Najnovšie - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 13 z 27

Szergej Geraszimov írót szülővárosában, az orosz határtól mindössze negyven kilométerre fekvő Harkivban érte a 2022. február 24-én Vlagyimir Putyin által elrendelt ""különleges katonai művelet"", vagy egyszerűbben fogalmazva: a háború.Feljegyzéseiben Geraszimov kíméletlen őszinteséggel, némi - az ostromállapothoz illően sötét - humortól sem visszariadva eleveníti meg a folyamatos bombázásokkal és pergőtűzzel sújtott város pokoli mindennapjait, ahol ""élni"" leginkább már annyit tesz, mint ""túlélni"". Könyve fontos szemtanúi beszámoló Ukrajna lerohanásáról, amely jócskán túlmutat a háborús pusztítás megrázó dokumentálásánál - elgondolkodtató értekezések gyűjteménye, többek között a fegyveres harcokat előkészítő propagandáról, az ukrán és az orosz nemzet közötti elszakíthatatlan kötelékekről és messzire visszanyúló feszültségekről, valamint arról, miért nem jelent megoldást a putyinizmussal szemben a nacionalizmus.A Harkivi napló megkerülhetetlen olvasmány ahhoz, hogy pontosabb képünk legyen az egész világot megrázó őrületről, Európa második világháború óta legnagyobb katonai konfliktusáról.SZERGEJ GERASZIMOV 1964-ben született Harkivban, író, költő és fordító. A Harkivi Állami Egyetemen szerzett diplomát elméleti fizikából, később pszichológiával kezdett foglalkozni, számos akadémiai cikket publikált a kognitív működés témakörében. A pszichológián keresztül jutott el a populáris irodalomhoz mint az emberi kíváncsiság speciális tárgyához és jelenségéhez, és kezdett el maga is fantasy és sci-fi történeteket írni.Műveit korábban olyan jelentős orosz könyvkiadók tették közzé, mint az ASZT és az Ekszmo - nagyszabású, Ukrajna és Oroszország 20. századi történelmére és a marxizmus tévedéseire fókuszáló mágikus realista regényének megjelenését azonban már megakadályozta a feszültté vált politikai helyzet. Több elbeszélése és két regénye is olvasható angol nyelven.A Harkivi napló a 2022-es orosz katonai invázió első két hónapjának krónikája.

Kniha 19 Inšpirujúcich rozhovorov je zbierkou tých najlepších rozhovorov zo Slovo+. 19 osobností postupne vyrozpráva svoje životné príbehy, ktoré môžu inšpirovať aj vás. Zloženie osobností a ich profesií je veľmi pestré: prečítate si tu rozhovor so psychológom Marekom Hermanom, s biskupom Jozefom Haľkom, s autorkou Slávkou Kubíkovou, s kňazom Marekom Váchom, so speváčkou Simou Martausovou, s profesorom Vladimírom Krčmérym, s vladykom Cyrilom Vasiľom, s manželmi Kandráčovcami a mnohými ďalšími.

Předmět nevyčíslitelné kulturní hodnoty, po korunovačních klenotech druhá nejvzácnější památka svého druhu u nás – a přesto jsme o ní donedávna neměli ani tušení. Nechybělo mnoho a relikviář mohl navždy opustit naše území. Nestalo se tak… Co ale o památce vlastně víme? Od kdy se píše její historie? Co v sobě vlastně ukrývá a jak si vysvětlit zvláštní ikonografii, která schránku zdobí? Otázky jako dělané pro záhadologa, publicistu a spisovatele Vladimíra Lišku. Čeká vás pozoruhodná exkurze do minulosti, přinášející mnoho zajímavých poznatků, ale také řadu nesrovnalostí, které další otazníky jen vyvolávají…

Obávaný porotce televizní show upřímně o svých životních výhrách i ztrátách. Tento otevřený rozhovor vám představí Zdeňka Chlopčíka nejen jako tanečního mistra a přísného porotce fenoménu StarDance, ale i jako milujícího tátu a manžela, galantního společníka, muže s vášní pro život a tanec či oblíbeného souseda a kamaráda. Jako člověka, který dělá i chyby a umí si je přiznat. Scházet nebude jeho profesionální pohled na současný tanec a nahlédnutí do zákulisí oblíbené televizní soutěže. Na pár otázek odpoví novinářce Viole Kučerové také Zdeňkovy tři děti a jeho manželka Brigita.

