TeMi CZ strana 5 z 7

Kniha Milostné trapasy je humoristický román ze života, jehož autorem je Antonín Charouzek. Na počátku tohoto příběhu dvojice starších přátel je erotický experiment – domluví se, že si na jednu noc prohodí své manželky a vyzkoušejí, zda to ony poznají. Pečlivě se na výměnnou akci připraví a provedou vše, jak bylo dohodnuto, jenže co čert nechtěl – provalí se to. A následuje trest – dostanou od svých žen kopačky. A to se vším všudy. Odstěhují se od nich do malebné vísky na severu Čech a do života tamních starousedlíků vnesou svou přítomností značný rozruch. Zejména ženy o ně mají zájem a dvojice přátel nezůstane netečná a rozšiřuje duševní obzor svých spoluobčanů o dějiny erotiky. Leč smůla jim jde v patách a jeden trapas stíhá druhý. Dvojice „smolařů“ před nimi unikne do domova důchodců. I když ani tam není nouze o pokušení...

Císař Rudolf II. miloval umění, alchymii ... a ženy. Jeho nezřízený erotický život byl pověstný, leč žádnou ze svých milenek si nevzal, nechtělo se mu do ženění. Z řady potomků, jež zplodil, jsou známi pouze ti, které měl se svou nejznámější konkubínou, italskou kráskou Kateřinou Stradovou. Těch bylo celkem šest a nijak se neproslavili, až na prvorozeného. Julius Caesar d'Austria, narozený 1584, ač levoboček, byl otcovou velkou nadějí. Dostal do vínku dobré vzdělání a čekala ho skvělá budoucnost. Z Julia však vyrostl zpupný neurvalý agresivní mladík. Nezřízeně holdoval pití, ženám a násilí, o jeho výstřelcích mluvila celá Praha, posléze i Evropa. Když už si otec s nezdárným synem nevěděl rady, odeslal ho na převýchovu do kláštera. Tam dlouho nevydržel a vrátil se, byl však odsunut na venkov, na zámek v Českém Krumlově. Zde si žil po svém - nákladně a násilnicky, děsil celé město, žádná žena si před ním nebyla jista. Vše vyvrcholilo brutální vraždou mladé lazebnice, po níž bylo jasné, že císařský syn je duševně nemocný. Jeho konec byl truchlivý ...

Osmero povídek o psech a jejich pánech vypráví o lásce. O lásce mezi lidmi a psy i mezi psy a lidmi. O tom, že tato láska je pevnější a oddanější než jenom mezi lidmi. I o tom, jak je přínosná a životadárná a lidé jí za mnoho vděčí. Že postihuje lidi od dětství až po důchodce, od intelektuála po závozníka a nevyhne se ani těm, co jsou na okraji společnosti. A že lidé a psi se navzájem obohacují a doplňují natolik, že život bez psa je životem pod psa.

Bylo nebylo - příběh této knihy se odehrává v dávných časech mýtů a legend, kdy lidé žili v harmonii s nejrůznějšími božstvy a přírodou. Je to příběh prostý, leč bohatý lidskými vztahy - především erotickými. Na smyšlený Mátový ostrov, nacházející se kdesi ve Středním moři, dopluje loď fénického obchodníka a jeho otroka. Loď posléze odpluje, otrok na ostrově zůstane. Byl prodán, jeho společenské postavení se však zásadně změní, má sloužit ostrovní královně při bohoslužebných obřadech. Jejich náplň ho překvapí, je ryze sexuální, neboť touto formou se na ostrově intenzivně uctívá kult svornosti a plodnosti. Vnucená, byť příjemná rituální povinnost se posléze rozvine ve spontánní milostnou vášeň, avšak není jí dopřáno pokračovat ...Václav Pelegrýn, autor tohoto příběhu, je rovněž smyšlené jméno, byť jeho nositel skutečně existuje a je věku již zralého. Dosud se publikačně věnoval tématice povětšinou odborné, čerpané z oblasti sociální antropologie, orientalistiky a zahraniční politiky, kde vystupuje pod svým občanským jménem. Aby nemátl ctitele naukové literatury, zvolil pro svůj první velký výlet do žánru beletrie pseudonym.

