Lidové noviny strana 45 z 91

Bezprostředně po suezské válce byly zainteresované strany plně zaměstnány likvidací následků konfliktu. Velká Británie s Francií 3. prosince 1956 souhlasily s bezpodmínečným odchodem svých vojsk z Egypta, úplná evakuace skončila 22. prosince. Izrael ale dál okupoval Sinajský poloostrov a pásmo Gazy a kvůli sporům o právní status byl uzavřen Suezský průplav, byť pod egyptskou kontrolou. Z obou evropských mocností utrpěla Velká Británie větší ztráty. Její zájmy v arabském světě byly ohroženy prakt icky všude, britští občané byli napadáni, britský majetek a instituce ničeny a britské zboží bojkotováno. Egyptská vláda nechala obsadit britské podniky a jejich britské zaměstnance pozavírala nebo vypověděla. Egypt, Sýrie a Saudská Arábie přerušily s Londýnem diplomatické styky. I arabské země k Britům tradičně přátelské považovaly za nutné se od "imperialistického agresora" distancovat. Jordánská vláda sáhla k ukončení smluvních vztahů s Velkou Británií, a dokonce i irácká monarchie odsoudila napadení Egypta a zvažovala odchod z Bagdádského paktu.

Za první světové války se stal běžnou součástí slovníku krajanských komunit pojem "naše česká věc". Zjednodušeně se tak nazýval program československého zahraničního odboje, jehož cílem byl rozpad Rakousko-Uherska a vznik nezávislého československého státu. "Boj za českou věc" se stal součástí diskursu českých krajanů o jejich vztahu k bývalé vlasti i o postavení v nové zemi a válečné konflagrace jim poskytla inspiratívní rámec pro řešení otázky vlastní identity.

V šestnácti esejích této knihy čtenář nalezne kritické úvahy o stavu a aktuálních problémech našeho světa i o současných proměnách náboženství, laskavě humorné šlehy do vlastních řad, filozofické meditace nad paradoxními biblickými výroky i psychologické postřehy z autorovy dlouholeté zkušenosti při duchovním doprovázení lidí, stojících mezi vírou a pochybností a hledajících odpovědi na vážné životní otázky.

Kniha o vztahu víry a nevíry tváří v tvář aktuálním problémům našeho světa vznikla z podnětu významného amerického nakladatelství Doubleday. Podle amerických recenzentů jde o dílo jednoho z nejoriginálnějších náboženských myslitelů naší doby, pokračujícího v tradici G. K. Chestertona, C. S. Lewise, Henriho Nouwena a Thomase Mertona… Nabízí tvořivý a nevšední pohled na vztah náboženství, víry a spirituality ke kultuře a dnešní společnosti.

Kniha nazvaná Vzdáleným na blízku o vztahu víry a nevíry tváří v tvář aktuálním problémům našeho světa vznikla z podnětu významného amerického nakladatelství Doubleday. Podle amerických recenzentů jde o dílo jednoho z nejoriginálnějších náboženských myslitelů naší doby, pokračujícího v tradici G. K. Chestertona, C. S. Lewise, Henriho Nouwena a Thomase Mertona… Nabízí tvořivý a nevšední pohled na vztah náboženství, víry a spirituality ke kultuře a dnešní společnosti.

V šestnácti esejích této knihy nazvané Noc zpovědníka čtenář nalezne kritické úvahy o stavu a aktuálních problémech našeho světa i o současných proměnách náboženství, laskavě humorné šlehy do vlastních řad, filozofické meditace nad paradoxními biblickými výroky i psychologické postřehy z autorovy dlouholeté zkušenosti při duchovním doprovázení lidí, stojících mezi vírou a pochybností a hledajících odpovědi na vážné životní otázky.

