E-knihy - Svetové dejiny, dejiny štátov strana 4 z 18

Je niekto schopný skutočne porozumieť Rusku? Dajme možnosť jednému z popredných svetových odborníkov, aby nám na základe úchvatnej histórie národa ukázal, ako vrhnúť jasnejšie svetlo na budúcnosť tejto krajiny. Rusko nemá prirodzené hranice, nie je osídlené jedným kmeňom alebo spoločenstvom, ani nemá skutočnú jednotnú identitu. Jeho pozícia na križovatke Európy a Ázie znamená aj to, že ho odjakživa vnímajú ako cudzí element – pre Európanov je ázijskou krajinou a pre Ázijčanov zasa európskou. Aj napriek tomu patrí medzi najmocnejšie krajiny sveta a na globálnom javisku je významným hráčom s bohatou históriou vojny a mieru, básnikov aj revolucionárov. Mark Galeotti nás v tejto doslova expresnej výprave zavedie rovno do srdca ruského príbehu tohto najväčšmi nepochopeného národa na svete. Predstaví nám proces jeho formovania aj najstaršie mýty – vrátane vlády Ivana Hrozného a Kataríny Veľkej –, vzostup a pád Romanovovcov, prevedie nás obdobím októbrovej revolúcie, studenej vojny, katastrofy v Černobyli až po pád Sovietskeho zväzu a príchod neznámeho politika menom Vladimír Putin.

Šiesty diel zachytáva obdobie slovenských dejín druhej polovice 20. storočia, presnejšie od skončenia druhej svetovej vojny v roku 1945 až po vznik samostatnej Slovenskej republiky v roku 1993, s miernym presahom na niektorých miestach. Je to časový úsek, ktorého drvivá väčšina spadá do neľahkej doby, keď bol na Slovensku nastolený totalitný komunistický režim s jeho neblahými následkami pre všetky sféry slovenskej spoločnosti. Text je rozdelený do troch častí (hláv), pričom prvá je venovaná krátkemu úseku rokov 1945-1948, druhá nasledujúcemu obdobiu do zlomového roku 1968 a posledná do rozpadu ČSFR a vzniku dvoch nových štátov na začiatku 90. rokov.

Kniha přináší 24 studií, původně publikovaných časopisecky i knižně. Tematicky se zaměřuje na problematiku husitské Prahy, věnuje se osobnosti Jana Žižky i kultuře a jazyku husitské epochy. Stranou neponechává ani „husitského krále“ Jiřího z Poděbrad a formování českého stavovského státu. Závěrečný oddíl analyzuje podoby novodobé husitské tradice s důrazem na obraz husitství v krásné literatuře a ve filmu. Ve druhém vydání byly texty upraveny v souladu s novými poznatky a doplněny o základní novou odbornou literaturu.

Denne sa na nás z každej strany valí znôška klamstiev, ktoré však nie je jednoduché identifikovať, pretože sú často kombináciou pravdy a lží. Človek by si myslel, že naša postpravdová doba je záležitosťou posledného desaťročia a priamo súvisí s rozvojom internetu. Omyl! Ľudia klamali a podvádzali vždy. Prečo však niektoré lži pretrvajú? Prečo sa niektoré zjavne falošné informácie považujú za všeobecne platné? A ako je možné, že sa klamári, podvodníci a šarlatáni tak ľahko zbavia zodpovednosti za šírenie bludov, a prečo im ľudia tak často naletia? A ak sú dejiny plné klamstiev a podvodov, čo to znamená pre vedu, históriu a všetky ďalšie spôsoby, ako si usporiadať fakty o svete? Sme odsúdení žiť v hmle dezinformácií, alebo je nejaký spôsob, ako s nimi skoncovať?

Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Kniha egyptologa Miroslava Bárty je určená pro každého, kdo se zajímá o svět okolo nás.

