Najnovšie - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 14 z 27

Kdyby se Hemingway narodil v Polsku, psal by jako Kapuściński. Reportér stojí uprostřed zuřícího davu, na hlavu mu míří samopal africké hlídky nebo se plazí džunglí – a my s ním. Ryszard Kapuściński vždycky dokázal být ve správnou chvíli na místech, kde se něco dělo. Fotbalová válka je autorský výběr z jeho afrických a latinskoamerických reportáží ze šedesátých a sedmdesátých let, ale také velmi osobní zpověď válečného korespondenta. „Afrika byla tedy mým soukromým osvobozením, tam někde mezi 37° 21' severní a 34° 52' jižní šířky a mezi 17° 32' a 51° 23' východní délky, to znamená mezi Bílým mysem na severu a mysem Dobré naděje na jihu, mezi Zeleným mysem na západě a Ras Hafunem na východě, tam zůstala část mého já,“ píše. A přitom na mnoha místech, v Ghaně, v Kongu nebo v Jihoafrické republice mu šlo o život. Dokonce i v té válce mezi Hondurasem a Salvadorem, kterou nazval fotbalovou. Ze všech jeho textů, ať už v nich sleduje důsledky apartheidu nebo dopad francouzské kolonizace na alžírskou společnost, cítíme jeho zájem o konkrétní lidi kolem, nedrží si odstup. Kapuściński vždycky stál na straně těch slabších. Tvrdil, že reportáž bez emocí neexistuje. Vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Dušana Provazníka a Martina Veselky.

Ak novinár kladie správne otázky a podarí sa mu zreprodukovať partnerove myšlienkové pochody a osobitý tón vyjadrovania, spoznáme nielen názory, ale bližšie a dôvernejšie i človeka, ktorý ich vyslovuje. A keď tým človekom nie je podenková hviezda dňa, ale skutočná osobnosť, čítanie nás môže vyprovokovať k vlastným úvahám a myšlienkam. Zoznámiť sa s takým inšpiratívnym človekom je potešením. Nech sú čitateľovi potešením aj tieto rozhovory o ľudskom tele s lekármi, psychológmi, trénermi, biológmi a ďalšími odborníkmi.

Autorka bestselleru Postel hospoda kostel, knihy, jež v Magnesii Liteře získala Kosmas cenu čtenářů, tentokrát zpovídá oblíbeného českého kuchaře. Jaroslav Sapík žil vždycky naplno a mockrát riskoval. Po dědovi je rebel, po mamince ranař a po babičce lidumil. Přiznává, že je pod pantoflem, ale nic by na tom neměnil. Podle čeho si vybíral ženu a jaký má recept na šťastné manželství? Co dělá dobrou hospodu a který host je mu nejmilejší? Koho nejvíc nesnáší a kde je nejšťastnější? Proč mu kolegové z branže nadávají a komu nejvíc závidí? Kniha Od hospody k hospodě vám poodkryje soukromí muže, jenž nikdy neztrácí humor a pro peprné slovo nejde daleko. Zjistíte, jak zpětně vnímá dobu za socialismu i po něm, co je pro něj v mezilidských vztazích i v byznyse nejdůležitější nebo třeba jak zní hostinské desatero. Na konci knihy najdete samozřejmě i recepty a fotografie jídel, která Jarda uvařil speciálně pro tuto příležitost. Vybíral dlouho a pečlivě, nakonec zůstala jen jeho nejmilejší.

Vše, co jste kdy chtěli vědět o imunitě. Populárně-naučná kniha od přední české imunoložky. Imunita – někdo ji hledá v ledové vodě, jiný v experimentech s jídelníčkem. Jak však imunitní systém funguje a co se odehrává v našem těle, když nás chrání před nebezpečím nejrůznějšího druhu? Světově uznávaná imunoložka Blanka Říhová vytvořila se svým kolegou Markem Šťastným průvodce lidskou imunitou, v němž nabízí srozumitelné a vědecky podložené odpovědi. Zjistěte fascinující fakta o tématu, které bude aktuální v každé době!

