Práh strana 7 z 69

„Mohl jsem tak snadno dojít k závěru, že mě můj otec nemá rád, a tím ho nechat zničit část mého já. Ale pochopil jsem, že si mě přál víc než cokoli na světě a že mě miloval s bezmezným, pro mládí tolik charakteristickým zápalem.“ Anthony Delon, syn filmového idola a svobodomyslné herečky, odhaluje, jaká byla jeho rodina za zavřenými dveřmi a mimo kamery. Dojemně vypráví o svém dětství, mládí i nemoci matky, které zůstával nablízku až do jejího posledního dne. Otázky, které si klade, jsou univerzální. Jak překonat vlastní strachy, rány a zklamání. Jak neopakovat stejný rodinný vzorec, prokletí předávané z generace na generaci, v němž byla obětována láska. A jak se konečně stát mužem s pevným a sebevědomým postavením v životě. Anthony Delon je herec, syn Alaina a Nathalie Delonových. Hrál ve filmech Kronika ohlášené smrti (1987) od Franceska Rosiho, La vérité si je mens ! (Přece bych ti nelhal! 1997) režiséra Thomase Giloua nebo v seriálu Interventions (Zákroky, 2014).

Strhující sonda do Švédska devadesátých let. V létě 1994 Švédsko sužované vlnou veder prožívá své fotbalové „Nagano“ a v zemi zároveň řádí masový vrah Mattias Flink. Mladá zardoušená žena však do vzorce jeho vraždění nezapadá, a velmi rychle se ukazuje, že není jedinou z obětí zavražděných stejným způsobem. Dopadení vraha je na policistovi Tomasi Wolfovi, který se právě vrátil z mise na Balkáně. V honbě za sólokaprem se do pátrání zapojí i krimi reportérka Vera Bergová. Tomase však trápí nedořešená minulost v neonacistickém hnutí, Veru zase spojení s motorkářským gangem. Podaří se této nesourodé dvojici najít pachatele, který se možná skrývá blíž, než oba dva tuší? Síť se stahuje kolem kontroverzního, sexuálně nevázaného, ale nesmírně nadaného herce Micaela Bratta. Vzpomínka na vraha je prvním dílem nové série Země soumraku. Ve Švédsku právě vychází navazující druhý díl série, který je opět vystavěn na skutečné události, tentokrát na tragickém potopení trajektu M/S Estonia.

Co lidi vede k tomu, aby uvěřili dezinformacím a konspiračním teoriím?Dezinformace nás ovlivňují každý den, jak v osobní rovině, tak i na společenské úrovni – od světa sociálních sítí po politické debaty, od běžných rozhovorů v supermarketech až po osobní vztahy v rodině. Přestože si uvědomujeme některá nebezpečí, která dezinformace představují, velikost tohoto problému je mnohem větší. Přední sociální vědec Dan Ariely ve své knize Nesmyslnost tvrdí, že pokud chceme pochopit podstatu iracionální přitažlivosti nepravdivých informací, musíme nejprve porozumět problému. Ukazuje se, že dezinformace působí na něco, co je nám všem vrozené – ať už politicky stojíme na pravém nebo levém křídle –, a jedině když tomuto psychologickému jevu porozumíme, můžeme začít bojovat proti jeho dopadům. Kniha Nesmyslnost, která je založena nejen na autorově dlouholetém studiu, ale i na Arielyho osobní zkušenosti, kdy byl sám terčem dezinformací, nám otevírá oči a komplexně analyzuje psychologické faktory způsobující, že jinak racionální lidé přijímají hluboce iracionální přesvědčení.

