E-knihy - Svetové dejiny, dejiny štátov strana 7 z 18

Průvodce tajemnou cestou napříč starou Prahou zavede čtenáře nejen do minulosti, ale především na místa, kde byl v průběhu dějin zaznamenán výskyt toho kterého zjevení, démona, ducha či jiného podobného strašidla. Ať už jde o světoznámého Golema, chránícího bezpečí židovského ghetta, bezhlavého Švéda, vykrádajícího monumentální pražské chrámy, Fausta, který se upsal ďáblu, zazděné jeptišky, zamilované vodníky, ohnivé mužíky, oživlé kostlivce anebo prosté hříšníky, kterým nebylo po smrti dopřáno klidu – ti všichni vytvářejí obraz majestátního města plného přízraků a temných stínů. Soubor pověstí, historek, lidových skazek a vyprávění o původu, výskytu a charakteru nejznámějších i méně známých pražských strašidel v sobě odráží město jako zrcadlo dějinných zvratů, divadlo prolínajících se epoch a století. A tak může kniha sloužit nejen jako podrobný průvodce městem a jeho minulostí, nejen jako zdroj námětů k mnoha desítkám rodinných výletů, ale také jako inspirace čtenářovy obrazotvornosti, dokreslující tvář Prahy o jednu z jejích nejzajímavějších a současně nejzábavnějších poloh.

Monumentálna kniha o černobyľskej jadrovej katastrofe. Príbeh explózie, ktorá zmenila svet a oči celej planéty upriamila na jedno dovtedy celkom bezvýznamné miesto. Hodiny tikajú. Sekundy ubiehajú. A svet pred katastrofou od toho po nej delí len tenká hranica. Teraz sa už všetko stalo. A my musíme zistiť, ako to prežiť. 26. apríl 1986 nezmenil len toto miesto, ale aj celý svet. Práca americkej historičky Kate Brown na tejto knihe trvala desať rokov. Skúmala archívne materiály, nahrávala hodiny a hodiny rozhovorov so svedkami katastrofy a ľuďmi žijúcimi v černobyľskej zakázanej zóne, aby napokon vytvorila nielen dôveryhodný obraz katastrofy a života po nej, ale aby sa pokúsila zmeniť aj oficiálny pohľad na tieto udalosti. Jej hrdinami sú vedci, záchranári i obyčajní ľudia. Černobyľ: Príručka prežitia, to je fascinujúci historický triler, ktorý ideálne dopĺňa obraz černobyľskej jadrovej katastrofy z obľúbenej knihy Černobyľská modlitba nobelistky Svetlany Alexijevič. Akú úlohu pri tejto katastrofe zohrali politici a odborníci v oblasti atómovej energie?

Krok za krokrem o fascinujícím oboru, který stojí na samotném vrcholu technologického pokroku lidstva. Poutavý průřez historií kosmonautiky od prvních, často neúspěšných kroků přes prudký rozvoj až po slibně se vyvíjející současnost. Kniha systematicky, krok za krokem, provádí čtenáře atraktivním odvětvím kosmonautiky tak, jak se v průběhu času vyvíjela. Nejde přitom o suchý výčet všech historických událostí. Nejedná se ani o technickou encyklopedii. Cílem knihy je podat lidem, které tento obor zajímá a chtěli by se o něm dozvědět více, čtenářsky přívětivé seznámení s kosmonautikou a jejími hlavními rysy.

Novinář David Klimeš přináší ve velmi aktuální knize přehled některých z těch nejakutnějších problémů, jimž dnes čelí Česká republika. Situaci přirovnává k předčasné krizi středního věku, která se projevuje nespokojeností, nejistotou a neřešením příčin problémů. Výsledkem je „zaseklý stát“ bez silných sdílených hodnot, který nedokáže řešit některé nejnaléhavější úkoly. K nim patří například exekuce a dluhová past, do které padá stále větší procento obyvatel Česka, nebo důchodová reforma, kterou se stále nepodařilo prosadit. Tyto a další palčivé problémy autor rozebírá na základě aktuálních dat, ale nechybí ani srovnání s masarykovským postojem k „naší nynější krizi“. Text doplňují diskusní příspěvky dalších renomovaných autorů jako jsou Danuše Nerudová, Daniel Münich, Daniel Prokop či Tomáš Němeček.

