Najnovšie - Svetové dejiny, dejiny štátov strana 6 z 20

Denne sa na nás z každej strany valí znôška klamstiev, ktoré však nie je jednoduché identifikovať, pretože sú často kombináciou pravdy a lží. Človek by si myslel, že naša postpravdová doba je záležitosťou posledného desaťročia a priamo súvisí s rozvojom internetu. Omyl! Ľudia klamali a podvádzali vždy. Prečo však niektoré lži pretrvajú? Prečo sa niektoré zjavne falošné informácie považujú za všeobecne platné? A ako je možné, že sa klamári, podvodníci a šarlatáni tak ľahko zbavia zodpovednosti za šírenie bludov, a prečo im ľudia tak často naletia? A ak sú dejiny plné klamstiev a podvodov, čo to znamená pre vedu, históriu a všetky ďalšie spôsoby, ako si usporiadať fakty o svete? Sme odsúdení žiť v hmle dezinformácií, alebo je nejaký spôsob, ako s nimi skoncovať?

Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Kniha egyptologa Miroslava Bárty je určená pro každého, kdo se zajímá o svět okolo nás.

Kniha Tieňohra rozpráva, ako ľahko sa po päťdesiatich rokoch mieru vrátila do Európy krvavá vojna. Rozpad Juhoslávie si vyžiadal približne 140-tisíc obetí a jeho záverečná časť sa odohrala v Kosove. Tim Marshall bol ako vojnový korešpondent priamym svedkom niekoľkých vojensko-politických konfliktov z druhej polovice dvadsiateho storočia. Ako diplomatický redaktor televíznej stanice Sky News pokrýval spravodajsky aj vojnu v Kosove, bombardovanie Juhoslávie a pád režimu Slobodana Miloševića. Kniha prináša strhujúco vyrozprávaný príbeh, vychádzajúci z autorových osobných skúseností, z jeho priamej prítomnosti na miestach bojov i v priľahlom zázemí, ako aj z rozhovorov s príslušníkmi tajných služieb piatich krajín. Aj po dvadsiatich rokoch od ukončenia vojny v Kosove má zmysel vracať sa k tejto európskej tragédii, najmä ak vieme, že dodnes nie sú všetky rany v regióne zacelené.

V závěrečném dílu tetralogie se vrací Falknovská huť částečně zpět do vlastnictví rodu Heřmanů, ačkoli je to v časech, kdy se severočeskému sklářství už nevede zdaleka tak dobře jako dříve. Jednotliví členové rodu pokračují v tom, co započali, a jak už to tak bývá, ne všem se daří. Matyáš zůstává u svého jarmarečního obchodování, zato plátenictví se daří výtečně. Z toho profituje Vilemína, která získává vliv na kamenickém panství díky svému synovi, jehož utajeným otcem je hrabě Kinský. Stejně tak úspěšnou podnikatelkou je Pavlína, která zbohatne na vojenských dodávkách hlavní pušek, neboť smrtí císaře Karla VI. začnou vleklé války o rakouské dědictví. To je ožehavá záležitost pro nejstaršího muže rodu Johanna, který se musí jako panský úředník rozhodovat mezi vrchností a svou rodinou...

Zažijte zelenou Ostravu! Ostrava to již dávno nejsou doly, vysoké pece, desítky komínů. Má nakročeno k nejzelenějšímu městu naší země. Kniha vám nabízí sedm tematických procházek Ostravou. Snahou bylo vymanit se z klasických turistických okruhů. Spíše než na městská centra se soustředíte na jejich periferie, případně na okrajové části centrálních oblastí. Okruhy vás často zavedou na samou hranici města, ale také do srdce Ostravy, kde naleznete překvapivý klid. Jedna z procházek vás pak seznámí se středem města, ovšem z netypického pohledu kavárenských výloh. Průvodce, kterého držíte v ruce, vám nabízí: netradiční tematické procházky Ostravou; mnoho zajímavých informací; přehledné mapy se zaznačenými body zájmu; barevné fotografie; historické snímky Ostravy; zápisy ze starých kronik.

