Pavel Mervart strana 12 z 39
vydavateľstvo
Vědomí a jeho teorie
Vědomí a jeho teorie je první česká kniha, která mapuje aktuální stav filosofického a vědeckého výzkumu vědomí. Kniha představuje vznik zájmu o vědomí v novověké filosofii a vědě, probírá hlavní filosofické teorie vědomí a ukazuje, co nám k vědomí říká současná neurověda, jež se zaměřuje na hledání neurální báze vědomí.
Jaké lze rozlišit druhy vědomí? Jaký je rozdíl mezi vědomým a nevědomým vnímáním? Jaká je evoluční funkce vědomí? Jak souvisí vědomí a pozornost a jaké mozkové struktury se podílejí na vzniku vědomých stavů?
Tyto otázky jsou v publikaci probírány z hlediska v České republice stále nepříliš rozšířené naturalizované filosofie, která se při řešení filosofických otázek opírá o vědecké metody a poznatky. Autoři čtenáře provázejí po interdisciplinárním výzkumu vědomí, který zahrnuje rozmanité obory, od filosofie, přes kognitivní psychologii a neurobiologii až k chemii a fyzice. Poukazují zároveň na filosofický rozměr nynějších debat o vědomí, odhalují jejich klíčové filosofické předpoklady a naznačují jejich možná řešení. Jedním z cílů knihy je též projasnit ústřední pojmy teorie vědomí.
Vypredané
8,27 €
8,70 €
350 let královéhradecké diecéze
Třísté padesáté výročí založení královéhradecké diecéze bylo vítanou příležitostí k refl exi řady významných témat z jejích dějin. Diecéze prošla od svého vzniku množstvím proměn a sehrála důležitou roli z hlediska náboženského života v regionu.
Též se významně zapsala do života kulturního i společenského a v řadě faktorů ovlivnila i celospolečenské dění. Jak tedy místní církev vešla v život a jak obohatila život univerzální církve, jak posloužila věřícím a jak prospěla obyvatelstvu východních Čech? To vše jsou otázky, které si klademe při pohledu zpět.
Jednotliví autoři této publikace se zabývají tématy týkajícími se přímo dějin biskupství, ale též dějin institucí, u nichž bylo biskupství zřizovatelem či s nimiž úzce spolupracovalo. Pozornost je též věnována vybraným osobnostem královéhradecké diecéze. K tématům přistupují badatelé zejména z hlediska církevních, regionálních a kulturních dějin, ale též z hlediska historické demografie, dějin správy a dějin umění.
Den splněného přání
Autorovi sotva pětadvacetiletému v čase, kdy zde nikdo Orwellovu vizi světa roku 1984 nemohl znát (kniha byla těžce zakázaná a nedostupná), podařilo vytvořit „Orwella v kostce“, a přitom prózu neepigonskou a nadčasovou.
Návštěva Města podřízeného Kolosu, jehož obyvatelé jsou živeni výhradně ocelovými šupinami a pokorně odevzdávají kolosu nejen všechny své síly v úmorné práci, ale i své děti – to je čtenářský zážitek strhující, tísnivý, napínavý, provokující k úvahám… Je vůbec někdy a někde v lidských silách uniknout manipulaci? Jak dalece rozumíme postavám tohoto příběhu? Nebo se jim dokonce podobáme ?
Za studií v průmyslu obětovaném městě Ústí nad Labem mě někdy v polovině osmdesátých let minulého století napadl námět na novelu Den splněného přání. Do Labe ústící říčka Bělá se vyznačovala každý den jiným nepřirozeně kalným barevným odstínem a jedovatý dým z ústeckých chemiček ochucoval vzduch pokaždé jinak nasládlou příchutí. Většina místních obyvatel měla ve tváři podobně mdlý a rezignovaný výraz. Umírající stromy v kopcích nad městem působivě dotvářely veskrze truchlivou atmosféru… (z Poznámky autora)
Freudova nofyziologie mysli
Když v 19. století vznikala psychologie jako samostatná věda empirické povahy, moderní neurověda dosud neexistovala. Neurovědná témata se však diskutovala přinejmenším na poli psychofyziky, z jejíhož základu vzešel i soubor dopisů adresovaný berlínskému lékaři Wilhelmu Fliessovi v roce 1895. Tyto dopisy psal Sigmund Freud, k jejich publikování se však nikdy neodhodlal.
Vyšly až po jeho smrti nejprve v německém vydání pod názvem Entwurf einer Psychologie, později, v anglickém, jako Project for a Scientific Psychology. Z anglického názvu je patrné, že Projekt usiloval o nalezení vědeckých základů psychologie. Freud je spatřoval v materiálním substrátu lidského mozku. Ve snaze hledat biologický základ psychických pochodů ve struktuře a funkci lidského mozku byl ovšem velmi moderním autorem. I když výsledky, kterých v této práci dosáhl, nejsou z dnešního hlediska příliš oslnivé a mají spíše spekulativní charakter, existují současní badatelé (zejména příznivci neuropsychoanalýzy), kteří vidí v Projektu řadu témat, v nichž Freud takříkajíc uhodil hřebíček na hlavičku.
