Pavel Mervart strana 9 z 39

George Meredith: Esej o komedii a uplatnění komického ducha Alena Dvořáková: Studie k Meredithovu Eseji o komedii Smát se, či nesmát? To je otázka, již se viktoriánský romanopisec George Meredith snaží rozlousknout v dnes již klasickém Eseji o komedii z roku 1877, který je tu čtenáři poprvé představen v anotovaném českém překladu. Esej je zábavnou polemikou namířenou proti neživotným hodnotám viktoriánské společnosti, zejména proti důrazu na vážnost, na úzce definovaný společenský užitek, na ideál ženskosti spočívající v nerovnosti pohlaví. Coby jejich protiváhu obhajuje Meredith komično na divadle i ve společnosti: „existují témata a osoby, s nimiž je radno zacházet výhradně v komickém duchu.“ Doprovodná studie Aleny Dvořákové zasazuje Esej do kontextu anglické a západoevropské literatury o smíchu a komičnu a podrobně rozebírá Meredithův přístup ke komedii. Alena Dvořáková (nar. 1973 v Praze) je anglistka, literární kritička a překladatelka. Zabývá se zejména viktoriánskou literaturou, současnou anglofonní prózou a jejími překlady do češtiny. Je autorkou řady kritických a literárněvědných článků a recenzí, do češtiny přeložila román Cormaca McCarthyho Suttree (Argo, 2012). Vyučovala literaturu a filosofii na University of East Anglia v Norwichi, University College a Trinity College v Dublinu a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V současnosti je na volné noze.

Maxim Řek, vlastním jménem Michael Trivolis, patří k velkým osobnostem evropské humanitní vědy konce 15. a první poloviny 16. století. Svým životem i tvorbou spojil několik kulturních okruhů. Narodil se a nabyl vzdělání v Řecku, jež sice již bylo pod nadvládou Osmanské říše, ale stále uchovávalo živé dědictví byzantské i antické kultury. Poté odešel do Itálie, kde působil jako respektovaný znalec řeckého písemnictví, jež napomáhal zprostředkovat tamním humanistům. Odtud jeho kroky směřovaly na Athos, odkud byl jakožto výjimečně erudovaný filolog povolán do Moskvy, aby zde vedl práce na opravě překladů bohoslužebných knih. Pobyt v Rusku však pro Maxima vyústil v tragédii: dostal se do střetu s církevní i světskou mocí, byl odsouzen, řadu let vězněn a ani po osvobození mu nebyl povolen vytoužený návrat do rodného Řecka.

Tradice pythagorejství poutala pozornost pro své názory a tabu již v 6. století př. n. l. Následovníci Pýthagory bývají považováni za zakladatele matematického uvažování či objevitele číselných poměrů hudebních harmonií, ale zároveň jsou označováni za členy náboženské sekty, kteří s matematikou neměli nic společného. Reprezentativní postavou raného pythagorejství 5. stol. př. n. l. je Filoláos z Krotónu. Z jeho knihy O přírodě se dochovaly zlomky obsahující nauky o základních principech světa, jejich harmonickém spojování a určování pomocí čísel. Dozvídáme se také o zvláštnostech astronomického systému, jenž není geocentrický ani heliocentrický, ale je spjat s biologickou Představou světa jako živé bytosti. Nedílnou součástí informací o raném pythagorejství jsou Aristotelovy referáty, které se s Filoláovými zlomky v mnohém shodují, obsahují však i důležité rozdíly, např. podivuhodný popis pythagorejského číselného symbolismu.

