Lidové noviny strana 38 z 91

Kniha přináší řadu studií od českých i zahraničních renomovaných autorů, kteří mapují duchovní a kulturní odkaz sv. Anežky. Pozornost je věnována příbuzenským a dynastickým vztahům panovnických rodů střední Evropy, které vytvářely pevné kulturní spojnice napříč středověkou Evropou. Dále jsou pojednány památky, které jsou přímo spojeny s osobou sv. Anežky, ať jde o Anežský klášter nebo křížovnický kostel sv. Františka. Pozornost je věnována hagiografii a ikonografii sv. Anežky, řádovému prostředí klarisek, křížovníků a špitálním bratrstvím. Opomenut nezůstal ani literární obraz sv. Anežky v české literatuře.

Druhá Psí vycházka v knižní podobě nás nejdřív zavede do katastru svérázného Josefova – pražské čtvrti, která vyrostla až na přelomu devatenáctého a dvacátého století v oblasti bývalého židovského ghetta. Navštívíme Pařížskou ulici, jež leží na rozhraní Josefova a Starého Města, podíváme se na nové stavby Staroměstského náměstí, Melantrichovy ulice a uličky Na Můstku a pak se přesuneme do katastru Nového Města. Podrobně si prohlédneme jeden z jeho ústředních prostorů – Václavské náměstí s řadou působivých dominant moderní architektury – od historismu a secese přes prvorepublikovou avantgardu až po současnou architekturu.

Jedinečný počin autorského kolektivu českých indologů soustředěných v Orientálním ústavu AV ČR a působících i na řadě fakult Univerzity Karlovy je významným příspěvkem nejen k dílům české, ale i světové indologie. Jednotlivé části napsali odborníci, kteří se danou problematikou zabývají v rámci svého odborného působení na nejvyšší možné úrovni jak na bázi vědeckého, tak pedagogického působení Indie tento vzrušující subkontinent opředený mnoha mýty a legendami, budí zájem Evropanů již po celá staletí, v poslední době se navíc stala i cílem mnoha poutníků a cestovatelů za poznáním, dobrodružstvím či jiným způsobem života. Kdo z nás ale doopravdy zná historii této země od počátků osídlování od 3. tisíciletí př.n.l. až po nejžhavější současnost? Nesnadného úkolu přiblížit čtenářům dějiny této země se ujal kolektiv významných českých indologů Orientálního ústavu AV ČR. Ve své knize sledují dějiny Indie od samotných počátků, kdy nejnovější archeologické výzkumy posouvají dataci prvních osídlení stále hlouběji do minulosti, věnují se období vzniku buddhismu, který nebývalou měrou v současnosti ovlivňuje i myšlení lidí v tradičně křesťanských zemích, mapuje první státní útvary, království mocné dynastie, všímá si vzniku kastovního systému i vlivu muslimských vládců. Autoři podrobně mapují moderní dějiny, které jsou trvale poznamenány anglickou kolonizací a bojem Indů proti cizí nadvládě, ale i vzájemným soupeřením Indů a ne-Indů, vznikem států Pakistánu a Bangladéše, provázené trvalými konflikty. V současnosti se země vypořádává s mnoha potížemi mnohonárodnostního státu, s náboženským extremismem, velkým bohatstvím na straně jedné a neuvěřitelnou chudobou milionů obyčejných lidí pomalu směřující k vytvoření moderní demokratické společnosti.

Kniha přináší první souhrnnou interpretaci cikánství v české literatuře 19. století. Postavy „cikánů“ přitom nejsou nahlíženy jako zkreslená zobrazení skutečných Romů, ale literární cikánství je chápáno coby svébytný kulturní výtvor. Úvodní část knihy zasazuje téma do teoretického rámce a do celoevropského kontextu. Následují interpretace čtyř literárních děl, která zastupují různé podoby cikánství: démonickou (Josef Linda: Jaroslav Šternberg v boji proti Tatarům), romantickou (Karel Hynek Mácha: Cikáni, Adolf Heyduk: Cigánské melodie) a ironickou (Svatopluk Čech: Cikánka). Druhá část obsahuje šíře pojaté interpretace vesnických próz Vítězslava Hálka, Karoliny Světlé a Josefa Holečka, v nichž se zpodobení „cikánů“ srovnává s celkovým zobrazením „české vesnice“ v dílech daného autora. Tyto kapitoly tedy lze číst jako tři příkladové studie střetu mezi „vlastním“ a „cizím“. Kniha je ojedinělá i tím, že na českou literaturu aplikuje podněty některých novějších teorií kultury (například postkolonialismu).

Ve svém putování u protinožců nás autorka provede Novým Zélandem, Austrálií, ostrovy Bali a Tahiti. Všímá si nejen krásy krajiny, přírody, fauny i flory, historie a kultury daných míst, ale hlavně lidí. Jejich odlišností, zvláštností, jinakostí, ale hlavně toho, co máme společného. Vtipně glosuje i svá setkání se souputníky z různých národů, jejich specifického vnímání daného prostředí a zamýšlí se nad tím, jak nás naše osobní zkušenost, historická, psychologická i kulturní, ovlivňuje při vzájemném setkávání. Její postřehy jsou laskavé a s respektem ke všem odlišnostem, ale kritice se nevyhýbá. Vzhledem k tomu, že na mnoha místech mohla pobýt delší čas, zavede nás i do míst, kam se běžný turista nedostane. Knížka tak může sloužit jako inspirativní rádce a průvodce i při našich cestách za datovou čáru.