"Císař na Hrad" znělo před volbou prezidenta v roce 1968 jarní Prahou a skandovali to především studenti a umělci, neboť nositel tohoto jména působil pár let předtím jako ministr školství a kultury. Přestože normalizační doba ho zahnala na dlouhá léta do ústraní, Čestmír Císař nerezignoval a věnoval se politice nadále - sledoval politický vývoj a kriticky jej analyzoval v samizdatových publikacích (Úvahy časové i nadčasové, 1976; Náš spor je zásadní, 1978; Na okraj české otázky, 1984 - souhrn statí byl vydán ve sborníku I kapky proděravějí kámen, 2011). Po společenskopolitické změně v listopadu 1989 se nakrátko vrátil do veřejného života a podruhé se octl v nominaci na Hrad. Roku 1992 odešel na odpočinek, ale nesložil ruce do klína - nadále sleduje politické dění a publikuje. Vrcholným dílem jsou jeho rozsáhlé paměti Člověk a politik. Kniha vzpomínek a úvah (1998), resp. Paměti. Nejen o zákulisí Pražského jara (2005). K nim se řadí i útlá memoárová knížka Moji českoslovenští presidenti (1. vyd. 2006). Obsahuje soubor 10 medailonů devíti hlav československého státu, jež Č. Císař za svého života osobně zažil i poznal, počínaje T. G. Masarykem a konče V. Havlem. Autor líčí jejich životní osudy i působení v nejvyšší státní funkci, hodnotí je z pohledu svých zkušeností a usiluje o jejich pochopení vzhledem k době a poměrům, za nichž vykonávali svůj úřad. Nevšedním zážitkem je i autorův krásný jazyk a vytříbený styl.

Květiny jsou nejpřirozenějším vtělením krásy, pro niž je obdivujeme, vyhledáváme a kvůli níž je i pěstujeme. Venku v zahradách na záhonech či skalkách, doma pak v nejrůznějších nádobách v pokojích i na balkonech či terasách. Jejich vzhledem a tvary, zelení listů a barvou květů si zkrášlujeme své životní prostředí, činíme je obyvatelnějším a zpříjemňujeme si život. Ovšem ne každý z nás má takzvané "zelené prsty", aby jeho balkon či okna zdobila záplava květů, jaká se mu zalíbila v zahradnickém prospektu. Tato praktická příručka poradí, co dělat, aby se vytoužená představa co nejsnáze naplnila. Sepsaly ji dvě odbornice, jež mají s pěstováním květin letité zkušenosti - Dagmar Kolaříková a ing. Eva Hrudová. První je svou profesí zahradnice, druhá se věnuje rostlinolékařství. Z rostlin, jež v našich podmínkách nejlépe prosperují, vybraly stovku základních druhů okrasných květem i listem. Zaměřily se především na letničky, aby si pěstitel, který pro to nemá podmínky, nemusel po sezoně lámat hlavu, kam s květináči, mísami a truhlíky. Jádrem knížky je obrazový atlas vybraných rostlin s popisy a nezbytnými informacemi o jejich pěstování a ošetřování. Doplňuje jej úvodní soubor praktických rad o výběru pěstebních nádob, o péči o rostliny a jejich chorobách a škůdcích. Na závěr připojily autorky přehledné tabulky zastoupených druhů a nároků na pěstování.

Jak se chová hejno vůči odlišnému jednotlivci? Vůči takovému, který se jakkoliv odchyluje od navyklého normálu? Nejčastěji se snaží ho mermomocí přivést k rozumu nebo likvidovat. Anebo aspoň nějak potrestat za to, že si dovolí být jiný, svůj.Autorem trojice povídek v knížce O lidech a slepicích je Radoslav Nenadál, a povídky spojuje motiv různorodého násilí.V Únosu se rodina nemůže vyrovnat se situací, že jeden z bratrů dvojčat je homosexuál a žije ve šťastném svazku s partnerem, zatímco jeho blízkým se hroutí konvenční heterosexuální manželství. Návštěvník koncertu vypráví o nenávistné reakci skupinky mladých vůči věkově pokročilým návštěvníkům lázeňského koncertu, jež vyvrcholí smrtelným útokem na jednoho z nich. Havířka je příběhem staré prosté, osaměle žijící ženy, která je pro svůj "selský rozum" trnem v oku soudružské garnituře a jedinou oporou jí je přátelství se slepicí jménem Haviřka.

