Pavel Mervart strana 15 z 46

Memoárové vzpomínky L. E. Razgona nazvané Zajatcem ve své vlasti patří ke klasice tzv. lágrové literatury. Předkládaný výbor obsahuje dvanáct povídek, jejichž ústředním tématem je líčení atmosféry před zatčení, pobytu ve věznicích, transportu a života v tá¬borech GULAGu. Autor mistrně propojuje perspektivu vlastního pro¬žitku s příběhy konkrétních jedinců postižených masovým zatý¬káním a terorem, stejně jako s příběhy těch, kteří se na této státem orga¬nizované mašinérii aktivně podíleli. Úvahy o mechanismech moci, útlaku a likvidaci obětí snesou srovnání s díly klasiků žánru – A. I. Solženicyna či V. Šalamova. Ruského spisovatele a obránce lidských práv Lva Emmanuiloviče Razgona (1908–1999) zatkly sovětské orgány v dubnu 1938 a o dva měsíce později byl odsouzen k pěti letům nápravných prací. V roce 1943 byl propuštěn, nicméně brzy přišla druhá vlna zatýkání: v roce 1950 putoval opět do vězení, tentokrát za „protisovětskou agitaci“ s desetiletým trestem. Po předčasném osvobození v roce 1955 se vrátil k práci redaktora a autora knih pro děti. Jeho první autobiografické povídky s lágrovou tematikou začaly vycházet až na konci 80. let. Po společenském uvol¬nění v SSSR se politicky angažoval – stal se jedním ze zakladate¬lů společnosti Memorial, byl rovněž členem mezinárodního PEN klubu.

Příběhy pěti žen, kterým osud přichystal nejkrutější životní zážitky. Mají společného jmenovatele – přežily nacistickou genocidu, ztratily nejbližší příbuzné. Vzpomínek na prožitá utrpení se nezbavily nikdy, ale až v pozdním věku byly schopny vypovídat o svém osudu i do těch nejcitlivějších detailů, stále s neskrývaným citovým vypětím. Uspořádání příběhů bylo podřízeno jednotnému kompozičnímu záměru: sledovat co největší autentičnost a konkrétnost vzpomínek, odvíjejících se od doby šťastného rodinného života mladých dívek, vlastně ještě dětí, a mladé matky, k pokořující krutosti při zařazení do „podřadné rasy“, prožitky nejistoty, ohrožení, následné deportace do neznámého a nepřátelského prostředí v těžko pochopitelném labyrintu koncentračních táborů i, duševní a fyzické utrpení s neustálou hrozbou smrti. Osvobození a další životní peripetie v sobě nesou nejen individuální, ale celospolečenský charakter následných roků. ----- Osudy žen, které se dopustily zločinu „neárijského“ původu, jak je zachytila Věra Vlčková, se velmi čestně zapíší do dnes už rozsáhlé literatury o Holocaustu. Autorka ponechala všechny výpovědi, tak jak je slyšela, nevylepšované, neuhlazované. Výsledek je syrové svědectví, které má punc autenticity a čtenářský dopad víc ohromující, než kdyby se Věra Vlčková uchýlila k literárním trikům. Kniha víc než pozoruhodná. Každému, kdo ji přečte, uvízne nadlouho v paměti. Josef Škvorecký

Žít v prostředí hluboce prostoupeném smyslností a uchovat si čistý štít nikdy nebylo jednoduché pro nikoho. Zdá se však, že dosažení tohoto cíle je z mnoha důvodů obtížné především pro současnou dospívající mládež. Jednu z velkých překážek na cestě k plně svobodnému a vyrovnanému lidství může představovat sebeukájení. O tomto fenoménu již byla publikována řada různých prací, nicméně v českém prostředí se dosud nenachází systematičtější teologicko-pastorační studie. Předkládané dílo chce aspoň částečně zaplnit tuto mezeru. Usiluje o komplexní pohled na zkoumanou problematiku, kterou představuje z pozice vývojové psychologie, Písma svatého, Tradice Církve s uvedením nejdůležitějších dokumentů jejího magisteria, obecných dějin apod. Nechce však být pouze teologickým pojednáním. Věnuje se rovněž otázkám výchovy a lidské formace různých životních stavů s uvedením příslušné kazuistiky. Hlavním cílem a přáním autora je pomoci všem křesťanským čtenářům vytvořit si o dané záležitosti solidní úsudek a poskytnout jim užitečná doporučení pro opravdový život z víry. ----- ThLic. Jan Polák, Ph.D. (*1982) – kněz olomoucké arcidiecéze. Základní studium teologie absolvoval v Olomouci a v Erfurtu. V letech 2012–2018 studoval na římských univerzitách Accademia Alfonsiana, Regina Apostolorum a Sacro Cuore morální teologii a bioetiku a současně zastával funkci vicerektora Papežského teutonského institutu St. Maria dell’Anima. Od roku 2018 přednáší tyto obory na CMTF UP v Olomouci, kde se rovněž věnuje studentské pastoraci.

