Lidové noviny strana 16 z 91

Kniha českého iberoamerikanisty o historii státu, který má za sebou velmi dramatickou a pestrou minulost. Většina naší dnešní populace má o latinskoamerickém státu velmi nejasnou představu. Nanejvýš, že zde dlouho vládl diktátor Adolfo Stroessner a že odtud, zejména v poslední době, pocházejí výborní fotbalisté. Tato exotická zem má za sebou velmi dramatickou a pestrou minulost. V koloniálním období (Paraguay se osvobodila ze španělské nadvlády roku 1811) to byla síť misií jezuitů, kteří ve snaze civilizovat indiánské obyvatelstvo získali v zemi velkou moc, takže se hovořilo o „jezuitském státu“. Toto působení jezuitů bylo úspěšná, což se projevilo i v tom, že v 19. století patřila Paraguay k nejvyspělejším jihoamerickým státům. Přezdívalo se mu dokonce „jihoamerické Prusko“, ale jeho mocenské ambice ukončila krvavá šestiletá válka (1864-1870) s téměř všemi sousedy, Uruguayí, Argentinou a Brazílií. Země tehdy ztratilo většinu obyvatelstva, zejména mužského, třetinu území a vzpamatovávala se až do konce století. Podruhé se na Paraguay upnula pozornost světa ve třicátých letech 20. století a opět kvůli krvavé válce se sousední Bolívií o pustou východní část země Chaco. Tentokrát Paraguayci zvítězili, což nepochybně pozvedlo sebevědomí národa skládajícího se dnes většinou z mesticů, tj. míšenců vzešlých ze spojení bělochů s indiánskými ženami, které prý byly pověstné krásou a milostným temperamentem. Čistokrevných indiánů je dnes už jen necelých 100 000.

Vlastimil Klíma (1898-1987) patřil v meziválečném období k nejvýraznějším osobnostem mladé generace národně demokratické strany. Vynikal jako publicista, znalec zahraničně politické problematiky a ideolog českého nacionalismu. Koncem třicátých let, kdy byl poslancem Národního shromáždění, se výrazně angažoval v boji na obranu republiky; za druhé světové války se účastnil domácího odboje. Po únoru 1948 byl devět let vězněn v komunistických žalářích. V posledních desetiletích svého života se soustavně věnoval psaní politických memoárů. Zvláštní hodnotu mají jeho vzpomínky ohlížející se za událostmi roku 1938. Podrobně zde zachytil svou politickou a publicistickou činnost v dramatických předmnichovských měsících i v následujícím soumračném čase druhé republiky a podal svědectví o postojích některých francouzských politiků, s nimiž v létě 1938 vedl rozhovory týkající se obrany spojeneckého Československa. Zároveň přesvědčivě ukázal, jakou roli sehrála v mnichovské krizi česká nacionální pravice, důsledně odmítající kapitulaci před hitlerovským Německem i appeasementem západních mocností. Čtivě napsané paměti přinášejí mnoho neznámých faktů a dnešnímu čtenáři zpřítomňují atmosféru osudových dnů roku 1938.

Kolektivní dílo historiků z České republiky, Slovenska a Rakouska spojuje odborný fundament s popularizačním přístupem. V úvodní studii zachycuje vývoj parlamentarismu v českých zemích v posledních sto padesáti letech. Poté formou životopisných medailonů představuje všechny předsedy jednotlivých českých a československých zákonodárných sborů. Texty jsou doplněny portréty uvedených osobností i dalšími obrazovými přílohami. Kniha předznamenává dlouhodobý ediční úkol naší historiografie – biografický slovník všech členů českých a československých parlamentů.

Kolektivní dílo historiků z České republiky, Slovenska a Rakouska spojuje odborný fundament s popularizačním přístupem. V úvodní studii zachycuje vývoj parlamentarismu v českých zemích v posledních sto padesáti letech. Poté formou životopisných medailonů představuje všechny předsedy jednotlivých českých a československých zákonodárných sborů. Texty jsou doplněny portréty uvedených osobností i dalšími obrazovými přílohami. Kniha předznamenává dlouhodobý ediční úkol naší historiografie – biografický slovník všech členů českých a československých parlamentů.

Dvoudílné syntetické dílo Slezsko v dějinách českého státu od pravěku do roku 1763 představuje výsledek mnohaletého výzkumného záměru Slezské univerzity v Opavě vedeného profesorem Zdeňkem Jiráskem. Přináší pro českého čtenáře poutavou a mnohdy objevnou historii jedné z vedlejších zemí České koruny, která tvořila po více než čtyři staletí integrální součástí českého státu.