Strhujúci príbeh o najväčšom podvode Kompletný príbeh o raketovom štarte a šokujúcom konci multimiliardového startupu, postavený na zasvätených informáciách novinára, ktorý ako prvý zverejnil o ňom správy a sprevádzal ho napriek tlaku a vyhrážkam, ktoré mu adresovala generálna riaditeľka spoločnosti a jej právnici, až do konca. V roku 2014 zakladateľku Theranosu a jeho generálnu riaditeľku Elizabeth Holmesovú do veľkej miery považovali za ženskú verziu Steva Jobsa: brilantná mladá žena, ktorá štúdium na Stanfordovej univerzite nedokončila, založila startup, sľubujúci zrevolucionizovať medicínsky priemysel zariadením, čo by zvládalo vykonávať krvné testy výrazne rýchlejšie, ľahšie a lacnejšie. S podporou investorov ako Larry Ellison a Tim Draper predal Theranos v kampani na získanie finančných prostriedkov akcie, ktoré zhodnotili spoločnosť na astronomických 9 miliárd dolárov. Cena Holmesovej podielu tak stúpla odhadom na 4,7 miliardy dolárov. Bol v tom jediný háčik: technológia nefungovala. Holmesová celé roky zavádzala investorov, predstaviteľov FDA, aj vlastných zamestnancov. Keď dostal Carreyrou z The Wall Street Journalu tip na prácu pre investigatívneho novinára a začal klásť otázky, začali sa Carreyrouovi aj Journalu vyhrážať súdmi. Noviny sa nezľakli a koncom roku 2015 zverejnili prvý z desiatok článkov o Theranose. Do začiatku roku 2017 klesla hodnota spoločnosti na nulu a Holmesovej hrozili právne kroky zo strany štátnych orgánov aj investorov. Nájdete tu strhujúci príbeh najväčšieho podvodu súkromnej spoločnosti od čias Enronu, znepokojujúci, varovný súbor výmyslov uprostred opovážlivých sľubov a zlatej horúčky v Silicon Valley.

Čo sa stane, ak sa neobmedzená moc spojí s neobmedzeným kapitálom? Renomovaní investigatívni reportéri denníka The Wall Street Journal prinášajú nevšedný pohľad na to, ako funguje najmocnejšia kráľovská rodina na svete, a opisujú, ako z boja o nástupníctvo vzišiel charizmatický, no nemilosrdný saudskoarabský korunný princ Muhammad bin Salmán, ktorý ohromil celý svet. Bradley Hope a Justin Scheck využili svoje spravodajské kontakty a získali množstvo cenných informácií z utajených vládnych dokumentov a finančných spisov o prevažne neúspešných obchodných aktivitách saudskoarabského korunného princa. Prinášajú vám pohľad do zákulisia života Muhammada bin Salmána, ktorý sa chopil moci na Blízkom východe a vytvoril sieť spojencov na Západe vrátane známych amerických bankárov, hollywoodskych osobností a politikov. Keď sa však objavili správy o koncentrácii moci v jeho rukách, ale aj obvinenia z násilia, despotizmu a chamtivosti, vzťah Saudskej Arábie a Spojených štátov, ktorý je už viac než osemdesiat rokov založený na výmene ropy za vojenskú ochranu, sa začal pomaly, ale isto trieštiť. Kniha Krv a ropa je pútavou reportážou z Blízkeho východu, ktorý stále patrí k nestabilným regiónom. Ak sa na scéne objaví ambiciózny princ s výnimočnými schopnosťami, túžbou po peniazoch, blízkym vzťahom s Bielym domom a so zjavnou ochotou poraziť každého, kto sa mu postaví do cesty, Saudská Arábia by sa onedlho mohla stať ľahkým terčom islamistických extrémistov.