Flanér je na okraji spoločnosti a ulice, ktorými sa potuluje, sú často svojím spôsobom perifériou mesta. Nie sú to ulice, ktoré si obyvatelia či turisti vyberajú na prechádzky. Flanér je na okraji spoločnosti, zato ju pozorne vníma a pozoruje. Je psom svojej doby. A ako taký veľmi dobre pozná jej vône a pachy. Nič neprodukuje. Nič, čo by sa rátalo. Flanér sa pohybuje mestom tak, ako tulák lesom.V košeli flanéra strávila Jana Beňová dva roky túlaním sa po bratislavských uliciach. Kniha je výsledkom jej pozorovaní, zážitkov a rozhovorov s ľuďmi z ulice. Z predhovoru autorky: Bratislavským flanérom (a teraz mi napadá, že tým pravým slovenským ekvivalentom bude asi flákač) som už tridsaťpäť rokov. Preto som jednej bratislavskej ulici nevenovala aktuálne viac ako tri mesiace. Pozorovala som, čo sa tam odohráva, čo je na ulici zaujímavé, čo ju charakterizuje, odlišuje od iných ulíc, aké prípadné kauzy sú s ňou spojené, čo je najzaujímavejšie v jej minulosti, aká je v noci a čo ju, možno, čaká v budúcnosti. V rámci svojich prechádzok som hovorila s ľuďmi, ktorí tu žijú a pracujú, a tými, ktorí tadiaľto prechádzajú. S ľuďmi z ulice. Niektorí novinári idú na zaujímavé miesta, pobudnú tam týždeň-dva a napíšu reportáž. Ja som strávila len pár mesiacov vytrvalým túlaním sa po jednej z ulíc svojho mesta.

Dvadsiateho piateho februára 2020 sa čínska spisovateľka Fang Fang prebudila do novej reality izolovaného mesta, v ktorom sa začal šíriť neznámy vírus. Zavretá doma začala písať online denník, ktorý čoskoro čítali desiatky miliónov ľudí denne a neskôr vyšiel vo viacerých svetových jazykoch. Emotívne opisuje začiatok pandémie Covidu, zlyhania miestnej vlády, kolaps zdravotníctva vo Wuhane a život počas sedemdesiatich šiestich dní prísnej karantény, keď sa nesmelo z domu ani na krok. Rok od začiatku pandémie vychádza Denník z Wuhanu aj v slovenčine. Knihu z čínštiny preložil sinológ Pavel Dvořák, ktorý v Číne žije už desať rokov. Denník rozšíril o množstvo poznámok, ktoré približujú čitateľovi čínske reálie a zaujímavosti o živote v Číne, ako aj o fotografie dokumentujúce prvý rok pandémie v Šanghaji, kde spolu s rodinou býva.

"Proč číst další knihu o holokaustu? Protože vypráví o současnosti. O tom, že rádi věříme iluzím. O rodičovské lásce. O osamělosti a boji s pocitem ukřivděnosti. Tahle reportáž by neměla ve vaší knihovně chybět – tím spíše, že jste tu knihovnu pravděpodobně koupili v IKEA. Když se před několika lety dostaly na veřejnost informace o minulosti Ingvara Kamprada, zakladatele IKEA, o jeho stycích a podpoře švédských fašistů, veřejně vystoupil s prosbou o prominutí, napsal dopis svým zaměstnancům a svou prosbu opakoval v mnoha rozhovorech. Historická reportáž Elisabeth Asbrink A stromy ve Vídeňském lese stále stojí ve Švédsku vyvolala skandál ještě před zveřejněním. „Všichni milují mýty o své historii. Nejvíce se nás dotkne, když někdo na denní světlo vytáhne zapomenuté příběhy spojené s holokaustem a antisemitismem,“ napsal Wojciech Orliński. 524 dopisů, které židovští rodiče posílají svému synovi z Vídně do Švédska, kam ho poslali, aby ho zachránili – jediný z rodiny přežil, ale i v této severské zemi se musel potýkat s antisemitismem. Kniha je trpkým pokusem autorky vyrovnat se s mýtem o Švédsku třicátých let – mýtem o zemi rovnosti, solidarity a pokroku. Přesto však pro ni několik stovek „rasově cizích“ uprchlíků představuje ohrožení společenského blahobytu. Švédský antisemitismu třicátých let není žádným tajemstvím, ale až autorka ukázala, jakými samozřejmými, necitlivými a krutými činy se projevoval. Upozorňuje také na to, do jaké míry se ve švédské, ale nejen ve švédské společnosti, podařilo vytlačit z povědomí zodpovědnost za holokaust. Historická reportáž A stromy ve Vídeňském lese stále stojí je také knihou o současnosti, protože „poukazování na ostudnou minulost nás činí citlivější k dramatům, která se odehrává před našima očima – drama uprchlíků v současném světě“. Rasismus nezemřel, jen změnil jazyk. Pojem „horší rasy“ nahradila „cizí kultura“."

