TeMi CZ strana 2 z 8

Historie je plná dramatických příběhů o provinění a trestu. Mnohé z nich jsou pozoruhodné svými postavami, jiné okolnostmi, další prostředím, ale všechny mají jedno společné pohnuté lidské osudy. Odjakživa jsou vděčnými náměty pro spisovatele a nov ináře a vznikl i svébytný žánr, který se jimi zabývá. Na jeho počátku byl rozsáhlý soubor reportáží o slavných kriminálních a soudních případech, jež v první půli 18. století sepsal francouzský advokát a spisovatel Franois Gayot de Pitaval a vydal t iskem celkem ve dvaceti svazcích. Pitaval měl řadu pokračovatelů a proslulost, jíž takto dosáhl, vedla k tomu, že se jeho jména začalo používat jako žánrového označení v literatuře a dnes i v televizi i rozhlase. Moravský pitaval, jehož autorem je renomovaný brněnský historik, univerzitní profesor Dušan Uhlíř (nar. 1938), autor řady publikací o významných událostech novověkých dějin, za něž sklidil několik prestižních cen, se po svém hlásí k této tradici. Obsahuje třicet příběhů z moravských d ějin, jejichž kořeny jsou v minulosti dávné i poměrně nedávné. Vyprávějí o králích i rytířích, o vojácích i kněžích, o hrdinech i zrádcích, o lupičích i mužích zákona a líčí jejich pestré, pohnuté osudy a neveselé konce. Jsou to příběhy vesměs tragic ké a nezřídka skličující, leč sugestivně autentické a znepokojivě vzrušující. Odkrývají ta zákoutí historie, o nichž se obvykle mlčí nebo se o nich málo ví. Poprvé vyšly před dvaceti lety pod názvem Brněnský pitaval. Jejich ohlas inspiroval autora k tomu, aby kolekci svých historických reportáží rozšířil o příběhy z dalších krajů Moravy a v souladu s tím ji přejmenoval.

„Ryby, raky, ryby, raky, já chci taky, jaký fraky“ zpívá se v jedné zlidovělé písničce. O vepřovém, hovězím či skopovém se nezpívá, zato o rybách se i básní a píší se skvělé povídky, například Jak jsem potkal ryby, ba dokonce romány jako Bílá velryba.. Ryby jsou významnou a oblíbenou součástí našeho jídelníčku, přestože nejsme národem přímořským. Máme své šupinaté poklady na dosah v rybnících a řekách a i kdybychom rybímu masu zrovna neholdovali, pak štědrovečerní večeře bez kapra, naší nejproslulejší ryby vůbec, je na českém stole téměř nemyslitelná. Kromě kapra, bělice, okouna, pstruha, štiky, tedy těch nejznámějších domácích šupináčů, pronikli do naší kuchyně četní zástupci z mořských dálav a hlubin, jako losos, sleď, treska, tuňák a - jak jinak – sardinka. Jim a mnoha dalším vodním obyvatelům věnoval svou kuchařskou knihu šéfkuchař Jaroslav Vašák, jenž patří nejen k mistrům kuchařského umění, ale i k jeho zdatným propagátorům publikační i mediální formou.

Rodičové, vyznáte se ve svém dítěti? Umíte odhadnout z jeho rysů a povahy, jak se bude rozvíjet, jak bude zdatné, úspěšné, zdravé, jaká osobnost z něj vyroste. Jak se uplatní ve zvolené profesi a jak obstojí mezi lidmi?. Přemýšlíte nad tím, jaké výchovné metody zvolit, jak nasměrovat své dítě tam, kde se mu bude dařit co možná nejlépe? A přitom máte odpověď na dosah ruky. V dětské dlani. Postačí, když se do ní zahledíte a přečtete v ní, co vás či spíše vašeho potomka čeká. A s pomocí této knížky tomu porozumíte. Její autorka Taťána Katyš je zkušenou chiromantkou – umí vyčíst z rukou lidské osudy do nich vepsané, ale i povahu, schopnosti, předpoklady. A to nejen z rukou dospělých, jak dokázala již v předchozí knížce Čtení z rukou, ale i dětských. Vysvětlí, co která čára, útvar či tvar na ruce znamená a co dítěti předpovídá. Jaké povolání, kterou činnost, kde a v čem se uplatní nejlépe... a vůbec co bude zač. To, co byste zjišťovali dlouho a možná problematicky, máte takto jako na dlani. Přímo na dlani vašeho dítěte, jen se do ní podívat a porozumět.

