Najnovšie - Svetové dejiny, dejiny štátov strana 8 z 20

Východné Prusko, ríšska exkláva. Čo začalo v roku 1939, má byť o pár mesiacov skončené. Našťastie. Utopené v krvi, popole a rumoviskách. Sovietska armáda sedí na víťaznom koni, tiahne na západ, valcuje, správa sa kruto k nepriateľským vojakom aj k domorodým civilistom. Nemec je pre ňu synonymom nacistu, bohatstvo jej kľaje oči. Vojna je šialený ľudský vynález, stroj na výrobu šialených zástupov. Strach je zlý kumpán, hlad ešte horší radca. Hans von Lehndorff pred nás z neobvyklej strany stavia nástojčivé, podrobné a celkom autentické obrazy všetkého toho besnenia a jeho ničivých dôsledkov. Žiaľ, nie je to fikcia; je to literatúra faktu.

Naše dejiny sú plné bizarností, omylov, trápnych momentov i kuriozít. A nikdy nešli priamo. Ako sa mala šľachta, ako sa obliekali a čo jedli, alebo, čo všetko muži i ženy spod Tatier či iného sveta prežívali, keď nepózovali pred kamerami pre budúcnosť v demokratickej medzivojnovej Československej republike. A propos, ani v tej medzivojnovej ČSR nebolo všetko ideálne a ružové a stredovek nebol taký temný, ako by sme si možno mohli myslieť. V druhej časti Histórie zadnými dverami, ktorej autormi sú opäť historici z Historického ústavu SAV, nájdete široké spektrum tém od obskúrnych liečiteľských postupov, cez výchovné praktiky na kráľovských dvoroch až po bizarnosti, ktoré sa udiali v starých šľachtických rodoch. Na čitateľa čakajú putujúci mnísi-svetobežníci, Casanova, pani Sacherová a bojovníci za abstinenciu v alkoholizmom postihnutých slovenských dedinách a obciach. Autori však neobišli ani novšie dejiny, nezabudli na Slovenský štát 1939 (a to, čo mu predchádzalo) a na krátke vojnové obdobie, ktoré je taktiež bohaté na zaujímavé témy a absurdnosti, pričom sa venujú sa aj „československému“ rozmeru tohto časového úseku. A k tomu všetkému pridávajú mnohé iné texty z obdobia komunistického režimu, úteky z „raja“, kde vraj zajtra znamenalo už včera.

Humorná prehliadka najkreatívnejších a najkatastrofickejších kiksovAk budete mať nabudúce pocit, že ste niečo naozaj pokašľali, táto kniha vám pripomenie, že to mohlo byť oveľa, oveľa horšie. Za 70 000 rokov čo ľudstvo chodí po Zemi, sme prešli dlhú cestu. Veď si len vezmite, čo všetko sme dokázali v umení, vede, kultúre, obchode... naozaj sme pánmi tvorstva. No nie vždy išlo všetko hladko a niekedy sa nám to dokonca podarilo poriadne pos*ať. Táto kniha sa zaoberá parádnymi kiksmi ľudstva, ktoré sme v našich dejinách zaznamenali, a poskytuje tak komplexný pohľad na ľudstvo v celej jeho nádhere (a ešte častejšie hrôze). Kniha ukazuje, že aj tá najmenšia chybička môže úplne zmeniť smer, akým sa nakoniec vyberie civilizácia. Táto jedinečná, veselá a sarkastická kniha plná skvelých a originálnych myšlienok poskytuje svieži pohľad na dejiny sveta a po prvom originálnom vydaní ju vyhlásili za jednu z najzábavnejších kníh roka.

V knihe Scivilizovaní na smrť skúma uznávaný autor Christopher Ryan negatívne vplyvy „pokroku“ na náš život – na to, čo jeme, čo a ako sa učíme, čo cítime, ako si hľadáme partnerov, vychovávame deti, komunikujeme, pracujeme a zomierame – a porovnáva ich s dávnou minulosťou, o ktorej sme sa doteraz učili skreslene. Podľa neho je načase položiť si zásadnú otázku: Žijú moderní ľudia podstatne lepší život než naši predkovia z čias pred civilizáciou? Prináša civilizácia ako celok jednotlivcovi nejaký čistý zisk? Žijeme v čase, keď je budúcnosť planéty a našej civilizácie z mnohých strán ohrozená. Možno práve teraz nastala chvíľa objektívne sa pozrieť do minulosti, aby sme našli cestu k lepšej budúcnosti.

