Najnovšie - Filozofia strana 28 z 139
zobraziť:
Péče o duši
Péče o duši je zásadním filosofickým i životním tématem Štěpána Špinky. Tento sborník, vydaný u příležitosti jeho životního jubilea, přináší jednadvacet příspěvků od jeho učitelů, kolegů, žáků, přátel i blízkých. První část nabízí odborné texty zkoumající péči o duši od antické filosofie po současnost, zatímco druhá část odkrývá osobnější rozměr Špinkova působení. Autoři se věnují tématům jako lidská přirozenost, sebepoznání, krása či vztah k božství, ale také praktickým otázkám spravedlivého soužití a pedagogického působení. Rozmanitost příspěvků svědčí o mimořádném vlivu jubilanta, který jedinečným způsobem spojuje hloubku filosofického myšlení s živým dialogem a nakažlivým nadšením pro filosofii i život sám.
Pacification
In his new book, critical theorist Mark Neocleous engages in a sustained critique of the theory and practice of pacification. Combining philosophical analysis with historical detail, Neocleous analyses the development of pacification as a key concept through which capitalist modernity has been organised, offering readers the first book that treats pacification as an important concept in the history of state power and capitalism. Neocleous’s approach is fourfold, examining pacification as social warfare carried out through the ideology of peace; as a form of social police carried out through mechanisms of security; as law and order exercised through the permanent wars of class society; and as the myriad practices of power designed to counter insurgency.<br><br>Making use of official documents of state, the writings of counterinsurgency thinkers and the ideas perpetuated by practitioners of counterrevolution, the book unravels the complex ways through which pacification generates new forms of social war and new modes of policing that reproduce capitalist order and fabricate obedient subjects.<br><br>Through expansive accounts of war and police, and engaging with a range of topics from debt to death, from <i>stasis</i> to civil war, and from the police kettle to the politics of fear, the book offers a provocative analysis of the ways in which state and capital combine to build a pacified social order.
Aristotelés - O částech živočichů, Kniha první
První kniha spisu O částech živočichů představuje Aristotelův ucelený a samostatný metodologický úvod do studia živé přírody. Naše vydání obsahuje první český překlad tohoto klíčového textu, jeho podrobný komentář a obsáhlou úvodní studii, jejímž cílem je představit Aristotela jako zakladatele biologie jako samostatné vědy. Svazek je doplněn slovníčkem Aristotelových filosofických a odborných termínů a rejstříkem citovaných pasáží.
Heidegger
Heidegger provides a lively and accessible introduction to one of the most influential and intellectually demanding philosophers of the modern era. Covering the entire range of Heidegger's thought but focusing on his key work, Being and Time, Richard Polt skillfully guides readers through the texts using clear examples and vivid language. This second edition features biographical insights, illuminates Heidegger's intellectual development, and orients readers to his most important and influential writings. Polt has thoroughly revised the text, enriching and updating his interpretations with major primary and secondary sources published since the first edition was released in 1999. A new discussion of Heidegger's entanglement with Nazism draws on the philosopher's lectures, seminars, and journals. Engaging and thought-provoking, Heidegger invites readers to learn to swim in the often turbulent waters of Heidegger's questioning of Being.
Budoucnost humanitních věd
Walter A. Kaufmann (1921-1980) byl německo-americký filosof, básník a uznávaný překladatel filosofických, teologických a básnických děl. Kniha Budoucnost humanitních věd, jež je Kaufmannovou poslední knihou, vyšla poprvé v New Yorku v roce 1977 a zabývá se krizí humanitních věd. Původem německý myslitel se židovskými kořeny, jenž na sklonku 30. let 20. století utekl před Hitlerem do USA, v ní otevřeně přiznává, že budoucnost klasického humanitního vzdělání je velmi nejistá a že k tomu mimo jiné zásadně přispívá to, jakým způsobem jsou humanitní vědy pěstovány a vyučovány.