S českou předmluvou půdního biologa a ekologa Ladislava Mika Kniha Zbývá šedesát sklizní, jejíž název vychází z mrazivého varování OSN, že světovou půdu můžeme ztratit během jediného lidského života, odhaluje, jak potravinářský průmysl ohrožuje planetu. Jednoduše řečeno, bez půdy nebudou potraviny - konec hry. A času ubývá. Philip Lymbery, mezinárodně uznávaný autor knih Farmagedon a Mrtvá zóna, cestuje z Velké Británie do Itálie, z Brazílie do Gambie a do USA, vydává se do zákulisí průmyslového zemědělství a konfrontuje velké zemědělsko-průmyslové podniky zvané „Big Ag“ s tím, že megafarmy, chemikálie a klece se zvířaty ničí krajinu a zemědělskou půdu a ohrožují vzduch, který dýcháme, vodu, kterou pijeme, potraviny, které jíme, a přírodu, které si tolik ceníme. Při svém pátrání však Lymbery nachází i naději, a to u průkopníků, kteří bojují za oživení krajiny, přehodnocují metody zemědělského hospodaření, znovuobjevují tradiční techniky a vyvíjejí nové technologie, abychom byli schopni uživit neustále rostoucí světovou populaci. Poutavá a přesvědčivá kniha Zbývá šedesát sklizní nejen ukazuje, proč jsou budoucí sklizně důležitější než kdykoli předtím, ale také odhaluje, jak můžeme naši planetu ozdravit a zajistit budoucnost šetrnou k přírodě.

Básníkova zpráva o jedné z celosvětově nejakutnějších humanitárních krizí. Mučivé vyprávění o útěku jedné rodiny před genocidou. Přátelé Tahira Hamuta Izgila zmizeli jeden po druhém. Brutální perzekuce ujgurského národa čínskou vládou probíhala už dlouho, v roce 2017 však nabrala děsivých rozměrů. Ujgurové, převážně muslimská menšina obývající západní Čínu, prožívali ozvěnu největších hrůz dvacátého století zesílenou vševědoucím hi-tech státním dozorem. Přes milion lidí zmizelo v čínských internačních táborech pro muslimské menšiny. Pro Tahira, předního básníka a intelektuála, nebyla perzekuce nic nového. Při pokusu vycestovat do zahraničí v roce 1996 jej policie zadržela a mučila tak dlouho, dokud se nedoznal ke smyšlenému obvinění a neskončil v převýchovném pracovním táboře. Přestože tam musel přežít tři roky, nikdy by si nedokázal představit, jak radikální bude o dvacet let později odpověď čínské vlády na ujgurskou otázku. Byl prvním náznakem Tahirův mnohahodinových výslech poté, co si telefonoval s kamarádem básníkem z Nizozemska? Nebo to bylo tehdy, když jeho starého přítele odsoudili na doživotí čistě proto, že volal po dodržování ujgurských občanských práv? Anebo to snad mohl začít tušit, když policie zabavila Ujgurům rádia a nainstalovala rušičky, aby je odřízla od vnějšího světa? Jakmile si Tahir všiml, že se park poblíž jeho domova v podstatě vylidnil, protože většina jeho sousedů skončila za mřížemi, věděl, že si policie může kdykoliv přijít i pro něj. Jednou večer, poté, co jeho dcery usnuly, si vedle dveří položil boty, svetr a kabát, aby mu nebyla zima, kdyby jej policie o půlnoci odvedla. Tahir s manželkou pochopili, že jejich jedinou nadějí je útěk ze země. Čekám, až si pro mě v noci přijdou je příběh politické, společenské a kulturní destrukce vlasti Tahira Hamuta Izgila. Tahir je podle všeho jediným vůdčím ujgurským intelektuálem a spisovatelem, kterému se z Číny od začátku masových internací podařilo uprchnout. Jeho kniha tluče na poplach, aby se svět probral a uvědomil si, jaká katastrofa se odehrává, a je to zároveň pocta jeho přátelům a ostatním Ujgurům, jejichž hlasy byly umlčeny.

