Větrné mlýny strana 24 z 26

Rozrazil - Současná česká hra 2010 je pravidelná novinková řada dramatických textů. V edici vychází 10 svazků ročně.

Magická sbírka básní Miroslava Fišmeistera. Miroslav Fišmeister se narodil 23. 4. 1976 v Brně, žije tamtéž. Amatérský přírodovědec. Jeho prvotinu Ten stolek je nízký (Petrov 2005) vybavila kritika těmito slovy: „Magicky roztodivná poetika, nevídaný výrazový minimalismus, k prasknutí napínavé lyrické zkratky a hypersenzitivní smutek…“ Jeho nová sbírka Z ještě více rozvíjí básníkovy mimořádné kvality.

Hlavním hrdinou asi hodinové aktovky ze současnosti je starý filozof Marek, který ve své garsonce v centru metropole prožívá jeden ze svých pravidelných dnů. Jsme svědky jeho rituálů, samomluv i nevrlého telefonování se starostlivou dcerou. Pak pracu je na korekturách, i když tuší, že jeho dílo už není pro dnešní svět aktuální. Jeho skepse se projevuje i v hovoru s činorodou posluhovačkou Emou. Telefonická žádost mladého rozhlasového redaktora však vyvolá v duši filozofa zmatek. Váhá, zda má smys l, aby vyhověl a pokusil se namluvit nabídnuté novoroční poselství. Připadá mu nehorázné, že stopáž je omezena na minutu padesát tři vteřin. Nakonec tuto poslední "výzvu" přijme a v průběhu celého dne se snaží své varovné myšlenky vtěsnat do časového limitu. Mezitím se mu dějí nehody, překážky ale zdolává (i s pomocí Emy) a přitom stále mění text, který se má večer po telefonu předtočit. Překoná i svou konkurenční averzi ke staršímu kolegovi a po letech s ním telefonuje a radí se. Ve chvíli, k dy už má projev připraven a cvičně si ho předčítá, zavolají mu z rádia, že došlo ke změně a že poselství se uvolil natočit hokejista Jaromír Jágr. Filozof se konečně může opít, čemuž se celý den disciplinovaně bránil. A pak zazvoní telefon ještě jedn ou. Poslední verzi projevu už podnapilý filozof v improvizaci říká jen svému staršímu kolegovi (a samozřejmě publiku). Ve hře kromě Marka a Emy zní mnoho dalších hlasů: z telefonu a z rádia a dole pod okny zkouší kapela mikuláškou produkci. Filozofo va předtucha, že "tuhle civilizaci už asi nejde zachránit" se v závěru mírní, ale možná jen zásluhou vypité láhve whisky. Hra je proložena četnými gagy a komickými nedorozuměními.

Ve Větrných mlýnech vycházejí ve třech svazcích všechny dosud napsané hry Václava Havla. Přítomný (první) svazek shrnuje čtveřici her, které měly to štěstí a mohly mít svoji oficiální světovou premiéru na prknech českých divadel. První tři — Zahradní slavnost, Vyrozumění a Ztíženou možnost soustředění — napsal Václav Havel pro „své“ Divadlo Na zábradlí. Zde od roku 1960 do jara 1968, zprvu jako jevištní technik, později dramaturg a nakonec asistent režie, pracoval. Zde si slavná trojice her odbyla své premiéry a zde byly položeny základy světové proslulosti dramatika Václava Havla. O čtyři desítky let později byl v Divadle Archa premiérován prozatím poslední Havlův divadelní kus Odcházení, v květnu 2008. Pět let poté, co skončilo Havlovo čtrnáctileté působení ve funkci prezidenta republiky. HRY 2 — Rodinný večer, Spiklenci, Žebrácká opera, Horský hotel, Largo desolato, Pokoušení, Asanace, Zítra to spustíme HRY 3 — Anděl strážný, Motýl na anténě, Audience, Vernisáž, Protest, Chyba