Co v postmoderním světě orientovaném na technologický pokrok a pragmatismus očekávat od klasického humanitního vzdělání? Lze kritický stav humanitních věd vnímat jako příčinu, nebo jako následek společenského vývoje? Jsou na vině ti, kteří humanitní obory vyučují a pečují o ně, nebo vzdělávací systém odrážející společenskou poptávku? A jedná se vůbec o krizi, nebo spíše jen o přirozený vývoj související s demokratizací vzdělání a proměnou senzibility moderního člověka?
I více než padesát let po vydání zůstávají Kaufmannovy myšlenky o humanitních vědách aktuální a inspirující. Jeho návrhy, jak lépe a smysluplněji vyučovat humanitní vědy, jsou cenným podnětem pro všechny, kteří věří v jejich zásadní roli v rozvoji humanity a obohacení společnosti.
A History of Philosophy
A history of philosophy from the origins of reason in Ancient Greece to the most influential philosophers working today, this long-awaited single volume companion to Frederick Copleston''s historic 11-volume series is a must-have for any aspiring philosopher.Frederick Copleston’s 11-volume A History of Philosophy has been the go-to reference for philosophers and students for decades. It is universally recognized as a classic and sits on the shelf of countless leading thinkers today. This companion to Copleston’s landmark work contains clear and succinct analyses of the major events and texts in philosophy, exploring the foundational principles and ideals that drove the development of Western thought. It grapples with the sometimes complex views and teachings of the greatest minds in philosophy, explaining their work with clarity and elegance.An accessible journey through this epic and deeply human history, Carroll succinctly condenses Copleston’s thought while expanding on contemporary and world philosophy. From the early teachings of Socrates to the medieval philosophies of Christian Europe, the Enlightenment and the radical arguments of the Existentialists, Carroll adeptly explores the common threads and themes that have united all rational enquiries into the fundamental nature of reality.
Vnitřní tvrz. Úvod k Hovorům k sobě Marka Aurelia
Hadotův úvod (Vnitřní tvrz) do Hovorů Marka Aurelia lze číst v jistém smyslu jako úvod do antického stoicismu. Neexistuje nakonec věčný stoicismus, který je napříč časem a prostorem jedním z možných postojů lidského vědomí? Jeho neustálá ozvěna ve filozofických koncepcích dvou tisíciletí tomu napovídá.
„Nech knihy knihami, nerozptyluj se jimi, není ti to dovoleno “ (M. A.: II, 2, 2).
Při psaní Hovorů si Marcus Aurelius budoval vnitřní tvrz nepřístupnou citům, vášním. Prostor klidu, ne však věž ze slonoviny, kam by se uchyloval, spíše výšinu, z níž hledí k obzorům lidského ducha. Jinými slovy Hovory jsou zápisky člověka činu, který hledá vnitřní klid a pro něhož časné lidské jednání nemá trvalou hodnotu, pokud není v sounáležitosti celého vesmíru a lidského společenství. To jest pravý stoicismus podobě, v jaké jej zjevil Marku Aureliovi Epiktétos.
Císař se ve své knize snaží praktikovat tři základní disciplíny: vidění skutečnosti takové, jaká je, oproštění se od všech předsudků; přijímání jevů a událostí s láskou a podřízeností běhu přírody i lidského společenství. Hovory jsou uspořádány podle tohoto trojčlenného schématu.
Mytologie, 4. vydání
Mytologie jsou jedním z nejvýznamnějších děl francouzského literárního teoretika, filozofa a sémiotika Rolanda Barthese. Úvodní část tvoří řada krátkých a snad až překvapivě zábavných, ovšem mimořádně propracovaných úvah o některých dobových aspektech konzumní společnosti (wrestling, astrologie, recepty); druhá část je pokusem zasadit tyto texty do obecnějšího teoretického rámce. Je pozoruhodná mimo jiné tím, že jde o jeden z prvních pokusů o aplikaci sémiologického přístupu na konkrétní kulturní jevy. Mytologie zásadním způsobem přispěly k proměně francouzské intelektuální scény ve druhé polovině 20. století: jsou jedním z prvních projevů nástupu nového způsobu uvažování, které se vzdá fenomenologické a existencialistické orientace (Sartre, Camus, Merleau-Ponty) ve prospěch strukturální a synchronní analýzy dějinných i aktuálních jevů (Foucault, Althusser, Derrida ad.).
