Alena Miltová - Slon strana 8 z 21

Současný svět je vystaven silným globalizačním a unifikačním tendencím. Tato skutečnost zásadním způsobem ovlivňuje řadu oblastí života společnosti. Mezi ně patří také sféry jazyka a etnicity, v nichž sílí procesy asimilace. Odhaduje se, že ze šesti tisíc dosud existujících jazyků světa je okolo 90 % bezprostředně ohroženo zánikem. Text knihy se zaměřuje na snahy zmíněný trend, ochuzující "kulturní bohatství lidstva", alespoň částečně omezit, zpomalit či dokonce obrátit. Zabývá se fenoménem etnicity a problematikou menšinových jazyků - především snahami o jejich zachování a znovuoživení.

Péče a konkrétně péče o děti je v současné době velmi diskutované téma, a to jak v českém, tak v evropském kontextu. Tato kniha se tématu péče o děti věnuje z hlediska legislativního a institucionálního rámce podpory péče o děti a genderových důsledků současného společenského nastavení v České republice, jakož i v kontextu současného směrování politiky péče v jiných evropských zemích. Jejím cílem je především zprostředkování výsledků empirických výzkumů a analýz v této oblasti široké veřejnosti a upozornění na některá koncepční pochybení v současném směrování politiky péče u nás.

Tato kniha je příspěvkem k teoretickému sociologickému myšlení, k pochopení možnosti fungování společnosti jako takové. Společnost jako abstraktní celek je přiblížena na základě souhry tří struktur: jednání, diskursu a kritiky. Ve třech částech jsou pomocí vybraných teoretických přístupů postupně konkretizovány jak základní obrysy tří zkoumaných struktur, tak jejich vzájemná interakce a význam pro konstituci společnosti jako takové. Autor přitom netvrdí, že jde o jediný dogmatický výklad společnosti. Snaží se pouze myslet společnost v optice, kterou chápe jako jednu z mnoha možných. Čtenář v knize nalezne teoreticky široce založené pojednání, které stojí na detailní analýze myšlení Webera, Parsonse, Habermase či Foucaulta stejně jako na výkladu dědictví kritické teorie a moderního feminismu. Jak lze vysvětlit dynamiku společnosti? Utváří lidské jednání společnost, anebo naopak vzorce jednání formuje tlak společnosti? Do jaké míry je motivace jednání ovlivněna nároky sociálního systému? Jak se udržuje a naopak proměňuje sociální řád? Co způsobuje změnu sociálních norem?Toto jsou otázky kladené v této knize.

Kniha přináší přehled dějin sociologie od jejích počátků do současnosti. Je výkladem jak o vývoji sociologického myšlení (od Saint-Simona a Tocquevilla po symbolický interakcionismus), tak o zakládání a vývoji sociologických institucí (vysokoškolských kateder, časopisů, výzkumných institucí atd.) v zemích, v nichž se tento obor především rozvíjel. Je rozdělena na dvě samostatné části - do roku 1918 a od roku 1918 do současnosti.

Kniha má tři cíle: 1) seznámit se současnými kritérii kvality ve výběrových dotazovacích šetřeních; 2) posoudit prostředí pro realizaci výběrových dotazovacích šetření v ČR; 3) provést hlubší analýzu ve dvou vybraných oblastech: návratnost výběrových dotazovacích šetření v ČR a realizace šetření volebních preferencí v ČR. Prostředí pro realizaci výběrových šetření u nás se proměnilo. Sociální výzkum se přibližuje vyspělému světu v rozsahu svého uplatnění, musí však čelit také podobným problémům. Pro dosahování kvality je tak třeba přehodnotit některá východiska a přizpůsobovat metodiky nové situaci. Obecně se charakter a základní parametry českých šetření zásadně neliší od praxe běžné ve vyspělých zemích, objevují se však nedostatky a zůstává nevyužitý významný potenciál pro úspěšnější překonávání nepříznivých podmínek. Lze věřit výsledkům dotazníkových šetření? Otázky kvality výběrových dotazníkových šetření přesahují koncepty matematické statistiky k výběrové chybě a psychometrické přístupy validity a reliability.