Dálkový výslech Václava Havla je nejosobitější a také nejúspěšnější knihou našeho bývalého prezidenta. Je vyznáním jeho vztahu k lidem, umění, politice a je i jeho životopisem. Tím, že tento rozhovor Karlu Hvížďalovi poskytl, ze sebe sejmul povinnost jednou napsat paměti. Dálkový výslech vyšel poprvé česky v Londýně v roce 1986. Upravené vydání, doplněné o unikátní fotografie či předmluvu Petra Pitharta, vychází k Havlovým nedožitým 85. narozeninám.

Pútavo napísaný príbeh rozsiahleho zločineckého obchodu, ktorý je krutý a nemilosrdný a je najdlhšie trvajúcim konfliktom na americkom kontinente. Počas pätnásťročnej reportérskej práce v Kolumbii zažil skúsený novinár Toby Muse na vlastnej koži zločinecké podsvetie s jeho pravidlami aj nebezpečenstvami. Prenikol medzi známe kolumbijské kartely, aby nám ponúkol jedinečný obraz obchodu s drogami. Kilo kokaínu sleduje od jeho zberu až po pašerácke lode. Opisuje ľudské príbehy spojené s komplikovaným kokaínovým exportom z Kolumbie do zvyšku sveta, sleduje farmárov na kokových plantážach, sprevádza ich na krvavé trhoviská mestečiek a odkrýva príbehy plné násilia, sexu a peňazí. Rozpráva sa s nájomnými vrahmi, s hlavami medellínskych gangov, so ženami zamilovanými do najnebezpečnejších narkobarónov a dokonca aj so samotnými narkobarónmi, aby sa presvedčil o chaotickej podstate miliardového obchodu s drogami. Dostáva sa do prvých línií drogovej vojny a pozoruje tvrdú prácu kolumbijskej polície aj americkej pobrežnej stráže, ktoré zvádzajú vopred prehratú bitku. Opisuje, ako došlo k najkrvavejšej drogovej vojne v dejinách Mexika a ako sa kartely snažili vyťažiť čo najviac z rýchlo upadajúcej ekonomiky susednej Venezuely. V knihe nájdete aj exkluzívne fotografie predstavujúce strhujúci obraz krviprelievania a temného šialenstva priamo v srdci kokaínového obchodu.

Jsou karikatury proroka Muhameda zbytečná provokace, nebo důkaz svobody slova a uměleckého projevu v západním světě? Lars Vilks nejspíš nečekal, že se po zveřejnění jednoho obrázku stane terčem výhrůžek, Al-Kajdá vyzve k jeho likvidaci a stráví zbytek života s policejní ochranou v utajení. Vilks svou uměleckou kariéru založil na provokaci a hře s hranicemi. Švédské úřady třeba rozčílil proslulou instalací Nimis v přírodní rezervaci. Zašel u kresby proroka Muhammada se psím tělem moc daleko? Niklas Orrenius se také ptá, jestli současná švédská společnost není pokrytecká a kdo nese vinu za mrtvé při teroristických útocích. Švédsko se mění z homogenní společnosti v zemi obyvatel různého původu a mnoha vyznání. Politici i běžní občasné stojí před novými problémy. Situace, kterou ve své knize z roku 2016 popsal Orrenius se znovu proměňuje, Švédsko je laboratoř budoucnosti – a to i pro střední Evropu, kde prozatím uprchlíci zůstávají především strašákem předvolebních kampaní.