Reformy z doby vlády císaře Mucuhita-Meidžiho (vládl 1867–1912) zasáhly většinu oblastí života japonské společnosti a nakonec výrazně přispěly k tomu, že se říše vycházejícího slunce na prahu 20. století zařadila mezi velmoci. Modernizace vedla k aktivizaci japonské zahraniční politiky, jejíž pozornost se zaměřila především na Koreu a Čínu. Po vítězné válce s Čínou v letech 1894–1895 se definitivně prosadil japonský vliv v Koreji, kterou Tokio v roce 1910 anektovalo. Podpisem spojenecké smlouvy s Velkou Británií 30. ledna 1902 získalo důležitou podporu pro měření sil s carským Ruskem, které, stejně jako Japonsko, mělo hlavní zájem v Mandžusku na severovýchodě čínské říše. Vítězství ve válce s Ruskem v letech 1904–1905 katapultovalo Japonsko mezi velmoci, byť jeho zájmy byly zprvu omezené jen na Dálný východ. Po první světové válce se sice západní velmoci pokusily oslabit nové postavení Japonska, to se však nevzdalo svých expanzívních cílů na kontinentě. Překážkou jejich realizace byl také výrazný vzestup nacionalismu v Číně, reprezentovaný především Kuomintangem. Na prahu třicátých let 20. století se Japonsko rozhodlo prosadit své cíle v Číně silou, v roce 1931 začala první fáze jeho přímé agrese, která vyvrcholila obsazením Mandžuska. V roce 1937 Japonsko zahájilo útok do provincií jižně od Velké zdi, který vedl k obsazení významných center střední a jižní Číny. Cíle Japonska koncem třicátých let již překročily rámec Dálného východu, útok na Pearl Harbor v prosinci 1941 znamenal zahájení války se Spojenými státy, jejímž výsledkem byla drtivá porážka Japonska. Cílem této publikace je prezentovat ucelený a pokud možno vyvážený přehled vnitřní i zahraniční politiky Japonska v údobí let 1931–1945.

Koloniálne ríše vo všetkých svojich podobách boli súčasťou politických máp sveta viac ako päť storočí, od renesancie až do dnešných dní. Kniha zostavená editorom Robertom Aldrichom ponúka trinásť príspevkov zaoberajúcich sa dejinami novovekých impérií, ktoré vybudovali osmanské Turecko, Španielsko, Portugalsko, Holandsko, škandinávske štáty, Veľká Británia, Francúzsko, cárske i sovietske Rusko, Rakúsko-Uhorsko, Belgicko, Nemecko, Taliansko a Spojené štáty americké. Štúdie vychádzajúce z výsledkov moderného bádania sú doplnené mapami, farebnými ilustráciami a ďalšími informáciami. Výsledkom je fascinujúci príbeh o novodobých ríšach a ich úlohe pri formovaní súčasnej globálnej civilizácie.

Koloniální říše ve všech svých podobách byly součástí politických map světa více než pět staletí, od renesance až do dnešních dnů. Kniha editora Roberta Aldricha, profesora evropských dějin na univerzitě v Sydney, nabízí přehled historie třinácti říší, které vybudovalo osmanské Turecko, Španělsko, Portugalsko, Nizozemí, skandinávské státy, Velká Británie, Francie, Rusko (carské i sovětské), Rakousko-Uhersko, Belgie, Německo, Itálie a Spojené státy. Jednotlivé kapitoly vycházejí z poznatků moderního bádání a přinášejí i mnohé nové podněty – dočteme se o rozdílných rolích mužů a žen při osídlování kolonií, o vlivu impérií na ekologii nebo na naše stravovací zvyklosti. Současně kniha stručně a výstižně popisuje politické a obchodní zájmy jednotlivých států, nechybí v ní ani příběhy plné napětí, krutosti, konfliktů, hrdinství i velkých objevů. Výklad je doplněn mapami objevů, chronologií dobývání, panteonem dobyvatelů, osadníků i úředníků, přehledy zisků a ztrát, barevnými ilustracemi a mnoha dalšími informacemi, které s říšemi souvisely a sehrály klíčovou roli i při budování současné globální civilizace.