Tentokrát nás autorka Lenka Civade v příběhu Lanýže téměř detektivním provádí fascinujícím světem sběratelů lanýžů v pohoří Luberon, o kterém běžný člověk vůbec nic neví a který zůstává normálnímu smrtelníkovi utajen. Prostřednictvím mladého učitele Martina postupně pronikáme do složitého světa místních obyvatel, jejich zvyků, nálad, lásky i nenávisti. Seznamujeme se s jednotlivými rázovitými postavami a zároveň zjišťujeme, proč Martin do tohoto kraje přijel, co ho k němu táhne a vábí a dojde-li jeho sen naplnění... Když se řekne Provence, každému se vybaví něco jiného. Světlo zachycené malíři jako Cézanne, Van Gogh, Renoir v jejich obrazech, slavná jména vín či měst, Avignon, Aix en Provence, Arles nebo Marseille a mnohá další. Když se řekne Provence, naše představivost se pustí na plné obrátky a začneme snít o létě, sluníčku, zpěvu cikád a horkém vzduchu plném silných vůní, o líném moři a levanduli na nekonečných polích…

Dnes již klasická studie z pera renomovaného britského historika je více než poutavým pokusem proniknout k samotné podstatě války, vnímané očima jejich přímých účastníků. Autor s nimi prochází ponižujícím procesem základního výcviku přes budování pou ta k ostatním členům jednotky až po vyčerpání, samotu, utrpení a smrt na bitevním poli. Jaké je to být v přední linii? Jak působí masové zabíjení na lidskou psychiku? Jak fungují základní lidské instinkty, odvaha či strach? Ve snaze zodpovědět tyto i další otázky využívá Richard Holmes široké spektrum přístupů z oblasti psychologie či sociologie, které aplikuje na historické prameny především osobní povahy z posledních dvou set let evropských dějin - od napoleonských válek přes oba světové konfl ikty až po válku o Falklandy - a poskytuje čtenáři fascinující vhled do osobní zkušenosti vojáka v moderní válce.

První část publikace nazvané Co můj kostel dnes má, nemůýe kníže odníti, je věnována střetávání křesťanství a pohanských kultů, historii staveb a jejich zakladatelů. Druhá část se zabývá kláštery, závěrečný oddíl pak představuje svět středověkých světců, církevních hodnostářů a předmětů. Kniha hledá nové cesty k pochopení života středověké společnosti a snaží se zaplnit historii živými lidmi. Psát o křesťanství, o jeho vlivu na formování evropské společnosti a jeho střetávání s jinými kulturami není nic nového, je to však zároveň téma, které se nikdy nevyčerpá a které bude vždy inspirovat k dalším diskusím.

Druhá světová válka nebyla jen časem těžkých bojů, utrpení a ztrát a obětí, ale také dobou nadějí, plánů a koncepcí vztahujících se k poválečné budoucnosti. Také v českém prostředí, ve vlasti i v exilu, především pak v kruzích domácího a zahraničního odboje, se rozvíjely nejrůznější představy o podobě a charakteru obnoveného československého státu, zrozeného z války a postupně vstupujícího do mírového života. Poválečné období bylo pak v českých a československých dějinách jedinečným převratným mezidobím, v němž se svářelo staré a nové, tradice a revoluční změny, touha tvořit i bořit, euforie z osvobození i strach z nově se objevivších běsů, ať už vnější či domácí provenience.

Druhá světová válka nebyla jen časem těžkých bojů, utrpení a ztrát a obětí, ale také dobou nadějí, plánů a koncepcí vztahujících se k poválečné budoucnosti. Také v českém prostředí, ve vlasti i v exilu, především pak v kruzích domácího a zahraničního odboje, se rozvíjely nejrůznější představy o podobě a charakteru obnoveného československého státu, zrozeného z války a postupně vstupujícího do mírového života. Poválečné období bylo pak v českých a československých dějinách jedinečným převratným mezidobím, v němž se svářelo staré a nové, tradice a revoluční změny, touha tvořit i bořit, euforie z osvobození i strach z nově se objevivších běsů, ať už vnější či domácí provenience.