Osud Petra Millera je v mnoha ohledech symbolický pro celou Sametovou revoluci. Více než třicet let Miller pracoval na dělnických pozicích, kromě krátkého období roku 1968 se nezajímal o politické dění a normalizace mu jako dělníkovi ČKD naopak umožnila značný společenský a materiální vzestup. Přesto se v listopadu 1989 doslova ze dne na den odhodlal postavit do čela stávkového hnutí, které pak do značné míry rozhodlo o výsledku revoluce. Přišel přímo od kovadliny, a přesto se stal klíčovým spolupracovníkem Václava Havla při jednáních s vedoucími představiteli KSČ o předání moci. Již na počátku prosince 1989 pak bez jakékoli přípravy převzal funkci federálního ministra práce a sociálních věcí. Jeho vyprávění názorně ukazuje, jak se nejvýznamnějších pozic ve státě během revoluce ujímaly osoby, které nebyly (a z logiky věci ani nemohly být) připraveny na zajišťování probíhajících zásadních ekonomických a sociálních reforem. Noví ministři byli přitom bytostně závislí na dosavadním odborném personálu úřadů zděděném po předchozím režimu. Millerovo ministerstvo zavedlo základní pilíře sociálního zabezpečení nezbytného v novém tržním prostředí (např. minimální mzdu). Miller byl jedním z protihráčů Václava Klause v oblasti hospodářské politiky. V roce 1993 pak společně s Milošem Zemanem kandidoval na post předsedy ČSSD, se Zemanem se však vzápětí rozešel ve zlém. Následně Miller využil svých kontaktů z vlády a působil jako ředitel odboru lidských zdrojů tehdejších největších českých koncernů Chemapol Group a ČEZ. I v tomto směru lze Millerův osud považovat za velmi symbolický pro pochopení propojení politiky a byznysu v 90. letech. Rozhovor rovnoměrně pokrývá celé období dosavadního Millerova života.

Bilanční rozhovor v pohybu se známým kardiochirurgem Může vzniknout kniha přímo při běhání? Rozhovor novináře Tomáše Poláčka s kardiochirurgem Janem Pirkem je důkazem, že ano. V průběhu jednoho roku spolu pravidelně vyráželi běhat a zcela upřímně si při tom povídali o životě, práci i dění kolem nás. A také o umění poznat moment, v němž začíná cílová rovinka kariéry i lidského bytí. Bilanční dialog vedený v době pandemie ukazuje v plné pestrosti Pirkovy názory i vzpomínky na nesmírně zajímavý, bohatý život.

Kniha V ženskom rode je výberom najlepších rozhovorov rovnomenného podcastu, ktoré od roku 2018 doteraz nahrávala Katarína Strýčková pre Denník N. Čitateľom prináša výnimočné ženské príbehy a predovšetkým inšpiratívnu, obohacujúcu ženskú životnú skúsenosť. Dozviete sa, ako pracuje historička Daniela Dvořáková, o čom sníva rómska omama Alexandra Giňová, čo hnevá speváčku Katarziu aj ako prezidentka Zuzana Čaputová uvažuje nad tým, komu má udeliť milosť. „Keď mi povedia, že mám sklapnúť, to je presne ten moment, keď sa naštvem a just nebudem ticho,“ hovorí nigérijská spisovateľka Chimamanda Ngozi Adichie. Podľa nej sa to deje ženám vždy, keď začnú hovoriť o sebe, o ženských veciach. „Povedia nám, aby sme boli ticho. Že to, čo hovoríme, nikoho nezaujíma. Snaha umlčať ženy je veľká,“ vysvetľuje v rozhovore, ktorý je súčasťou tejto knihy. Ženy v nej rozhodne nemlčia. Hovoria o svojej bezmocnosti a frustrácii, ale aj o hneve, odhodlanosti a sile. Kniha ponúka priestor vnímať a prijímať ženský pohľad na svet, učiť sa akceptovať rôznorodosť a tiež nebáť sa postaviť za hodnoty ľudskosti, slušnosti a čestnosti v slovenskej spoločnosti. Ženy rozprávajú svoje mimoriadne životné príbehy a snažia sa svojou skúsenosťou odpovedať aj na tie najťažšie otázky: Ako sa vyrovnať s chorobou dieťaťa? Ako prežiť stratu najbližších? Ako nájsť silu ísť ďalej? Naša spoločnosť je plná inšpirujúcich žien, ktoré sa často nedostanú k slovu. V tejto knihe sa k nemu dostali a hovoria otvorene, úprimne a autenticky. Tak, aby mohli inšpirovať aj iné. V knihe V ženskom rode nájdete rozhovory s nasledujúcimi ženami: Eva Borušovičová, Chimamanda Ngozi Adichie, Elena Gallo Kriglerová, Anita Kardum, Veronika Homolová Tóthová, Alexandra Giňová, Monika Podolinská, Denisa Nešťáková, Stanislava Schenck, Iva Mrvová, Michaela Trizuljaková, Elena Martinčoková, Michaela Suríniová Saleh, Marta Ličková, Zuzana Szatmáry, Zuzana Medzay, Daniela Dvořáková, Diana Fabiánová, Valentína Sedileková, Kristína Križanová, Aňa Ostrihoňová, Jana Juráňová, Katarína Štrbová Bieliková, Katarzia, Zlatica Maarová, Darina Malová, Magda Vášáryová, Iveta Radičová, Zuzana Čaputová, Zuzana Kiczková

