Pavel Mervart strana 2 z 40

Třetí a čtvrté číslo časopisu zaměřujeme tematicky na vztah literatury a médií v současném českém a zahraničním kulturním životě. Medializace literatury podstatnou měrou ovlivňuje chápání centra a okraje kulturního dění. Všechny příspěvky osvětlují vzájemný vliv těchto oblastí na pozadí různých žánrů literatury, historiografie a publicistiky.

Órigenés je jedním z nejvýznamnějších, ale také nejkontroverznějších křesťanských myslitelů. Tato kniha se pokouší na výkladu dvou konkrétních textů (List Řehoři Divotvůrci a Předmluva k Peri archón) podat náčrt některých aspektů Órigenova myšlení, především jeho vztahu k filosofii a konceptu theologie jako vědy. Jakkoliv je hlavním tématem knihy Órigenés učitel výklad vybraných textů a problematiky s nimi spjaté, na pozadí výkladu vidíme tohoto raně křesťanského theologa a filosofa jako autora, který své žáky formuje prostřednictvím duchovních cvičení.

Krásná literatura

Kniha autorského kolektivu uvádí téma dítěte a dětství a jeho literárního zpracování v britské a americké próze do našeho prostředí, poukazuje na jeho zajímavost a komplexnost a umožňuje nahlédnout do tematické a metodické šíře, kterou studium dětství a jeho literárního obrazu přináší. Literary Chidlhoods (Literární dětství) zahrnuje téměř dvě století literární historie, a přes odlišnost témat spojuje jednotlivé kapitoly společný úhel pohledu – totiž snaha analyzovat, jak různí autoři a různé literární texty zachycují dětství a dospívání, jaké představy, předpoklady, stereotypy, inovativní obrazy, stejně jako literární postupy a prostředky k tomu využívají, a jak může být postava dítěte použita jako literární prostředek sám o sobě. Covering a wide range of themes as well as possible approaches to the ways childhood and coming of age are represented in British and American literature, Literary Childhoods is a contribution to this current debate. While the focus of the essays moves between two centuries and two countries, they are intrinsically linked by a shared point of view as they explore how different authors and literary texts depict childhood and the process of growing up, what images, stereotypes, cultural assumptions as well as literary means are used for the purpose, and how the figure of a child can be used as a literary device.

Celistvost vnímaného obrazu je pouze relativní. Neustále skládáme dohromady jen dojem či účinek skutečnosti. Paul Virilio v Estetice mizení zkoumá fenomény, které narušují účinek reality a otřásají naším vnímáním. Ukazuje, že skutečnost není cosi pevného a celistvého, že naše vědomí a smyslovou zkušenost determinují technologie. Díky nim je naše vnímaní diskontinuální, piknoleptické. Vnímání i dojem skutečnosti jsou totiž fenomény rychlosti. Příkladem jsou Viriliovi dějiny kinematografie či automobilového průmyslu, ukazující rychlost jako hybnou sílu dějin dvacátého století, pod jejímž působením se rozpadají klasické dimenze prostoru a času.