A szamuráj-kódex - (Különleges kiadás)
Daidódzsi Júzan (1639-1730) korának híres konfuciánus szellemiségű tudósa és hadművésze volt. A három nagyobb részből álló művének eredeti címe: Budó sosin-sú, melyet leginkább úgy lehetne fordítani, hogy "A bushidó kezdőknek". Mint az eredeti címéből is jól látszik, Daidódzsi Júzan írását elsősorban a fiatal szamurájnövendékeknek és a kezdő harcosoknak szánta. Igyekezett minden olyan ismeretet minél pontosabb szabályok formájában rögzíteni, amelyekre egy leendő harcosnak a hivatása gyakorlásához, a szolgálata teljesítéséhez szüksége lehet. Műve ennek ellenére mégis inkább elméleti jellegű, miként akkoriban a szamurájok szerepe is már egyre inkább jelképes volt. Daidódzsi Júzan könyvének szövegéből végig érződik a szamurájok letűnt dicső korszaka utáni nosztalgia. A szerző tisztában van azzal, hogy sem neki, sem más korabeli harcosnak nem adatik meg, hogy a busidó igazi kötelezettségéről, a harcban, háborúban való példás helytállásról valaha is bizonyságot tegyen, mégis azt hangsúlyozza, hogy egy igaz lovag békeidőben sem hanyagolhatja el a harcosi erények gyakorlását, a hűséget, a kötelességtudatot és a bátorságot. Világos, egyszerű nyelven írt munkája hosszú évszázadokon át a kezdő harcosok egyik legfontosabb tankönyvének számított.
The Real and Its Double
Clément Rosset bridges highbrow philosophy with everyday life, using pop culture to illuminate complex metaphysical issues. As a maverick philosopher unafraid of challenging the ideas and methods of his colleagues, Clément Rosset?s work attempts to connect sometimes lofty academic philosophy with the concerns of everyday life. For decades, he has worked to illuminate some of the most obscure metaphysical issues, often using popular film, theatre, novels, and comic books to illustrate his ideas, and as a result, he has gained a reputation as both a happy sage and a singular mind. In The Real and Its Double, expertly translated by Chris Turner, Rosset takes on the question of the Real and humanity?s natural ability to sidestep and bypass it. The key to this type of evasion, Rosset suggests, is a certain form of oracular thinking that lies buried in the origins of Western metaphysics and psychology. Here, Rosset eschews the prolix and paradoxical psychological theories of Derrida and Lacan in favor of an exceptional lucidity that speaks to his Nietzschean-tragic love of life. If good philosophy can be defined as expressing complicated things in a simple way, then here, in one of his best-known works, Rosset has proven himself a master.
K počátkům hermeneutiky vlastního já
V roce 1980 Foucault přednesl na Dartmouth College dvě přednášky nazvané „Pravda a subjektivita“ a „Křesťanství a doznání“, v nichž stopuje genealogický původ moderního vztahu k vlastnímu já ve starověkých a raně křesťanských praktikách sebezpytování a doznání. Klíčovým zlomem pro konstituci moderní subjektivity je pro něj proměna delfské zásady gnóthi seauton v klášterní imperativ doznání všech myšlenek a tužeb. Předložený překlad obsahuje kromě obou těchto přednášek také Foucaultovu diskusi s publikem v Berkeley a rozhovor, v němž autor přibližuje cíle své historické analýzy vztahů mezi subjektivitou a pravdou. Spojujícím prvkem těchto textů je Foucaultovo přesvědčení, že jedním z významných politických úkolů současnosti je „politika nás samých.“
Modely a metody
Modely a metody jsou jedním z hlavních Effenbergerových teoretických děl. Jádro nedokončené knihy tvoří studie psané mezi lety 1966–1970, ale jsou do ní zařazeny také texty z poloviny 70. let. Autor rozvíjí a dobově aktualizuje surrealistický světonázor, poskytuje kritiku tehdejší konzumní a masové společnosti a nabízí obrysy surrealistického řešení psychosociální krize. Zároveň tak rozpracovává svou teorii dialektiky intelektu a imaginace a metodologický projekt komplementarity surrealismu, psychoanalýzy a československého strukturalismu.