Tvrdé probuzení z amerického snu. Novodobí kočovníci bydlí ve svých karavanech a šancí na přežití je život na cestě od jedné sezónní práce k druhé. Knižní předloha stejnojmenného filmu režisérky Chloe Zhao ověnčená Oscary za nejlepší film, režii a ženský herecký výkon. Vydrží všechno, protože jim nic jiného nezbývá. Radují se z mála, protože víc nemají. Rádi by si užívali zaslouženého důchodu, místo toho češou ovoce, hlídají a uklízejí kempy nebo pracují ve skladech Amazonu – a potom jedou zase o kus dál. Žijí mimo společnost, která jim moc nenabízí a dívá se na ně podezřívavě. V Americe, kde úspěch znamená všechno a ztělesňuje ho velký dům a dobrá práce, možná dvojnásob. Sami se ale nevnímají jako bezdomovci. Rozhodnutí vyrazit ve svém pick-upu s přívěsem hledat náhodný přivýdělek pro ně představuje často jedinou možnost, jak neživořit na ulici. Zbavili se skoro všeho a získali svobodu, kterou ani nečekali. Novinářka Jessica Bruder nomády neromantizuje, obdivuje spíše jejich schopnost vydržet i ve svém věku těžkou fyzickou práci, přizpůsobit se, nestěžovat si. A uchovat si sny. Hlavní hrdinka Linda May by si ráda koupila kousek země, postavila tam nízkoenergetický domek z lahví a plechovek – zůstal by pak dcerám a vnoučatům. I když nic nemáme, chceme, aby po nás něco zbylo. Americký bestseller vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Romana Jakubčíka a Aleny Snelling.

Matovičov rok vo funkcii premiéra a ako k nej desať rokov smeroval Reportér Denníka N Dušan Mikušovič sledoval politickú kariéru Igora Matoviča niekoľko rokov. Kniha vychádza z rozhovorov, ktoré absolvoval s politickými aktérmi a zo situácií, ktoré sa doteraz na verejnosť nedostali. Predstavuje Igora Matoviča v rôznych rolách, ktoré mu počas jeho pôsobenia v politike prischli: Matovič ako homo vulgaris, ako podcenený víťaz, poslanec s obrázkami, bojovník s hnusobou, vynálezca atómovky či minister bez titulu. Zo 150. miesta kandidátky neparlamentnej strany sa za desať rokov dostal na post najmocnejšieho človeka v štáte. Pohŕdal klasickou politikou, brojil proti štandardným politikom a vyhadzoval im na oči ich nesplnené sľuby. Porazil Smer a stal sa premiérom, no vo funkcii vydržal len rok. Ukázalo sa, že vládnuť bez politického remesla sa nedá a že voliči chcú, aby sa politici správali aspoň trochu štandardne. Nakoniec po ňom zostalo toľko nesplnených sľubov, nedotiahnutých nápadov a poprených vyhlásení, ako po máloktorom inom politikovi. Texty Dušana Mikušoviča dopĺňajú fotografie reportéra Denníka N Tomáša Benedikoviča.