O činnosti a zločinnosti StB Kniha uznávaného badatele v archivních pramenech mapuje nejbouřlivější období vzniku a mechanismus neslavného fungování Státní bezpečnosti po roce 1948. Popisuje způsob "výroby" politických procesů i monstrprocesů, jako byly např. procesy s Miladou Horákovou či Rudolfem Slánským a spol., a příčiny i důsledky role, kterou tato instituce sehrála v dějinách. Detailní vhled do zákulisí StB, výslechové metodiky, práce sovětskáých poradců odhaluje zrůdnost této organizace, která posléze začala požírat samu sebe.

Kniha Tieňohra rozpráva, ako ľahko sa po päťdesiatich rokoch mieru vrátila do Európy krvavá vojna. Rozpad Juhoslávie si vyžiadal približne 140-tisíc obetí a jeho záverečná časť sa odohrala v Kosove. Tim Marshall bol ako vojnový korešpondent priamym svedkom niekoľkých vojensko-politických konfliktov z druhej polovice dvadsiateho storočia. Ako diplomatický redaktor televíznej stanice Sky News pokrýval spravodajsky aj vojnu v Kosove, bombardovanie Juhoslávie a pád režimu Slobodana Miloševića. Kniha prináša strhujúco vyrozprávaný príbeh, vychádzajúci z autorových osobných skúseností, z jeho priamej prítomnosti na miestach bojov i v priľahlom zázemí, ako aj z rozhovorov s príslušníkmi tajných služieb piatich krajín. Aj po dvadsiatich rokoch od ukončenia vojny v Kosove má zmysel vracať sa k tejto európskej tragédii, najmä ak vieme, že dodnes nie sú všetky rany v regióne zacelené.

V závěrečném dílu tetralogie se vrací Falknovská huť částečně zpět do vlastnictví rodu Heřmanů, ačkoli je to v časech, kdy se severočeskému sklářství už nevede zdaleka tak dobře jako dříve. Jednotliví členové rodu pokračují v tom, co započali, a jak už to tak bývá, ne všem se daří. Matyáš zůstává u svého jarmarečního obchodování, zato plátenictví se daří výtečně. Z toho profituje Vilemína, která získává vliv na kamenickém panství díky svému synovi, jehož utajeným otcem je hrabě Kinský. Stejně tak úspěšnou podnikatelkou je Pavlína, která zbohatne na vojenských dodávkách hlavní pušek, neboť smrtí císaře Karla VI. začnou vleklé války o rakouské dědictví. To je ožehavá záležitost pro nejstaršího muže rodu Johanna, který se musí jako panský úředník rozhodovat mezi vrchností a svou rodinou...

Zažijte zelenou Ostravu! Ostrava to již dávno nejsou doly, vysoké pece, desítky komínů. Má nakročeno k nejzelenějšímu městu naší země. Kniha vám nabízí sedm tematických procházek Ostravou. Snahou bylo vymanit se z klasických turistických okruhů. Spíše než na městská centra se soustředíte na jejich periferie, případně na okrajové části centrálních oblastí. Okruhy vás často zavedou na samou hranici města, ale také do srdce Ostravy, kde naleznete překvapivý klid. Jedna z procházek vás pak seznámí se středem města, ovšem z netypického pohledu kavárenských výloh. Průvodce, kterého držíte v ruce, vám nabízí: netradiční tematické procházky Ostravou; mnoho zajímavých informací; přehledné mapy se zaznačenými body zájmu; barevné fotografie; historické snímky Ostravy; zápisy ze starých kronik.