Kniha zavede čtenáře do temných zákoutí počátků neurofyziologie lidského mozku a představí Freuda v nepříliš známém světle, jako biologického naturalistu, který odmítá nemateriální základy lidské psýché.
Trinus liber Dei
Představa světa či jeho částí jako čitelného textu je v evropské kultuře hluboce zakořeněná. Prvním předpokladem této představy je alfabetismus a kulturní idea knihy, druhým pak nahlížení světa jako smysluplného a koherentního celku, jehož části nesou význam a jsou ve vzájemných vztazích: mají „sémantiku“ a „syntax“. Začít hledět na svět jako na řád znaků ale následně znamená ptát se: Jakým písmem a jazykem je napsán? Lze jej vůbec přečíst? Kdo jej napsal? Proč? Lze tento text měnit, přepisovat?
Problém vědomé změny a záměrného přepisování textu přírody je fenoménem moderní vědy, které se s pomocí genového inženýrství otevřela možnost měnit genetický kód, a to včetně všech bioetických dilemat i velkých nadějí, jež se s touto technikou pojí. Avšak otázka po (většinou neuvědomovaném) předpokladu této techniky, totiž pojetí světa či jeho částí jako textu kódujícího a reprezentujícího něco jiného – v tomto případě fenotyp – je otázkou dosud jen málo prozkoumanou.
Tato kniha chce přispět k historiografii metafor, ve kterých se přenáší pojmenování pro dílo textové povahy (tabulka, svitek, kodex, kniha, knihovna, báseň, epos, zákoník apod.) na jinou věc, obvykle na svět, přírodu nebo člověka. Zvláště se pak zaměřuje na metaforiku knihy ve filosofickém díle Jana Amose Komenského.
Svatí a hříšníci
Publikace nabízí překlady originálních textů, které vznikly v 11. - 12. století ve východoslovanském prostoru. Jedná se o díla staroruské literatury do češtiny dosud nepřeložená nebo s překlady zastaralými. Do souboru byly zařazeny texty hagiografi cké, homiletické, autobiografi cké, epistolární a právní. Konkrétně jsou to legendy sepsané pečerským mnichem Nestorem o Borisi a Glebovi a o igumenovi kyjevsko-pečerské lávry Feodosijovi, kázání Feodosije Pečerského Paměť a pochvala knížete Vladimíra od mnicha Jakova, Poučení Vladimíra Monomacha, jeho list knížeti Olegu Svjatoslaviči a obě verze staroruské právní památky Ruská pravda. Ke každému překladu je připojena odborná studie, osvětlující vznik, obsah a kontext díla.
Na sklade 1Ks
13,35 €
14,05 €
Inštrumentálny realizmus
Kniha venovaná otázkam filozofie matematiky prináša radikálne nový pohľad na vzťah našich teórií a skutočnosti okolo nás. Snaží sa ukázať, že náš vzťah ku skutočnosti nie je priamy, ale je zásadným spôsobom sprostredkovaný inštrumentmi, ktoré pri našom vzťahovaní sa ku skutočnosti používame. Okrem vedeckých nástrojov autor zdôrazňuje predovšetkým význam symbolických inštrumentov, ako sú čísla, algebrické vzorce alebo geometrické obrázky. Symbolické nástroje, podobne ako vedecké inštrumenty, odkrývajú a stabilizujú rôzne aspekty skutočnosti a tým menia obraz skutočnosti a naše miesto v nej. Kvôli kľúčovej roli inštrumentov v našom vzťahovaní sa ku skutočnosti autor svoju pozíciu nazýva inštrumentálnym realizmom. Z pozície inštrumentálneho realizmu argumentuje proti hlavným pozíciám vo filozofii matematiky, ako sú logicizmus, platonizmus, intuicionizmus a konštruktivizmus. V istom zmysle je inštrumentálny realizmus príbuzný s filozofiou neskorého Wittgensteina a možno tvrdiť, že sa snaží do filozofie vedy a matematiky preniesť vhľady, ktorými Wittgenstein obohatil filozofiu jazyka.