Nejstarší známí příslušníci rodu ze Svojšína patřili ve 12. století k významným představitelům raných českých elit. V procesu vnitřní kolonizace země se tehdy také utvářela v západních Čechách v povodí Mže základna rodové pozemkové držby, jejímž centrem se stalo rodové sídlo ve Svojšíně, vybavené reprezentativní stavbou románského tribunového kostela. Právě ten představuje až do dnešních dnů trvalou připomínku někdejší rodové slávy.

Tématem knihy Otroctví v Novém světě od 15. do 19. století je otroctví a jeho propojení s evropskou zámořskou expanzí v 15. až 19. století, zejména s kolonizací Nového světa. Zde byli zotročováni domorodí obyvatelé (Indiáni), především ale černoši násilím dovezení z Afriky. Rozvoj otroctví na americkém kontinentu patří k nejvýznamnějším fenoménům moderních dějin. Vyústilo v největší masovou migraci všech dob, která významně ovlivnila demografickou strukturu Afriky i Ameriky – vždyť třetina všech osob afrického původu dnes žije mimo černý kontinent. Hospodářství založené na obchodě s otroky a na otrocké práci zároveň podnítilo budování koloniálních říší i rozvoj evropských metropolí.

Tématem knihy Otroctví v Novém světě od 15. do 19. století je otroctví a jeho propojení s evropskou zámořskou expanzí v 15. až 19. století, zejména s kolonizací Nového světa. Zde byli zotročováni domorodí obyvatelé (Indiáni), především ale černoši násilím dovezení z Afriky. Rozvoj otroctví na americkém kontinentu patří k nejvýznamnějším fenoménům moderních dějin. Vyústilo v největší masovou migraci všech dob, která významně ovlivnila demografickou strukturu Afriky i Ameriky – vždyť třetina všech osob afrického původu dnes žije mimo černý kontinent. Hospodářství založené na obchodě s otroky a na otrocké práci zároveň podnítilo budování koloniálních říší i rozvoj evropských metropolí.

Jak proměnila první světová válka každodenní život statisíců dělníků v českých továrnách? Jaké nové významy dostávaly v prostředí akutního materiálního nedostatku základní aspekty lidského života, jako například kde, jak a co jíst nebo v jakých podmínkách a s kým pracovat? Jak proměnila totální válka organizovaný dělnický kolektiv? Kniha sleduje tyto a podobné otázky ve čtyřech základních sférách válečného dělnického života: ve sféře konzumace potravin, výkonu průmyslové práce, genderových vztahů a sociálních protestů, které se s postupující válkou stávaly čím dál více běžným koloritem většiny českých měst. Dr. Phil. Rudolf Kučera, Ph.D. (nar. 1980 v Praze) studoval moderní dějiny v Praze, Vídni a Berlíně. Po studiích absolvoval odborné stáže ve Freiburgu a Berlíně. V současnosti působí v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR. Věnuje se kulturním a sociálním dějinám střední Evropy v 19. a 20. století. Publikuje odborné studie v České republice, Německu, USA a dalších zemích. Nejnověji vydal v Německu monografii o proměně elit ve střední Evropě 19. století Staat, Adel und Elitenwandel. Die Adelsverleihungen in Schlesien und Böhmen 1806-1871 im Vergleich (2012).

Na aristokratickém rodu Valdštejnů lze pozorovat obecnější tendence vývoje raně novověkých Čech po Bílé hoře. Dynamicky se rozvíjející soubor jedinců spojených pod erbem se čtyřmi lvy ovlivňoval svou mocí svět kolem sebe: Valdštejnové vtiskli svou pečeť do barokní krajiny kulturní i hospodářské, s použitím svých nemalých schopností hájili zájem nejen svého velkostatku, ale českých zemí a habsburské monarchie. V neposlední řadě vytvořili vztahovou síť spojující jinak dosti odlišná sociální či geografická prostředí. Také proto si jejich výzkum zaslouží i nadále badatelskou pozornost.

Seznámení s více než šedesáti místy posledního odpočinku na území České republiky od západních hranic až k Vysočině, od severních Čech až po jihočeské hřbitovy a hřbitůvky. Výlety za jen zdánlivě mlčícími náhrobky poskytují také neobyčejně plastický obraz života na našem území v minulých časech. Nechybějí vyprávění o tajemných šlechtických hrobkách a mumiích, osudy německých sudetských hrobů ani židovské hřbitovy. Dávné známé tragické příběhy, z nichž zvláště vyniká "Annenruhe" nebo truchlivý osud Kátinky z Josefova, střídají novější (Znesvěcení sklářské hrobky na Hůrce, Vražda inženýra Formise...) a záhady, doplňované o názory odborníků (Vampýr Tobiáš z Hrádku). Důležité místo v knize také mají místa odpočinku různých osob, které se staly literární, hudební či výtvarnou inspirací (šílená Viktorka z Babičky, socha Inteligence v Plzni).