Momenty, na kterých nezáleží. Dokud jim nezvratnost nedá význam. Naše dvacáté století bylo plné bojů, proher, vítězství, ale především paradoxů, často se krčících ve stínu velkých dějinných událostí. Kniha Republika, jejímž prostřednictvím nás Jiří Padevět zavádí do období mezi lety 1918—1990, se pokouší přiblížit naši moderní historii na ploše sedmdesáti tří povídek. Vyprávějí o chvílích, které jsou z pohledu „velkých“ dějin nepodstatné, až banální, ale z pohledu těch, kdo je prožívali, byly naopak naprosto zásadní. Často změnily životy aktérů nečekaným a dramatickým způsobem. A to jak směrem k zoufalství, tak i k naději, která trvá.

Ďalším zväzkom edície Naše hrôzyplné dejiny sa dostávame do 18. storočia, do obdobia osvietenstva, keď sa z feudálneho spoločenstva začínajú vyčleňovať moderné národy. Do 18. storočia ľudia mali čo robiť, aby sa dožili nasledujúceho dňa, a preto im bolo ukradnuté, či sú Slováci, Maďari, Nemci alebo Huróni. No zrazu sa mali lepšie, deťom pribudlo viac voľného času, ktorý vďaka Márii Terézii začínajú tráviť v škole, a títo vzdelaní ľudia vždy viac špekulujú nad životom a svetom. Popri mnohých prevratných úvahách si uvedomia, že v kráľovstve, ktorému vládnu Habsburgovci, žijú skupiny ľudí s rozdielnymi jazykmi i zvykmi. Tie skupiny sa nazývajú národy a proces uvedomovania si svojej výnimočnosti zas národné obrodenie. Čaká ťa listovanie v cholerovom denníku, rátanie škôd, ktoré za sebou nechali Napoleonovi vojaci, dozvieš sa, čo sa udialo 22. augusta 1830 v liptovskomikulášskom hostinci Čierny orol, prečo vlastne Štúr zomrel, čo je to silozpyt a množstvo iných zaujímavostí. A ako odmenu za čitateľskú vernosť si môžeš zarapovať Žiadosti slovenského národa. Komu sa kniha môže páčiť: Zvedavcom, ktorí sa chcú dozvedieť všetko o našej histórii.

Průvodce tajemnou cestou napříč starou Prahou zavede čtenáře nejen do minulosti, ale především na místa, kde byl v průběhu dějin zaznamenán výskyt toho kterého zjevení, démona, ducha či jiného podobného strašidla. Ať už jde o světoznámého Golema, chránícího bezpečí židovského ghetta, bezhlavého Švéda, vykrádajícího monumentální pražské chrámy, Fausta, který se upsal ďáblu, zazděné jeptišky, zamilované vodníky, ohnivé mužíky, oživlé kostlivce anebo prosté hříšníky, kterým nebylo po smrti dopřáno klidu – ti všichni vytvářejí obraz majestátního města plného přízraků a temných stínů. Soubor pověstí, historek, lidových skazek a vyprávění o původu, výskytu a charakteru nejznámějších i méně známých pražských strašidel v sobě odráží město jako zrcadlo dějinných zvratů, divadlo prolínajících se epoch a století. A tak může kniha sloužit nejen jako podrobný průvodce městem a jeho minulostí, nejen jako zdroj námětů k mnoha desítkám rodinných výletů, ale také jako inspirace čtenářovy obrazotvornosti, dokreslující tvář Prahy o jednu z jejích nejzajímavějších a současně nejzábavnějších poloh.

Od poválečného období až do sametové revoluce Známý historik Jan Rychlík hledá kořeny socialismu na československém území už v roce 1945. Fundované shrnutí všech hlavních period socialistického Československa vás s pomocí dobových dokumentů provede od únorového převratu přes „zlatá šedesátá“ až do rozpadu režimu v roce 1989. V jeho unikátní studii se organicky prolíná realita řadových obyvatel i špiček komunistického režimu a stranou nezůstává ani slovenský úhel pohledu.

