orálněhistorických rozhovorů a konečně jsou zde probírány také otázky etiky a legislativy jako nezbytné součásti orální historie.

Jak napsat dopis, jak mu porozumět a reagovat na něj? Které výrazy jsou vhodné a obvyklé, oslovujeme-li přátele, rodiče, nadřízené, úřady nebo zaměstnavatele, a jaké náležitosti má takový dopis mít? Na tyto i další otázky reaguje příručka koresponden ce v češtině pro zahraniční studenty. Po stručných teoretických výkladech s klasifikací psané korespondence, poučení o jejích společenských a jazykových zásadách i o jejím historickém vývoji (od korespondence ručně a strojově psané po e-mailovou a SM S) nabízí příklady z praxe a na nich zakládá praktické úkoly a cvičení. Bohatý ilustrační materiál pochází z různých typů psané korespondence, převážně současné, aktuální a běžné, veřejné i soukromé a z odlišných komunikačních oblastí. Využity jsou autentické texty formuláře i dopisy. Cvičení a úkoly jsou odstupňovány z hlediska náročnosti, mohou tedy sloužit studentům s různou úrovní znalostí češtiny respektuje se Společný evropský referenční rámec pro jazyky (úrovně A1C2). Korespondenční příručka česky psané korespondence pro cizince je první svého druhu a i jako taková chce být inspirací a pomocníkem pro všechny zájemce o češtinu.

Hlavní hrdinka Anka uvádí čtenáře do třídy, kde se dětem při psaní a počítání příliš nedaří. Mají pocit, že jim někdo strká do ruky, a pak jednoho dne přijdou na to, že mají ve třídě škodolibé strašidlo, které jim všechny tyto potíže způsobuje. Co se školním strašidlem děti ve třídě i doma zažijí, to všechno mohou sledovat malí čtenáři v této knížce prvního čtení. Autorka záměrně stylizovala celé vyprávění do kratších vět a prvnímu čtení přizpůsobila i výběr slov. Text je rozčleněn do krátkých k apitol s napínavým dějem, aby se čtenáři mohli těšit na pokračování. Příběh je určen zejména začínajícím čtenářům (68 let), ale může se líbit i předškolákům poslouží jim k seznámení se školním prostředím. Zuzana Pospíšilová je dětská psycholožka a autorka dětských knih, pracuje ve Speciálně pedagogickém centru pro děti s mentálním postižením v Ostravě. Píše pohádky a básničky pro děti, které publikuje knižně a v časopise Sluníčko, překládá dětské verše. V nakladatelství Portál vyšly její kníž ky Hádanky a hříčky nejen se slovíčky (2006), Hádám, hádáš, hádáme (2007), Vyber si hru podle jména (2008), Poznáváme písmenka (2008) a pohádkové tituly Pohádky před spaním (2007) a Domeček pro šneka Palmáce (2008).

Výrazně přepracované a rozšířené vydání textu publikovaného poprvé v roce 2005 reaguje na nejnovější vývoj v oboru, zejména pak na sérii normotvorných gramatických příruček vydaných španělskou Královskou akademií v letech 20092011. Text je primárně určen studentům španělské filologie a seznamuje je se základy fonetiky a fonologie španělštiny. Pozornost je věnována i vztahu mezi mluvenou a psanou podobou současné španělštiny. Popis fonetického a fonologického systému, vycházející z artikulačních i akustických výzkumů, přihlíží i ke zvláštnostem jednotlivých regionálních a sociálních variant španělštiny a důsledně odráží aktuální stav vědění v oboru.

Kniha je teoretickým zázemím pro korektní vedení pohybových aktivit dětí v raném věku ve vodním prostředí tak, aby byly pro dítě jednoznačným přínosem, a zároveň stavěly základy jeho primární plavecké gramotnosti. Nejedná se o učebnici jednotlivých postupů, ale o odborný text umožňující pochopení zákonitostí časné lidské ontogeneze, vývoje plavecké motoriky a základů didaktiky plavání. Způsob výkladu je rozvíjen podle vývojových etap dítěte se začleněním souvisejících odborných témat (přístupy k pohybové stimulaci dítěte, předpoklady pozitivního průběhu aktivit ve vodním prostředí, zanořování, sebezáchrana).

