Prostor strana 50 z 62

Publikace přináší výbor z novinových a časopiseckých článků osmi autorů, které přes všechny rozdílnosti spojovalo společné přesvědčení: důsledně bránit demokratické hodnoty tváří v tvář rostoucímu tlaku totalizujících sil. Jejich přesné analýzy a neuhýbavé postoje vyniknou, zvláště když si uvědomíme, že byly formulovány v době, kdy česká společnost ještě neměla bezprostřední zkušenost s „lidovědemokratickým zřízením a její velká část změnu poměrů dychtivě očekávala. Autoři zahrnutí do této antologie se vyznačovali důslednou prozápadní orientací, jíž se odlišovali od Ferdinanda Peroutky a jiných humanisticky orientovaných publicistů, i když se s nimi shodovali v odsuzování mocenských ambicí komunistů a konkrétních projevů bezpráví.

Kanadský historik a politolog Gordon Sklilling, jeden z předních západních odborníků na komunismus, je znám svým celoživotním vztahem k Československu. Byl očitým svědkem příjezdu německé okupační armády v roce 1939, osobně zažil poměry po únoru 1948 i sovětskou okupaci v roce 1968. Po vystoupení Charty 77 aktivně podporoval československý disent a svůj zájem o naši zemi projevuje i nadále. Kniha obsahuje množství vzpomínek na události a osobnosti, s nimiž se Skilling setkával, ale i řadu závažných teoretických postřehů o specifickém vývoji komunismu v jednotlivých zemích.

Čtivý portrét z pera předního britského historika a životopisce líčí životní osudy jedné z klíčových osobností britské politické scény minulého století. William Gladstone vstoupil jako poslanec na britskou politickou scénu už v roce 1832. Původně byl konzervativcem, ale jako stoupenec politiky svobodného obchodu přešel k liberálům, jejichž vůdcem se stal v šedesátých letech. V různých vládách působil jako ministr už od čtyřicátých let, až posléze mezi lety 1868-1894 po čtyřikrát zastával funkci předsedy vlády. Gladstoneův důraz na morální rozměr politiky se projevoval nejen na domácí půdě, ale i v zahraniční politice.

Čtivý portrét z pera předního britského historika a životopisce líčí životní osudy jedné z klíčových osobností britské politické scény minulého století. William Gladstone vstoupil jako poslanec na britskou politickou scénu už v roce 1832. Původně byl konzervativcem, ale jako stoupenec politiky svobodného obchodu přešel k liberálům, jejichž vůdcem se stal v šedesátých letech. V různých vládách působil jako ministr už od čtyřicátých let, až posléze mezi lety 1868-1894 po čtyřikrát zastával funkci předsedy vlády. Gladstoneův důraz na morální rozměr politiky se projevoval nejen na domácí půdě, ale i v zahraniční politice.

Čtivý portrét z pera předního britského historika a životopisce líčí životní osudy jedné z klíčových osobností britské politické scény minulého století. William Gladstone vstoupil jako poslanec na britskou politickou scénu už v roce 1832. Původně byl konzervativcem, ale jako stoupenec politiky svobodného obchodu přešel k liberálům, jejichž vůdcem se stal v šedesátých letech. V různých vládách působil jako ministr už od čtyřicátých let, až posléze mezi lety 1868-1894 po čtyřikrát zastával funkci předsedy vlády. Gladstoneův důraz na morální rozměr politiky se projevoval nejen na domácí půdě, ale i v zahraniční politice.

Nejnovější Martínkův román zpracovává novým způsobem téma emigrace a domova. Návrat do rodné země bývá často považován za sen každého, kdo ji byl z nějakých důvodů přinucen opustit. Že tomu tak ve všech případech nemusí být, je ústředním motivem autorovy prózy. Na příkladu čtyř hlavních hrdinů ilustruje autor složitost této neobvyklé situace. Na pozadí jejich vzájemně se prolínajících příběhů vychází najevo, že konfrontace s vlastní minulostí přináší řadu nečekaných obtíží a neřešitelných problémů.

Nejnovější Martínkův román zpracovává novým způsobem téma emigrace a domova. Návrat do rodné země bývá často považován za sen každého, kdo ji byl z nějakých důvodů přinucen opustit. Že tomu tak ve všech případech nemusí být, je ústředním motivem autorovy prózy. Na příkladu čtyř hlavních hrdinů ilustruje autor složitost této neobvyklé situace. Na pozadí jejich vzájemně se prolínajících příběhů vychází najevo, že konfrontace s vlastní minulostí přináší řadu nečekaných obtíží a neřešitelných problémů.

První část knihy, Kulturní šok, představuje padesát osm fejetonů publikovaných každý týden od listopadu 1998 do konce prosince 1999 v příloze Lidových novin Pátek. Druhou část, Setkání třetího druhu, obsahuje devatenáct fejetonů publikovaných v časopisu TÝDEN.

Memoáry bývalého prezidenta Spolkové republiky Německo zprostředkovávají pohled člověka, jenž byl a je výjimečnou osobností v politickém i intelektuálním ohledu a jemuž původ a rodinné zázemí dovolily prožívat a reflektovat moderní dějiny Německa způsobem zcela jedinečným. Kniha je členěna do čtyř částí, v nichž se osobní osudy autora prolínají s osudovými událostmi moderního Německa ( Výmarská republika , Hitler a světová válka , Rozdělení Evropy a Německo v bipolárním světě , Sjednocení ). Z jeho vzpomínek promlouvá intenzivní potřeba vyrovnat se čestně s německou minulostí a porozumět jí na pozadí osobních zážitků a přesvědčení.