Ekonomie světového trhu změnila ve své nátlakové dynamice pravidla světové politiky. Zbavením ekonomiky, politiky a společnosti hranic začíná nový boj o moc a protimoc. Nejen to: nově jsou dojednávána samotná pravidla legitimní vlády. Povědomí o neodvolatelném vzniku "kosmopolitní moderny" však není důvodem k jásání, nýbrž je velice ambivalentní - jak by tomu také mohlo být jinak po zkušenostech s totalitním rozpoutáním politiky v katastrofickém 20. století? Označit celý ideový svět národněstátně utvářené ekonomiky, společnosti a politiky při zpětném pohledu jako první modernu a vymezit ji proti ještě neostré druhé moderně - definované globálními ekologickými a ekonomickými krizemi, zostřujícími se nadnárodními nerovnostmi, individualizací, křehkou námezdní prací a právě požadavky kulturní, politické a vojenské globalizace -, slouží cíli překonání "protekcionistického reflexu", který po zhroucení bipolárního světového řádu intelektuálně a politicky ochromuje nejen Evropu. V centru této knihy je proto metazměna ekonomie, politické sféry a státnosti v globálním věku: mění se zdánlivě ultrastabilní vůdčí ideje a koordináty změny, zároveň s tím i základy a základní pojmy moci a panství, legitimace a násilí, hospodářství, státu a politiky. Vůdčí otázka, jak by se mohla druhá moderna stát modernou kosmpolitní, míří na uskutečnění alternativního řádu, v jehož středu se nachází politická svoboda, jakož i sociální a ekonomická spravedlnost (a nikoli zákony světového trhu). /z autorovy předmluvy ke knize/ Přeložili Alena Bakešová a Vladimír Jochmann.

Kniha přibližuje osudy soukromě hospodařících rolníků po roce 1989, jejich názory, hodnoty a postoje. Opírá se o materiál získaný sociologickým výzkumem, jehož podstatnou složkou byl důraz na ekologické vědomí rolníků i na jejich snahu zaujmout pozici střední vrstvy na venkově.

Malinowského kniha je dokumentem doby, v níž vznikla. Mnoho témat ještě bylo tabuizováno, řada tvrzení v ní byla pozdějším vývojem v antropologii i psychologii modifikována. Přesto zůstává Malinowského pojednání o sexu a jeho potlačování jak v divošské tak v civilizované společnosti neobyčejně poučným čtením a o užitečnosti vydání českého překladu nemůže být pochyb. Právě pro tento systematický výklad v porovnávacím duchu, kdy i moderní společnost je citlivě členěna do stavů zámožných a vzdělaných a do vrstev pracujících v zemědělství a průmyslu, je Malinowského kniha přitažlivá pro antropology i pro jakéhokoli čtenáře, který se nebojí být srovnáván s divochy. Je napsána přístupným jazykem, který si nezadá s nejlepšími populárně poučnými díly a přitom neztrácí na své profesionální vědecké úrovni.

Malinowského kniha je dokumentem doby, v níž vznikla. Mnoho témat ještě bylo tabuizováno, řada tvrzení v ní byla pozdějším vývojem v antropologii i psychologii modifikována. Přesto zůstává Malinowského pojednání o sexu a jeho potlačování jak v divošské tak v civilizované společnosti neobyčejně poučným čtením a o užitečnosti vydání českého překladu nemůže být pochyb. Právě pro tento systematický výklad v porovnávacím duchu, kdy i moderní společnost je citlivě členěna do stavů zámožných a vzdělaných a do vrstev pracujících v zemědělství a průmyslu, je Malinowského kniha přitažlivá pro antropology i pro jakéhokoli čtenáře, který se nebojí být srovnáván s divochy. Je napsána přístupným jazykem, který si nezadá s nejlepšími populárně poučnými díly a přitom neztrácí na své profesionální vědecké úrovni.