Dvoudílné syntetické dílo Slezsko v dějinách českého státu od pravěku do roku 1763 představuje výsledek mnohaletého výzkumného záměru Slezské univerzity v Opavě vedeného profesorem Zdeňkem Jiráskem. Přináší pro českého čtenáře poutavou a mnohdy objevnou historii jedné z vedlejších zemí České koruny, která tvořila po více než čtyři staletí integrální součástí českého státu.

Studium současného regionu Blízkého východu může být velkou zábavou, ale také intelektuálním dobrodružstvím, dramatem s mnoha nečekanými zápletkami, hledáním v labyrintu s řadou slepých uliček nebo příležitostí setkávat se se současnými Araby, Berbery, Turky nebo Íránci. Tato kniha je založena na analýze množství statistických údajů a na snaze tyto údaje smysluplně teoreticky vyložit a poskládat do pokud možno napínavého příběhu o tom, jak se Blízký východ postupně "politicky probouzí", a přitom stále více sympatizuje s islamistickými hnutími. Inspirací k jejímu sepsání však zároveň byla řada autorových cest, od Maroka přes Egypt a Turecko až po Írán.

Studium současného regionu Blízkého východu může být velkou zábavou, ale také intelektuálním dobrodružstvím, dramatem s mnoha nečekanými zápletkami, hledáním v labyrintu s řadou slepých uliček nebo příležitostí setkávat se se současnými Araby, Berbery, Turky nebo Íránci. Tato kniha je založena na analýze množství statistických údajů a na snaze tyto údaje smysluplně teoreticky vyložit a poskládat do pokud možno napínavého příběhu o tom, jak se Blízký východ postupně "politicky probouzí", a přitom stále více sympatizuje s islamistickými hnutími. Inspirací k jejímu sepsání však zároveň byla řada autorových cest, od Maroka přes Egypt a Turecko až po Írán.

Kniha zachycuje pozadí sbližovacích pokusů české a německé politiky na sklonku 19. století. Tehdy, v atmosféře moderny, se nově nastupující politická generace snažila přijít s podněty jak oživit možnosti zemského i říšského, rakousko-uherského rozvoje. Na příkladu spolupráce skupiny politických realistů (T. G. Masaryk, J. Kaizl, K. Kramář) a okruhu redakce kulturně politické vídeňské revue Die Zeit (H. Kanner, I. Singer, H. Bahr) lze doložit, jak obtížné a ve své podstatě nemožné bylo hledání východisek z kruhu národnostní podezíravosti a izolacionismu. Pod společně hlásanými ideály jednoty a spolupráce se skrývaly rozdílné představy a zájmy. Právě neúspěch politiky smíření vedl později k deziluzi a oslabování rakouské identity v české politice, a nakonec k prosazení separatistického programu.

Svatba je významnou součástí života každého člověka. V nánosech globalizačních procesů se postupně rozpouští naše vlastní identita a tento proces zasáhl i do tak důležitých a osobních věcí, jako je výběr partnera. Dívky stále více touží po mužích, kteří se podobají akčním hrdinům, a muži hledají ženy snů v pánských časopisech. Kouzlo života však nespočívá v tom, že je vše stejné, ale právě v jeho nepřeberné rozmanitosti. Cílem publikace nebylo vyčerpávajícím způsobem popsat všechny možnosti výběru partnera a formy uzavření manželství, ale upozornit právě na mizející rozmanitost ve formách lidského soužití. Bylo vybráno několik ukázek z každého kontinentu. Svazek dvou lidí je zde nahlížen nejen z hlediska obou partnerů a svatebčanů, ale z pohledu celé společnosti. Autoři uplatňovali ve svých pohledech hlediska historická, sociologická, etnografická i antropologická. Čtenář tak získá nejen informace, jakými způsoby může být manželský svazek posvěcen, ale získá i jiný úhel pohledu na tento důležitý přechodový rituál.

Svatba je významnou součástí života každého člověka. V nánosech globalizačních procesů se postupně rozpouští naše vlastní identita a tento proces zasáhl i do tak důležitých a osobních věcí, jako je výběr partnera. Dívky stále více touží po mužích, kteří se podobají akčním hrdinům, a muži hledají ženy snů v pánských časopisech. Kouzlo života však nespočívá v tom, že je vše stejné, ale právě v jeho nepřeberné rozmanitosti. Cílem publikace nebylo vyčerpávajícím způsobem popsat všechny možnosti výběru partnera a formy uzavření manželství, ale upozornit právě na mizející rozmanitost ve formách lidského soužití. Bylo vybráno několik ukázek z každého kontinentu. Svazek dvou lidí je zde nahlížen nejen z hlediska obou partnerů a svatebčanů, ale z pohledu celé společnosti. Autoři uplatňovali ve svých pohledech hlediska historická, sociologická, etnografická i antropologická. Čtenář tak získá nejen informace, jakými způsoby může být manželský svazek posvěcen, ale získá i jiný úhel pohledu na tento důležitý přechodový rituál.