Publikace navazuje na předchozí autorovy studie z oblasti vývoje španělského jazyka. Na mnoha příkladech dokládá všechny významné fonetické změny, které vedly ke vzniku moderní španělstiny. Velkou výhodou je přehlednost, didaktičnost a zároveň komplexní, nezjednodušující přístup k problematice. Text si klade za cíl seznámit čtenáře zejména s vnitřním vývojem španělského jazyka, konkrétně pak se zákonistostmi fonologických změn během jednotlivých fází jeho vývoje. Na základě získaných etymologických poznatků by měli být čtenáři schopni rozpoznat z latinských slov a tvarů jejich současné španělské protějšky a umět rekonstruovat jejich podobu v základních vývojových fázích. Obecné zákonitosti jednotlivých změn jsou uspořádány v tabulkách, po každé tabulce následují příklady v podobě etymologické analýzy slovních tvarů.

Kniha zkoumá mezilidské vztahy a vzorce chování v letech 1937 až 1938 v Sovětském svazu, tedy v období velkého teroru. Na osudech jednotlivých zaměstnanců tří velkých moskevských továren autorka ukazuje, jak masové operace (zatýkání určitých skupin obyvatel) a výzvy vedoucích představitelů komunistické strany k odhalování skrytých nepřátel uvedly do pohybu dynamiku teroru, před jehož destruktivní silou nakonec nebyl nikdo v bezpečí. Záplavy udání a štvanice na maskované záškodníky vytvořily z běžného pracovního prostředí past, do které se mohl chytit kdokoliv. Bez ohledu na důkazy či loajalitu vůči straně. Obvinění na základě společenských vazeb pak rozšiřovala počet postižených o rodinné příslušníky, spolupracovníky a známé. Autorka sice nezpochybňuje zodpovědnost politických elit v čele s J. V. Stalinem, zároveň ale ukazuje, že obyčejní lidé nebyli pouze oběťmi teroru. Řevnivost mezi jednotlivými pracovníky, osobní konflikty i obranné strategie, jako např. preventivní udávání, naopak pomáhaly roztáčet kola teroru a po jistou dobu znemožňovaly z něj nalézt jakékoliv východisko. Goldmanová tak prostřednictvím příběhů konkrétních lidí přesvědčivě polemizuje s totalitaristickým pojetím v českém prostředí stále populárním rozdělujícím společnost stalinské (či obecně komunistické) diktatury na aktivní ovládající a pasivní ovládané.

Kniha navazuje na současný badatelský zájem o kulturu oblasti východního Středomoří v poantickém a byzantském období. Zároveň vyplňuje mezeru v bádání o pozdně antickém divadle. Dosud většinou opomíjený text řeckého rétora Chorikia z Gazy (6. stol. po Kr.), známý pod latinským názvem Apologia mimorum, dlouho unikal pozornosti odborné veřejnosti. Chorikiovu apologii autorka přeložila, okomentovala a zasadila do historických souvislostí přelomové doby konce východořímské říše, v níž si divadlo pod tímto slovem je třeba vidět především mimos, nejstarší a nejvytrvalejší antický divadelní žánr stále udržovalo jakési postavení, které v západořímské říši již dávno ztratilo. Postupný přesun mimu z divadel mezi dobové podívané (hrál se např. jako mezihra při jezdeckých zápasech) svědčí o proměně nazírání na divadlo a jeho ústupu z kulturního života. Práce vedle Chorikiova svědectví zpracovává celkový vývoj mimu, jeho postavení mezi ostatními divadelními žánry a postavení herců v byzantské společnosti.

Spolu s nastupujícími trendy v oblastech IT, digitalizace a cloud bankingu prochází globální bankovnictví v posledních letech dynamickým vývojem. Předkládaná publikace se snaží zájemce uvést do široké problematiky bankovnictví v teoretické i praktické rovině, a to s důrazem na Českou republiku a Evropskou unii. Jedná se o unikátní bilingvní česko-anglické dílo vycházející z několikaletého výzkumu autorů v oblasti finančních trhů a risk managementu. Publikace je psána srozumitelným jazykem, a tudíž je vhodná jak pro odbornou, tak i pro širší veřejnost. The global banking industry has developed rapidly to accommodate changes in IT, digitalization and cloud banking. This book reviews both theoretical banking principles and practical applications with a focus on the Czech Republic and the European Union. It is a unique, bilingual Czech-English book that reflects the long-term research interests of its authors in the field of financial markets and risk management. The simple language of the book renders it accessible for both experts and the public.