Memoáry bývalého prezidenta Spolkové republiky Německo zprostředkovávají pohled člověka, jenž byl a je výjimečnou osobností v politickém i intelektuálním ohledu a jemuž původ a rodinné zázemí dovolily prožívat a reflektovat moderní dějiny Německa způsobem zcela jedinečným. Kniha je členěna do čtyř částí, v nichž se osobní osudy autora prolínají s osudovými událostmi moderního Německa ( Výmarská republika , Hitler a světová válka , Rozdělení Evropy a Německo v bipolárním světě , Sjednocení ). Z jeho vzpomínek promlouvá intenzivní potřeba vyrovnat se čestně s německou minulostí a porozumět jí na pozadí osobních zážitků a přesvědčení.

První část knihy, Kulturní šok, představuje padesát osm fejetonů publikovaných každý týden od listopadu 1998 do konce prosince 1999 v příloze Lidových novin Pátek. Druhou část, Setkání třetího druhu, obsahuje devatenáct fejetonů publikovaných v časopisu TÝDEN.

První část básnického díla Milady Součkové zahrnuje jednak sbírku Žlutý soumrak, oceněnou v roce 1942 v literární souteži Melantrichu, jednak dnes takřka nedostupné sbírky Gradus ad Parnassum (1957), Pastorální suita (1962), Alla Romana (1966) a Případ poezie (1971), vydané v emigraci a reflektující linii romantismu v tradici novodobé české poezie.

První část básnického díla Milady Součkové zahrnuje jednak sbírku Žlutý soumrak, oceněnou v roce 1942 v literární souteži Melantrichu, jednak dnes takřka nedostupné sbírky Gradus ad Parnassum (1957), Pastorální suita (1962), Alla Romana (1966) a Případ poezie (1971), vydané v emigraci a reflektující linii romantismu v tradici novodobé české poezie.

Jeden z nejvýznamnějších italských prozaiků 20. století, dobře známý i českému čtenáři (např. Naši předkové, Italské pohádky, Neviditelná města), se ve svých přednáškách-esejích zamýšlí nad hodnotami literatury. Na sklonku našeho tisíciletí, které bylo mj. poznamenáno knihou, nemůžeme nepozorovat, že kniha v tom tvaru, v jakém ji známe, ztrácí svůj význam zároveň s literaturou. Americké přednášky chtějí být pokusem o výčet hodnot knihy a literatury, které by měly být pro příští tisíciletí ne-li zachovány, tedy alespoň ne zcela zapomenuty. V jednotlivých esejích (Lehkost, Rychlost, Přesnost, Viditelnost, Mnohost a Soudržnost, kterou už nestačil napsat) se Calvino obrací k vlastní tvorbě, ale i k mytologii, pohádkám a světovým autorům, jako je Musil, Proust, Jarry či Borges. Na šesti heslech názorně předvádí literaturu a zároveň svůj zápas s jazykem: lehkost vyjádření závažnosti, rychlost popisu stálosti, přesnost pomocí nepřesností jazyka, viditelnost toho, co nelze uvidět, mnohost jednoho a soudržnost, která chybí. Zdánlivá naivita a přímočarost esejů zachovává Calvinův literární styl a přispívá k tomu, že jsou čtivé a podnětné pro širší publikum.

Jeden z nejvýznamnějších italských prozaiků 20. století, dobře známý i českému čtenáři (např. Naši předkové, Italské pohádky, Neviditelná města), se ve svých přednáškách-esejích zamýšlí nad hodnotami literatury. Na sklonku našeho tisíciletí, které bylo mj. poznamenáno knihou, nemůžeme nepozorovat, že kniha v tom tvaru, v jakém ji známe, ztrácí svůj význam zároveň s literaturou. Americké přednášky chtějí být pokusem o výčet hodnot knihy a literatury, které by měly být pro příští tisíciletí ne-li zachovány, tedy alespoň ne zcela zapomenuty. V jednotlivých esejích (Lehkost, Rychlost, Přesnost, Viditelnost, Mnohost a Soudržnost, kterou už nestačil napsat) se Calvino obrací k vlastní tvorbě, ale i k mytologii, pohádkám a světovým autorům, jako je Musil, Proust, Jarry či Borges. Na šesti heslech názorně předvádí literaturu a zároveň svůj zápas s jazykem: lehkost vyjádření závažnosti, rychlost popisu stálosti, přesnost pomocí nepřesností jazyka, viditelnost toho, co nelze uvidět, mnohost jednoho a soudržnost, která chybí. Zdánlivá naivita a přímočarost esejů zachovává Calvinův literární styl a přispívá k tomu, že jsou čtivé a podnětné pro širší publikum.

Kniha představuje specifický žánr mezi poezií a prózou, mezi prostým deníkovým záznamem a uměle komponovaným tvarem. Výsledkem je pásmo myšlenek, obrazů, postřehů a glos, které zprostředkovává autorčinu vnitřní zkušenost. V knize jsou použity reprodukce autorčiných obrazů.