Kniha Český stát a náboženství v obdobích krize pojednává o dvou rozdílných obdobích českých a československých dějin - nejprve se věnuje vývoji v zemích České koruny v 16. a 17. století a poté soustřeďuje pozornost na existenční zápas československého katolicismu ve druhé polovině 20. století. První kniha přibližuje období, kdy se čeští protestanté a čeští bratři jako významní představitelé stavovské státnosti utkali s katolickými panovníky, kteří se rozhodli realizovat rekatolizaci českých zemí. První stavovské povstání v roce 1547 ještě spor o katolickou či protestantskou orientaci v českých zemích nerozhodlo. Povstání v letech 1618-1620 za účasti všech stavů soustátí znamenalo v podstatě definitivní mocenský zlom a vítězství katolického panovníka. Druhá kniha analyzuje zápas katolicismu o zachování své existence v lidově demokratickém a socialistickém státu. Autor v knize pojednává zejména o vztazích mezi římskokatolickou církví a lidově demokratickou a socialistickou státností, včetně role Československé strany lidové, a představuje katolictví jako ideovou sílu, která přečkala čtyřicetileté pronásledování a později přispěla k demokratizaci české společnosti.

Zapomeňte na ospalé hodiny dějepisu a nekonečné seznamy jmen a dat. Zkoumat dějiny s Danem Carlinem je jako vydat se na cizí planetu, kterou také obývají lidé. Biologicky stejní, ale kulturně odlišní. Co všechno se můžeme z trosek vyspělých civilizací dozvědět sami o sobě? Naše planeta už zažila mnoho slavných impérií pyšnících se velkoměsty, vyspělou kulturou i neporazitelností. A taky jejich strmé pády a zapomnění. Čeká nás něco podobného? Ustojíme budoucí globální konflikty, přírodní katastrofy a epidemie? Dan Carlin barvitě vypráví dávno minulé příběhy a ukazuje nám, že se snadno mohou stát scénáři naší budoucnosti. Milovníci dějin díky němu nahlédnou na historii z nové perspektivy a ostatní v sobě objeví netušenou fascinaci minulostí lidstva. Kniha hledá mimo jiné odpovědi na provokativní otázky: - Rodí tvrdá doba tvrdé lidi? A doba spokojeného blahobytu lidi změkčilé? - Proč zkolabovala celá středomořská civilizace doby bronzové? - Jak změnily morové rány středověkou společnost a další běh světa? - Znamenal pád Římské říše pro její obyvatele pohromu, nebo vítanou změnu? - Ochrání nás hrůza z nukleárních zbraní před další světovou válkou? Kolikrát jsme už stanuli na jejím prahu?

Reformy z doby vlády císaře Mucuhita-Meidžiho (vládl 1867–1912) zasáhly většinu oblastí života japonské společnosti a nakonec výrazně přispěly k tomu, že se říše vycházejícího slunce na prahu 20. století zařadila mezi velmoci. Modernizace vedla k aktivizaci japonské zahraniční politiky, jejíž pozornost se zaměřila především na Koreu a Čínu. Po vítězné válce s Čínou v letech 1894–1895 se definitivně prosadil japonský vliv v Koreji, kterou Tokio v roce 1910 anektovalo. Podpisem spojenecké smlouvy s Velkou Británií 30. ledna 1902 získalo důležitou podporu pro měření sil s carským Ruskem, které, stejně jako Japonsko, mělo hlavní zájem v Mandžusku na severovýchodě čínské říše. Vítězství ve válce s Ruskem v letech 1904–1905 katapultovalo Japonsko mezi velmoci, byť jeho zájmy byly zprvu omezené jen na Dálný východ. Po první světové válce se sice západní velmoci pokusily oslabit nové postavení Japonska, to se však nevzdalo svých expanzívních cílů na kontinentě. Překážkou jejich realizace byl také výrazný vzestup nacionalismu v Číně, reprezentovaný především Kuomintangem. Na prahu třicátých let 20. století se Japonsko rozhodlo prosadit své cíle v Číně silou, v roce 1931 začala první fáze jeho přímé agrese, která vyvrcholila obsazením Mandžuska. V roce 1937 Japonsko zahájilo útok do provincií jižně od Velké zdi, který vedl k obsazení významných center střední a jižní Číny. Cíle Japonska koncem třicátých let již překročily rámec Dálného východu, útok na Pearl Harbor v prosinci 1941 znamenal zahájení války se Spojenými státy, jejímž výsledkem byla drtivá porážka Japonska. Cílem této publikace je prezentovat ucelený a pokud možno vyvážený přehled vnitřní i zahraniční politiky Japonska v údobí let 1931–1945.