U nás malajsijská kuchařka dosud nevyšla. Tato knížka nabízí čtenáři možná první setkání s Malajsií a seznamuje uživatele se zvláštnostmi a exotickými jídly všech částí této krásné tropické země. Poutavý úvod také čtenáře zasvětí do kultury a zvyklostí spojených s vařením a stolováním v Malajsii. V hlavní části knihy najde milovník asijské kuchyně 50 originálních předpisů, pečlivě vybraných tak, aby je mohl použít také doma a ze surovin dosažitelných i mimo Asii. Kniha vychází v česko-anglické verzi. This is the first time that a Malaysian cookbook is published in the Czech Republic. The book might be readers’ first encounter with Malaysia and it presents the uniqueness of Malaysian dishes from all parts of this beautiful tropical country. In the main part of the book, the lover of the Asian cuisine can find 50 original recipes, selected carefully so that they can be prepared at home while using ingredients available outside Asia.

Kolektivní monografie Víra, kultura a společnost je jedním z výstupů mezinárodního badatelského projektu zaměřeného na výzkum náboženských kultur v Evropě 19. a 20. století. Prostřednictvím jednotlivých případových studií se kniha dotýká důležitých procesů, zejména modernizace a demokratizace společnosti a sekularizace a pluralizace náboženství, přičemž poukazuje na jejich vzájemný vztah. Publikace je rozdělena do čtyř oddílů, v nichž autorský kolektiv dané téma rozvíjí v několika základních perspektivách. Jednotícím prvkem celé knihy však zůstává vymezení analytického potenciálu konceptu náboženských kultur.

Publikace obsahuje devět vybraných esejů dvou významných osobností německé a české literární vědy a germanistiky, Kurta Krolopa a Jiřího Stromšíka. Oba autoři brilantní esejistickou formou představují zásadní autory německé literární romantiky od jejích počátků (Bonaventura, Novalis) přes Brentana, de le Motte-Fouqué, bratří Grimmů, Kleista a Chamissa až po její pozdní období (Tieck, E.T.A. Hoffmann). Čtenář se takto může seznámit s prací dvou významných osobností česko-německé literární vědy a germanistiky. Zároveň má možnost poprvé nahlédnout v rámci jedné knihy do jednoho z nejdůležitějších období německých literárních dějin. A konečně jednotlivé eseje zprostředkovávají i zásadní historické souvislosti jak v rámci německé kultury daného období tak jeho české recepce.

Tzvetan Todorov uvedl, že objevení Ameriky je jedním z nejúžasnějších setkání v dějinách lidstva, neboť ohlašuje a zakládá naši současnou identitu. Analogicky by bylo možné říci, že je to právě setkání s Novým světem, které (spolu)zakládá podobu moderní evropské vědy. Pro poznání se poprvé v natolik intenzivní míře stává nezbytnou empirie a očitá svědectví, nikoli autoritativní a tradičně přijímané texty. Záměrem publikace je ukázat, jaký vliv mělo poznávání přírody Nového světa na utváření specifických podob vědecké komunikace a kooperace (expedice, dotazníky, přírodní historie, botanické katalogy), praktikovaných během 16. století ve Španělsku, a jak přispělo k proměně podob přírodních věd, jež vyvrcholila procesem dnes nazývaným vědecká revoluce. Text zavede čtenáře do renesanční Sevilly i na půdu Nového Španělska a Peru, do prostor univerzit, botanických zahrad i kabinetů kuriozit, mezi vzdělané lékaře, kosmografy a královské hodnostáře, stejně jako mezi objevitele, mořeplavce a další zvídavé osoby, které byly přitahovány podivuhodnostmi Nového světa.

