Odeon strana 19 z 74

Londýnské jitro, červen 1923. Paní Clarissa Dallowayová jde do květinářství pro výzdobu na svůj dnešní večírek. Než však tahle událost pro lidi z lepších kruhů nastane, strávíme v její společnosti obyčejný den, který nás nenechá na pochybách, že pod slupkou stárnoucí, průměrné středostavovské paničky bije srdce se stejně vroucí pravidelností, s jakou se na Toweru každou čtvrthodinu hlásí Big Ben. Woolfová však nejenže rozbíjí klišé o jedné snobské madam. Technikou proudu vědomí a s přispěním vedlejších postav tohoto okouzlujícího letního capriccia před námi postupně odhalí skutečné nitro paní Dallowayové, které působí věrněji než sebetrefnější realistický popis, a také její obrovskou žízeň po životě. Próza inspirovala světoznámý román M. Cunninghama Hodiny a stejnojmenný oscarový film.

Francouzská Riviéra, rodinka na dovolené. Osoby a obsazení: Joe je uznávaný básník, jeho manželka Isabel pracuje jako reportérka. Plus pubertální dcera plus dva rodinní přátelé. Tuhle idylku naruší neznámá dívka, která se jednou ráno koupe nahá v jejich bazénu. Kitty je výstřední, nevypočitatelná, možná duševně narušená mladá žena… Během jednoho týdne se životy všech obrátí naruby.

Na příběhu NĚKOHO (hrdinovo jméno neznáme) ukazuje Hamid krutou a drsnou tvář současné Asie – bídu, nemoci a smrt. Na druhé straně vypráví o lásce partnerské i rodičovské. Líčí milování na střeše domu stejně jako nelegální výrobu kopií filmů na DVD. Největší devízou díla je právě styl, připomínající Salmana Rushdieho, v němž mísí tragické s komickým, vysoké s nízkým, západní s východním.

Skandální román z konce dvacátých let, jehož vydání bylo v Anglii soudně zakázáno až do roku 1960 – byl totiž klasifikován jako pornografie. Dílo, popisující náruživý sexuální vztah mezi aristokratkou a mužem z dělnické třídy, vzbudilo pohoršení i kvůli tvrdé kritice tehdejší společnosti.

Celeste je šestadvacetiletá středoškolská učitelka. Její zálibou jsou nezletilí studenti. Při výběru ideálního kandidáta má určitá kriteria: Nesmí být moc sebevědomý. Nesmí mít vysportovanou postavu. Nesmí mít akné. A brzy se její představy splní… Kritika román ohodnotila termínem „sexuálně explicitní“, autorka dopodrobna popisuje všechny sexuální scény. Zároveň nastoluje jízlivou otázku: Kdo by v patnácti dokázal odolat svodům atraktivní učitelky?

Pepys Road je obyčejná ulice v Londýně. Každý dům, který zde stojí, se během sto padesáti let stal svědkem různých osudů, viděl narození, lásku, samotu, zoufalství a smrt, dobře ví, jak vypadají rozmary Štěstěny, co je bída a co rozmařilý přepych, zažil léta tučná i hubená. Román vypráví příběh obyvatel této ulice a líčí, jak do jejich osudů zasáhne celosvětová finanční krize. Jak se zachovají, když jednoho dne někteří objeví v poště pohlednici svých vlastních dveří a vzkazem CHCEME TO, CO MÁTE VY?

Isserley, mladá žena s obrovským poprsím a neskutečně silnými brýlemi, vyjíždí každý den z farmy ve své červené toyotě a křižuje silnici A9 vedoucí skotskou vysočinou. Každý den, za každého počasí, vyráží do práce. Isserley hledá stopaře – zásadně bere muže; a jen takové, kteří vypadají „nadupaně“ a působí osamoceně. Tyto okolnosti jsou klíčové: nezáleží moc na věku, chlapík musí být urostlý a svalnatý a správně volenými otázkami lze zjistit, v jaké je právě situaci. Má práci, rodinu a děti, bydlí společně s nimi a manželka ho očekává? Špatná volba. Je osamocený nebo rozvedený, bezdětný, nemá zrovna přítelkyni, je nezaměstnaný? Pak splňuje všechny parametry. Kdo by však očekával, že s nimi Isserley podniká sexuální dobrodružství, bude zklamán. S těmi, pro které se rozhodne, přijíždí na farmu; tam je vyloží a vyráží na lov znovu. S těly mužů se pak děje něco úplně jiného. Mistrně napsaný příběh s prvky sci-fi má blízko k psychologickému románu stejně jako k hororu. Autor přichází s podobenstvím, při němž běhá mráz po zádech. Okamžiky hrůzy se tu střídají s vytříbeným černým humorem. Dokonale vystavěný románový děj nás pomalu vtahuje do svých útrob, do svého mystéria. Co se tedy doopravdy odehrává za vraty farmy? Roku 2013 bude v kinech uvedena filmová adaptace díla v hlavní roli se Scarlett Johansson. Michel Faber (1960) se narodil v Holandsku, vyrůstal v Austrálii a nyní žije ve Skotsku. Představil se sbírkou povídek Někdy prostě prší (č. 2011). Román Pod kůží (2000, č. 2002) mu přinesl slávu mezinárodního formátu. Byl nominován na dublinskou cenu Impac a přeložen do patnácti jazyků. V roce 2002 vydal Faber své opus magnum, historický román Kvítek karmínový a bílý. Česky vyšla jeho díla Fahrenheitova dvojčata (2008) a Evangelium ohně (2010).