Kniha obsahuje čtyřiadvacet studií, které známý historik zveřejnil v uplynulém dvacetiletí na stránkách vědeckých časopisů, kolektivních monografií, sborníků i v populárně naučné revue Dějiny a současnost. Tematicky se zaměřuje na problematiku husitské Prahy, zvýšenou pozornost věnuje osobnosti Jana Žižky i kultuře a jazyku husitské epochy. Stranou neponechává ani velký a rozporuplný zjev "husitského krále" Jiřího z Poděbrad a formování českého stavovského státu. Závěrečný oddíl analyzuje podoby novodobé husitské tradice s důrazem na obraz husitství v krásné literatuře a ve filmu. Čtenář tak dostává do ruky namnoze objevnou publikaci, jež představuje stěžejní epochu starších českých dějin přitažlivě, plasticky a zároveň bez pověr a iluzí.

Ozzy Osbourne (*3. 12. 1948, Aston, Birmingham) jeden z nejznámějších, ale také z nejkontroverznějších rockových zpěváků současnosti. Se skupinou Black Sabbath a posléze jako sólový umělec získal za svou tvorbu bezpočet významných ocenění (Grammy 1993, 2000) a na celém světě prodal přes sto milionů hudebních nosičů. V roce 1996 založili s manželkou Sharon Ozzfest, první národní hudební festival věnovaný hard rocku, který měl představovat nové talenty. Koná se jednou ročně a část zisku putuje na nejrůznější charitativní účely. V roce 2000 se dočkal vlastní hvězdy na pověstném hollywoodském chodníku slávy. Osbourneovi byli hlavními protagonisty reality show The Osbournes, kterou vysílala hudební stanice MTV.

Druhý návrat Muže, který snědl vše Lidé, kteří se narodili v "kulinářském znamení", se scházejí na španělském gastronomickém veletrhu Madrid Fusión. Loni byl jedním z čestných hostů i americký jídelní kritik a esejista Jeffrey Steingarten, jehož knihy Muž, který snědl vše a Nejspíš to bude tím, co jsem snědl jsme již vydali. Šťastná náhoda svedla v Madridu dohromady autora s jeho českou překladatelkou Jitkou Rákosníkovou. Jeffrey Steingarten sice brzké pokračování svých humorných kulinárních příběhů neslíbil, ale na Vás čeká ještě třetí díl sebraných esejů, který pod názvem Ještě bych něco snědl právě vychází…

Druhý návrat Muže, který snědl vše Lidé, kteří se narodili v "kulinářském znamení", se scházejí na španělském gastronomickém veletrhu Madrid Fusión. Loni byl jedním z čestných hostů i americký jídelní kritik a esejista Jeffrey Steingarten, jehož knihy Muž, který snědl vše a Nejspíš to bude tím, co jsem snědl jsme již vydali. Šťastná náhoda svedla v Madridu dohromady autora s jeho českou překladatelkou Jitkou Rákosníkovou. Jeffrey Steingarten sice brzké pokračování svých humorných kulinárních příběhů neslíbil, ale na Vás čeká ještě třetí díl sebraných esejů, který pod názvem Ještě bych něco snědl právě vychází…

Ve své studii se Peter Burke věnuje analýze sociálních a kulturních dějin jazyků, jimiž se v Evropě hovořilo nebo psalo v období mezi vynálezem knihtisku a francouzskou revolucí. Je totiž přesvědčen, že z jazykového hlediska je dobu 1450-1789 třeba vnímat jako svébytný časový úsek. Jedním z hlavních témat knihy je vztah mezi jazykem a společenstvím (vymezeným regionálně, konfesionálně, v souvislosti se zaměstnáním nebo pohlavím, stejně jako příslušnosti k národu) a úloha jazyka v procesech vnímání druhých a formování vlastní identity.