Kniha je ohlédnutím za dětstvím a mládím básníka, textaře, rozhlasového redaktora a člena-zakladatele Divadla Járy Cimrmana Miloně Čepelky. Příběh tohoto Opočeňáka narozeného roku 1936 v nedalekém Pohoří autorka zpracovala na základě záznamů rozhovorů, které s Miloněm Čepelkou vedla při přípravě své kvalifikační práce, obhájené na Univerzitě Pardubice. Pro účely této publikace byl celek původního textu výrazně upraven a v aktuální podobě protagonistou autorizován. Využití odborné metody orální historie doplněné o studium dostupných pramenů a literatury k dějinám Opočna, resp. Podorlicka v době od třicátých do šedesátých let 20. století umožnilo Martině Hlaváčkové vytvořit poutavý obraz formování jednoho pozoruhodného lidského a uměleckého osudu v sepětí s jeho rodným krajem.

Kniha Aleše Opatrného se nezabývá evangelizačními postupy a doporučeními, jak konkrétně evangelizaci v těch nebo oněch podmínkách vést. Snaží se podněcovat k přemýšlení zejména o trojici úzce souvisejících zásadních pojmů - evangelizace, víra a charakteristiky současné společnosti. K tomu patří také úvahy o dnešní cestě církve a o laicích jako důležitých činitelích v oblasti evangelizace. Evangelizace je zde chápána jako přiblížení evangelia člověku, které mění jeho život. Víra jako dialogická skutečnost, odehrávající se mezi hovořícím Bohem a vnímajícím člověkem, který Boží zvěst přijímá jako odpověď na své existenciální otázky. Důraz je přitom kladen na vnímání příhodného času (kairos), kdy je člověk s Božím přispěním schopen evangelium přijímat. Charakteristiky současné společnosti jsou viděny jako důležitý podklad pro chápání našich současníků.

Kniha ukazuje dopady kolonialismu na životy příslušníků novoguinejské etnické skupiny Nungon. Na základě jednoho desetiletí terénního výzkumu a rozboru archivních dokumentů autor pojednává o proměnách způsobu života Nungonů, které se začaly od třicátých let 20. století odehrávat následkem prvních kontaktů s australskou administrativou a luteránskými misionáři. Autor v knize nesděluje jednoduchý příběh, ale vykresluje často si protiřečící střípky ze života Nungonů, jak je mohl vyslechnout od místních, zažít s nimi i vyčíst z dochovaných dokumentů. Ukazuje, jak pozoruhodně rychle došlo k transformaci jejich komunity. Z lidí neznalých písma se stali křesťané, kteří čelí náboženskému schizmatu, úspěšně pomáhají při záchraně stromových klokanů, vyvážejí kávu do Seattlu, míchají cukr do čaje, připravují si instantní nudle a někteří sdílejí svůj život na sociálních sítích I odlehlé papuánské vesnice jsou součástí globálních propojení.

Inkluze je v posledních letech jedním z nejdiskutovanějších témat nejen mezi pedagogy a rodiči, ale i mezi politiky. Zároveň je toto téma paradoxně málo probádané a postrádáme u něho kvalitní informace získané přímo ze školního prostředí. Tato kniha reaguje na tyto nedostatky a přináší informace, které v naší diskuzi dosud chyběly. Umožňuje čtenáři nahlédnout do konkrétních škol a ukazuje, jak základní škola stimuluje začlenění žáků do dětského kolektivu, anebo naopak jak přispívá k jejich vylučování. Všímá si toho, jak se k sobě žáci i žačky chovají a jaké skupinky vytvářejí. Tím oživuje diskuzi o fungování našeho vzdělávacího systému a poskytuje podněty k tolik potřebné inovaci učební praxe. Nikoli pouze slovem, nýbrž i jednoduchými grafickými schématy a ilustracemi, které přibližují čtenáři svět školní třídy. Kniha je určena akademickým odborníkům stejně jako všem pedagogům, studentům, rodičům a politikům, kterým na srdci leží vzdělávání našich dětí.

Kongregace Nejsvětějšího vykupitele, redemptoristé, mají v našich zemích to štěstí, že jsou relativně mladou řeholí, v zaalpském prostoru se etablovali až v 19. století. Takže se nestali jako jezuité symbolem temných časů protireformace. V 19. století s nimi sice úspěšně soutěžili v prvenství negativních obrazů ultramontanismu, pro liberály vrcholu katolického tmářství, nicméně historická paměť společnosti byla v jejich případě milosrdná, dnes jsou skoro zapomenuti. Zmíněni bývají tak maximálně v kontextu dějin jednoho z největších poutních míst naší země, Svaté Hory u Příbrami. Ale právě proto, že v 19. století byla jejich role v katolickém prostředí výrazná a také velmi specifická, zároveň však pro prostředí českých zemí minimálně zpracovaná, mohla by tato knížka přispět k jejich bližšímu poznání.