Krok za krokrem o fascinujícím oboru, který stojí na samotném vrcholu technologického pokroku lidstva. Poutavý průřez historií kosmonautiky od prvních, často neúspěšných kroků přes prudký rozvoj až po slibně se vyvíjející současnost. Kniha systematicky, krok za krokem, provádí čtenáře atraktivním odvětvím kosmonautiky tak, jak se v průběhu času vyvíjela. Nejde přitom o suchý výčet všech historických událostí. Nejedná se ani o technickou encyklopedii. Cílem knihy je podat lidem, které tento obor zajímá a chtěli by se o něm dozvědět více, čtenářsky přívětivé seznámení s kosmonautikou a jejími hlavními rysy.

Novinář David Klimeš přináší ve velmi aktuální knize přehled některých z těch nejakutnějších problémů, jimž dnes čelí Česká republika. Situaci přirovnává k předčasné krizi středního věku, která se projevuje nespokojeností, nejistotou a neřešením příčin problémů. Výsledkem je „zaseklý stát“ bez silných sdílených hodnot, který nedokáže řešit některé nejnaléhavější úkoly. K nim patří například exekuce a dluhová past, do které padá stále větší procento obyvatel Česka, nebo důchodová reforma, kterou se stále nepodařilo prosadit. Tyto a další palčivé problémy autor rozebírá na základě aktuálních dat, ale nechybí ani srovnání s masarykovským postojem k „naší nynější krizi“. Text doplňují diskusní příspěvky dalších renomovaných autorů jako jsou Danuše Nerudová, Daniel Münich, Daniel Prokop či Tomáš Němeček.

Kniha slovenského historika Ivana Kamenca popisuje deštrukciu židovskej komunity na Slovensku počas holokaustu. Zaoberá sa vznikom a vývinom protižidovských rasových zákonov v období rokov 1939 až 1945, getoizáciou a deportáciami. Táto dôkladná a komplexná historická štúdia je otvoreným protestom proti násilníckemu pošliapaniu občianskych a ľudských práv. Na svoje prvé vydanie si musela počkať celých dvadsať rokov. Na začiatku normalizácie ju totiž odmietli preto, lebo údajne nebolo žiaduce zaoberať sa tzv. negatívnymi témami zo štátnym a národných dejín, prípadne prácu onálepkovali ako nemarxistickú. Priekopnícka historická kniha o holokauste na Slovensku vychádza v novom rozšírenom vydaní po tridsiatich rokoch od prvého vydania, je doplnená o nový úvod a kapitolu o formách židovského odboja.

Středověké rolnictvo je pro historiky velkou a mimořádně přitažlivou neznámou, neboť v sobě skrývá klíč k pochopení pozdějšího ekonomického růstu, nebo naopak zarážející stagnace některých evropských regionů. V hrubých obrysech a jen torzovitě známe sociální struktury a instituce středověkého rolnictva, o skutečné vnitřní dynamice a demografických aspektech však nevíme takřka nic. Předkládaná monografie reaguje na tuto poznávací výzvu a využívá dosud nepovšimnuté a evropsky unikátní písemné prameny, které se dochovaly pro chebský městský stát. Díky nim přináší pozoruhodně detailní pohled na sociální mobilitu, migraci a způsob sociální reprodukce pozdně středověkého rolnictva, včetně nových pohledů na fenomén masového pustnutí venkovských sídlišť v tomto období.

Dej knihy Lenin v Zürichu začína pred vypuknutím prvej svetovej vojny a končí známym transportom cez Nemecko do Ruska v roku 1917. Alexander Solženicyn dlhé roky zbieral materiál nielen na Súostrovie Gulag, ale aj na románový cyklus Červené koleso, plánovaný ako cyklus dvadsiatich kníh, ktorého písaniu sa venoval počas rokov v americkom exile. Hoci v ňom videl svoje životné dielo, zostal nedokončený. Iba prvé dve knihy majú pritom románový charakter, zvyšné publikované časti sú skôr faktografickou kronikou. Autor chcel v každej z častí zachytiť dobové udalosti v tzv. uzloch, ich dej sa vždy koncentroval do niekoľkých kľúčových dní. V roku 1975 Solženicyn vydal časti týkajúce sa Lenina v osobitnej knihe s názvom Lenin v Zürichu. Lenina v nej vykreslil ako človeka posadnutého jedinou myšlienkou, rozpútať svetovú socialistickú revolúciu. Uznáva len vlastné názory, rozkolu vo svojej strane dáva prednosť pred kompromismi, a to aj za cenu vlastnej izolácie. Nepozná priateľstvo, s ľuďmi sa spája, len ak ich môže využiť pre svoju vec. Ak pre neho v danú chvíľu nie sú užitoční, odvrhne ich. Medzi využívaných priateľov patrí aj jeho milenka Inessa Armandová, na ktorej mu však prekáža príliš nezávislý spôsob myslenia, prednosť dáva Nadežde Krupskej, ktorá je poddajná a oddane sa o neho stará.