Projdeme se po takzvaném pražském ringu, který tvoří několik na sebe navazujících ulic a náměstí, kde kdysi probíhaly hradby obklopující Staré Město. Psí vycházky vznikly původně pro čtenáře internetového periodika Neviditelný pes, kam autor od konce devadesátých let pravidelně psával články o moderní architektuře. Z vycházky pro čtenáře se stala tradice a pro tyto akce se vžil název Psí vycházky. V této první Psí vycházce po pražském ringu projdeme Revoluční ulicí, náměstím Republiky, ulicí Na Příkopě, ulicí 28. října, Jungmannovým náměstím a Národní třídou. Zastavíme se jen u domů a paláců relativně nových - tedy z období zhruba od druhé poloviny 19. století do současnosti. Seznámíme se s jejich vznikem, tvůrci a jejich osudy.

Neil Young patří k legendám Woodstocku, svými texty poznamenal několik generací milovníků folku i country a zvukem své kytary se nesmazatelně zapsal i do dějin rockové hudby. Sám i s kapelami Buffalo Springfield, Crosby, Stills, Nash & Young nebo s Crazy Horse i nezapomenutelnými alby jako například Deja vu či posledním Psychedelic Pill. Je jedním z mála hudebníků, kteří navzdory užívání silného koktejlu drog a alkoholu přežili bez újmy šedesátá a sedmdesátá léta a stále objevují něco nového, mají co nabídnout a čím inspirovat. Je to mág, který se kromě intenzivní hudební výpovědi věnuje se stejnou vášní a urputností dalším oblastem: natočil několik filmů, zrekonstruoval starý námořní dvojstěžník, postavil obrovské elektrické auto, přel se se Stevem Jobsem o kvalitu zvuku v přehrávačích, pracoval na myšlence nejdokonalejšího přehrávače hudby na světě a napsal knihu. Popisuje v ní život naplněný svobodou, touhou tvořit, láskou a hledáním smyslu všeho, s čím se setkal.

Kniha seznamuje s činností občanských ženských spolků v českých zemích od 60. let 19. století do první světové války, zaměřenou na získání plnoprávného občanského postavení jak v soukromé, tak ve veřejné sféře. Toto úsilí bylo zacíleno v prvé řadě na vybudování systému kvalitnějšího vzdělávání, které mohlo umožnit i vstup do politického dění a usnadnit tak bezprostřední podíl na ovlivňování života v proměňující se české společnosti. Rozsah spolkového působení byl ale mnohem širší - zahrnoval šíření dobročinnosti a humanitních myšlenek, osvětovou činnost v profesích vykonávaných ženami, ale i rozmanité kulturní aktivity. (Hnutí emancipovaných žen však zdaleka nebylo jednotné a setkávalo se nejen s hmatatelnými úspěchy, ale také s výraznými neúspěchy.)

Sborník přináší vybrané studie z více než třicetileté odborné publikační činnosti historika prof. Jaroslava Čechury. Vzhledem k širokému záběru autora se zde objevují články věnující se období středověku i ranému novověku. V první části se čtenář seznámí s mezinárodně diskutovanou teorií pozdně středověké agrární krize, a to se zvláštním zřetelem na souvislost mezi jejím ekonomickým a demografickým aspektem. Články v druhém oddíle zastupují oslavencův dlouholetý zájem o vývoj církevní pozemkové držby v 14. a 15. století. Kromě detailní znalosti pramenů, která se projevuje ve všech autorových článcích, je v některých patrný také mikrohistorický pohled, k jehož propagátorům v Čechách patřil. Ve sborníku nechybí rovněž jubilantova podrobná bibliografie a seznam obhájených studentských prací, které vedl na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Francouzka Anne žijící v Praze a Češka Lenka žijící ve Francii využívají psaní dopisů nejen jako prostředek vzájemné komunikace, ale i vlastního poznávání neznámé země, jejich zvláštností i stejností, radostí i problémů. V dnešní čím dál rychlejší a uspěchanější době se psaní dopisů stává vzácností. Zprávy si sdělujeme prostřednictvím emailů či sms spíše v holých větách, na nějaké zamyšlení, zastavení, úvahu, dojem či pocit nějak nezbývá čas. A možná je to škoda… Z dopisů Anne se dozvídáme mnohdy věci velmi překvapivé a neobvyklé, které nám domorodcům nijak zvláštní nepřipadají, a uvědomíme si je až pohledem překvapeného cizince. A podobně z pohledu Lenky z Francie naopak zjišťujeme, kolik toho v běžném životě může mít cizí země s tou naší společného. Dopisy jsou časově zarámovány pobytem Anne v Praze od roku 1993 do roku 2011, kde společně s manželem provozovali oblíbené mezinárodní knihkupectví U Knihomola v Mánesově ulici.