Rodinná sága čtyř generací Stassosových, kteří pocházejí z Řecka, se odehrává v Detroitu a obemyká bezmála celé 20. století. Na první pohled se zdá, že rodina zpodobňuje typický americký sen. Nebyl by to ale Cunningham, aby v jeho příběhu nehrály roli uplně jiné věci: menšinová sexuální orientace či transvestitismus. Nicméně vše objímá láska v nejrůznějších podobách, ať už milenecká nebo rodičovská.

Zámek – nedokončený román Franze Kafky z roku 1922 – znovu a znovu oslovuje, znovu vybízí k interpretaci a ukazuje možnosti chápání literárního díla. Hrdina K., který se vydává za zeměměřiče, přichází do vesnice a marně se pokouší kontaktovat úředníky ze zámku. Prožívá milostný vztah s výčepní Frídou. Bezvýsledně usiluje o uznání své profese a existence. Naše edice představuje první překlad do češtiny podle kritického německého vydání. Kniha vychází padesát let od posledního překladu a devadesát let od úmrtí autora.

Napsat krátkou povídku vyžaduje stejně velké úsilí jako začít psát román. V prvním odstavci románu totiž musíte určit všechno: vnitřní uspořádání, ladění, sloh, rytmus, délku a leckdy i charakter některé postavy. Všechno ostatní už je jen požitek z psaní, ten nejniternější a nejsamotářštější, jaký si kdo může představit, a jestli potom knihu ustavičně nepřepisujete až do smrti, pak jenom proto, že stejnou železnou vůli, jakou jste potřebovali, abyste ji začali, vynaložíte na to, abyste ji dokončili. Naproti tomu povídka nemá začátek ani konec: buď se vyvede, nebo ne. A pokud se nevyvede, vlastní i cizí zkušenost učí, že většinou bývá rozumnější začít ji znovu a jinak, nebo ji vůbec zahodit. Nevzpomínám si už, kdo to tak dobře vyjádřil útěšnou větou: "Dobrý spisovatel se pozná spíš podle toho, co roztrhá, než co uveřejní." (…) Vždycky jsem si myslel, že každá další verze nějaké povídky je lepší než ta předchozí. Jak potom ale zjistit, která má být ta poslední? To je tajemství řemesla, které se neřídí zákony rozumu, nýbrž magií pudů, stejně jako kuchařka ví, kdy je polévka hotová. Tak či tak, pro jistotu je nebudu znovu číst, jako jsem si nikdy znovu nepřečetl žádnou ze svých knížek, abych snad nelitoval, že jsem ji napsal. Ten, kdo je bude číst, si s nimi už poradí; a kdyby těch dvanáct povídek o poutnících skončilo v koši na papír, naštěstí by to pro mě měla být málem úleva, že se vrátily domů.

Nešťastná Tereza Raquinová touží po změně a hledá únik z monotónního všedního života, který vede po boku svého manžela. Známost s jistým mladým mužem vyústí nejen v milenecký poměr, ale i v hrůzný čin vraždy manžela. Bezvýchodnost situace i osudová touha uniknout končí i pro milence tragicky – společnou sebevraždou.

Posmrtně vydané autorovo dílo, které vyšlo česky zatím pouze jednou. Román je do jisté míry autobiografický – portrét mladého spisovatele Davida Bournea, jeho manželky a jejich společné přítelkyně… Poněkud netradiční manželství ve třech.

Typický hrdina dneška: čtyřiadvacetiletý Charles, snaživý nováček ve velké firmě, slibná kariéra – a závislost na sociálních sítích. Svůj život vede na síti ShowYou, kde panují neúprosná pravidla: uživatelé musí alespoň jednou týdně sdílet video ze svého soukromí, jinak jim zruší profil. A to si Charles nemůže dovolit – zůstat na síti znamená zůstat naživu. Jeho protikladem je studentka Anne-Laure. Seznámí se, zamiluje se do ní – a zjišťuje, že NEMÁ PROFIL na síti! Zjišťuje, že čte papírové knihy, že si pouští klasické desky… Portrét „Generace Y“ – lidí, kteří nepoznali život bez internetu a chytrých telefonů, je velice kousavým, ironickým i krutým portrétem současnoti.