Knihou Odlišní světoznámý odborník na primáty Frans de Waal přispívá k dlouhotrvající debatě o vlivu přírody a výchovy. Vychází z desítek let pozorování a studia lidského i zvířecího chování a přináší ohromující poznatky o tom, jakou roli zde hraje biologické pohlaví a jakou gender. Dokazuje, že přestože jsou biologické pohlaví a gender provázané a lidé s ostatními primáty sdílejí některé pohlavní rozdíly v chování, biologie nenabízí žádné ospravedlnění pro stávající genderovou nerovnost. Kniha vyniká svěžím a podnětným přístupem k tématu a je protkána de Waalovými osobními zkušenostmi – dětství v nizozemské rodině se šesti chlapci, manželství s Francouzkou s odlišným přístupem k genderovým rolím a desetiletí akademických válek o zastaralé vědecké teorie, které jen pomalu mizí z veřejného diskurzu. S humorem, soucitem a srozumitelně se de Waal pokouší rozšířit diskusi o genderu. Nevynechává ani sexuální orientaci, genderovou identitu a ukazuje, že ani ve světě primátů se všichni nevejdou do tradičních genderových binárních škatulek. Tato kniha rozdíly nepopírá, naopak přináší důkazy, že ve společnosti je místo pro každého. Nizozemský etolog a primatolog Frans de Waal (1948-2024) byl v roce 2007 časopisem Time zařazen mezi stovku nejvlivnějších lidí dneška. Už čtyři dekády stojí v popředí vědeckého výzkumu zvířat. Jeho předchozí kniha Mámino poslední objetí (vydal Práh, 2020) získala ocenění PEN/E. O. Wilson Literary Science Writing Award 2020 a stala se vítězným titulem Amazon Best Books of 2019 v kategorii Věda.

„Příroda pro mě představuje největší zdroj nadšení, největší zdroj vizuální krásy a největší zdroj intelektuálního zájmu. Je to největší zdroj tolika věcí v našich životech, že jen kvůli ní stojí za to žít.“ David Attenborough V Živé planetě zkoumá David Atteborough svým typickým způsobem síť života na planetě Zemi. Na cestě nevynechává ani jedno z dvanácti hlavních přirozených prostředí a doprovází nás na všechny čtyři světové strany, na nejnižší bod v oceánu, na nejvyšší místo v horách i do vzduchu nad nimi. Vysvětluje, jak jsou všude na světě živoucí organismy vzájemně provázány spletitými vztahy nezbytnými nejen pro jejich přežití, ale i pro přežití celé planety. Živá planeta je druhým titulem z Attenboroughovy průkopnické trilogie.

Co lidi vede k tomu, aby uvěřili dezinformacím a konspiračním teoriím? Dezinformace nás ovlivňují každý den, jak v osobní rovině, tak i na společenské úrovni – od světa sociálních sítí po politické debaty, od běžných rozhovorů v supermarketech až po osobní vztahy v rodině. Přestože si uvědomujeme některá nebezpečí, která dezinformace představují, velikost tohoto problému je mnohem větší. Přední sociální vědec Dan Ariely ve své knize Nesmyslnost tvrdí, že pokud chceme pochopit podstatu iracionální přitažlivosti nepravdivých informací, musíme nejprve porozumět problému. Ukazuje se, že dezinformace působí na něco, co je nám všem vrozené – ať už politicky stojíme na pravém nebo levém křídle –, a jedině když tomuto psychologickému jevu porozumíme, můžeme začít bojovat proti jeho dopadům. Kniha Nesmyslnost, která je založena nejen na autorově dlouholetém studiu, ale i na Arielyho osobní zkušenosti, kdy byl sám terčem dezinformací, nám otevírá oči a komplexně analyzuje psychologické faktory způsobující, že jinak racionální lidé přijímají hluboce iracionální přesvědčení.

„Příroda pro mě představuje největší zdroj nadšení, největší zdroj vizuální krásy a největší zdroj intelektuálního zájmu. Je to největší zdroj tolika věcí v našich životech, že jen kvůli ní stojí za to žít.“ David Attenborough V Živé planetě zkoumá David Atteborough svým typickým způsobem síť života na planetě Zemi. Na cestě nevynechává ani jedno z dvanácti hlavních přirozených prostředí a doprovází nás na všechny čtyři světové strany, na nejnižší bod v oceánu, na nejvyšší místo v horách i do vzduchu nad nimi. Vysvětluje, jak jsou všude na světě živoucí organismy vzájemně provázány spletitými vztahy nezbytnými nejen pro jejich přežití, ale i pro přežití celé planety. Živá planeta je druhým titulem z Attenboroughovy průkopnické trilogie nazvané Život. Předchozí díl Život na Zemi vyšel v nakladatelství Práh v roce 2023