Kniha zpřístupňuje českému čtenáři text Athénagorovy Přímluvy za křesťany, která přestavuje raný křesťanský apologetický spis, který dosud nebyl do češtiny přeložen, spolu s výsledky současného bádání o Athénagorovi a jeho myšlení. Překlad Přímluvy za křesťany doprovází původní obsáhlý komentář, který upozorňuje na antické, helénisticko-židovské a křesťanské předlohy Athénagorových idejí. Odkazy na další patristické texty zasazuje Athénagorův spis a jeho myšlení do širšího rámce křesťanské apologetiky. V neposlední řadě také představuje výsledky novodobého bádání o Athénagorově spisu a myšlení. Komentovaný překlad Athénagorovy Přímluvy předchází úvodní, která se v první části věnuje studiu postavy Athénagora jako křesťanského apologety, jeho apologetickému spisu z hlediska literárního žánru a Athénagorovy politické theologie. Ve druhé části přináší analýzu Athénagorova theologického myšlení a nastiňuje Athénagorovu recepci xenofanovské filosofické theologie, která ovlivnila jak jeho postoj k antické religiozitě, tak interpretaci vlastní biblické tradice. Studie také rozebírá problematiku Athénagorovy recepce xenofanovské filosofie theologie z ohledem na antickou religiozitu, tak vzhledem k biblickému myšlení.

Sbírka představuje básníka Ivana Wernische v jeho nejlepší formě. Je marné chtít v krátkosti charakterizovat tohoto velkého autora, jenž obdržel všechny ceny, jež je možné za literární tvorbu v Čechách získat. A přece není kdesi v hloubce pod jeho svrchovanými a mnohotvárnými básněmi především hořká melancholie? Achilles skolí Penthesileu; když jí však sejme přilbici, zamiluje se do umírající tváře královny Amazonek. Tak příběh vyprávěli staří Řekové. A německý romantik Kleist nechává Penthesileu zabít milovaného Achilla, aby pak umřela žalem nad svým činem. Vzepětí i svár mužského a ženského principu, ale také svár uvnitř člověka samotného, veselí i žal se u Wernische ozývá v jiných než po staletí kanonizovaných moralistních tóninách. Nese je jeho svébytná, třaskavá obraznost a téměř hmatatelně materiální, dřevitá, sukovitá, a o to víc přesná, radostně či klidně praskající, hořící řeč.

Kniha představuje nejstručnější možný výklad Komenského díla Obecná porada o nápravě věcí lidských. S člověkem a lidstvem něco evidentně není v pořádku. Na jednu stranu máme vynikající potenciál, mnoho víme, mnoho umíme, mnoho můžeme, ale právě tato naše kapacita je pro nás největší hrozbou. Všechno dobré, čím disponujeme, dokážeme zneužít. Jsme jediné bytosti, které mají potenciál sebezničení. Lidskost lidí není docela v pořádku, ale není docela ztracena, tak zní výchozí antropologický předpoklad Porady. O čem se Komenský s lidstvem radí? Co jsou to věci lidské? Co je s nimi v nepořádku? A otázka nejdůležitější dají se nějak napravit, reformovat, polepšit? Není to utopie? Tato mini-kniha nemá být technicky náročná a nevstřebatelná studie, ale pokus o čtenářsky přívětivou interpretaci Komenského magnum opus. Na půdorysu sedmera věcí lidských se čtenáři nabízí sedm takřka poetických meditací nad ničím menším než smyslem veškerého lidského počínání.

Současné úvahy o ženách se často zmítají mezi dvěma extrémy: pohodlným upevňováním tradičních genderových stereotypů (někdy zdůvodňovaných pseudonáboženskými argumenty) a křečovitým potvrzováním osobní nezávislosti žen na úkor čehokoliv, co jim může být přirozeně společné a může být předpokladem rozvinutí jejich jedinečného charismatu. Tato kolektivní monografie zmíněné dilema vyostřuje i prohlubuje tím, že ho spojuje s teologicko-etickým tázáním po specifickém jádru katolické spirituality žen v současném složitém a konflikty rozjitřeném světě. V tomto kontextu si její autoři (převážně doktorandi a pedagogové českých teologických fakult) kladou otázku po hlubším duchovním smyslu ženské touhy, svobody, lásky, mateřství, utrpení a oběti, zkoumají dosud nevyhraněná povolání žen-single, možnosti znovuoživení dynamiky spolupráce mužů a žen i kritické body dějinného vývoje vztahu mezi ženskou kontemplací a veřejným uplatněním žen v církvi a společnosti. Svědectví o pestré pluralitě přístupů ke katolické ženské spiritualitě zároveň rozšiřuje prostor pro umírněný nadhled nad současnou ideologicky vyhraněnou debatou o tzv. genderu.