Slavné oběti, neslavní zločinci a notoricky známé látky: objevte tajnou historii jedu i to, jak formoval náš svět. Od řeckých filozofů po bývalé ruské špiony má použití jedu jako prostředku k ukončení života – ať už atentátem, vraždou, sebevraždou nebo popravou – historii sahající více než 2000 let nazpět. Ještě předtím, než Sokrates přijal svůj osud a vypil bolehlav, muselo bezpočet lidí zemřít, když pozřelo jed nalézající se v přírodě. A přesto mají jedovaté materiály často i prospěšné vlastnosti; například fluorovodík je vysoce toxický pro člověka, ale je také nezbytně důležitou součástí při výrobě herbicidů, léčiv a fluorescenčních žárovek. Jed: Ilustrovaná historie zkoumá povahu toxicity a odhaluje, jak rozhodující a často nečekanou roli – pro dobré i pro zlé – hrál jed v dějinách. Kromě toho zkoumá řadu jedovatých materiálů a líčí příběhy slavných i neslavných otrav.

This is a unique history of what in the 1980s was the world’s largest association in the media field. However, the IOJ was embroiled in the Cold War: the bulk of 300,000 members were in the socialist East and developing South. Hence the collapse of the Soviet-led communist order in central-eastern Europe in 1989–91 precipitated the IOJ’s demise. The author – a Finnish journalism educator and media scholar – served as President of the IOJ during its heyday. In addition to a chronological account of the organization, the book includes testimonies by actors inside and outside the IOJ and comprehensive appendices containing unpublished documents.

„Položartovné a polovážne dôkazy o tom, že Slováci sú uhorskí Angličania.“ Klasika zo Zlatého fondu SME.

Zkušený obličejový traumatolog Jiří Ramba v tomto souboru studií, publikovaných jak v odborných časopisech, tak i knižně, představuje výsledky zkoumání ostatků několika osobností českých dějin: Přemysla Otakara II., Alžběty Pomořanské, Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad, Rudolfa II., Eleonory Habsburské a Karla Hynka Máchy. Jádrem knihy je pojednání o záhadném dočasném ochrnutí Karla IV. na přelomu let 1350 a 1351. Autor, vycházející ze své bohaté praxe, zde prezentuje zajímavou teorii úrazu a popisuje, jak k němu mohlo dojít a jak pravděpodobně probíhalo léčení a rehabilitace.

Monografie se zabývá vznikem a vývojem nejstarší sokolské jednoty na Moravě. Popisuje složité počátky rodícího se sokolského hnutí v poněmčelém prostředí, kde docházelo k mnohem větším třenicím a animozitám, limitujícím rozvoj české tělovýchovy. Před námi tak vyrůstá obraz daleko složitější, než jaký existuje ve vědomí široké veřejnosti. Autorka analyzuje význam a úlohu tělesné výchovy a sportu v českém emancipačním hnutí a zároveň ve svém výkladu nabízí pohled do společenských, ideových a politických dějů „moravského Manchesteru“ v 19. a 20. století (kniha zahrnuje časové období od 60. let 19. století do roku 1938). Tematiku dokreslují fotografie a citace z dobových materiálů.

Čo pre ženy znamená obdobie po roku 1989? Etnografka Kristen R. Ghodsee niekoľko rokov skúmala životy žien vo východnej Európe a prináša nový pohľad na to, čo im priniesol kapitalizmus. Vo svojej štúdii zdôvodňuje, prečo majú dnešné ženy nižšie mzdy, sú častejšie diskriminované a obťažované alebo vedú nekvalitný sexuálny život. Hľadá spôsoby, ako môžu opäť získať svoj stratený čas, emocionálnu energiu a sebavedomie.