První díl Polybiových Dějin (vyd. 2008, AK 78) obsáhl ze čtyřiceti knih jeho dějepisného díla knihy první a druhou. Autor sám je označil jako úvod, podal v nich přehled událostí v letech 264-220 př. Kr. Hlavními tématy jsou první punská válka (264-24 1), povstání žoldnéřů v severní Africe proti Kartagiňanům (241-238), první illyrská válka Římanů (229-228), keltské vpády do Itálie ve 3. století, vznik a rozmach achajského spolku a válka proti spartskému králi Kleomenovi III.(229-222). Tento, druhý díl Dějin obsahuje knihy třetí, čtvrtou a pátou. Ty jsou věnovány období let 220-216 př. Kr. Ve třetí knize popsal autor vznik a průběh druhé punské války od Hannibalova tažení do Itálie až po katastrofální porážku Římanů u Cann (r. 216). Čtvrtá a p átá kniha přináší výklad událostí v Řecku, zejména líčení tzv. spojenecké války (220-217) a soudobých událostí v Malé Asii, Sýrii a Egyptě včetně čtvrté syrské války (219-217). Další knihy se nedochovaly v úplnosti, z šesté až šestnácté se zachovala asi třetina, další dvě jsou ztraceny, od dvacáté knihy pak se dochovaly části zvící několika kapitol. Přesto jsou Polybiovy Dějiny jediným, alespoň zčásti dochovaným dílem helénistického dějepisectví. Polybios (asi 200-118 př. Kr.) psal své dílo pro čtenáře, kteří chtěli získat poučení o dějích své doby a o činnosti představitelů obcí a vládců. Mělo sloužit též politikům k tomu, aby se seznámili s minulostí a poučili se z ní pro svou veřejnou činnost. Za tím účelem usiloval o pragmatický výklad dějin, netoliko pouhý popis událostí. Zamýšlel se nad příčinami politického dění, válečných konfliktů a hledal souvislosti mezi nimi. Proto také zdůrazňoval, že historik musí být náležitě vzdělán. Má pečlivě studovat prameny, poznávat z vlastní zkuše nost místa dějů a uplatňovat své praktické zkušenosti.. A co je mimořádně zajímavé: má hovořit s očitými svědky událostí a jejich odpovědi porovnávat. Získané poznatky pak kriticky zvažovat a podávat objektivní výklad bez emocí a jednostranné zaujato sti. Těmito zásadami a jejich naplňováním se stal prototypem moderního pojetí historiografie. Polybiovo dílo je do češtiny přeloženo poprvé.

„Rohlíčky jsou dnes obzvláště vypečené,“ dělá dvorní astrolog laskominy císaři Rudolfovi II. ve filmu Císařův pekař. Pravděpodobně se nenajde nikdo, kdo by tuto proslulou scénu z neméně proslulého (dvoj)filmu neznal. Je namístě ji připomenout, předtím než otevřeme tuto kuchařskou knížku, kterou sepsala populární renomovaná odbornice na stravování a vaření všeho druhu ing. Jarmila Mandžuková. Tak jako rudolfinský astrolog i ona dobře ví, jak se naše stravovací návyky a chuťové naladění liší podle našeho povahového založení. A že na to mají vliv síly nad námi – nebeská tělesa, objevující se v průběhu roku nad našimi hlavami v určitém čase. Astrologové je kdysi dávno rozdělili do dvanácti souhvězdí a pojmenovali podle jejich tvaru: Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář a Ryby. Podle těchto znamení lze nejen odhadnout povahu člověka, ale i jeho chuťopis. Co šmakuje Vodnáři, nemusí vyhovovat Panně a naopak. Jak se gastronomicky zavděčit zrozencům v tom kterém znamení podle jejich letory, to spolehlivě poradí právě tato netradiční kuchařská příručka, jež obsahuje 250 receptů všeho druhu. A nejen to, lze se z ní dovědět, jak si má kdo počínat ve své životosprávě, čeho by se měl vyvarovat, co mu prospívá, a inspirovat se k tomu, jak z procesu konzumace učinit obřad co nejpříjemnější.