Kniha analyzuje ústavně-politické struktury Irské republiky a politický vývoj Severního irska. V kapitolách věnovaných Irské republice je nastíněn historický vývoj irského politického systému a cesta k samostatnému státu, analyzovány základní instituce Irské republiky (parlament, vláda, prezident, soudní systém, politické strany) i zahraniční vztahy irského státu (neutralita, vazby na Velkou Británii, členství v Evropské unii). Část knihy věnovaná Severnímu Irsku zahrnuje specifika ústavně-politického systému Severního Irska, klíčové prvky severoirského konfliktu i ústavní reformu založenou na Velkopáteční dohodě. Nakolik je politický systém Irské republiky inspirován "ústavou" Velké Británie? Došlo v Irsku ve srovnání se zbytkem západní Evropy k opožděné modernizaci? Jaké jsou kořeny irského ekonomického zázraku? Jak je zakotveno členství Irské republiky v Evropské unii? Jaké jsou kořeny konfliktu v Severním Irsku a je řešitelný ústavní reformou z konce 90. let?

Umění pomáhat je přehledná učebnice základních postupů práce s lidmi, kteří potřebují pomoc. Je to knížka návodná, kterou čtenáři mohou ihned aplikovat na svou práci s klienty. Na rozdíl od jiných učebnic metod sociální práce na našem knižním trhu, které podávají přehled různých přístupů, se tato kniha drží jednoho výchozího přístupu - systemického přístupu k pomoci a terapii. Dotisk druhého vydání (ve SLONu). Kniha je určena praktikům i studentům, kteří chtějí obstát v náročných sociálních profesích a naučit se nové přístupy ke klientům. Osvědčila se při výuce metod sociální práce i jako pomůcka pro praktiky pracující s klienty, a to v oblasti sociální práce, medicíny či psychoterapie. Třetí vydání (ve SLONu druhé, první 1999). V nakladatelství rozebráno, v omezeném množství k dostání u distributorů.

Kniha se zabývá sociologickým rozborem lékařské profese a zkoumá sociální roli lékaře/lékařky z pohledu kulturních proměn. Zabývá se mj. otázkou, jaké důsledky má pro lékařskou profesi přeměna moderní společnosti v pozdně moderní či postmoderní. Práci autorka rozvrhla na rozsahem srovnatelné části, teoretickou a empirickou část. Teoretická část vychází ze známých sociologických koncepcí (Parsons, Freidson, Illich) a diskutuje je. Empirická část se věnuje identifikaci mladých lékařů s rolí, „ženským“ aspektům lékařské profese a proměnám české lékařské kultury v posledních desetiletích. V empirické části vychází autorka z vlastních výzkumných projektů, které realizovala v letech 2000-2004 na téma socio-profesní problematika absolventů lékařských fakult v období transformace českého zdravotnictví a sociologické proměny lékařské profese.

„Narodila jsem se, protože se moji rodiče vrátili ze smrti“ − touto větou, spojující nekompromisně vlastní život s holocaustem, by bylo možno parafrázovat jeden z ústředních motivů druhogeneračních židovských identit, o nichž tato kniha pojednává. Pro porozumění různým významovým vrstvám takové výpovědi a pro možnost uchopit fenomén formování současných druhogeneračních identit je však třeba znát celý životní příběh, jehož je citovaná věta součástí. Základní myšlenkou této knihy je tedy nacházení souvislostí, jež existují mezi formováním druhogeneračních židovských identit a způsoby narativního tvoření významů. Kniha začíná teoretickým vysvětlením klíčových pojmů a směřuje k představení výsledků narativního výzkumu: pojednává nejprve o narativní konstrukci identit obecně na základě přiblížení pojetí narativní identity Paula Ricoeura a poté se věnuje rozkladu/diversifikaci židovských identit v moderní době, a to sledováním sociálně-historických a diskursivních souvislostí, v nichž začala být židovská identita problematizována. V další části přichází autorka s interpretací životních příběhů židovské druhé generace po holocaustu z České republiky a Maďarska. Tři prezentované typy příběhů - příběh odmítání a smíření, příběh hledání a nalezení a příběh vrženosti - vyprávějí kromě jiného o tom, že holocaust není minulostí, nýbrž aktivním odkazem k současným sebepojetím a zkušenostem vypravěček a vypravěčů.