Thomas Reid - Malý průvodce
Skotské osvícenství představuje fascinující kapitolu evropských kulturních dějin. Svým vlivem se může měřit s obdobným hnutím ve Francii nebo Německu. Texty ve Skotsku působících intelektuálů, jako byli David Hume, Adam Smith, Thomas Reid, Francis Hutcheson nebo Alexander Gerard, se hned od okamžiku svého vydání četly a probíraly nejen ve zbytku Velké Británie, ale také ve Francii a Německu, a to s trvalým vlivem. V knize najdete čtyři samostatné menší i rozsáhlejší studie k tématům filosofie Thomase Reida, jež by mohla upoutat zájem naší odborné veřejnosti a studentů. První z nich uvádí čtenáře do Reidova života a díla v nejužším kontextu a soustřeďuje se na vysvětlení jeho zařazení jako hlavy skotské školy zdravého rozumu.Druhá kapitola se věnuje Reidově kritice Humovy filosofie. Třetí se snaží objasnit Reidovo zacházení s ústředním pojmem jeho filosofie, totiž common sense. Poslední a nejdelší text upozorňuje na obzvlášť opomíjenou oblast Reidovy filosofie, totiž na jeho estetickou teorii.
Filosofie přírodních věd
Kniha je prvním českým překladem dnes již klasického úvodu do filozofie vědy od jednoho z nejvýznamnějších filozofů vědy 20. století Carla G. Hempela. Kniha tak představuje nezbytnou četbu nejenom pro studenty filozofie a badatele zabývající se filozofií vědy, ale rovněž pro studenty a badatele v rámci různých přírodovědných oborů, kterým může poskytnout potřebný filozofický nadhled nad vědeckým výzkumem, jemuž se věnují. Kvality Hempelova textu prozrazuje jeho překlad do více než deseti jazyků (mimo jiné i do japonštiny a čínštiny) a jeho stále nové reprinty. Sofistikované a abstraktní metodologické a filozofické principy Hempel ilustruje pomocí názorných příkladů: hypoteticko-deduktivní metodu vytváření a ověřování vědeckých hypotéz prezentuje na příkladu z dějin lékařství, jmenovitě na Semmelweisově výzkumu tzv. horečky omladnic, deduktivně-nomologický model vědeckého vysvětlení přibližuje pomocí tzv. Puy-de-Dômského experimentu, a analogicky poukazuje na řadu dalších významných epizod z historie vědy. V rámci nevelkého prostoru se autorovi podařilo představit řadu důležitých témat současné filozofie vědy, například formulování a testování vědeckých hypotéz a teorií, roli zákonů ve vědeckých teoriích, problematiku definování vědeckých pojmů, otázku smyslu redukcionismu ve vědě apod. Přestože je kniha je psána z pozice logického empirismu, tj. zdánlivě již překonaného filozofického směru, stále nové ohlasy, které Hempelovo filozofické dílo vyvolává, dokládají nadčasovost tohoto textu a ukazují Hempelův text jako velmi důsledné a propracované promýšlení těch nejzásadnějších filozofických otázek vědy.
Když je řeč o barvách
Barva představuje jeden z tradičních filosofických problémů, který byl a je zkoumat z nejrůznějších úhlů pohledu, v různých souvislostech a kontextech. Ondřej Beran přistupuje k této problematice z perspektivy filosofie „obratu k jazyku“ a ukazuje, jak k otázkám, které mohou v souvislosti s barvami vyvstávat, přistupuje analytické filosofie či filosofie jazyka. Předmětem jeho zájmu jsou především zákonitosti, jimiž se řídí naše používání slov pro barvy a vět, jež je obsahují. Zaměřuje se na logické formy či struktury výpovědí o barvách a snaží se při tom zachytit jejich obecné zákonitosti a filosofický statut.Na jedné straně zkoumá možnosti formálního zachycení zákonitostí – jako například, že nic nemůže být zároveň červené a zelené – jako obecně platných, na druhé straně klade důraz na důležitost empirického studia barev. Způsob, jakým o barvách mluvíme, se totiž liší nejen jazyk od jazyka (struktura slovníku moderních západních jazyků je značně odlišná od jazyků kulturně či historicky jim vzdálených), ale také kontext od kontextu. Autor v této souvislosti upozorňuje na to, že mluvení o barvách je kontextualizovaná dovednost, které se musíme učit. Významnou součástí toho je také učení se práci s vlastním tělem a vnímáním.
Knihy bez záruky
Jestli se někdy pustí do autobiografického vzpomínání Jaromír Jágr, nikoho nepřekvapí, že Ariadninou nití propojující sled jeho vyprávění bude hokej: kde žil, o čem přemýšlel, co se dověděl o sobě, jaké lidi potkával – všechno (nebo skoro všechno) bude zřejmě nějak souviset se sportem, v němž vynikl. Proč se tedy divit, že literární vědec a polonista Petr Poslední učinil osou svých vzpomínek knížky, přesněji řečeno čtenářské zážitky: četbu a vývoj své schopnosti číst nejen písmenka a slova – odhalit další vrstvy příběhů, přemýšlet o tom, co autor napsal a také jak to napsal. Provázat si dobrodružství četby, myšlení i vlastního psaní s dobrodružstvím svého života. Posledního „listy důvěrné“ (s minimem zcela osobních důvěrností) tvoří prokomponovanou skladbu zachycující jeho mládí a zrání v Česku před odchodem do Polska: tři oddíly nazvané podle míst, kde tehdy žil, s podtituly charakterizujícími dané životní etapy, rámované prologem a epilogem. Na „pokračování příště“ nemusíme čekat, najdeme je v autorových už vydaných knihách věnovaných polské literatuře i setkávání a střetávání polského a českého literárního světa.