Kniha líčí hluboce osobní prožitek smrti, kterým prochází hlavní protagonistka, Němka Johanna, jejíž matka pocházela z Československa - z České, respektive Moravské Dlouhé (Böhmisch/Mährisch Wiesen) na Svitavsku. Příběh má tedy své kořeny na českém území a dotýká se společné česko-německé historie. Matka jako sudetská Němka totiž po druhé světové válce prožila odsun z Československa. Přišla o svůj milovaný domov a žádný jiný už nepřijala. S touto bolestivou ztrátou se za celý svůj život nedokázala vyrovnat, snažila se ji však úporně kompenzovat a realizovat se v rodině: "Domovem matky se stalo její dítě." Román odráží stopu velké historie v osobním životě lidí, kteří bezprostředně s danou historickou událostí již nemají osobní zkušenost (jak ji prodělala předchozí generace), jsou jí však trvale poznamenáni.

Václav Havel jako člověk, politik a dramatik. Klíčové texty, exkluzivní fotografie v mimořádném vydání speciálu Lidových novin Václav Havel. „Myslím, že naše moderní historie nám nabízí dost důkazů toho, že svoboda není dar, za který bojují a který pak rozdávají jen mocní tohoto světa, ale že ji může získat či ubránit jen ten, kdo sám pro její získání či obranu něco dělá.“

V předmluvě třetího svazku úspěšné trilogie Prahou s otevřenýma očima (2005-2006) se uvádí, že opravdoví "pražští chodci" dobře vědí, že úžasná překvapení v Praze nikdy nekončí. Ani sama autorka nakonec neodolala vábení rodného města a připravila dal ší, již čtvrté pokračování nevšedních pražských procházek a příběhů. Zamíříme-li tedy znovu do starého jádra Prahy, užasneme, kolik pozoruhodností tam ještě objevíme! Mimo jiné se projdeme areálem Pražského hradu po stopách slavného architekta Plečni ka, navštívíme nově otevřenou Černínskou zahradu-a nepřehlédneme ani moderní sochu písničkáře Karla Hašlerka na Starých zámeckých schodech, sousoší Nicholase Wintona a "jeho dětí" na Hlavním nádraží či obnovenou Svatojanskou mřížku na Karlově mostě. Poutavá kniha dále nabízí staropražské pověsti, úryvky ze starších i současných románů, básně, pozapomenuté milostné příběhy (včetně "beatnické romance" z Malé Strany) i rozmanité "dušičkové historie" z Vinohradského hřbitova.

Původně rozhlasové fejetony, jimiž Tomáš Halík oslovoval v letech 2000-2002 své posluchače v ranním vysílání stanice BBC, meditativní úvahy k významným církevním svátkům v průběhu roku (od adventu, přes Vánoce, Velikonoce, Letnice ke Všem svatým a Pa mátce zesnulých), poznámky k historickým událostem (Francouzská revoluce, 11. září 2001) a úvahy k dalším mezníkům duchovního a občanského života (čin Jana Palacha, 25. únor, sv. Cyril a Metoděj, Jan Hus, osobnost svatého Václava) jsou v tomto svazku uspořádány podle ročního koloběhu. Tak vznikla pozoruhodná dokumentární výpověď o morálním půdorysu našeho života, o duchovní a společenské atmosféře na počátku milénia.

Nejstarší dochované literární dílo v mongolštině a nejstarší pramen mongolské historie. Byla napsána ve 13. století anonymním autorem po smrti Čingischána a byla objevena v polovině 19. století tehdejším předním ruským orientalistou Palladiem Kafarov em a od té doby ji vědci nejednou věnovali pozornost. Kniha líčí původ rodu proslulého Čingischána (1162 - 1227) a dobu jeho vlády, která je zároveň dobou vzniku mongolského národa. Autor však nezůstal jen při suchém kronikářském záznamu, ale proplét á jej dramatickými epizodami a poezií. Přitažlivost a objevnost Tajné kroniky Mongolů spočívá nejen v poznání života tohoto národa, ale i v tom, že ony divoké a barbarské hordy, které kdysi pronikaly i na naše území a udržovaly v hrůze celou Evropu, byly velmi pevně a důmyslně organizovanou armádou, a že kulturní a společenské poměry někdejší Střední Asie nebyly zdaleka tak prosté a nekomplikované, jak se jevily evropským současníkům.