Přidejte se k vytrvalému poutníkovi Timu Voorsovi na jeho výpravné a dlouhé cestě po stezce Te Araroa Trail, která vás povede tři tisíce kilometrů a čtyři miliony kroků napříč drsnou přírodou Nového Zélandu. Tim pět měsíců pěšky putoval po stezce Te Araroa Trail z mysu Cape Reinga až do přístavu Bluff. Nejprve šel sám, ale záhy potkal dvě mladé ženy přezdívané Sunny a Unicorn, které se staly jeho souputnicemi. Společně utvořili nečekanou trailovou rodinu a ve trojici překonávali výzvy trailového života – schovávali se před bouřemi, brodili se přes řeky a kempovali v drsné a neuvěřitelně nádherné divočině. Nesamota zaznamenává Timova dobrodružství na každém kroku jeho cesty – dělí se s námi o útrapy způsobené odloučením od domova a rodiny, ale také o přínosy svého putování včetně přátelství s cizími lidmi, které cestou potkal. Kniha obsahuje množství nádherných fotografií a kreseb, jejichž autorem je sám Tim, a přináší čtenářům inspirativní příběh o svobodě, přátelství a propojení s ostatními. Tim rád přijímá výzvy ke zdolání treků na dlouhé vzdálenosti. Prozkoumal již řadu stezek po celém světě včetně japonské poutní cesty 88 chrámů (1 200 kilometrů), několika úseků Svatojakubské poutní cesty a více než 4 000 mil Pacifické hřebenovky, stezky vedoucí od Mexika po Kanadu, jež se stala inspirací pro jeho úspěšné cestovatelské zápisky, které vyšly knižně pod názvem Skvělá samota: putování Pacifickou hřebenovkou (česky vydal Práh, 2021). Spolu se svou rodinou žije ve vesnici Broek in Waterland v Holandsku. Je autorem motivačních přednášek, jako kreativní ředitel stojí za řadou reklamních projektů.

Básníkova zpráva o jedné z celosvětově nejakutnějších humanitárních krizí. Mučivé vyprávění o útěku jedné rodiny před genocidou. Přátelé Tahira Hamuta Izgila zmizeli jeden po druhém. Brutální perzekuce ujgurského národa čínskou vládou probíhala už dlouho, v roce 2017 však nabrala děsivých rozměrů. Ujgurové, převážně muslimská menšina obývající západní Čínu, prožívali ozvěnu největších hrůz dvacátého století zesílenou vševědoucím hi-tech státním dozorem. Přes milion lidí zmizelo v čínských internačních táborech pro muslimské menšiny. Pro Tahira, předního básníka a intelektuála, nebyla perzekuce nic nového. Při pokusu vycestovat do zahraničí v roce 1996 jej policie zadržela a mučila tak dlouho, dokud se nedoznal ke smyšlenému obvinění a neskončil v převýchovném pracovním táboře. Přestože tam musel přežít tři roky, nikdy by si nedokázal představit, jak radikální bude o dvacet let později odpověď čínské vlády na ujgurskou otázku. Byl prvním náznakem Tahirův mnohahodinových výslech poté, co si telefonoval s kamarádem básníkem z Nizozemska? Nebo to bylo tehdy, když jeho starého přítele odsoudili na doživotí čistě proto, že volal po dodržování ujgurských občanských práv? Anebo to snad mohl začít tušit, když policie zabavila Ujgurům rádia a nainstalovala rušičky, aby je odřízla od vnějšího světa? Jakmile si Tahir všiml, že se park poblíž jeho domova v podstatě vylidnil, protože většina jeho sousedů skončila za mřížemi, věděl, že si policie může kdykoliv přijít i pro něj. Jednou večer, poté, co jeho dcery usnuly, si vedle dveří položil boty, svetr a kabát, aby mu nebyla zima, kdyby jej policie o půlnoci odvedla. Tahir s manželkou pochopili, že jejich jedinou nadějí je útěk ze země. Čekám, až si pro mě v noci přijdou je příběh politické, společenské a kulturní destrukce vlasti Tahira Hamuta Izgila. Tahir je podle všeho jediným vůdčím ujgurským intelektuálem a spisovatelem, kterému se z Číny od začátku masových internací podařilo uprchnout. Jeho kniha tluče na poplach, aby se svět probral a uvědomil si, jaká katastrofa se odehrává, a je to zároveň pocta jeho přátelům a ostatním Ujgurům, jejichž hlasy byly umlčeny.