Ivan Mikloš, bývalý podpredseda vlády, minister privatizácie aj financií sa celý život zaoberá reformami. Bol najdlhšie slúžiacim ministrom ponovembrového Slovenska, ktoré v čase, keď robil bolestivé zmeny v spoločnosti, označila Svetová banka za najreformnejšiu krajinu sveta. V rozhovoroch s editorom Denníka N Tomášom Gálisom však vysvetľuje nielen to, čím sme na Slovensku prešli za vyše 30 rokov, ale aj na akých princípoch fungovala socialistická ekonomika a akými zmenami prechádza Ukrajina. Nemá problém otvorene povedať, čo je podľa neho správne a kde urobili chyby nielen oni s Mikulášom Dzurindom, ale aj ostatné politické garnitúry v ponovembrovom Česko-Slovensku, na Slovensku a aj na Ukrajine, kde Mikloš pôsobil. Vďaka Miklošovej hlbokej znalosti problematiky, schopnosti zrozumiteľne vysvetliť zložité ekonomické procesy a aj vďaka encyklopedickým znalostiam Tomáša Gálisa je kniha vyčerpávajúcim sprievodcom našou ekonomikou. Kniha je doplnená fotografiami fotografa agentúry AFP a Denníka N Vladimíra Šimíčka, ktoré urobil počas pôsobenia Ivana Mikloša na Ukrajine. „Myslenie ľudí sa až tak zásadne nemení, čo je vlastne zásadný problém reforiem. Myslím, že to bol Ralf Dahrendorf, ktorý povedal, že politický systém sa dá zmeniť za šesť mesiacov, ekonomický za šesť rokov, ale hodnotový za šesťdesiat rokov. Myslenie ľudí sa mení len s generáciami, pretože je do značnej miery zotrvačné.“

Pemóni žijú v džungli na okraji savany vo Venezuele pri hraniciach s Brazíliou. Sú to šťúpli indiáni, kým Tomáš Forró je dvojmetrový beloch zo Slovenska. Ich osudy sa pretli, lebo Forró je novinár, ktorý sa vydáva vždy tam, kam sa iní reportéri už neodvážia – ako keď sa vydal na Donbas, aby podal správu o hybridnej vojne priamo zo zákopov. Venezuela je krajina s najväčšími zásobami ropy na svete a napriek tomu dováža benzín z iných krajín, ľudia tu hladujú a v miliónoch utekajú do susedných krajín. Ropa je prekliatím, ale ako keby to nestačilo, Venezuelu prenasleduje ďalšie. Na dne riek v oblasti, kde žijú Pemóni, ležia tony zlata, ktoré priťahujú mužov so samopalmi. Na tomto území sa odohráva príbeh ako z filmu Apocalypse Now. Tomáš Forró je jeho svedkom aj účastníkom. Forróv silný literárny talent a slabý pud sebazáchovy sú výnimočnou kombináciou, bez ktorých by kniha Zlatá horúčka nemohla vzniknúť. Forró Venezuelu navštívil niekoľkokrát, poslednýkrát v marci 2020 - v čase kedy už v krajine neboli žiadni zahraniční reportéri ani neziskové organizácie. Po predčasnom a dramatickom útekom tesne pred uzavretím hraníc kvôli pandémii však v rozhovoroch s aktivistami, majiteľmi baní či utečencami pokračoval aj na diaľku. Kniha Zlatá horúčka je tak jedinečným svedectvom o krajine, ktorá sa za pätnásť rokov prepadla z blahobytu a prosperity do totálneho chaosu a nedostatku všetkého. Je svedectvom o obetiach aj páchateľoch, príčinách aj dôsledkoch, o histórii aj súčasnosti. Po prečítaní tejto knihy vám však začnú dávať zmysel aj mnohé iné vojnové konflikty - mechanizmus vojny je totiž takmer všade rovnaký.