Koloniálne ríše vo všetkých svojich podobách boli súčasťou politických máp sveta viac ako päť storočí, od renesancie až do dnešných dní. Kniha zostavená editorom Robertom Aldrichom ponúka trinásť príspevkov zaoberajúcich sa dejinami novovekých impérií, ktoré vybudovali osmanské Turecko, Španielsko, Portugalsko, Holandsko, škandinávske štáty, Veľká Británia, Francúzsko, cárske i sovietske Rusko, Rakúsko-Uhorsko, Belgicko, Nemecko, Taliansko a Spojené štáty americké. Štúdie vychádzajúce z výsledkov moderného bádania sú doplnené mapami, farebnými ilustráciami a ďalšími informáciami. Výsledkom je fascinujúci príbeh o novodobých ríšach a ich úlohe pri formovaní súčasnej globálnej civilizácie.

Koloniální říše ve všech svých podobách byly součástí politických map světa více než pět staletí, od renesance až do dnešních dnů. Kniha editora Roberta Aldricha, profesora evropských dějin na univerzitě v Sydney, nabízí přehled historie třinácti říší, které vybudovalo osmanské Turecko, Španělsko, Portugalsko, Nizozemí, skandinávské státy, Velká Británie, Francie, Rusko (carské i sovětské), Rakousko-Uhersko, Belgie, Německo, Itálie a Spojené státy. Jednotlivé kapitoly vycházejí z poznatků moderního bádání a přinášejí i mnohé nové podněty – dočteme se o rozdílných rolích mužů a žen při osídlování kolonií, o vlivu impérií na ekologii nebo na naše stravovací zvyklosti. Současně kniha stručně a výstižně popisuje politické a obchodní zájmy jednotlivých států, nechybí v ní ani příběhy plné napětí, krutosti, konfliktů, hrdinství i velkých objevů. Výklad je doplněn mapami objevů, chronologií dobývání, panteonem dobyvatelů, osadníků i úředníků, přehledy zisků a ztrát, barevnými ilustracemi a mnoha dalšími informacemi, které s říšemi souvisely a sehrály klíčovou roli i při budování současné globální civilizace.

Nový strhující pohled na dějiny berlínské zdi, především slavného hraničního přechodu Charlie, jenž se stal symbolem studené války, střetu o moc mezi Západem a Východem. V důkladně zdokumentovaném a přitom čtivém příběhu tohoto místa vystupují významné postavy světové politiky jako D. Eisenhower, J. V. Stalin, J. F. Kennedy, N. S. Chruščov, Mao Ce-tung, a další. Na přesvědčivosti mu dodává řada působivých svědectví získaných z rozhovorů s lidmi, kteří zeď stavěli a bourali, s dětmi, které ji překonaly, s příbuznými a přáteli, jejichž blízcí zahynuli při pokusu o průnik do západní zóny, s příslušníky vojenské policie a vojáky strážícími kontrolní stanoviště, s agenty CIA, MI6 a Stasi, kteří dohlíželi na přeshraniční akce. Tři desetiletí po pádu berlínské zdi nám tato kniha připomíná, kolik lidských osudů zasáhla a jaké to bylo žít v rozděleném světě. „Povinná četba pro každého, kdo chce porozumět Evropě, jakou jsme zdědili.“ – Jon Snow, moderátor britského televizního kanálu Channel 4 New „MacGregor vdechuje berlínské zdi nový život díky rozhovorům s lidmi, kteří ji stavěli, bránili či žili v jejím stínu.“ – Whashington Post „Bohatá sbírka příběhů z Berlína v době studené války zachycuje zběsilou komplexitu tohoto města.“ – Observer Iain MacGregor se jako redaktor či editor věnuje literatuře faktu již více než pětadvacet let. Své bohaté zkušenosti zúročil i v knize o berlínském hraničním přechodu Checkpoint Charlie. Jeho otec sloužil s britskou armádou na Rýně v 50. letech a poté byl poslán na zotavenou do Západního Berlína. Sám MacGregor během studií v první polovině 80. let navštívil Pobaltí i Sovětský svaz, se zájmem sledoval dění v Berlíně v noci z 9. na 10. listopadu 1989, kdy padla berlínská teď. Později procestoval bývalé země Varšavské smlouvy a vrátil se i do Berlína, kde zavítal ke stále netknutému hraničnímu přechodu Charlie. Žije v Londýně s manželkou a dvěma dětmi. Checkpoint Charlie je jeho druhá kniha.