Seznámení Petra Krále s Prokopem Voskovcem (1958) patřilo pro oba k „určujícím setkáním“; podstatnou součástí přátelského vztahu, který se z něj rozvinul, bylo společné snění o divadle podnícené zároveň surrealismem a Voskovcem a Werichem. Po tom, co Voskovec (Prokop) za Královy spolupráce uvedl v divadélku Radar první českou inscenaci Jarryho Ubu po roce 1948, napsali spolu oba autoři značně osobní adaptaci Labichovy frašky Nemám času — dokonce ve dvou verzích —, k jejímuž vzniku přispěla i sázka o láhev sektu a matoucí rozhovor vyslechnutý při společné cestě autostopem. Uvedení hry mělo zahájit provoz Divadla Hasičská zbrojnice založeného na zvláštním pojetí představení jako básnické katastrofy, inscenace však nikdy nespatřila světlo světa…

Arnošt Goldflam (1946) je muž mnoha talentů, studoval medicínu, družil se s "brněnskou bohémou" kolem demiurga Jana Nováka, věnoval se výtvarné tvorbě, malbě, grafice a keramice. V sedmdesátých absolvoval činoherní režii na brněnské JAMU. Od té doby se věnuje divadelnímu i filmovému herectví, režijní práci, píše povídky, pohádky, dramatické texty, spolupracuje s televizí a rozhlasem. Předkládaný výbor z her Arnošta Goldflama zahrnuje jeho nejvýraznější a nejosobitější texty, kniha je doplněna řadou studií z pera předních znalců Goldflamovy divadelní tvorby a dvěma rozhovory s autorem.

Hlavním hrdinou asi hodinové aktovky ze současnosti je starý filozof Marek, který ve své garsonce v centru metropole prožívá jeden ze svých pravidelných dnů. Jsme svědky jeho rituálů, samomluv i nevrlého telefonování se starostlivou dcerou. Pak pracu je na korekturách, i když tuší, že jeho dílo už není pro dnešní svět aktuální. Jeho skepse se projevuje i v hovoru s činorodou posluhovačkou Emou. Telefonická žádost mladého rozhlasového redaktora však vyvolá v duši filozofa zmatek. Váhá, zda má smys l, aby vyhověl a pokusil se namluvit nabídnuté novoroční poselství. Připadá mu nehorázné, že stopáž je omezena na minutu padesát tři vteřin. Nakonec tuto poslední "výzvu" přijme a v průběhu celého dne se snaží své varovné myšlenky vtěsnat do časového limitu. Mezitím se mu dějí nehody, překážky ale zdolává (i s pomocí Emy) a přitom stále mění text, který se má večer po telefonu předtočit. Překoná i svou konkurenční averzi ke staršímu kolegovi a po letech s ním telefonuje a radí se. Ve chvíli, k dy už má projev připraven a cvičně si ho předčítá, zavolají mu z rádia, že došlo ke změně a že poselství se uvolil natočit hokejista Jaromír Jágr. Filozof se konečně může opít, čemuž se celý den disciplinovaně bránil. A pak zazvoní telefon ještě jedn ou. Poslední verzi projevu už podnapilý filozof v improvizaci říká jen svému staršímu kolegovi (a samozřejmě publiku). Ve hře kromě Marka a Emy zní mnoho dalších hlasů: z telefonu a z rádia a dole pod okny zkouší kapela mikuláškou produkci. Filozofo va předtucha, že "tuhle civilizaci už asi nejde zachránit" se v závěru mírní, ale možná jen zásluhou vypité láhve whisky. Hra je proložena četnými gagy a komickými nedorozuměními.

Vrcholné dílo moderního dramatu, které kníže absurdního divadla Samuel Beckett napsal v roce 1953, vychází v překladu Patrika Ouředníka. Kniha obsahuje úvod, který čtenáře uvádí do historického kontextu, zasvěcené slovo překladatele, kompletní bibliografii Samuella Becketta a v neposlední řadě pět takřka neznámých Beckettových minibásniček.