Nebeský žebřík
Nebeský žebřík byzantského mystika Ióanna Klimaka je dnes shodně považován za jedno z nejvlivnějších děl východní i západní asketiky. Spis se těšil mimořádné oblibě již od svého vzniku v 7. století a zanechal výraznou stopu v asketické literatuře i duchovním životě mnichů i laiků následujících staletí.Předkládané vydání přináší vůbec první český překlad tohoto spisu do češtiny, a to včetně úvodní studie, komentářů a rozsáhlé obrazové přílohy.
Vypredané
12,45 €
13,11 €
Sny o mnohosti světů
Publikace Sny o mnohosti světů srovnává obraz vesmíru v díle jezuitského polyhistora Athanasia Kirchera (1602–1680) Itinerarium extaticum (1656) a jednoho ze zakladatelů Royal Society Johna Wilkinse (1614–1672) The Discovery of a World in the Moon (1638). Zvláštní pozornost je přitom věnována myšlence mnohosti světů a nekonečnosti vesmíru v těchto dílech stejně jako odlišnému kulturnímu prostředí a životním zkušenostem obou autorů, které do značné míry ovlivnily jejich rozdílný názor na uspořádání vesmíru a místo člověka v něm.Kniha je tak sondou do počátků moderní vědy a šíření kopernikanismu v polovině sedmnáctého století.
Základy kulturní antropologie
Kniha Základy kulturní antropologie představuje původní českou práci věnovanou kulturní antropologii z hlediska výkladu jejího předmětu a systematiky. Autor se zaměřil na vysvětlení základních antropologických subdisciplín, klíčových tematických okruhů, pojmů a metod a technik výzkumu. Kniha je určena zejména studentům antropologie, sociologie, etnologie, psychologie a archeologie a všem dalším zájemcům, kteří se chtějí seznámit s kulturní antropologií jako holistickou a komparativní vědou o člověku a kultuře.
Anomálie, ad hoc hypotézy a temné stránky kosmologie
Kniha se snaží vymezit prostor pro možné odpovědi na následující otázky:
Nakolik je z hlediska vědecké metodologie legitimní hledat soulad mezi teorií a experimentem přijímáním pomocných hypotéz?
Existuje přesné kritérium pro takové ad hoc hypotézy?
Proč je názorová variabilita ohledně ad hoc hypotéz tak rozmanitá?
Spočívá role vědecké metodologie pouze v post-explanaci, nebo lze od ní požadovat i pre-explanační doporučení?
Lze testovat deskriptivní a preskriptivní schopnosti jednotlivých metodologií vědy? J
sou hypotézy temné hmoty a temné energie v soudobé kosmologii ad hoc?
Je úspěšnost kosmologických simulací založených na temných entitách důkazem reálné existence těchto entit?
Může být status ad hoc hypotéz lépe pochopen v rámci evolučního a ekosystémového pojetí vědy?
I když se nikdo nedívá
Tato kniha není výčtem či přehledem etických teorií. Není ani metodicko-didaktickým manuálem pro konkrétní vyučovací jednotky, tematické okruhy či věková období – ačkoli určitý pedagogický rámec předkládá. Jak název napovídá, půjde především o hledání východisek či fundamentů, na kterých etická či morální výchova stojí, bez kterých by ani nebyla možná. Záměrem knihy je formulovat a promyslet základní otázky, které nutně předchází jakékoli eticko-výchovné počínání. Co umožňuje řeč o dobrém a zlém? Je možné naučit (se) ctnosti? Co dělá naše jednání dobrým, resp. špatným? Jak se to má s lidskou povahou? Jsme ve své podstatě dobří? Nebo zlí? Co ustavuje a legitimizuje vychovatelovo etické působení na dítě? A jak docílit, aby se dostavil kýžený výsledek? Co je vlastně cílem etické výchovy? Jak má vypadat eticky vychovaný, tj. „dobrý“ člověk? Nebo slovy našeho „učitele národů“ – kterak učiniti, aby člověk znal dobré, chtěl dobré a činil dobré, a to, „i když se nikdo nedívá“?
Vypredané
8,44 €
8,88 €