Ludwig Wittgenstein (1889–1951) je jedním z nejvýznamnějších filosofů 20. století a jeho dílo podstatným způsobem proměnilo a stále ovlivňuje analytickou filosofii. Většina čtenářů jeho spisů zná tzv. raného a pozdního Wittgensteina, ztělesněné ve dvou hlavních pracích, raném Logicko-filosofickém traktátu a pozdějších Filosofických zkoumáních. Přechod mezi raným a pozdním Wittgensteinem byl však poměrně dlouhý, složitý a nejednoznačný, a v některých bodech vedl blízko konkurenčních filosofických tradic, zvláště fenomenologie. Fragmentární a kryptické Wittgensteinovy texty se vzpírají jednoduchému a jednoznačnému výkladu; i proto ve světě vychází řada interpretačních prací. V našem prostředí dosud systematická výkladová monografie Wittgensteinovi věnována nebyla. Přítomná práce se soustřeďuje právě na tzv. „střední“, přechodové období s jeho unikátními „fenomenologickými“ intuicemi: na úlohu „fenoménů“, které vedou a určují logickou formu jazyka vypovídajícího o světě, na rozbor forem barvy, prostoru a času, které jsou nezbytným předpokladem smysluplné zkušenosti, tj. zkušenosti artikulované smysluplným jazykem, nebo na úlohu situovaného aktéra. Obrat k pozdnímu Wittgensteinovi se tak ukazuje ne jako prosté odmítnutí traktátovské koncepce, nýbrž jako složité nahlédnutí toho, že pokus o opravu traktátovského rámce „fenomenologickými“ prostředky nebyl úspěšný. Normativistické myšlenky Modré a hnědé knihy a Filosofických zkoumání jsou však v nejednom ohledu předznamenány už v rukopisech Wittgensteinova „středního“ období.

Pierre Vidal-Naquet (1930–2006) byl vynikající francouzský historik, odborník na dějiny starého Řecka. Mezi jeho díla patří Économies et Sociétés en Grčce ancienne (Hospodářství a společnost ve starém Řecku, 1972, spoluautor Michel Austin), Le Chasseur noir. Formes de pensées et formes de société dans le monde grec (Černý lovec. Formy myšlení a společenského uspořádání řeckého světa, 1981) či Le Miroir brisé: tragédie athénienne et politique (Rozbité zrcadlo: athénská tragédie a politika, 2002). Jako angažovaný intelektuál vystoupil koncem 60. let proti francouzské koloniální válce v Alžírsku, věnoval se dokumentaci studentského hnutí v roce 1968 a také spolu s Michelem Foucaultem a Jeanem-Marie Domenachem zakládal v roce 1971 Skupinu pro informování o vězeňství. Nemalé úsilí věnoval rovněž boji proti historickému revizionismu, tedy snahám o popření holocaustu. Jeho klíčové texty k této otázce jsou shrnuty právě ve svazku Vrazi paměti.

Kde jsou ty časy, kdy se na sborníky vydávané k životnímu jubileu významných osobností čekalo jako na literární událost? Možná ne tak daleko, jak bychom si mysleli! Sborník Varia obscura, vydaný k 50. narozeninám Jaroslava Tulky, do této kategorie rozhodně patří. Věren svému názvu obsahuje příspěvky nejrůznějšího zaměření a pozoruhodné šíře záběru: malby, kresby a grafiky (mj. K. Knotek, N. Hedwic Mainerová, P. Bendová) a ilustrace literárních děl vlastních (O. Škochová) i cizích (D. Souček, K. Konarovská, L. Straková); původní literární tvorbu básnickou (mj. S. Fischerová, R. Antropius, O. Bergman), prozaickou (A. Boučková, P. Šourek aj.) i drama (B. Herz) a komentované překlady mj. z literatury finské (M. Kovář – J. Cajanus), maďarské (K. Horváthová – A. Szerb), německé (J. Starý – W. Müller, J. Vondra – Wolfram z Eschenbachu), korejské (V. Glomb – Příběhy ze života prostitutky Čin-i);vědecké texty filozofické (K. Novotný o tělesnosti a afektivitě u E. Levinase, I. Landa o Hegelově aforismu)a historiografické, s prvoedicemi překvapivých dokumentů (M. Ducháček – anonymní dopis adresovaný J. Pekařovi, O. Vojtěchovský – záznam audience u J. Broze Tita). Výsledkem je kniha, při jejíž četbě se rozhodně nikdo nebude nudit. A kdo by se snad nudil (nebo byl zahlcen), může si pustit přiložené CD a zahrají mu Brécy, CainDaBreth, V. Urbánek, bratři Škochové a další...