Kniha historika a spisovatele Vlastimila Vondrušky vypráví čtivým a přitom fundovaným způsobem o proměnách život staré Šumavy. Je doplněna téměř stem unikátních dobových fotografií ze sbírek Muzea Šumavy v Sušici. Autor popisuje osídlení hor od pravěku až do počátků 20. století a prostřednictvím příběhů a citací z dobových pramenů představuje rozmanité skupiny tehdejších obyvatel, ať již to jsou rolníci, dřevaři, skláři, pastýři nebo pašeráci a lupiči. Kniha rovněž popisuje lidovou architekturu, oděv, zvyky i způsob obživy. Potěší určitě nejen ty, kteří obdivují krásu Šumavy, ale všechny, kteří si váží života našich předků.

Nevyřešené případy československé kriminalistiky Skutečné kriminalistické kauzy, které stále čekají na své objasnění a jejichž pachatelé nebyli nikdy potrestáni. Co a jak se vlastně stalo? Do pátrání v archivech, listování vyšetřovacími spisy i za očitými svědky jednotlivých případů se pustil badatel Ondřej Krotil. Jak to bylo s Janem Masarykem? Kam zmizely mladé stopařky a co se stalo třem turistům ve skalách? Vydejte se po stopách, hledejte indicie, pátrejte "v přímém přenosu" a užijte si napínavé čtení do posledního dechu.

V knižnej edícii Denníka N vychádza kniha venovaná potratom a ich úlohe v slovenských kultúrnych vojnách. O téme interrupcií sa v parlamente od vzniku Slovenskej republiky hlasovalo celkovo 11-krát. Zaoberajú sa ňou konzervatívci aj liberáli, mečiarovci aj kotlebovci a najnovšie kolo rokovaní sa rozbehne teraz v lete. Kam až siahajú korene kultúrnych vojen dneška a prečo sa vedú predovšetkým o prípustnosť umelého prerušenia tehotenstva? Čo hovorili o potratoch ľudáci, čo chudobné robotníčky a čo komunistický režim? Zmenili sa za sto rokov argumenty v prospech práv žien?  O potratoch a antikoncepcii sa v minulosti diskutovalo v rozdielnych súvislostiach, počnúc rodinnou politikou, nacionalistickými fantáziami o populačnom raste a národnom zdraví a sexuálnou revolúciou, ľudskými právami a genocídou končiac. Kniha historika Miloslava Szabóa prináša autentické dobové svedectvá a ukazuje, že dnešné spory o interrupcie nemožno oddeliť od polemík, ktoré sa tiahli celým 20. storočím. Monografia hľadá odpoveď na tieto a mnohé ďalšie otázky v kontexte slovenských a stredoeurópskych dejín 20. storočia, no venuje sa aj potratovej polemike, ktorú v pravidelných intervaloch otvárajú konzervatívci aj liberáli aj v 21. storočí na pôde parlamentu, v predvolebných kampaniach aj počas verejných zhromaždení. Miloslav Szabó prináša stručné dejiny interrupcií od Starého zákona cez rímske právo, protipotratovú politiku Rakúsko-Uhorska, Slovenského štátu a obdobia komunizmu až po vyjadrenia publicistu Hanusa či kňaza Kuffu. Čerpá z rôznorodých zdrojov cituje Jozefa Tisa, Vojtecha Tuku, kňazov, reportérov dobovej tlače, pediatrov aj trnavské robotníčky. Kniha je doplnená reprodukciami dobových fotografií, obrazov a dokumentov. Hlavným činiteľom rodiny je matka ona zasluhuje si najväčšie uznanie. Tým viac je to pravda o slovenskej matke, ktorá v minulosti udržovala náboženské a národné presvedčenie v národe. Ona dávala národu synov, ktorí zaň vedeli trpieť i mrieť. Dnes dáva mladému slovenskému štátu pracovníkov, vojakov, je najmohutnejšou oporou štátu. Jozef Sivák, minister školstva Slovenskej republiky, 1939

