Pavel Mervart strana 25 z 46

Izák Syrský, jeden z největších křesťanských mystiků všech dob, žil v 7. století jako mnich-poustevník v oblasti Mezopotámie (území dnešního Iráku a Íránu). V předkládané knize je analyzováno Izákovo asketické a mystické učení - zejména stavy opuštěnosti Bohem, pokušení, pokory a slz pokání, modlitby a mystických osvícení, duchovního úžasu a "opojení" Bohem; prostor je rovněž věnován jeho chápání vztahu víry a vědění, výkladu života budoucího věku, eschatologické naději a zejména stěžejnímu tématu jeho fascinující teologické koncepce Boha-Lásky, jež je "jedinou příčinou stvoření světa". Kniha metropolity Ilariona Alfejeva, předního pravoslavného teologa, mj. doktora filosofie Oxfordské univerzity a L'Institut de Th éologie Orthodoxe Saint-Serge v Paříži, je první monografií o Izáku Syrském v současné světové vědě a byla přeložena do řady evropských jazyků.

Lukáš Vavrečka (1987), básník a prozaik, časopisecky publikuje své verše a eseje, je autorem románu Revolucionáři (vyšlo v r. 2005), sbírky experimentální poezie Vyhnanec s křídly (vyšlo v r. 2008), rozsáhlé čtyřhlasé básnické skladby Partitura (inscenováno v r. 2008) a spoluautorem básnického sborníku studentů Filosofické fakulty Univerzity Pardubice Lumírem proti své vůli (vyšlo v r. 2009).

Třetí básnická sbírka Davida Růžičky.

Kniha autorského kolektivu uvádí téma dítěte a dětství a jeho literárního zpracování v britské a americké próze do našeho prostředí, poukazuje na jeho zajímavost a komplexnost a umožňuje nahlédnout do tematické a metodické šíře, kterou studium dětství a jeho literárního obrazu přináší. Literary Chidlhoods (Literární dětství) zahrnuje téměř dvě století literární historie, a přes odlišnost témat spojuje jednotlivé kapitoly společný úhel pohledu – totiž snaha analyzovat, jak různí autoři a různé literární texty zachycují dětství a dospívání, jaké představy, předpoklady, stereotypy, inovativní obrazy, stejně jako literární postupy a prostředky k tomu využívají, a jak může být postava dítěte použita jako literární prostředek sám o sobě. Covering a wide range of themes as well as possible approaches to the ways childhood and coming of age are represented in British and American literature, Literary Childhoods is a contribution to this current debate. While the focus of the essays moves between two centuries and two countries, they are intrinsically linked by a shared point of view as they explore how different authors and literary texts depict childhood and the process of growing up, what images, stereotypes, cultural assumptions as well as literary means are used for the purpose, and how the figure of a child can be used as a literary device.

Básnická sbírka Víta Kremličky, držitele Ceny Jiřího Ortena 1991.

Soubor autorových básní z let 1979 - 2006. Kniha je doplněna o CD nahrávku s několika zhudebněnými texty.

Básnická sbírka Jiřího Suchého.

Básnická sbírka.

Básnická sbírka.

Několikanásobný mistr ČR v Ultimate Fighting, držitel technického stupně v bojovém umění WingTsun, vypráví příběh muže, který je nucen utíkat před zákonem. Tajnou cestou ve skalách se ocitá v minulosti, v podivné středověké vesnici, kde ho považují za vyslance Stvořitele. Otázkou je, je-li to středověk.

Kniha přináší edici zapomenuté práce českého ústavního právníka Vratislava Kalouska (1883–1936), v meziválečném období působícího jako vysoký úředník ministerstva vnitra. Autor srovnává po první světové válce nově vzniklé ústavy sousedních republik – Československa, Německa, Polska a Rakouska. Studie byla napsána nedlouho po přijetí těchto ústav, a představuje tak jeden z prvních rozsáhlejších textů o nich a zároveň i jejich zajímavou reflexi pohledem počátku 20. let. Její autor poukazuje na řadu obdobných řešení a kriticky zkoumá a vysvětluje odlišné prvky regulace. Některé nově přijaté zahraniční ústavy Kalousek ve své době rovněž přeložil do češtiny a publikoval je, aby je lépe zpřístupnil domácím zájemcům. Překlady pojednávaných ústav a dále i Kalouskův překlad pruské ústavy tvoří přílohu edice. Kniha je doplněna životopisnou studií, stručně přibližující osudy jejího dnes pozapomenutého autora.