Za záhadami lidské mysli s uznávaným českým neurovědcem Co je to vlastně vědomí a jaký má vztah k tělu? Renomovaný neurobiolog a profesor psychiatrie Jiří Horáček v rozhovoru s Danielou Drtinovou odhaluje fascinující fakta o lidské mysli. V jakém stavu je současná neurověda? Co se skrývá za duševními poruchami a jak je léčit? Dobrodružná cesta do nitra lidského vědomí vám představí tajemství mozku, možnosti využití psychedelik v léčbě a mnoho dalších témat včetně podstaty našeho vnímání smrti a času.

Pronikavý knižní rozhovor s novinářem, popularizátorem vědy a spisovatelem Karlem Pacnerem vychází k jeho životnímu jubileu. Otázky, které pokládala Martina Riebauerová, vedoucí dramaturgyně Událostí, komentářů a Interview ČT 24, nesměřují pouze do minulosti. Jsou velmi aktuální. Autor reflektuje různé oblasti vědy i moderní historie s důrazem na špionáž s nebývalým přehledem. Vyjadřuje se k projektům Elona Muska stejně kompetentně jako k nebezpečí oligarchického pojetí řízení státu v době koronavirové. Zvláštní kapitolu tvoří vhled do zákulisí deníku Mladá fronta a MF Dnes, v jehož redakci strávil Karel Pacner celý svůj profesní život. A samozřejmě nechybí vzpomínky na přistání prvních lidí na Měsíci, neboť autor byl v červenci 1969 jako jeden ze dvou Čechů u startu Apolla 11. Každá z kapitol tvoří jeden tematický celek a ke každé napsaly úvodní slovo osobnosti s daným tématem i s Karlem Pacnerem spjaté, které mají co říci. 1. Malý velký kluk Eva Svobodová, rozená Pacnerová 2. Šedesát let v jedné redakci – Marcela Pecháčková, novinářka 3. Cesta do vesmíru – Jan Kolář, ředitel Czech Space Office 4. Nové čtvrtstoletí – Jiří Janata, Standford University, USA 5. Bačkůrkové večírky – Václav Pačes, biochemik, někdejší ředitel ČSAV 8. Za špiony – Karel Hynie, režisér a dramaturg 7. Knihomol – Ondřej Müller, programový ředitel Albatros Media 8. Ve válce s virem – Petr Nežil, kardiolog "... v roce 1998 jsem se vydal na dalekou a dobrodružnou cestu, jak mi Karel Pacner „předpověděl“ – stal jsem se programovým ředitelem nakladatelství Albatros a na jeho křídlech letím dodnes. Spolu s Karlem Pacnerem! S jeho knihami, které jsme již vydali, které společně plánujeme a budeme vydávat. Karel je v tomto ohledu jedinečný navigátor a letový inženýr. Ohledává terén a vyhlíží témata, o nichž by bylo zajímavé psát. Svůj vlastní ediční plán má stanoven na několik let dopředu, pravidelně jej s redakcí konzultuje, a rukopisy odevzdává na hodinu přesně, ne-li mnohem dříve. Je radost na křídlech porozumění letět s Karlem na Mars a ještě mnohem dál!" Ondřej Müller

Unikátní, vůbec první výbor z dosud nepublikovaných rozhovorů a rozhlasových relací světově uznávaného spisovatele Arnošta Lustiga z let 1953–2010 přináší nadčasové, stále platné úvahy o životě, svobodě, tvorbě i o tom, co si člověk musí za každou cenu udržet, a co naopak mít nemusí. Publikace mapuje prostřednictvím dobových publicistických textů i pozdějších Lustigových osobitých postřehů jeho novinářské literární začátky, vztah k pražskému jaru, emigraci a návrat po sametové revoluci, ale stejně tak jeho názory na výuku literatury a filmu a na jeho vlastní literární tvorbu.Kniha obsahuje odkaz na audiozáznamy s vybranými rozhlasovými relacemi včetně adaptací některých Lustigových literárních děl.Unikátní audionahrávky si můžete přehrát na webu: www.vlnystesti.cz