Ve Větrných mlýnech vycházejí ve třech svazcích všechny dosud napsané hry Václava Havla. Přítomný (první) svazek shrnuje čtveřici her, které měly to štěstí a mohly mít svoji oficiální světovou premiéru na prknech českých divadel. První tři — Zahradní slavnost, Vyrozumění a Ztíženou možnost soustředění — napsal Václav Havel pro „své“ Divadlo Na zábradlí. Zde od roku 1960 do jara 1968, zprvu jako jevištní technik, později dramaturg a nakonec asistent režie, pracoval. Zde si slavná trojice her odbyla své premiéry a zde byly položeny základy světové proslulosti dramatika Václava Havla. O čtyři desítky let později byl v Divadle Archa premiérován prozatím poslední Havlův divadelní kus Odcházení, v květnu 2008. Pět let poté, co skončilo Havlovo čtrnáctileté působení ve funkci prezidenta republiky. HRY 2 — Rodinný večer, Spiklenci, Žebrácká opera, Horský hotel, Largo desolato, Pokoušení, Asanace, Zítra to spustíme HRY 3 — Anděl strážný, Motýl na anténě, Audience, Vernisáž, Protest, Chyba

Rozrazil - Současná česká hra 2010 je pravidelná novinková řada dramatických textů. V edici vychází 10 svazků ročně.

Naše bezejmenná hrdinka rozhodně není žádná blbka ani trapka. A už vůbec ne nějaká přeléčená venkovanka, jako její kamarádka Renča, která si zásadně objednává mačiato. Bydlí v Brně a živí se jako kosmetička. Je naprosto profi a občas zajede za rodiči do Boskovic. Chce kluka, kterej bude v balíku. Je to jasný?

Útlá básnická prvotina Nely Hanelové zahrnuje úsporné a na první pohled subtilní a něžné verše, které se čtenáři před očima mění v melancholické a existenciálně úderné komentáře plynoucího času. Autorka (*1980) pochází z Třebíče. Vystudovala bohemistiku, historii a polonistiku v Brně. Studovala a žila také v Greifswaldu a Krakově. Nyní studuje judaistiku v Olomouci, pracuje jako lektorka Židovského muzea v Praze, lektorka hebrejštiny na Židovské obci Brno, korektorka Společnosti pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání, měsíčníku Plav a Ligy lidských práv. Žije v Brně. Je závislá na kávě a na poezii.

Sbírka poezie.

Útlá básnická prvotina Nely Hanelové zahrnuje úsporné a na první pohled subtilní a něžné verše, které se čtenáři před očima mění v melancholické a existenciálně úderné komentáře plynoucího času. Autorka (*1980) pochází z Třebíče. Vystudovala bohemistiku, historii a polonistiku v Brně. Studovala a žila také v Greifswaldu a Krakově. Nyní studuje judaistiku v Olomouci, pracuje jako lektorka Židovského muzea v Praze, lektorka hebrejštiny na Židovské obci Brno, korektorka Společnosti pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání, měsíčníku Plav a Ligy lidských práv. Žije v Brně. Je závislá na kávě a na poezii.

Sbírka poezie.

Francouzské drama dnes 2 je druhým pokračováním třídílného projektu iniciovaného Společností pro současnou francouzskou dramatiku Drafcont, který se snaží tuzemskému čtenáři a potencionálnímu divadelnímu divákovi přibližovat nedávnou a současnou francouzskou dramatickou tvorbu. V prvním díle Antologie současného francouzského dramatu vydaném nakladatelstvím Větrné Mlýny v roce 2005 se čtenáři mohli seznámit s první trojicí francouzských dramatiků - Philippe Minyana, Daniel Lemahieu a Xavier Durringer. Kromě nových překladů samotných her nabídla publikace svým čtenářům také studie o autorech a dílech z pera jejich překladatelů. Podobným způsobem a za přispění totožného tvůrčího a překladatelského týmu je sestaveno rovněž prostřední pokračování antologie. Zde jsou zájemcům o francouzskou literaturu a francouzské divadlo představeni další tři autoři, kteří opět patří k výrazným jménům soudobé, francouzsky psané divadelní a dramatické scény. Druhý díl tak nabízí setkání s Jeanem-Lucem Lagarcem, Robertem Pingetem a Jeanem Michelem Ribesem. Překlady her opět doplňují studie ke všem třem otištěným hrám a úvodní předmluva francouzského odborníka. Tentokrát se této role ujal Jean-Pierre Thibaudat.