Sborník Slovanské jazyky a literatury: hledání identity vznikl na základě referátů přednesených na čtvrtém ročníku Konference mladých slavistů, která se konala ve dnech 22. a 23. října 2008 na FF UK v Praze. Publikace je členěna do šesti oddílů - Jazyk politické propagandy Postavení dialektů a mikrojazyků v období globalizace Cizí elementy ve slovanských jazycích - progres, nebo dekadence? Národní mýty a jejich dekonstrukce Slovanství: iluze a zklamání Tematika města a provincie v literatuře. Ve sborníku publikuje 42 autorů z třinácti zemí, což se odráží mimo jiné v jazykové pestrosti - objevují se zde texty v běloruštině, češtině, chorvatštině, polštině, ruštině, slovenštině a ukrajinštině.

"Je člověk stvořením božím nebo náhodným shlukem molekul? Je bytostí duchovní nebo zvířetem? Má svobodnou vůli, nebo je determinován? Má lidské poznání objektivní charakter? Jaká je cesta k extázi, k osvícení a probuzení? Jakou roli hraje sexualita? Je lepší veselí, nebo smutek? Jaký je vztah lásky duchovní a fyzické? Co je to vzkříšení? Jaký je vztah mezi bytím a děláním?" Tyto a mnohé další otázky klade a odpovědi na ně tematizuje a zobrazuje tarot Kryšpína alexandrijského. Rudolf Rousek (1969) žije v Hradci Králové, je filosof a patří ke znalcům tarotu Kryšpína Alexandrijského. Je autorem Tarotu podle Divouse a frontmanem skupiny Piano - LMRA-core conceptual music.

Texty zařazené do této knížky jsou kritické a polemické povahy a chtějí být chápány jako odborné recenze. Až na jednu dosud nepublikovanou, ale pro publikaci připravenou výjimku byly uveřejněny v odborných časopisech, i když třeba jen ve zkrácené podobě. Byly shromážděny ze dvou různých důvodů a s ohledem na to je možné, aby se také odlišně vnímaly: jednak jako souhrn kritických postojů a jako dějiny idejí sui generis, a vedle toho jako pokus doložit, že odborné recenze (a také kritiky a polemiky) představují v historicko-společenských a humanitních vědách specifický odborný výkon, který je třeba zohledňovat nejen obsahově, s ohledem na pojednávaný předmět sám a na jeho přijetí a hodnocení v odborné komunitě, ale také formálně, tj. v evaluacích jako započitatelný výsledek analytické, identifikační, komparační a odborně často náročné činnosti.

Stál-li epik Homér v 8. století př. n. l. u počátků řecké a vlastně i evropské literatury, stojí v 5. století n. l. na jejím konci epik Nonnos z Panopole píšící stále týmž jazykem i metrem a nacházející inspiraci v obrovském pokladu řeckého bájesloví. O Nonnovi - stejně jako o řadě autorů této epochy - nelze s jistotou říci, zda byl pohan, či křesťan. Tento fakt ještě umocňoval obdiv k jeho dílu i jeho zatracování. V předkládané monografi i jsou Nonnova Dionysiaka, zřejmě nejrozsáhlejší epické dílo pozdní antiky, poprvé zkoumána z hlediska úlohy, již v něm hrají geografické a mytické pasáže. Prof. Růžena Dostálová (1924) patří k předním českým byzantologům, přednáší novořecký jazyk a literaturu na FF UK v Praze a FF MU v Brně. Kromě řady překladů z antické, byzantské a novořecké literatury je autorkou knih Byzantská vzdělanost (1990, 2003), Antická mystéria (s R. Hoškem, 1997) ad.

Kolektivní monografie Výzkumy subjektivity přináší texty autorů nové generace, které se vyznačují potřebou znovu se vymezit vůči tradičnímu pojmu „subjektivita“ z nejrůznějších hledisek i východisek. Sborník vznikl pod editorským vedením Karla Novotného a Mileny Fridmanové.