Nejslavnější hokejisté všech dob v nejpřehlednějším vydání. Víte, který hokejista dokázal na bruslích vyvinout rychlost přes 40 km za hodinu; kdo byl náhodným vynálezcem zahnuté čepele hokejové hole; čemu se v hokejové hantýrce říká semafor nebo motýlí styl a jak se Wayne Gretzky stal nejlepším hokejistou všech dob, i když se v NHL zprvu domnívali, že kvůli drobnější postavě není dostatečně fyzicky vybavený? Dozvíte se, jak byl slavný československý hokejista obviněn z protistátního spiknutí a dostal trest patnáct let; jak jeden z nejslavnějších brankářů měl svou první hokejku vyrobenou z kořene stromu, rád nosil vlastnoručně upletená oblečení a jak jiný skvělý brankář vstřelil jako jediný na světě tři góly. Zjistíte, který český hokejista rád ve volném čase maluje a své obrazy vystavuje v galeriích a kdo byl tak všestranným sportovcem, že reprezentoval svou zemi nejen v ledním hokeji, ale také ve fotbalu a v golfu, stal se mistrem ve vodním lyžování a byl i vyhlášeným designerem golfových hřišť. Neunikne vám ani, co je Pasta88 a komu se přezdívá Kapr, Vévoda nebo Ježek. Přečtěte si vše zajímavé a důležité o největších hvězdách světového hokeje dvacátého a jednadvacátého století.

Strhující sonda do Švédska devadesátých let. V létě 1994 Švédsko sužované vlnou veder prožívá své fotbalové „Nagano“ a v zemi zároveň řádí masový vrah Mattias Flink. Mladá zardoušená žena však do vzorce jeho vraždění nezapadá, a velmi rychle se ukazuje, že není jedinou z obětí zavražděných stejným způsobem. Dopadení vraha je na policistovi Tomasi Wolfovi, který se právě vrátil z mise na Balkáně. V honbě za sólokaprem se do pátrání zapojí i krimi reportérka Vera Bergová. Tomase však trápí nedořešená minulost v neonacistickém hnutí, Veru zase spojení s motorkářským gangem. Podaří se této nesourodé dvojici najít pachatele, který se možná skrývá blíž, než oba dva tuší? Síť se stahuje kolem kontroverzního, sexuálně nevázaného, ale nesmírně nadaného herce Micaela Bratta. Vzpomínka na vraha je prvním dílem nové série Země soumraku. Ve Švédsku právě vychází navazující druhý díl série, který je opět vystavěn na skutečné události, tentokrát na tragickém potopení trajektu M/S Estonia. Pascal Engman (*1986) je novinář a spisovatel. Po četných výhrůžkách ze strany pravicových populistů se ze žurnalistiky stáhl a vydal se na úspěšnou dráhu spisovatele, v níž čerpá ze svých investigativních zkušeností. Johannes Sel?ker (*1987) je novinář a spisovatel. Jako vedoucí zpravodajství a šéfredaktor působil ve významných švédských médiích a mimo jiné na sebe upozornil reportážemi o aférách spojených s hnutím Me too.

„Mohl jsem tak snadno dojít k závěru, že mě můj otec nemá rád, a tím ho nechat zničit část mého já. Ale pochopil jsem, že si mě přál víc než cokoli na světě a že mě miloval s bezmezným, pro mládí tolik charakteristickým zápalem.“ Anthony Delon, syn filmového idola a svobodomyslné herečky, odhaluje, jaká byla jeho rodina za zavřenými dveřmi a mimo kamery. Dojemně vypráví o svém dětství, mládí i nemoci matky, které zůstával nablízku až do jejího posledního dne. Otázky, které si klade, jsou univerzální. Jak překonat vlastní strachy, rány a zklamání. Jak neopakovat stejný rodinný vzorec, prokletí předávané z generace na generaci, v němž byla obětována láska. A jak se konečně stát mužem s pevným a sebevědomým postavením v životě. Anthony Delon je herec, syn Alaina a Nathalie Delonových. Hrál ve filmech Kronika ohlášené smrti (1987) od Franceska Rosiho, La vérité si je mens ! (Přece bych ti nelhal! 1997) režiséra Thomase Giloua nebo v seriálu Interventions (Zákroky, 2014).