Milí mladí rodiče, maminky a tatínkové, navštěvuje vaše dítě mateřskou školu? Nejspíše ano, že? Chodí tam rádo? Jak se tam chová? Našlo si své kamarády? Umí si s nimi hrát? Jak se dokáže vypořádat s úkoly ve třídě? A víte, co vaši ratolest čeká, když nastupuje do mateřské školy, a co můžete čekat vy? Jak svému dítěti v této fázi jeho vývoje můžete pomoci právě vy, aby se do školky těšilo? Na tyto otázky a řadu dalších vám odpoví tato knížka. Napsala ji zkušená učitelka, jež vše, o čem píše, se svými malými svěřenci absolvovala a prožila. Její zkušenosti a její rady budou ku pomoci rodičům malých dětí, ale i učitelkám v mateřinkách. Nejenže popisuje, jak se děti ve školce chovají při různých situacích, ale líčí, jak se ona sama vypořádala s krizovými situacemi, když například dítě nezapadlo do kolektivu vrstevníků, když plakalo za maminkou, když nezvládalo základní úkony hygieny atd. Podrobně popisuje, co vše se ve školce s dětmi děje a dělá, a jak se do tohoto procesu mohou prospěšně zapojit sami rodiče. Jak si s dětmi hrát, jak je tvořivě rozvíjet a tím vlastně připravovat pro vstup do náročnější, základní školy.

Češi jsou bezpochyby nejhoubařštějším národem na světě. Chodí do lesa po celý rok a sbírají houby, sotva vystrčí klobouček. Naprostá většina běžných houbařů sbírá jen několik druhů hub - těch nejznámějších, a ostatní jedlé druhy opomíjí - z neznalosti. Tím se nesmírně ochuzují a ochuzují i svůj jídelníček. Přestože je na knihkupeckých pultech k mání dostatek atlasů hub, jsou všechny takřka bez výjimky souhrnné, neboť zobrazují širokou škálu všech druhů hub - jedlých, nejedlých, jedovatých. Pro běžného houbaře (a konzumenta) mají ovšem význam především a výhradně houby jedlé, neboť pochopitelně kvůli nim a jenom na ně do lesa chodí. A právě tomuto houbaři je určen tento atlas hub, sestavený mladým mykologem z Moravského zemského muzea. Autor vybral 140 druhů jedlých hub, jež rostou v naší přírodě a lze je sbírat bez ochranářských omezení. Upozorňuje na možnost záměny s nejedlým či jedovatým dvojníkem, pokud takové nebezpečí hrozí. Rovnocennou součástí atlasu je část receptářová, v níž dvojice houbařských gurmánů Oldřich Jindřich a Aleš Vít, nabízí doslova houbové hody, a to ke každému zobrazenému druhu.

Zrada je v pořadí druhým románem mladé autorky Kláry Janečkové, dnes již dobře zavedené na českém knižním trhu. Je milostný, kriminální i společenský a především velmi dramatický. Jeho děj se odehrává v letech 1987-2001 na několika místech od sebe značně vzdálených – v Československu, Římě, na Korsice a v New Yorku. Pestré je i složení jeho aktérů, mezi nimiž hrají prim sourozenci David Man a Viktorie, kteří emigrují z původní vlasti. David jde cílevědomě za kariérou, zatímco jeho mladší sestra si chce užívat svobody a lásky. Její naivita ji vžene do náručí protřelého podvodníka Richarda Kollera, který jí ze zištných důvodů usiluje o život. Viktorie se octne na dně a jen za pomoci svých nejbližších se dokáže vrátit do normálního života a navázat nový partnerský vztah.