Aby přežili, museli se stát neviditelnými Eddie Bielawski byl na počátku druhé světové války malým židovským dítětem narozeným ve východopolském městě Węgrów. To, co prožíval v letech 1941–1944, je dnes stěží uvěřitelným příběhem touhy přežít. Díky houževnatosti a vynalézavosti matky a otce se početná rodina dokázala v nepřátelském prostředí vyhýbat zatčení a zavraždění. Budovali jednu skrýš za druhou a v nelidských podmínkách čekali na naději. A nakonec uspěli. Právě to činí příběh a samotné autorovy paměti tak výjimečnými.

Kniha slovenského historika Ivana Kamenca popisuje deštrukciu židovskej komunity na Slovensku počas holokaustu. Zaoberá sa vznikom a vývinom protižidovských rasových zákonov v období rokov 1939 až 1945, getoizáciou a deportáciami. Táto dôkladná a komplexná historická štúdia je otvoreným protestom proti násilníckemu pošliapaniu občianskych a ľudských práv. Na svoje prvé vydanie si musela počkať celých dvadsať rokov. Na začiatku normalizácie ju totiž odmietli preto, lebo údajne nebolo žiaduce zaoberať sa tzv. negatívnymi témami zo štátnym a národných dejín, prípadne prácu onálepkovali ako nemarxistickú. Priekopnícka historická kniha o holokauste na Slovensku vychádza v novom rozšírenom vydaní po tridsiatich rokoch od prvého vydania, je doplnená o nový úvod a kapitolu o formách židovského odboja.

Středověké rolnictvo je pro historiky velkou a mimořádně přitažlivou neznámou, neboť v sobě skrývá klíč k pochopení pozdějšího ekonomického růstu, nebo naopak zarážející stagnace některých evropských regionů. V hrubých obrysech a jen torzovitě známe sociální struktury a instituce středověkého rolnictva, o skutečné vnitřní dynamice a demografických aspektech však nevíme takřka nic. Předkládaná monografie reaguje na tuto poznávací výzvu a využívá dosud nepovšimnuté a evropsky unikátní písemné prameny, které se dochovaly pro chebský městský stát. Díky nim přináší pozoruhodně detailní pohled na sociální mobilitu, migraci a způsob sociální reprodukce pozdně středověkého rolnictva, včetně nových pohledů na fenomén masového pustnutí venkovských sídlišť v tomto období.

Dej knihy Lenin v Zürichu začína pred vypuknutím prvej svetovej vojny a končí známym transportom cez Nemecko do Ruska v roku 1917. Alexander Solženicyn dlhé roky zbieral materiál nielen na Súostrovie Gulag, ale aj na románový cyklus Červené koleso, plánovaný ako cyklus dvadsiatich kníh, ktorého písaniu sa venoval počas rokov v americkom exile. Hoci v ňom videl svoje životné dielo, zostal nedokončený. Iba prvé dve knihy majú pritom románový charakter, zvyšné publikované časti sú skôr faktografickou kronikou. Autor chcel v každej z častí zachytiť dobové udalosti v tzv. uzloch, ich dej sa vždy koncentroval do niekoľkých kľúčových dní. V roku 1975 Solženicyn vydal časti týkajúce sa Lenina v osobitnej knihe s názvom Lenin v Zürichu. Lenina v nej vykreslil ako človeka posadnutého jedinou myšlienkou, rozpútať svetovú socialistickú revolúciu. Uznáva len vlastné názory, rozkolu vo svojej strane dáva prednosť pred kompromismi, a to aj za cenu vlastnej izolácie. Nepozná priateľstvo, s ľuďmi sa spája, len ak ich môže využiť pre svoju vec. Ak pre neho v danú chvíľu nie sú užitoční, odvrhne ich. Medzi využívaných priateľov patrí aj jeho milenka Inessa Armandová, na ktorej mu však prekáža príliš nezávislý spôsob myslenia, prednosť dáva Nadežde Krupskej, ktorá je poddajná a oddane sa o neho stará.