Přesně před 100 lety, 28. října 1918, se začíná psát nová éra svobodného podnikání v tehdy zrozeném Československu. Dvakrát je násilně přerušena. Druhou světovou válkou a komunistickým pučem v roce 1948. Přesto tato relativně krátká éra zrodila podnikatele světového věhlasu, na které můžeme být dodnes pyšní. V naší exkluzivní publikaci 100 let svobodného podnikání v Československu představíme příběhy československých prvorepublikových podnikatelských „es“. I jejich následovníků – novodobých Baťů, kteří po roce 1989 do dneška dělají čest České republice i daleko za jejími hranicemi. Dokázali změnit tvář české ekonomiky a dát slovu podnikání opět jeho pravý význam.

Kniha je pokusem o odpovědi na otázky týkající se nejen 17. listopadu 1989, ale také historických souvislostí, které tomuto dějinnému okamžiku předcházely. Petr Husák, zkušený novinář a také již autor tohoto žánru v úvodu mapuje atmosféru české undergroundové politiky 70. a 80. let, shrnuje všechny možné aspekty a předpoklady, které existovaly v dané situaci k převzetí moci, uvádí i konkrétní fakta prvních listopadových dnů, jež rozhodly o"tom, kam se bude ubírat tehdejší politika tohoto státu. Ptá se, zdali došlo k "námluvám" s mocí, jak to bylo s volbou prezidenta, a zdali se jednalo o revoluci anebo spíše o puč. Zvítězila skutečně pravda a láska nad lží a nenávistí?

Slavné oběti, neslavní zločinci a notoricky známé látky: objevte tajnou historii jedu i to, jak formoval náš svět. Od řeckých filozofů po bývalé ruské špiony má použití jedu jako prostředku k ukončení života – ať už atentátem, vraždou, sebevraždou nebo popravou – historii sahající více než 2000 let nazpět. Ještě předtím, než Sokrates přijal svůj osud a vypil bolehlav, muselo bezpočet lidí zemřít, když pozřelo jed nalézající se v přírodě. A přesto mají jedovaté materiály často i prospěšné vlastnosti; například fluorovodík je vysoce toxický pro člověka, ale je také nezbytně důležitou součástí při výrobě herbicidů, léčiv a fluorescenčních žárovek. Jed: Ilustrovaná historie zkoumá povahu toxicity a odhaluje, jak rozhodující a často nečekanou roli – pro dobré i pro zlé – hrál jed v dějinách. Kromě toho zkoumá řadu jedovatých materiálů a líčí příběhy slavných i neslavných otrav.

This is a unique history of what in the 1980s was the world’s largest association in the media field. However, the IOJ was embroiled in the Cold War: the bulk of 300,000 members were in the socialist East and developing South. Hence the collapse of the Soviet-led communist order in central-eastern Europe in 1989–91 precipitated the IOJ’s demise. The author – a Finnish journalism educator and media scholar – served as President of the IOJ during its heyday. In addition to a chronological account of the organization, the book includes testimonies by actors inside and outside the IOJ and comprehensive appendices containing unpublished documents.