Zrada je v pořadí druhým románem mladé autorky Kláry Janečkové, dnes již dobře zavedené na českém knižním trhu. Je milostný, kriminální i společenský a především velmi dramatický. Jeho děj se odehrává v letech 1987-2001 na několika místech od sebe značně vzdálených – v Československu, Římě, na Korsice a v New Yorku. Pestré je i složení jeho aktérů, mezi nimiž hrají prim sourozenci David Man a Viktorie, kteří emigrují z původní vlasti. David jde cílevědomě za kariérou, zatímco jeho mladší sestra si chce užívat svobody a lásky. Její naivita ji vžene do náručí protřelého podvodníka Richarda Kollera, který jí ze zištných důvodů usiluje o život. Viktorie se octne na dně a jen za pomoci svých nejbližších se dokáže vrátit do normálního života a navázat nový partnerský vztah.

Zrada je v pořadí druhým románem mladé autorky Kláry Janečkové, dnes již dobře zavedené na českém knižním trhu. Je milostný, kriminální i společenský a především velmi dramatický. Jeho děj se odehrává v letech 1987-2001 na několika místech od sebe značně vzdálených – v Československu, Římě, na Korsice a v New Yorku. Pestré je i složení jeho aktérů, mezi nimiž hrají prim sourozenci David Man a Viktorie, kteří emigrují z původní vlasti. David jde cílevědomě za kariérou, zatímco jeho mladší sestra si chce užívat svobody a lásky. Její naivita ji vžene do náručí protřelého podvodníka Richarda Kollera, který jí ze zištných důvodů usiluje o život. Viktorie se octne na dně a jen za pomoci svých nejbližších se dokáže vrátit do normálního života a navázat nový partnerský vztah.

První díl Polybiových Dějin (vyd. 2008, AK 78) obsáhl ze čtyřiceti knih jeho dějepisného díla knihy první a druhou. Autor sám je označil jako úvod, podal v nich přehled událostí v letech 264-220 př. Kr. Hlavními tématy jsou první punská válka (264-24 1), povstání žoldnéřů v severní Africe proti Kartagiňanům (241-238), první illyrská válka Římanů (229-228), keltské vpády do Itálie ve 3. století, vznik a rozmach achajského spolku a válka proti spartskému králi Kleomenovi III.(229-222). Tento, druhý díl Dějin obsahuje knihy třetí, čtvrtou a pátou. Ty jsou věnovány období let 220-216 př. Kr. Ve třetí knize popsal autor vznik a průběh druhé punské války od Hannibalova tažení do Itálie až po katastrofální porážku Římanů u Cann (r. 216). Čtvrtá a p átá kniha přináší výklad událostí v Řecku, zejména líčení tzv. spojenecké války (220-217) a soudobých událostí v Malé Asii, Sýrii a Egyptě včetně čtvrté syrské války (219-217). Další knihy se nedochovaly v úplnosti, z šesté až šestnácté se zachovala asi třetina, další dvě jsou ztraceny, od dvacáté knihy pak se dochovaly části zvící několika kapitol. Přesto jsou Polybiovy Dějiny jediným, alespoň zčásti dochovaným dílem helénistického dějepisectví. Polybios (asi 200-118 př. Kr.) psal své dílo pro čtenáře, kteří chtěli získat poučení o dějích své doby a o činnosti představitelů obcí a vládců. Mělo sloužit též politikům k tomu, aby se seznámili s minulostí a poučili se z ní pro svou veřejnou činnost. Za tím účelem usiloval o pragmatický výklad dějin, netoliko pouhý popis událostí. Zamýšlel se nad příčinami politického dění, válečných konfliktů a hledal souvislosti mezi nimi. Proto také zdůrazňoval, že historik musí být náležitě vzdělán. Má pečlivě studovat prameny, poznávat z vlastní zkuše nost místa dějů a uplatňovat své praktické zkušenosti.. A co je mimořádně zajímavé: má hovořit s očitými svědky událostí a jejich odpovědi porovnávat. Získané poznatky pak kriticky zvažovat a podávat objektivní výklad bez emocí a jednostranné zaujato sti. Těmito zásadami a jejich naplňováním se stal prototypem moderního pojetí historiografie. Polybiovo dílo je do češtiny přeloženo poprvé.