Knižní rozhovor v šestnácti kapitolách sleduje životní osudy Jana Sokola, jeho reflexe společenského dění a myšlenkové zrání. Dotýká se studia biblistiky, Nietzscheho díla, setkání s Janem Patočkou i v českém prostředí méně známých personalistů. Těžištěm jeho zájmu je filosofická antropologie, vztahy mezi filozofií a náboženstvím, filosofií a politikou. Zde pramení jeho přiléhavé a stručné postřehy k mezím svobody a lidských práv, k současné rodině, občanské společnosti, politice, evropské integraci. S precizností zlatníka promýšlí velká témata kultury, vzdělání a výchovy, na nichž stojí západní civilizace. Otázky, které si klade, čtenáře vedou nejen k pochopení širších souvislostí evropské historie, ale i k vděčnosti za život a svobodu, a především k touze předat je dalším generacím. V závěru knihy Jan Sokol stručně shrnuje hlavní myšlenky svých knížek, které nejsou zrovna běžné, a přitom jsou zásadně užitečné, nebo dokonce na výsost potřebné. 1

Proč se za desítky let nepodařilo najít slavný štěchovický poklad? Protože romantický příběh o bednách plných zlata je falešná stopa a největší lež Třetí říše. Existují důkazy, že tajemný vlak plný zlata do Štěchovic doputovat nemohl. Odhrňme spolu nános legend, vymyšlených nacisty i samotnými hledači. Objevme neznámou kapitolu dějin, ve které chtěli nacisté vyrobit nejstrašnější zbraň, jakou kdy lidstvo vymyslelo. Odhalme skutečný příběh štěchovického pokladu.

Barbara Nesvadbová a Jakub Knězů, autoři úspěšné knihy Hovory s doktory, oslovili dalších dvanáct předních českých lékařů, se kterými mluví nejen o jejich práci, ale i o víře, životě, odpovědnosti… Na jejich otázky odpovídají: profesor Vladimír Beneš, neurochirurg, profesor Michal Miovský, adiktolog, či chirurg Jiří Froněk. Kardiolog, profesor Petr Widimský, je specialista na akutní infarkt, vytvořil originální život zachraňující postup a patří ke čtyřem nejcitovanějším českým lékařům. Svoje názory objasňuje i mikrobioložka a diagnostička Václava Adámková, profesor Pavel Kolář, rehabilitační lékař, který už nejednomu sportovci zachránil zdraví či kariéru, profesor Jan Štulík, spondylochirurg, profesor Jiří Raboch, psychiatr, chirurg Tomáš Šebek, profesorka Iva Holmerová, gerontoložka, profesor Petr Arenberger, dermatolog, a profesor Jiří Šnajdauf, dětský chirurg.

Kniha „Podoby české literární reportáže“ představuje pokus o zmapování žánru české reportáže. V úvodní části autor aplikuje literárněvědné metody vytvořené pro analýzu fabulované prózy na reportáž a zkoumá, zda a nakolik reportáž v těchto kritériích obstojí. Práce se v dílčích sondách zaměřuje na klíčové osobnosti a fenomény ve vývoji česky psané reportáže od antecedence žánru v 19. století přes vrcholný rozkvět ve třicátých a na začátku čtyřicátých let 20. století až do let osmdesátých. Na těchto příkladech se snaží přiblížit inspirující a omezující vlivy literárního a zejména společenského vývoje, které na reportáž v českých zemích působily. Těžiště práce spočívá ve snaze ukázat, jak jednotlivé tvůrčí osobnosti, ve svém autorském typu velmi rozdílné, na rozvoj i omezování možností reportáže svým dílem reagovaly. Důraz je přitom položen na postižení pestrosti a různorodosti tvárných postupů a podob, jež v důsledku toho česká reportáž vytvořila.

Stephen King szerint félelmetesebb regény, mint bármi, amit Stephen King valaha írt. Irán vezetésével öt arab hadsereg brutális győzelmet arat Izrael ellen, amely megszűnik létezni. Néhány órán belül összegyűjtik és kivégzik a vezetőit , az izraeli hadsereg felmorzsolva, az ország hatmillió zsidó lakosa beszorítva az éhező gettóvá váló Tel-Avivba. Miközben az USA és a Nyugat csak kivár, Izrael ellenségei a teljes lakosság kiirtására készülnek. A népirtás előestéjén Tel-Aviv egy utolsó kísérletbe fog, hogy megmenekülhessen. Egy izraeli üzletember, egy maffiózó, és egy crossdesser harci pilóta összerak egy merész ellentámadási tervet. Sikerrel járhatnak? A Tel-Aviv ostroma Amerikában már megjelenése előtt viharokat kavart, az iszlámellenes elfogultsággal vádolt regényt végül a kiadója visszavonta, nem merte kiadni. Hesh Kestin két évtizedig külföldi tudósítóként dolgozott. Többek közt terrorizmus, fegyverkereskedelem, és kémkedés szerepeltek a témái között. Izraeli-amerikai kettős állampolgárként az izraeli hadsereg tagjaként szolgált, majd visszatért ugyanazokra a harcmezőkre, haditudósítóként.