Kniha historika a spisovatele Vlastimila Vondrušky vypráví čtivým a přitom fundovaným způsobem o proměnách život staré Šumavy. Je doplněna téměř stem unikátních dobových fotografií ze sbírek Muzea Šumavy v Sušici. Autor popisuje osídlení hor od pravěku až do počátků 20. století a prostřednictvím příběhů a citací z dobových pramenů představuje rozmanité skupiny tehdejších obyvatel, ať již to jsou rolníci, dřevaři, skláři, pastýři nebo pašeráci a lupiči. Kniha rovněž popisuje lidovou architekturu, oděv, zvyky i způsob obživy. Potěší určitě nejen ty, kteří obdivují krásu Šumavy, ale všechny, kteří si váží života našich předků.

Nevyřešené případy československé kriminalistiky Skutečné kriminalistické kauzy, které stále čekají na své objasnění a jejichž pachatelé nebyli nikdy potrestáni. Co a jak se vlastně stalo? Do pátrání v archivech, listování vyšetřovacími spisy i za očitými svědky jednotlivých případů se pustil badatel Ondřej Krotil. Jak to bylo s Janem Masarykem? Kam zmizely mladé stopařky a co se stalo třem turistům ve skalách? Vydejte se po stopách, hledejte indicie, pátrejte "v přímém přenosu" a užijte si napínavé čtení do posledního dechu.

Denník N vydáva prvú zo svojich prekladových kníh. Jej zásadná otázka znie: Čo sa stalo s našou demokraciou? Prečo ľudí tak priťahujú nacionalizmus, autokracie a politické systémy, ktoré hlásajú jednoduché a radikálne riešenia? Ako despotickí lídri do svojich súkolí zapájajú intelektuálov, bez ktorých by ich vláda nebola možná? Odpoveď prináša kniha Súmrak demokracie od Anne Applebaumovej, ktorá vychádza v knižnej edícii Denníka N v preklade Petra Tkačenka. Uznávaná americká historička a novinárka, ocenená Pulitzerovou cenou za knihu Gulag, sa venuje politickým režimom východnej Európy, ale aj americkej či anglickej politike. Patrí medzi novinárov, ktorí ako prví upozornili na antidemokratické trendy na Západe a v tejto podmanivej eseji skúma príťažlivosť diktátorských foriem vlády. Liberálna demokracia je v Británii, kontinentálnej Európe, v USA aj v ďalších krajinách pod paľbou kritiky, zatiaľ čo autoritárstvo je na vzostupe. Anne Applebaum vysvetľuje, prečo sa elity v demokratických krajinách začali prikláňať k nacionalizmu a autoritárstvu. Opisuje nových advokátov iliberalizmu a ukazuje, ako na zmenu spoločenského poriadku využívajú konšpiračné teórie, politickú polarizáciu, sociálne médiá, ba aj nostalgiu. Despotickí lídri totiž nevládnu sami – spoliehajú sa na svojich politických spojencov, úradníkov a mediálne osobnosti, ktoré im dláždia cestu a podporujú ich vládu.