Kdo by neznal, že na svatého Jiří vylézají z děr hadi a štíři. Nebo účinkování zmrzlých mužů Pankráce, Serváce a Bonifáce či uplakanou Medardovu kápi. A co svatou Annu, kdy už nastávají chladna zrána. Nebo příjezd svatého Martina na bílém koni. A kromě nich desítky, ba stovky dalších pranostik čili lidových povětrnostních rčení, jež krystalickou formou poeticky zhutňují pradávné zkušenosti našich předků s počasím. Jejich nadčasovou platnost potvrzuje i moderní meteorologie, která má k dispozici přesné pozorovací přístroje a metody. Možná proto obliba pranostik neklesá, přestože dnešní kalendář vychází z jiné kulturněspolečenské reality a je zabydlen jinými jmény. A tyto dvě skutečnosti, tradiční moudrost a současnou praxi si zvolil za téma své navýsost zábavné knížky populární meteorolog RNDr. Vladimír Vondráček.

Antika - označuje časový úsek starověkých dějin, ve kterém vznikly a rozvinuly se - ve výtvarném umění a literatuře, ve vědě a filozofii, v politice a praktickém životě - působením řeckých a římských tvůrců kulturní hodnoty, které se staly základem evropské a de facto světové vzdělanosti. Nebo stručně lze říci, že evropská civilizace se zrodila ve starém Řecku a Římě. Zajímá to dnes ještě někoho? Možná pár efektně zfilmovaných příběhů z mytologie nebo dávných událostí, v nichž řinčely zbraně, tekla krev a nade vším hřímali bozi? A přece jsou stopy antiky všudypřítomné: v naší slovní zásobě, v umění, myšlení. Chceme-li poznat a znát sebe, vždy dojdeme k antice. Došli k ní i studenti gymnázia v Mannheimu a ve snaze dovědět se to nejzajímavější položili autorovi této knihy Stefanu Rebenichovi, profesorovi starověkých dějin z bernské univerzity, celkem 101 otázek. Například: co je to polis, proč byli pronásledováni křesťané, jaké postavení měly ženy, co byli klienti a patroni, jak vypadala svatba, kdo platil daně, kdo financoval římské komunikace, jak probíhaly olympijské hry, existovala kritika společenských poměrů, co je to triumf, proč byly oblíbeny gladiátorské zápasy, kdo byli Kleopatra, Caesar, Konstantin ... apod. A z páně profesorových neformálních odpovědí vznikla knížka, která není nudnou učebnicí, ale pestrou a čtivou mozaikou zajímavých informací.

Každé dítě v sobě má tvůrčí schopnosti, ba do jisté míry je génius. Dětská fantazie je bez hranic, není spoutána předpisy, předsudky ani zábranami. Avšak jen málo dětí samo od sebe dokáže svou tvořivost projevit. A přitom v procesu tvorby zraje dítě v osobnost s mnohem bohatší duší, jaká se v životě lépe uplatní. Autorka této knihy Mgr. Monika Janičatová se již dvacet let věnuje rozvoji dětské tvořivosti a to formou aktivního využívání volného času. Jako ředitelka Střediska volného času v Pohořelicích připravuje nejrůznější projekty a programy zaměřené na vzdělávání dětí předškolního a mladšího věku a jejich tvůrčí seberealizace. Rozumí dětem jako málokdo, a proto ví, jaké poklady se ukrývají v jejich nitru. A pro ně a současně pro jejich rodiče sestavila společně se svou dlouholetou kolegyní Marcelou Cirhanovou knížku výtvarných nápadů, v nichž se může dětská tvořivost naplno projevit. Jejich nápady vycházejí z přírody, pracují s pohádkovými motivy, využívají běžné a snadno dostupné materiály. Jsou jednoduché provedením a mnohoslibné svým obsahem. Představují formu činnosti, jež rozvíjí dětskou dovednost, vkus a představivost, jež obohacuje děti citově a smyslově. S touto knížkou maminky i otcové vkročí do dětského světa a stanou se svým potomkům prospěšnými partnery. A získají šanci je lépe poznat.