Knihu k vydání připravil, doprovodil rozsáhlým kritickým komentářem a studií Šimon Wikstrom Svěrák.
Humanismus je schopnost tvořit; to právě znamená myšlenku „všechnu moc imaginaci!“. Nepředstavuje moc ve starém smyslu toho slova: je to moc přítomná, která nemá nic společného s tím humanismem, který je většinou připraven udusit básníka. Vratislav Effenberger
Paradox morálky
Otázky morálky pravdepodobne patria vo filozofii k tým najpodstatnejším, najrozšírenejším a v prvom rade najnaliehavejším. V čase, keď bola filozofia budovaná ako veda, alebo sa preferovalo skúmanie jazyka, či téma filozofického zavŕšenia každého poznania v metafyzike, sa ukazuje reštitúcia morálky ako najvážnejší filozofický záujem a úsilie.
Vladimír Jankélévitch (1903 – 1985) patrí k tým filozofom 20. storočia, ktorý vo svojom diele od doktorandskej práce O zlom svedomí (1933) až po svoju poslednú filozofickú knihu Paradox morálky (1981), neprestáva zdôrazňovať privilégium, ktoré má dlho zanedbávaná morálka v oblasti filozofického skúmania. Život prepojený s filozofiou, ako aj naopak filozofia nerozlučne spätá so životom filozofa – to je východiskovým bodom, v ktorom sa Jankélévitch obracia rezolútne k činnosti, a k filozofickým otázkam, ktoré sú späté so spôsobom ako má človek konať, aby konal dobro. Filozofia tak naberá formu angažovanosti, ktorá je realizovaná a nielen teoretizovaná. To, že filozofia a život, je to isté, len s dvoma tvárami, dokladajú aj praktické kroky Jankélévitcha, ktorý sa napr. zúčastňuje na hnutí odporu
počas druhej svetovej vojny.
Nature, Science and My Musings
This book is poems seeks to elucidate, in a unique and simple manner, topics ranging from philosophical to scientific approaches to understanding “Reality”, from classical physics to quantum events, from genesis of life to artificial life, from constitution of matter to dark matter, from ancient Greek thinkers to Nobel prize winning scientists, from why materials’ behave as they do to semiconductors, and more. Where required, parallels are drawn between these subjects and their relevance to our own lives and existence. Interconnections between varied phenomena are explored. Narrating of such deep and seemingly intractable concepts, including humanity’s advancement over the ages, in the form of short verses in an easy to understand manner, the book is targeted for the laymen as well as the students of science. Most of the poems are preceded by an abstract which seeks to define their storyline and message.
The Social Dimensions of Scientific Knowledge
This Element is about the social dimensions of scientific knowledge. The first section asks in what ways scientific knowledge is social. The second section develops a conception of scientific knowledge that accommodates the insights of the first section, and is consonant with mainstream thinking about knowledge in analytic epistemology. The third section asks under what conditions we can tell, in the real world, that a consensus in a scientific community amounts to shared scientific knowledge, as characterized in the second section, and how to deal with scientific dissent. The fourth section reviews the ways epistemic and social elements mutually interact to coproduce scientific knowledge. This Element engages with literature from philosophy of science and social epistemology, especially social epistemology of science, as well as Science, Technology, and Society (STS), and analytic epistemology. The Element focuses on themes and debates that date from the start of the second millennium.
Who Owns the Moon
Silicon for microchips; manganese for batteries; titanium for missiles.
The moon contains a wealth of natural resources. So, as the Earth's supplies have begun to dwindle, it is no surprise that the world's superpowers and wealthiest corporations have turned their eyes to the stars. As this new Space Race begins, A.C. Grayling asks: who, if anyone, owns the moon? Or Mars? Or other bodies in near space? And what do those superpowers and corporations owe to Planet Earth and its inhabitants as a whole?