Kniha analyzuje ústavně-politické struktury Irské republiky a politický vývoj Severního irska. V kapitolách věnovaných Irské republice je nastíněn historický vývoj irského politického systému a cesta k samostatnému státu, analyzovány základní instituce Irské republiky (parlament, vláda, prezident, soudní systém, politické strany) i zahraniční vztahy irského státu (neutralita, vazby na Velkou Británii, členství v Evropské unii). Část knihy věnovaná Severnímu Irsku zahrnuje specifika ústavně-politického systému Severního Irska, klíčové prvky severoirského konfliktu i ústavní reformu založenou na Velkopáteční dohodě. Nakolik je politický systém Irské republiky inspirován "ústavou" Velké Británie? Došlo v Irsku ve srovnání se zbytkem západní Evropy k opožděné modernizaci? Jaké jsou kořeny irského ekonomického zázraku? Jak je zakotveno členství Irské republiky v Evropské unii? Jaké jsou kořeny konfliktu v Severním Irsku a je řešitelný ústavní reformou z konce 90. let?

Kniha mapuje poznatky o procesu sociální integrace, zejména integrace na pracovním trhu. Čerpá ze souboru více než 250 kvalitativních rozhovorů s přistěhovalci žijícími dlouhodobě v ČR. Různé aspekty procesu integrace do života hostitelské společnosti jsou zpracovány formou dílčích případových studií, které jsou rozděleny do skupin podle zemí původu přistěhovalců. Každá ze studií představuje samostatnou kapitolu monografie a svoji pozornost věnuje sociální integraci dané skupiny v různých dimenzích tohoto procesu. Kniha rozkrývá řadu specifik jednotlivých skupin, současně však ukazuje i na společné rysy sociální integrace, které se projevují bez ohledu na původ přistěhovalců. Společné charakteristiky považují autoři za základní rysy sociální integrace v ČR a schematicky je shrnují v kapitole, jež předchází jednotlivým dílčím případovým studiím. Kniha končí kapitolou, která zjištění o sociální integraci v ČR pojednává průřezově podle jednotlivých dimenzí sociální integrace, nikoliv podle jednotlivých skupin vymezených na základě zdrojové země migrace. Jaké strategie volí přistěhovalci ve svém životě v České republice? O jaké místo ve společnosti usilují? Jak ovlivňují postoje majoritní společnosti životní strategie přistěhovalců? Nacházejí cizinci v České republice svůj domov? Chtějí tady žít, nebo jenom pracovat? Jaké mechanismy ovlivňují proces integrace na straně veřejnosti, veřejných institucí a zaměstnavatelů?

Cílem knihy je prozkoumání a vysvětlení fenoménu bezdětnosti v české společnosti. Autorka se dotýká široce diskutovaného tématu nízké plodnosti české společnosti a prodlužování období bezdětnosti mezi mladými lidmi (tzv. odkládání rodičovství). V knize si stanovuje dvě výzkumné otázky: Jaké faktory přispívají k prodlužování období bezdětnosti a případně k bezdětnosti celoživotní? Jak definují (rozumějí) svou (své) bezdětnost(i) samotní bezdětní, jak se podle nich a v jejich vlastním případě bezdětnost "dělá" a jak ji prožívají? Zaměření výzkumných otázek vedlo autorku k využití dat a metodických postupů jak kvantitativní, tak i kvalitativní povahy. Autorka identifikuje faktory, které mají vliv na prodlužování období bezdětnosti a míru bezdětnosti v české společnosti mezigeneračně, pojmenovává rovněž faktory, jejichž vliv na prodlužování období bezdětnosti se v současné době posiluje. Dále ukazuje na možný potenciál teorie genderové spravedlnosti pro vysvětlení růstu podílu bezdětných v současné české společnosti.