Denník N vydáva prvú zo svojich prekladových kníh. Jej zásadná otázka znie: Čo sa stalo s našou demokraciou? Prečo ľudí tak priťahujú nacionalizmus, autokracie a politické systémy, ktoré hlásajú jednoduché a radikálne riešenia? Ako despotickí lídri do svojich súkolí zapájajú intelektuálov, bez ktorých by ich vláda nebola možná? Odpoveď prináša kniha Súmrak demokracie od Anne Applebaumovej, ktorá vychádza v knižnej edícii Denníka N v preklade Petra Tkačenka. Uznávaná americká historička a novinárka, ocenená Pulitzerovou cenou za knihu Gulag, sa venuje politickým režimom východnej Európy, ale aj americkej či anglickej politike. Patrí medzi novinárov, ktorí ako prví upozornili na antidemokratické trendy na Západe a v tejto podmanivej eseji skúma príťažlivosť diktátorských foriem vlády. Liberálna demokracia je v Británii, kontinentálnej Európe, v USA aj v ďalších krajinách pod paľbou kritiky, zatiaľ čo autoritárstvo je na vzostupe. Anne Applebaum vysvetľuje, prečo sa elity v demokratických krajinách začali prikláňať k nacionalizmu a autoritárstvu. Opisuje nových advokátov iliberalizmu a ukazuje, ako na zmenu spoločenského poriadku využívajú konšpiračné teórie, politickú polarizáciu, sociálne médiá, ba aj nostalgiu. Despotickí lídri totiž nevládnu sami – spoliehajú sa na svojich politických spojencov, úradníkov a mediálne osobnosti, ktoré im dláždia cestu a podporujú ich vládu.

1992-ben, egy évvel a „Sivatagi Vihar" után Szaddam Husszein terror háborút hirdetett minden olyan ország ellen, melyek bármilyen formában részt vállaltak az Irak elleni hadműveletekben. Magyarországon két terror csoport lépett akcióba. Az egyik terrorista sejt német turistákat ejtett foglyul az egri várban. Mikor a Magyar Terroristaelhárító Különleges Alakulat főhadnagya az éjszaka folyamán bevetésre Egerbe indul, egy időkapun át párhuzamos dimenzióba az 1552-es évbe kerül. Sorsszerűen vezet az útja a Szulejmán szultán hatalmas seregei által ostromlott várba, ahol Dobó István és alig kétezer embere állt szemben a kor legnagyobb birodalmának mindeddig győzedelmes haderejével. Ezzel a történettel őróluk emlékezünk meg. Arról a kétezer magyar emberről és az ő hazaszeretetükről, bátorságukról és önfeláldozásukról, akik előtt meghátrált a török birodalmi haderő. Kíméletlen csaták, véres ostromok, szerelem és önzetlenség szálai futnak végig a regény egészén, míg végül megfogalmazódhat ez a néhány sor, melynek belső jelentését nem lehet korokra bontani, mert érvényességét sohasem veszti el. Ha elfog a keserűség, hogy mit hoz a jövő, És félsz nagyon. Tudd: az ember ereje nem a karjában, A lelkében vagyon!

Timothy Snyder v reflexívnej eseji Naša nemoc, poskladanej z fragmentov jeho nemocničných zápiskov, prekračuje hranice svojho tradičného teritória histórie a politiky. Jeho témou je tentoraz aktuálna súčasnosť a bezprostrednou inšpiráciou vlastná skúsenosť s chorobou a životom v Európe a Amerike. Tesne pred koncom roku 2019 ochorel a ocitol sa na pokraji smrti. V súvislosti s tým, čo prežil ako pacient s nesprávnou diagnózou a čakajúci celé hodiny na pohotovosti, rozvíja širšiu úvahu o tom, ako úzko súvisí naše zdravie s našou slobodou. Ak nemá byť zdravie ľudským právom, potom všetky ostatné práva a slobody strácajú zmysel. Naša nemoc je razantnou kritikou komerčného zdravotníctva, čo sa prejavilo okrem iného aj na neschopnosti mnohých štátov – vrátane jeho rodných Spojených štátov – reagovať primerane na krízu v súvislosti so šírením koronavírusu. Snyder ponúka bravúrnu analýzu opakujúceho sa zlyhávania zdravotnej starostlivosti, kde sa zabúda na konkrétneho človeka, degraduje autorita lekárov a nemyslí sa na budúcnosť.