Podvečer devätnásteho júna 2013 vtrhlo do osady Budulovská v Moldave nad Bodvou viac ako šesť desiatok policajtov. Keď po polhodine odišli, zostali po nich zničené príbytky, vybité zuby a modriny po obuškoch na telách viac ako tridsiatich obyvateľov vrátane žien a detí. Policajti nenašli žiadnu hľadanú osobu ani ukradnuté veci. Razia nebola ojedinelá brutalitou ani výsledkom, ale tým, čo nasledovalo po nej. Obyvatelia sa totiž rozhodli brániť. Ich cesta za spravodlivosťou trvala osem rokov a do kauzy sa zapojili najvyšší štátni úradníci, Európsky súd pre ľudské práva aj elitní právnici. Ako sa však z poškodených mohli stať obvinení a z policajtov hrdinovia? Bol to len ďalší skutok, ktorý sa nestal? Kde sú korene absurdných rozhodnutí a trápnych vyhlásení štátnych úradníkov? Ako sa žije v Moldave nad Bodvou a akú šancu na spravodlivosť majú občania, ak sa proti nim spojí štátna moc? Môže sa niečo také stať aj nám a budeme sa vedieť štátnej moci ubrániť? Obľúbený publicista a prekladateľ Samo Marec s Veronikou Prušovou, ktorá sa ako reportérka roky venuje téme súdnictva, sa pri svojom pátraní neobmedzili len na rekonštrukciu udalostí z Moldavy a zo súdnych procesov. Vydali sa aj do hlbokej minulosti, aby pochopili a vysvetlili, kde sa tu Rómovia vlastne vzali a prečo je vzťah majority k nim taký rozporuplný - s pochopením pre obe strany. V knihe nájdete aj príbehy jednotlivých aktérov - Leonarda Horvátha, ktorému sa podarilo vymaniť z chudoby a dnes žije a pracuje v Nemecku, Milana Hudáka, ktorý získal ocenenie Biela vrana a založil Divadlo z chatrče, Ireny Matovej, z ktorej úradníci urobili necitlivým a nezákonným prístupom recidivistku. Ota Horvátha a Ireny Biháriovej, ktorých vzdelanie a prácu vždy zatieni farba ich pleti, či Lýdie Šuchovej, ktorá za práva poškodených dlhé roky neúnavne bojovala a stála aj pri zrode tejto knihy. „To, čo sa 19. júna 2013 stalo v osade Budulovská v Moldave nad Bodvou, je totiž v prvom rade ukážkovým príkladom toho, ako sa všetky mocenské orgány štátu dokážu spojiť proti tým, ktorých majú brániť. Ako polícia, súdy aj politici dokážu konať vo vzájomnom súlade, ak majú proti sebe občanov, ktorí sa brániť nevedia.“

Volné pokračování úspěšného knižního rozhovoru Karla Hvížďaly a Jiřího Přibáně Hledání dějin z roku 2018 se dotýká nejpalčivějších otázek současnosti. V Hledání odpovědnosti je řeč hlavně o etice a morálce, paradoxech moderní a postmoderní doby nebo diferencovanosti soudobých společností, do hloubky zasažených pandemickou situací. Definice základních filosofických a sociologických pojmů, jako jsou kultura, sociální normy, hodnoty, a úvahy nad otázkami fungování státu, ekonomického uspořádání světa, stavu univerzit nebo médií jsou natolik výstižné, že se tato rozprava může stát základní četbou pro každého, kdo sleduje stav dnešního světa se znepokojením, ale beze strachu, stejně jako její autoři.

Nie je to žiadna fatamorgána – pred očami sa im skutočne črtajú obrysy vysnívaného raja. Ďaleko za chrbtami nechávajú československú biedu a vyrážajú za volaním svojho srdca – do Sovietskeho zväzu. Tristo Slovákov a Čechov nastúpilo 29. marca 1925 na žilinskej stanici do vlaku, aby sa vydali na dlhočiznú dobrodružnú cestu do strednej Ázie. Bol medzi nimi aj Amerikou sklamaný Štefan Dubček s manželkou a so svojím štvorročným synom Alexandrom. Čo ich vyhnalo tak ďaleko? Predovšetkým viera, že v Sovietskom zväze zažijú to, čo ich doma nečakalo – úctu voči robotníkom a dostatok práce. V priebehu ďalších siedmich rokov odišlo do dnešného Biškeku viac ako tisíc ľudí z Československa, ktorí spoločne písali históriu československého družstva Interhelpo. Slovenský novinár Lukáš Onderčanin nám vo svojom dokumentárnom románe Utópia v Leninovej záhrade ponúka príbeh družstva Interhelpo, ktoré vzniklo v ďalekom Kirgizsku, aby pomohlo pri budovaní Sovietskeho zväzu. Z čriepkov mnohých ľudských osudov skladá pútavú mozaiku celej existencie československej komúny pod štítmi Ťanšanu, ktorá si medzi rokmi 1925 a 1945 zažila ťažké chvíle neľahkých začiatkov, obdobie rozkvetu, malé i väčšie vzbury ako aj definitívny rozklad. Je to kniha nielen o sile agitácie, ale aj o skutočnej moci nezničiteľných snov.