Ez a kötet gyilkosokról és gyilkosságokról szól. Ráadásul olyanokról, amelyek – a rendőri szóhasználat szerint – kiemelt emberöléseknek számítottak azokban a szocializmusnak nevezett évtizedekben, amelyeket Magyarországon csak Kádár-korszakként emlegetnek. Kiemeltek voltak, mert egyrészt megkülönböztetett figyelmet igényeltek a nyomozószervek részéről (legalábbis elviekben), másrészt azért, mert a közvélemény és a kor sajtója is intenzívebben foglalkozott velük. Az elkövetések kegyetlensége, az áldozatok és a tettesek közötti különleges kapcsolat, a gyilkosságok objektív és szubjektív körülményei valóban kiemelik ezeket az ügyeket a szokványos bűnügyi hírek közül.

A diplomata fő fegyvere a szelíd szó, mellyel igyekszik meggyőzni partnerét az igazáról.  Teszi ezt abban a hitben, hogy a nagyobb bajt leginkább kompromisszumokkal lehet megelőzni, elhárítani. A kívülállók e zárt világból keveset látnak, a diplomatákat rejtélyes figuráknak képzelik.  Ez a "sztorizós" kötet fellebbenti a fátylat: a benne szereplő harcedzett diplomaták túláradó lelkesedéssel mesélnek önmagukról, kalandos életükről, a világ közeli és távoli pontjairól, idegen kultúrákról. Valamennyi anekdotát a szakma iránti elhivatottság érzése és a derű hatja át.

Érdekel, mik a biztos jelei annak, hogy lehallgatják a telefonodat? Érdekel, hogy itthon melyik hivatal foglalkozik a „hosszúfülűek” tevékenységével és hogyan? A szerző saját tapasztalatból régóta ismerkedik a témával, de most újabb szakértői véleményeket is idéz 2021 nyarának emlékezetes botránya, a Pegasus-ügy kapcsán. A fürkészek története ma aktuálisabb, mint valaha, jóllehet a lehallgatásoknak több évezredes múltja van.A botrány akkor robbant ki, amikor kiderült, hogy egyes kormányok a terrorelhárítás fegyvereként vásárolt, meglepően sokoldalú elektronikus eszközt nem a terroristák, hanem saját belső ellenzékük ellen vetették be. Nemere utánajárt a lehallgatás történelmi hagyományainak és eseteinek itthon és külföldön, részletesen foglalkozik a Kádár-korszakban alkalmazott lehallgatási módszerekkel, és a Snowden-ügy sem marad ki a könyv lapjairól.A legtöbb teret a szerző a magyar Pegasus-eseteknek szenteli, miután megkeresett számos hazai lehallgatott személyt és beszélt olyan szakértőkkel és más „illetékesekkel” is, akik a háttérben szeretnének maradni. Igyekezett a legobjektívebb képet festeni az ügy magyar szálairól. A végkövetkeztetés persze nem lehet más, mint az, hogy ha nem teszünk semmit a Pegasus-botrány kapcsán napvilágra került folyamatok, az egyre tökéletesebb lehallgatási eszközök politikai célú felhasználása ellen, akkor nincs többé magánélet, az orwelli világ már holnap beköszönt.

Kordos Szabolcs Hungary-sorozata folytatódik. A legújabb kötet a hazai hírességek és a szórakoztatóipar kulisszatitkaiba kínál exkluzív betekintést. A Showbusiness, Hungary nem afféle könyvbe kötött sztármagazin; a szerző  pletykák helyett e nagyon is nyilvános, mégis titkokkal teli világ működését mutatja be azok elbeszélésein keresztül, akik apró fogaskerékként vagy éppen Magyarország legkeresettebb celebjeiként részei a gyakran szemfényvesztő hókuszpókusznak.