Pavel Mervart strana 14 z 40

Kniha Křižovatky Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 21 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny, Kultura).> Autoři z řad účastníků již desátého ročníku Konference mladých slavistů z 10 zemí (Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rusko, Slovensko, Ukrajina) se z perspektivy různých vědeckých disciplín kriticky a nepředpojatě zamýšlejí nad uzlovými momenty časově vzdálenější i nedávné historie slovanského areálu. Představitelé nastupující badatelské generace tak ve formě kratších studií odkrývají vzájemné průsečíky mezi různorodými jazyky, kulturami a literaturami, které se na prostoru střední, jihovýchodní a východní Evropy potkávaly a vzájemně ovlivňovaly.

Anarchosyndikalismus je jedinou známou masovou formou anarchistického hnutí, jehož organizace byly tvořeny stovkami tisíc lidí. Anarchosyndikalisté se objevovali v nejdůležitějších sociálních bojích 20. století a zanechali v nich svou stopu, ale stáli i v centru formování dělnické kultury mnoha zemí.

Knihu sámských přísloví je možné chápat jako úvod do sámské kultury. Přísloví vyjadřují některé základní kulturní hodnoty Sámů, objevují se v nich mnohé mytologické bytosti a jiné odkazy na staré mýty. Část přísloví, jež se dnes už nepoužívají, zůstává nicméně obestřena tajemstvím. Je například přísloví Člověk, který se ztratil, jde stále na východ založeno na mýtu o původu lidí, nebo jen popisuje historickou zkušenost? Nebo je zcela konkrétní instrukcí pro přežití v laponské tundře? Vstoupit do geograficky blízkého a zároveň kulturně vzdáleného světa pomáhají též ilustrace sámského malíře Hanse Ragnara Mathisena.

Kniha Mystérium víry nabízí přehledný úvod do pravoslavného teologického myšlení. Autor v ní seznamuje čtenáře nejen s výkladem pojmů Bůh, Trojice, Kristus či církev, ale věnuje se i významu svátostí, umění ikonomalby, duchovnímu životu, modlitební praxi, proměně člověka skrze zbožštění a v neposlední řadě i počátku a konci lidského života a celého světa, jak je chápe pravoslavná tradice. Antologie textů na konci jednotlivých kapitol, z nichž mnohé jsou do češtiny přeloženy vůbec poprvé, dává zaslechnout živému hlasu učitelů církve a předních teologů. Metropolita Ilarion Alfejev je celosvětově uznávaným pravoslavným teologem, jehož knihy byly přeloženy do dvou desítek jazyků.

Kniha je výborným počinem nadšenců pro propagaci znalostí apidologie v Česku i na Slovensku. V Evropě a Severní Americe došlo v posledních letech ke kritickým poklesům početnosti včelstev nejspíš v důsledku antropogenních faktorů, proto je dobré, že se člověk staví k ekologickým problémům čelem a začíná právě znalostmi, bez nichž tyto problémy řešit nelze. Vstupní kapitoly o opatovi a vědci Mendelovi a významu environmentální etiky považuji za naprosto klíčové k pochopení toho, co všechny dílčí „eko-včelařské“ problémy spojuje. Spojení historie s etickými postoji ve světle současných poznatků je tedy vhodnou syntézou, o niž předložená monografie zdařile usiluje. Kniha se dále zaobírá aktuálními otázkami v oblasti biologie a chovu včel, specifických účinků medu, morfologie pylových zrn, používání pesticidů a jejich vlivem na včely a rovněž výhodami a riziky používání geneticky modifikovaných plodin také ve vztahu ke včelám. Velmi čtivé jsou kapitoly o srovnávací bionomii bezžihadlých včel a čmeláků v porovnání se včelou medonosnou. Klíčový je ale vždy komplex, proto monografie pojednává i o ekologii krajiny jako celku a významu včel v ní zasazených. Nemohu jinak, než monografii doporučit všem nadšencům studia bohaté různorodosti přírody. Jsem přesvědčen o tom, že i zkušeným včelařům publikace přinese řadu nových a zajímavých informací. Kniha je dle mého názoru jedním z dokladů o tom, jak se v posledních desetiletích významně prohloubily znalosti v oboru apidologie. (doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D.)

poznámkami pořídil již v sedmdesátých letech 20. století náš vůbec nejvýznamnější historik astronomie, a kopernikanismu zvláště, Zdeněk Horský (1929–1988). V češtině však první kniha Oběhů vychází v upravené podobě teprve nyní. Jako úvod k překladu slouží další Horského text, původně samostatná knížečkaMikuláš Koperník. Profil významné osobnosti renesanční doby.Přestože poprvé vyšla jako jedna z mnoha menších publikací ke Koperníkovu výročí v roce 1973,stále představuje fundovaný a čtivý úvod do problémů spojených s Koperníkovým dílem.