Knihou Odlišní světoznámý odborník na primáty Frans de Waal přispívá k dlouhotrvající debatě o vlivu přírody a výchovy. Vychází z desítek let pozorování a studia lidského i zvířecího chování a přináší ohromující poznatky o tom, jakou roli zde hraje biologické pohlaví a jakou gender. Dokazuje, že přestože jsou biologické pohlaví a gender provázané a lidé s ostatními primáty sdílejí některé pohlavní rozdíly v chování, biologie nenabízí žádné ospravedlnění pro stávající genderovou nerovnost. Kniha vyniká svěžím a podnětným přístupem k tématu a je protkána de Waalovými osobními zkušenostmi – dětství v nizozemské rodině se šesti chlapci, manželství s Francouzkou s odlišným přístupem k genderovým rolím a desetiletí akademických válek o zastaralé vědecké teorie, které jen pomalu mizí z veřejného diskurzu. S humorem, soucitem a srozumitelně se de Waal pokouší rozšířit diskusi o genderu. Nevynechává ani sexuální orientaci, genderovou identitu a ukazuje, že ani ve světě primátů se všichni nevejdou do tradičních genderových binárních škatulek. Tato kniha rozdíly nepopírá, naopak přináší důkazy, že ve společnosti je místo pro každého. Nizozemský etolog a primatolog Frans de Waal (1948-2024) byl v roce 2007 časopisem Time zařazen mezi stovku nejvlivnějších lidí dneška. Už čtyři dekády stojí v popředí vědeckého výzkumu zvířat. Jeho předchozí kniha Mámino poslední objetí (vydal Práh, 2020) získala ocenění PEN/E. O. Wilson Literary Science Writing Award 2020 a stala se vítězným titulem Amazon Best Books of 2019 v kategorii Věda.

S českou předmluvou půdního biologa a ekologa Ladislava Mika Kniha Zbývá šedesát sklizní, jejíž název vychází z mrazivého varování OSN, že světovou půdu můžeme ztratit během jediného lidského života, odhaluje, jak potravinářský průmysl ohrožuje planetu. Jednoduše řečeno, bez půdy nebudou potraviny - konec hry. A času ubývá. Philip Lymbery, mezinárodně uznávaný autor knih Farmgedon a Mrtvá zóna, cestuje z Velké Británie do Itálie, z Brazílie do Gambie a do USA, vydává se do zákulisí průmyslového zemědělství a konfrontuje velké zemědělsko-průmyslové podniky zvané „Big Ag“ s tím, že megafarmy, chemikálie a klece se zvířaty ničí krajinu a zemědělskou půdu a ohrožují vzduch, který dýcháme, vodu, kterou pijeme, potraviny, které jíme, a přírodu, které si tolik ceníme. Při svém pátrání však Lymbery nachází i naději, a to u průkopníků, kteří bojují za oživení krajiny, přehodnocují metody zemědělského hospodaření, znovuobjevují tradiční techniky a vyvíjejí nové technologie, abychom byli schopni uživit neustále rostoucí světovou populaci. Poutavá a přesvědčivá kniha Zbývá šedesát sklizní nejen ukazuje, proč jsou budoucí sklizně důležitější než kdykoli předtím, ale také odhaluje, jak můžeme naši planetu ozdravit a zajistit budoucnost šetrnou k přírodě. Philip Lymbery je ředitelem mezinárodní organizace Compassion in World Farming, zabývající se ochranou hospodářských zvířat. Zastával a stále zastává přední úlohu v mnoha reformách týkajících se podmínek chovu hospodářských zvířat, včetně celoevropského zákazu používání individuálních úzkých kotců pro telata a holých bateriových klecí pro slepice. V čele organizace se podílel na navázání spolupráce s více než tisíci potravinářskými společnostmi po celém světě, což vede ke skutečnému zlepšení života více než dvou miliard hospodářských zvířat každý rok. Jeho první knihu Farmagedon zařadil deník The Times na seznam „Kniha roku“ a jeho druhý titul Mrtvá zóna (vydal Práh, 2019) vybral deník Daily Mail do seznamu „knih, které si musíte přečíst“.