From feudal common land, through the rules of the sea, to the vast, nationless expanse of Antarctica, Grayling explores the history of the places which no one, and therefore everyone, owns. Examining the many ways this so-called terra nullius has fallen victim to 'the tragedy of the commons' - the tendency for communal resources to be exploited by a few individuals for personal gain at the expense of everyone else - Who Owns the Moon? puts forward a compelling argument for a bold new global consensus, one which recognises and defends the rights of everyone who lives on this planet.
Heresy
'In the beginning was the Word,' says the Gospel of John. This sentence - and the words of all four gospels - is central to the teachings of the Christian Church and has shaped Western art, literature and language, and the Western mind.
Yet in the years after the death of Christ there was not merely one word, nor any consensus as to who Jesus was or why he had mattered. There were many different Jesuses, among them the aggressive Jesus who scorned his parents and crippled those who opposed him, the Jesus who sold his twin into slavery and the Jesus who had someone crucified in his stead.
Moreover, in the early years of the first millennium there were many other saviours, many sons of gods who healed the sick and cured the lame. But as Christianity spread, they were pronounced unacceptable - even heretical - and they faded from view.
Now, in Heresy, Catherine Nixey tells their extraordinary story, one of contingency, chance and plurality. It is a story about what might have been.
The One
Alain Badiou’s 1983–1984 lecture series on “the One” is the earliest of his seminars that he has chosen to publish. It focuses on the philosophical concept of oneness in the works of Descartes, Plato, and Kant—a crucial foil for his signature metaphysical concept, the multiple. Badiou declares that there is no “One”: there is no fundamental unit of being; being is inherently multiple. What is novel in Badiou’s view of multiplicity is his reliance on mathematics, and set theory in particular. A set is a collection of things—yet, as he observes, it often is taken to “count as one” operationally for the purposes of mathematical transformations. In this seminar, distinguishing between “the One” and “counting as one” emerges as essential to Badiou’s ontological project. His analysis of reflections on oneness in Descartes, Plato, and Kant prefigures core arguments of his defining work, Being and Event. Showcasing the seeds of Badiou’s key ideas and later thought, The One features singular readings, breathtaking theorizations, and frequently astonishing offhand remarks.
Meltdown a jiné eseje 1987-2007
Nick Land (*1962) před přibližně třiceti lety rozpoutal v evropské filosofii skrytou revoluci. Původně se věnoval analýze a radikální reinterpretaci myslitelů jako Heidegger, Nietzsche, Kant a Bataille, aby se později vydal svérázným a zcela originálním směrem, různě označovaným jako „zběsilý nihilismus“, „černé deleuziánství“ či „kybergotika“. Již v devadesátých letech se zabýval filosofickými implikacemi nástupu nadlidsky výkonné umělé inteligence, jejíž očekávaný příchod vítal s přímo antihumanistickým nadšením. Jeho texty nepřestaly mít zásadní vliv ani po jeho odchodu z akademického světa a nadále oslovovaly mnohé spisovatele, umělce, filosofy „spekulativně realistické“ školy, ale též hudebníky a filmaře, které uchvátila jeho nevídaně nekompromisní a úderná vize.
Dnes je Nick Land vnímán především jako duchovní otec akceleracionismu, nesourodého hnutí volajícího po drastickém zintenzivnění technologického pokroku a kapitalistického růstu, které neskrývaně spojuje s rozkladem starých společenských hranic. Landovo dílo je úmyslně pobuřující, přičemž sám si za svého života prošel nejrůznějšími krajnostmi politického spektra, takže jeho myšlení se i dnes těší širokému zájmu mezi přívrženci pravice i levice.
V této antologii přinášíme Landovy klíčové práce z let 1987-2007, jež v sobě spojují filosofii, vědeckou fantastiku, theory-fiction, poezii, kryptografii, gramatologii, antropologii, okultismus a mnoho dalšího.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