V knižnej edícii Denníka N vychádza kniha venovaná potratom a ich úlohe v slovenských kultúrnych vojnách. O téme interrupcií sa v parlamente od vzniku Slovenskej republiky hlasovalo celkovo 11-krát. Zaoberajú sa ňou konzervatívci aj liberáli, mečiarovci aj kotlebovci a najnovšie kolo rokovaní sa rozbehne teraz v lete. Kam až siahajú korene kultúrnych vojen dneška a prečo sa vedú predovšetkým o prípustnosť umelého prerušenia tehotenstva? Čo hovorili o potratoch ľudáci, čo chudobné robotníčky a čo komunistický režim? Zmenili sa za sto rokov argumenty v prospech práv žien?  O potratoch a antikoncepcii sa v minulosti diskutovalo v rozdielnych súvislostiach, počnúc rodinnou politikou, nacionalistickými fantáziami o populačnom raste a národnom zdraví a sexuálnou revolúciou, ľudskými právami a genocídou končiac. Kniha historika Miloslava Szabóa prináša autentické dobové svedectvá a ukazuje, že dnešné spory o interrupcie nemožno oddeliť od polemík, ktoré sa tiahli celým 20. storočím. Monografia hľadá odpoveď na tieto a mnohé ďalšie otázky v kontexte slovenských a stredoeurópskych dejín 20. storočia, no venuje sa aj potratovej polemike, ktorú v pravidelných intervaloch otvárajú konzervatívci aj liberáli aj v 21. storočí na pôde parlamentu, v predvolebných kampaniach aj počas verejných zhromaždení. Miloslav Szabó prináša stručné dejiny interrupcií od Starého zákona cez rímske právo, protipotratovú politiku Rakúsko-Uhorska, Slovenského štátu a obdobia komunizmu až po vyjadrenia publicistu Hanusa či kňaza Kuffu. Čerpá z rôznorodých zdrojov cituje Jozefa Tisa, Vojtecha Tuku, kňazov, reportérov dobovej tlače, pediatrov aj trnavské robotníčky. Kniha je doplnená reprodukciami dobových fotografií, obrazov a dokumentov. Hlavným činiteľom rodiny je matka ona zasluhuje si najväčšie uznanie. Tým viac je to pravda o slovenskej matke, ktorá v minulosti udržovala náboženské a národné presvedčenie v národe. Ona dávala národu synov, ktorí zaň vedeli trpieť i mrieť. Dnes dáva mladému slovenskému štátu pracovníkov, vojakov, je najmohutnejšou oporou štátu. Jozef Sivák, minister školstva Slovenskej republiky, 1939

Sto let strhujícího souboje v dobývání vesmíru! Karel Pacner, který je českou "jedničkou" v popularizaci kosmonautiky, přináší v nejnovější rozsáhlé publikaci fakta o tajném souboji vědy a techniky dvou světových velmoci o dobytí vesmíru, ve kterém se startem Gagarina měli navrch Sověti, ale s dobytím Měsíce zvítězili Američané. Vývoj kosmonautiky ovšem pokračuje dál a je strhující. A pokračuje dál i onen nepsaný souboj. Poslední vítězství si v létě 2020 odnáší Space X a Elon Musk, hlavní hrdina poslední kapitoly knihy.

Timothy Snyder v reflexívnej eseji Naša nemoc, poskladanej z fragmentov jeho nemocničných zápiskov, prekračuje hranice svojho tradičného teritória histórie a politiky. Jeho témou je tentoraz aktuálna súčasnosť a bezprostrednou inšpiráciou vlastná skúsenosť s chorobou a životom v Európe a Amerike. Tesne pred koncom roku 2019 ochorel a ocitol sa na pokraji smrti. V súvislosti s tým, čo prežil ako pacient s nesprávnou diagnózou a čakajúci celé hodiny na pohotovosti, rozvíja širšiu úvahu o tom, ako úzko súvisí naše zdravie s našou slobodou. Ak nemá byť zdravie ľudským právom, potom všetky ostatné práva a slobody strácajú zmysel. Naša nemoc je razantnou kritikou komerčného zdravotníctva, čo sa prejavilo okrem iného aj na neschopnosti mnohých štátov – vrátane jeho rodných Spojených štátov – reagovať primerane na krízu v súvislosti so šírením koronavírusu. Snyder ponúka bravúrnu analýzu opakujúceho sa zlyhávania zdravotnej starostlivosti, kde sa zabúda na konkrétneho človeka, degraduje autorita lekárov a nemyslí sa na budúcnosť.

Monografie se zabývá správou pražské univerzity (po 1882 univerzit) a typickými univerzitními úředními písemnostmi. Věnuje se období od poloviny 18. století do vydání vysokoškolského zákona 18. května 1950. Autorka přibližuje čtenářům vývoj nakládání s úředními písemnostmi v procesu od jejich vzniku až po uložení v archivu a srovnává nastavené normy s realitou. Velká pozornost je v textu věnována univerzitním matrikám a kvalifikačním dokladům, např. diplomům. Jsou součástí popisované typologie písemností a sledování jejich proměn. Na základě vydávaných písemností je zkoumán chod univerzitní kanceláře a úkoly, které plnila ve zkoumaném období.