Slovenščina ni težka / Slovinština není těžká je vysokoškolská učebnice slovinštiny pro začátečníky určená českým slovenistům a slavistům. V úvodní kapitole Základní údaje o slovinském jazyce seznamuje kniha studenty s nejdůležitějšími informacemi o vývoji slovinštiny od nejstaršího období až do současnosti. V kapitole Hláskosloví slovinského spisovného jazyka je vysvětlena fonetická povaha spisovných fonémů a jejich variant, a je zde pojednáno o přízvuku (jeho rozlišovacích znacích, umístění, slovech s více přízvuky, příklonkách) výklad doprovází četná cvičení. Následujících jedenáct lekcí obsahuje text většinou rozhovor , jehož obsah vychází z běžných konverzačních situací. V jednotlivých textech jsou obsaženy mluvnické tvary, které jsou zpracovány v následných výkladech gramatiky a v přehledech tvarů a pravidel. V textech je zároveň postižena slovní zásoba základního fondu současné slovinštiny. Druhou část lekce vždy tvoří mluvnická a konverzační cvičení, při nichž se od studenta vyžaduje aktivní tvořivý projev ústní i písemný , který se tematicky opírá o úvodní texty lekcí i o ukázky z Čítanky. Předkládané texty by měly studenty seznámit s různými funkčními a sociálními styly slovinštiny. Pro snazší orientaci a přehlednost jsou všechna slova a výrazy z textů lekcí a všech kapitol učebnice abecedně uspořádány do souhrnného slovinsko-českého slovníku. Stejnému účelu slouží také malý slovník lingvistických termínů. Slovní zásobu pomáhá rozvíjet i oddíl Jak se to řekne? Zde se slova textů jednotlivých lekcí dostávají do tematických souvislostí.

Pražská škola se stala ve světové lingvistice 20. století pojmem: na základě Kurzu moderní lingvistiky Ferdinanda de Saussura a z poznatků ruského formalismu spoluutvářela a šířila strukturalismus jako moderní, dynamický směr bádání jak v lingvistice, tak v literární vědě. Její představitelé, zakládající členové Pražského lingvistického kroužku (1926–1952) Vilém Mathesius, Bohuslav Havránek, Roman Jakobson, Jan Mukařovský a Bohumil Trnka pořádali odborné přednáškové schůze, vydali řadu publikací i s mezinárodní účastí (především Travaux du Cercle linguistique) a zúčastnili se také široké vědecké diskuse na celoevropských kongresových setkáních. V Kroužku přednášela řada zahraničních učenců. Svazek korespondence Pražské školy se tematicky dotýká celé této činnosti spolku. Představuje epistolární klenoty domácích i zahraničních vědců nebo českých avantgardních umělců, adresovaných zakládající pětici vědců. Ve výboru 581 dopisů psaných ve světových i dalších slovanských jazycích přináší to nejcennější, co se v dopisech k vědeckému odkazu školy uchovalo. Pozoruhodné jsou především dopisy od lingvistů Kodaňské školy (29 dopisů od Louise Hjelmsleva) a Ženevské školy; z domácích pak dopisy Mathesiovy, které psal svým žákům, rozsáhlá korespondence Josefa Vachka, Felixe Vodičky a René Wellka. Trpký osud strukturalistů po druhé světové válce dokumentují vedle Vachkových dopisů adresovaných Havránkovi i další jemu určené dopisy Alexandra Isačenka a Ľudovíta Nováka. Cizojazyčné dopisy jsou publikovány v originálním znění i v překladu.

Upravené vydání učebnice Radomíra Havlíka slouží k základní orientaci při studiu vybraných společenských problémů. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány např. teorii a dějinám sociologie, vztahu společnosti a jedince, sociální struktuře společnosti, národnostním a etnickým vztahům, společenskému vývoji, myšlence pokroku nebo sociální deviaci.

Předkládaná publikace obsahuje přes 900 nejfrekventovanějších jednoduchých a přes 800 složených sloves; při výběru sloves vychází z požadavků ke zkoušce Japanese Proficiency Test úroveň 1; přehledně a v praktických příkladech ukazuje valenci sloves základních stavebních prvků japonské věty; u každého jednoduchého slovesa uvádí informace o jeho tranzitivitě a flexi, což přispívá k pochopení správného užití slovesa; přehledně dělí význam sloves do významových rovin; využívá barevného odlišení a různé velikosti fontů pro zvýšení přehlednosti a zjednodušení orientace v textu; obsahuje informace o ustálených spojeních a upozorňuje na zdvořilostní slovesa; je bohatým studijním materiálem, který využijí jak začátečníci, tak pokročilí studenti; je nepostradatelnou pomůckou pro pasivní i aktivní studium japonštiny.