Předpovědi počasí patří ve vysílání rozhlasu i televize k nejčastěji a nejbedlivěji sledovaným zprávám. Podle nich se řídí veškerá práce venku, organizují se výlety a volí se oblečení, ale krom těchto ovlivňují více či méně bezpočet dalších činností. Pro Angličany je počasí prý dokonce jedním z nejdůležitějších konverzačních témat. Ač známe různé podoby jevů odehrávajících se v ovzduší, většinou nevíme, jak k nim dochází, co se při nich děje a proč to vůbec tak je. Vysvětlení se nachází v této knížce. Sepsal ji populární „televizní“ meteorolog RNDr. Vladimír Vondráček, jenž nám přes třicet let předpovídal, jak bude dnes, zítra a příště. A sepsal ji navýsost zábavně a zajímavě. Meteorologie v jeho podání je svěže poučným výletem do vzdušných výšin a zemských dálav. Své vyprávění o povětrnosti zamířil na řadu palčivých a problémových otázek. Například: Jaké extrémní teploty vydrží člověk? Proč nás v zimě ze všeho nejdříve zebou nohy? Které roční období trvá u nás nejdéle? Kdy se na nás valila a povalí velká voda?Jak vznikají bouřky a uragány? Kde je na naší planetě klimatický ráj? A jaké klima panuje tam či onde a jaké jsou klimatické rekordy? Kam se vyplatí cestovat za odpočinkem? Jaké bylo a jaké bývá počasí u nás i ve světě? A jak se vůbec předpovídá? A mnoho dalších, z nichž si dokážeme utvořit barvitou představu, jaký fyzikální kolotoč rotuje nad našimi hlavami a co jej roztáčí. To vše autor sděluje nejen slovem, ale i tabulkami, mapkami, obrázky. Spolu s ním pomáhá meteorologické taje prosvětlit svými originálními kresbami Jiří Slíva, náš přední grafik a karikaturista, jehož díly se pyšní nejedna evropská galerie a ilustracemi půl druhého sta knih.

Jak si osladit příjemné sváteční chvíle, aniž by bylo nutno si na přípravu vybrané sladkosti rezervovat dovolenou, to poradí v moderně sestavené kuchařské příručce renomovaná autorka J. Mandžuková. Obsahuje na 150 receptů nejrůznějších moučníků a množství dalších variací, jež lze zvládnout snadno a rychle. Fotografická příloha.

Zdraví – našel by se někdo, kdo by se jím aspoň někdy ve svém životě nezabýval? A nemusí být k tomu donucen zrovna nemocí či nevolností nebo bolestí. Zdraví je jednou z nejdůležitějších podmínek života a kdo je nemá, je omezen ve svých možnostech a přáních. Zdraví je nám většinou dáno, ale musíme o ně pečovat. A to především volbou správného životního stylu, jehož nedílnou a rozhodující součástí je výživa. Správnou, tj. zdravou výživou můžeme nejen docílit vytoužených tělesných proporcí a výkonnosti, ale i předcházet nemocem, a to i těm nejzhoubnějším. Můžeme si prodloužit věk – a kdo by toto nechtěl?! A mnohem víc. Zdravá, tzn. správně volená výživa však neznamená ládovat se neslanými nemastnými techno- či bioprodukty, jaké by pozřel leda vyhladovělý superasketa. Zdravá výživa by měla být pestrá a vyvážená ve všech složkách, z nichž se skládá náš obvyklý jídelníček, přiměřeně věku a stavu organismu. To je základní krédo této svrchovaně aktuální publikace. Její autor prof. MVDr. Ing. Tomáš Komprda, CSc., z Ústavu technologie potravin Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně je renomovaným odborníkem na výživu. Ve své knize, první svého druhu u nás, shromáždil a sepsal veškeré nejnovější informace a prověřené poznatky, jak si vhodnou výživou můžeme uchovat a upevnit zdraví a zlepšit životní styl. Zabývá se stavbou lidského těla a funkcemi trávicí soustavy, složením stravy, nemocemi souvisejícími s výživou a nebezpečími, jež na nás číhají v potravinách, ale i vůkol nás. A především radí co a jak, abychom z nástrah současného překotného života vyvázli zdraví a zdravější.