Král a kněz Melchisedek je v biblických knihách více méně okrajovou postavou. Přesto dvě krátké zmínky o něm vyvolaly v židovském i křesťanském prostředí celou řadu intepretací, v nichž se tato tajemná postava těší velké pozornosti. Kolektivní práce autorů působících na Katolické teologické fakultě UK předkládá řadu studií, které mapují práci s melchisedechovskými motivy v židovství Druhého chrámu, v křesťanském Listu Židům, a v dalších židovských a křesťanských, ortodoxních i heterodoxních prostředích. Tento soustavnější přehled doplňuje kapitola o výkladu postavy Melchisedeka v raněnovověké katolické teologii a studie o melchisedechovské tematice ve výtvarném umění.

Principál Román Douděra přijíždí se svým cirkusem! Nová kniha básníka Davida Růžičky. Autor dosud publikoval například sbírky: Případ nedopovězené slečny Y; Principálka; Horizont událostí / Veřejný hudlant či Hory na hurá. náš douděra chlapík je zvláštní on do básní vrhá se s vášní jen uslyší tón už z hlavy má zvon a chová se jak prostopášník *** šel vedle sebe a pro tu chvíli těšil se ze své nenadálé výřečnosti pozorně naslouchal tichým pletencům slov jimž nerozuměl ale jež střídavě ještě víc tišil či naopak nechával plně rozeznít hlavou zcela pohlcen neznámou hrou cítil jak se rodí jeho společná řeč této noční procházky tohoto vlahého večera

Hymny o ráji svatého Efréma Syrského vznikly jako katechetické rozjímání o Adamově prvotní kráse a o jeho kněžské úloze v ráji, kde směl pobývat v blízkosti jeho nitra – tajemné Boží přítomnosti. Když prarodiče lidstva selhali v této úloze, poté co uposlechli hadův návod k opovážlivosti, ztratili rajský život. Sám Bůh přijal tělo člověka-Adama , aby pokořil Satana a smrt a otevřel tak znovu bránu ráje „vítězům“, kteří v jeho síle bojovali za pozemského života s nástrahami Zlého. Dvanáct hymnických písní barvitě líčí krásy rajské zahrady, stromů a květů, příbytků určených pro spravedlivé. Básník-katecheta se nepokládá za hodného obyvatele ráje, ale v pokoře touží alespoň po místě na jeho okraji. Hymny byly určeny k recitaci se sborovým zpěvem refrénu. V této knize se čtenáři nabízí první český překlad sbírky, pořízený ze syrštiny, doplněný poznámkami a úvodní kapitolou o teologii ráje u svatého Efréma Syrského.

Na světě dnes už snad není nikdo, kdo by o tomto legendárním zabijákovi z pravěkých dob neslyšel. Tyrannosaurus rex byl jedním z největších dravých tvorů, kteří kdy kráčeli po zemském povrchu, a i nepředstavitelných 66 milionů let po svém vyhynutí pevně ovládá svět naší představivosti. Původní česká kniha dlouholetého popularizátora vědy o pravěku Vladimíra Sochy doplněná množstvím nádherných a vědecky přesných ilustrací zkušeného výtvarníka Vladimíra Rimbaly je v mnoha ohledech zcela unikátní. Jako jediná nejen v českém prostředí, ale nejspíš i celosvětově, zobrazuje a popisuje všechny dosud objevené zástupce nadčeledi Tyrannosauroidea, a poskytuje tak jejich ucelenou a informačně nabitou galerii. V poměrně rozsáhlém, ale zcela přehledném a běžnému čtenáři přístupném textu seznamuje se všemi podstatnými aspekty života nejslavnějšího z dinosaurů. Činí to čtivě, ale zároveň velmi přesně a vychází přitom pouze z ověřených vědeckých údajů, publikovaných především v posledních letech. Výsledky nejnovějších výzkumů kombinované s nejmodernější paleo-rekonstrukcí dohromady tvoří dílo, které překonává prakticky všechny dosud publikované práce s tematikou nejslavnějšího dinosaura, a to zdaleka nejen ve středoevropském kontextu. Zajímáte-li se byť jen okrajově o přírodu, pravěk, dinosaury, paleontologii, vývoj života na Zemi nebo o moderní výzkum obecně, pak je tato publikace doslova nezbytnou součástí vaší knihovničky.