Pavel Mervart strana 7 z 40

Studie na téma vztahu člověka a prostředí, které obydluje, vychází z poznatků kulturologie a kulturní a sociální ekologie, ale směřuje spíše do oblasti environmentální filozofie a etiky. Je rozdělena do tří celků: první shrnuje a hodnotí dosavadní vývoj v oboru ekologické etiky (antropocentrické versus neantropocentrické koncepce) a ústí ve formulaci postoje nazvaného pokorný antropocentrismus; druhý pojednává o fenoménu takzvaného znovuzakouzlení světa na základě rozboru díla Maxe Webera a třetí nese název Přijetí závazku vůči životu a je syntézou učení Alberta Schweitzera a Hanse Jonase. Pokorný závazek vůči světu má být pro současnou západní společnost vodítkem k ekologicky odpovědnému uvažování o člověku jako faktoru proměn na tváři Země. Mgr. Zdenka Sokolíčková, Ph.D. M.A. (*1983 v Novém Městě na Moravě) vystudovala kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a evropská kulturní studia na Rijksuniversiteit Groningen v Nizozemí a Univerzitě Palackého v Olomouci. Zajímá ji dynamika vztahu lidského světa a světa přírodního, především v souvislosti se změnami, jimiž dnes prochází západní kultura. V současné době pracuje jako odborná asistentka na katedře kulturních a náboženských studií na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové.

Kniha přináší český překlad kompletního básnického díla (publikované a téměř veškeré dílo nevydané) jednoho z nejvýznamnějších řeckých básníků K. Kavafise (1863-1933). Překlad pořídili R. Dostálová, V. Hladký a J. Pelán. (Všichni tři překladatelé již společně podobně přeložili kompletní básnické dílo J. Seferise.) Kniha vychází ke 150. výročí básníkova narození a 70. výročí jeho umrtí. Konstantinos Kavafis (29. dubna 1863, Alexandrie - 29. dubna 1933, Alexandrie) Čelný představitel novodobé řecké poezie. Pocházel ze staré zámožné rodiny, která ovšem ještě za jeho dětství zchudla. Téměř celý život prožil v egyptské Alexandrii, z jejíž slavné antické minulosti, ale i barvité přítomnosti čerpal inspiraci pro svou tvorbu. Zpočátku byl pod silným vlivem literárních proudů konce 19. století, postupně však jeho poezie našla svůj vlastní výraz a přešla od vázané rýmované formy k volnému verši. Vedle námětů z řecké historie, pojaté v celé její šíři, dává ve svých básních otevřeně zaznít své homosexuální orientaci, mimochodem jako jeden z prvních moderních básníků. Kavafisovo dílo bylo v Řecku, ale i ve světě, plně doceněno teprve až po jeho smrti.

Na stránkách knihy i Kaluž plná krve /i se před čtenářem otvírají nejen osudy postav a a postaviček, s nimiž se seznámil v autorčině předchozí knize i Popelem zaváté /i . Autorka neztratila nic ze své vypravěčské lehkosti: nepotřebuje vymýšlet exotické kulisy ani složité zápletky, poutavý příběh dokáže objevit v každodenních maličkostech. Většinu popisovaných situací mohl prožít kdokoliv, ale ne každý dostal do vínku dar nadhledu a humoru leckdy až šibeniční. Vybavena těmito přednostmi vtahuje autorka čtenáře do svého příběhu, chytne ho a nepustí, ten doslova hltá osudy mladé studentky a posléze učitelky, prožívá s ní a s jejími mnohdy přinejmenším zvláštními blízkými těžká léta padesátá, aby mu na poslední stránce zůstala v hlavě jediná myšlenka: Co se bude dít dál?

Fenomenologie se po druhé světové válce "přestěhovala" z Německa do Francie, kde si vydobyla a uchovává status živého a aktuálního myšlení. Cílem antologie je ukázat rozmanitost tamějších fenomenologických projektů posledních padesáti let prizmatem problematiky jednoho ústředního pojmu, kterým je fenomenalita, povaha jevení jako takového. Tato problematika se dostala do centra fenomenologického myšlení ve Francii na počátku šedesátých let a od té doby se rozvíjela a rozvíjí zejména v kritickém dialogu s myšlením Edmunda Husserla.

Současná česká poezie.

Cílem tohoto sborníku je představit v českém kontextu subdisciplínu s názvem vizuální antropologie a přinést českému čtenáři alespoň část rozsáhlé diskuse o vztahu antropologie k vizuálním reprezentacím, především o vztahu antropologie a filmu (resp. videa). "Etnografický" film se zde představuje se všemi svými kontroverzemi, rozmanitou poetikou a fascinující schopností přiblížit nám svět tak, jak jej prožívají druzí. Spojovacím článkem jednotlivých textů je snaha pochopit, jak nahlížíme jiné kultury skrze oko kamery, jak se vytváří filmové obrazy těch "druhých", jak tyto obrazy vnímáme a jak přispívají k našemu celkovému obrazu světa. Předkládaný sborník se tak snaží otevřít některé důležité otázky a podložit odpovědi na ně názory uznávaných antropologů, filmových teoretiků a režisérů. Jde o první publikaci svého druhu v češtině.