Kniha analyzuje disparátní vývoj náboženství, církví a religiozity v České a Slovenské republice po rozpadu společného státu. Zatímco česká společnost je jednou z nejsekularizovanějších společností světa, na Slovensku náboženství už tradičně hraje významnou úlohu ve veřejném prostoru. Je to však celá pravda a vystačíme s tím, že všechny rozdíly připíšeme historickému dědictví? Po přiblížení odlišné historie a společenského postavení církví a věřících v obou zemích autor podrobně analyzuje vývoj vztahů mezi státem a církvemi, jejich financování a ekonomický provoz, církve jako náboženské organizace a jejich společenské a kulturní působení, stejně jako proměňující se religiozitu a názory veřejnosti. Ukazuje, že v obou společnostech se prolínají sekularizační i desekularizační tendence a že české a slovenské církve, ale ani jejich sekulární protějšky často nedokázaly adekvátně reagovat na aktuální společenské potřeby. Hledání individuálně i společensky přijatelného (postoje k) náboženství naší doby je tak zřejmě ještě před námi.

Porodní bába byla od nepaměti součástí místní kolektivní paměti – byla vnímána jako inventář obce, podobně jako farář, učitel, starosta; bábu potřeboval každý. Stála u biologického (vymanila dítě z lůna matky) i sociálního zrození (držela ho při křtu, občas byla kmotrou). Podílela se i na jiných úkonech, hrála důležitou roli při přechodových rituálech: zrození, křtu, úvodu i smrti. Přibližně v letech 1850–1950 se prohloubila profesionalizace porodnické pomoci. Přešla od sousedské výpomoci k povolání, které bylo třeba legislativně zakotvit: během sta let se porodní bába změnila v porodní asistentku. Kniha sleduje změny legislativního rámce, ohraničujícího život a činnost porodních babiček, institucionalizaci babického vzdělání, analyzuje proměny vztahu porodních bab a církve. Věnuje pozornost proměnlivě harmonickému a disharmonickému vztahu porodních bab a lékařů a rovněž genderovým stereotypům, které byly v tomto segmentu dějin vzhledem k porodní asistentce nejvýraznější. Báby jsou představeny i jako profesní skupina; lze sledovat, jak často a jakým způsobem porušovaly ve své nelehké praxi zákon. Závěr knihy se věnuje postupnému sebeuvědomování porodních asistentek, hledá odpověď na otázku, kdy a jakým způsobem se začaly hlásit o svá práva, proč odmítaly označení „bába“ a usilovaly o „důstojnější“ název „porodní asistentka“.

O právu míváme tendenci hovořit jako o systému. Co však přesně znamená, že právo pojímáme jako systém? A v jakém smyslu vlastně mluvíme o systému, když popisujeme současné právo? Zatímco dosavadní diskuse v české a československé právní vědě se orientovaly především na systematiku právních předpisů, případně právních odvětví, jedním z přínosů této knihy je pohled na právo s využitím závěrů systémové teorie, jíž se v právu věnovali zejména němečtí autoři Niklas Luhmann a Günter Teubner. Monografie reflektuje celou řadu významných právněteoretických debat, například o inkorporaci morálky do práva, autonomii práva, podobách právního pluralismu, roli právních principů anebo významu judikatury a právní doktríny v právu. V knize je v úvodu představena historie uvažování o právu jako o systému a dále přístupy vybraných teoretiků dvacátého století (mimo jiné Hanse Kelsena, H. L. A. Harta, Oty Weinbergera). V hlavní části se zaměřuje na prvky a strukturu právního systému a dále na vztah práva k dalším sociálním subsystémům (například politice, ekonomice a náboženství). V závěrečné části jsou aplikovány teoretické závěry na problematiku horizontálních účinků základních práv a pluralistického působení právních systémů.

Dostupné aj v atraktívnej kolekcii za výhodnú cenu! Kniha rozpráva o príchode Slovanov, o ich osudoch v čase avarskej nadvlády, o Nitrianskom kniežatstve, vzniku Veľkej Moravy, o jej páde a príchode starých Maďarov, no najmä o tom, ako sa začali meniť na Slovákov.