Kniha Marka Šmída se zabývá československo-vatikánskými vztahy za první republiky. Na základě pramenů z vatikánských archivů přibližuje postoje a názory významných apoštolských nunciů působících na našem území, ale neponechává stranou ani československé vnímání Vatikánu a poměr Čechů ke Svatému stolci. Materiály z německých a rakouských archivů umožnily zasadit výklad do širšího kontextu a nabídnout potřebný pohled zvenčí. Anglické vydání.

Díky jeho experimentům s rostlinami hrachu, které byly poprvé představeny v roce 1866, je Gregor Mendel obvykle nazýván otcem moderní genetiky. Ale byl to opravdu jeho záměr objevit zákony dědičnosti a specifické vlastnosti genů nebo mu byla tato motivace zpětně připisována až na základě současných znalostí? Tyto otázky byly předmětem dlouho trvající diskuze mezi historiky bádajícími v oblasti přírodních věd, jejímž ústředním tématem byl překlad Mendelova originálního díla do angličtiny. Jeho nový překlad, doprovázený rozsáhlým komentářem, který vydalo Mendelovo muzeum s podporou Britské společnosti pro historii vědy, má snahu přinést cenné, významné a nové poznatky, které přispějí ke splnění dlouhodobého úkolu pochopení a porozumění Mendela.

Mikszáth Kálmán tette népszerűvé a palócokat, akik sokáig nem vállalták a palóc nevet. Miért tagadták le palóc mivoltukat? S honnan ered e név? Kunok, türkök, hunok, kabarok leszármazottjai? Vagy ők az igazi magyarok? Csak egy kicsit furán, mulatságosan beszélnek. Ezekre a kérdésekre válaszol a könyv és még sok más dologra, miközben bemutatja e különös nép anyagi és szellemi kultúráját. A szerző megismerteti az olvasót a palócok földjének gazdagságával, kincseivel, de bemutatja a szegénységet is, amely a kezdetektől napjainkig jelen van e nép történetében.

Ungváry Krisztián hadtörténész munkája a megjelenésekor, 1998-ban, hatalmas űrt töltött be. Több mint fél évszázaddal a drámai események után ez volt az első átfogó, ideológiai felhangoktól mentes, hiteles és olvasmányos monográfia e mindmáig sokakat érdeklő és foglalkoztató témáról.A kötet levéltári források mellett számos visszaemlékezést idéz és hasznosít. A műben szerencsésen ötvöződik a mikrotörténetírás célkitűzése és a háború nagyobb összefüggéseinek mélyebb bemutatása plasztikus képet kap az olvasó a hadműveletek napi változásairól, a lakosság életéről, szenvedéseiről, a kegyetlenkedésekről és az élet újraindulásáról. Az olvasó utcáról utcára, sőt olykor házról házra követheti végig a főváros ostromának menetét. A nagysikerű könyv mostani kiadása húsz új képpel bővült az előzőhöz képest, és csaknem száz fotódokumentumot tartalmaz immár. Külön alfejezetet kapott Budapest hidjainak sorsa. A szerző feldolgozta legújabb kutatásainak eredményeit, az ismeretek mai állásához igazította a tizennégy szövegközti táblázat adatait, és utal a témába vágó legújabb irodalomra is. Több térképrészlet és egy kivehető, színes áttekintő térkép illusztrálja az elmondottakat és magyarázza a hadi eseményeket.

Benyovszky Móric gróf a korszak kiváló sakkjátékosa volt, kortársait megelőzve olyan vidékekről készített feljegyzéseket, melyek addig ismeretlenek voltak az európaiak számára, gazdasági fejlesztései tekintetében – selyemhernyó-tenyésztés, a Duna és Tisza szabályozása - a reformkor előfutárának számított, az utókor még is mint gátlástalan kalandort tartja számon. Ez a könyv kísérletet tesz arra, hogy a hagyományőrző társaságok, intézmények munkájának bemutatása révén, valamint a Jókai-fordítás és más források, a korszak jeles történelmi vagy tudományos személyiségeinek tükrében Benyovszky Móric karakterét és tetteinek értékét méltóképpen ítélhesse meg az utókor.