Najnovšie - Filozofia strana 46 z 138
zobraziť:
Kritika černého rozumu
Profesor Achille Mbembe patří k současným nejvýznamnějším africkým filosofům. Pochází z Kamerunu, nyní působí na University of the Witwatersrand v Jihoafrické republice. Jeho kniha poskytuje filosofickou genealogii konceptu černošství. Zkoumá historické nespravedlivosti, jakými byl obchod s otroky a kolonialismus, jakož i aktuální globální systém. Kriticky analyzuje konstrukci rasy v souvislosti s tím, co nazývá černým rozumem.
Tři programové texty existenciální filosofie Gabriela Marcela
Kniha přináší český překlad tří raných programových textů francouzského „novosokratika“ a „filosofa dialogu“ Gabriela Marcela (1889–1937), který pořídila Peluška Bendlová. Jsou to jednak eseje Existence a objektivita (1925) a Postavení ontologického tajemství a jeho konkrétní přiblížení (1933), jež se upínají k Marcelovu Metafyzickému deníku z let 1914–1923, jednak přednáška Můj základní záměr, kterou Marcel proslovil na univerzitě v Gentu v roce 1937. Peluška Bendlová napsala též důkladnou úvodní studii Mezi reflexí a vírou, v níž uvedené tři texty analyzovala v kontextu celého Marcelova filosofického díla. Kromě toho přeložené texty opatřila poměrně rozsáhlými poznámkami pod čarou, které obsahují její komentáře doplněné o český překlad tematicky relevantních výňatků z Marcelových stěžejních děl z let 1951–1973, v nichž francouzský myslitel své někdejší filosofické úvahy revidoval, pozměnil či dále rozvedl.
Kniha je posledním plodem více než dvě desítky let trvajícího marcelovského studia Pelušky Bendlové (1931–2019). Je vydána z její literární pozůstalosti.
The Meaning of History
The Meaning of History is the senior thesis written by Henry Kissinger at Harvard university in 1950, when he was twenty-seven. More than 70 years later it is now being published for the first time. The thesis explores the thought of three distinct but important thinkers in the canon of Western philosophical and historical thought, in a way that also reflected Kissinger's own transition from the Continental world to the Atlantic. Oswald Spengler (1880-1936) was a German historian and philosopher; Arnold Toynbee (1889-1975) a British historian and philosopher and Immanuel Kant (1724-1804), a Prussian of the European Enlightenment era and one of the most important moral and political philosophers to emerge from his time.
The study is intimidatingly long and weighty in its own right; at almost four hundred typed pages, it wrestles with some of the first-order dilemmas of Western political, philosophical, and moral thought. Its scope ranges from the Enlightenment through to the midpoint of the twentieth century - an era scourged by two world wars and the advent of the nuclear age. Equally important, it provides great insight into the conceptual perspective of its author, Henry Kissinger, who was to become the most influential American scholar statesman of the post 1945 period.
Struktura vědeckých revolucí
T. S. Kuhn byl jedním z nejvlivnějších myslitelů druhé poloviny 20. století. Jeho Struktura vědeckých revolucí, v níž vypustil do světa slovo paradigma, se sama stala paradigmatickým dílem, vzorem pro další práci o autoritě, dějinách a filosofii vědy. Vyvolala nadšené i odmítavé reakce.
Dějiny a význam dějin
Moderní člověk, tvrdí Karl Löwith, pohlíží na svět zároveň okem víry i okem rozumu, a jeho vidění dějin je proto nevyhnutelně zkreslené. Dějiny západního světa byly po staletí nahlíženy z hlediska křesťanského, anebo klasického – z hluboké víry v Boží království, anebo z víry v opakující se a věčné životní cykly. Moderní mysl však není ani křesťanská, ani pohanská – a její výklady dějin jsou proto jen odvozeně křesťanské a ve výsledku protikřesťanské. Pro věřícího nejsou dějiny autonomní oblastí lidského usilování a pokroku, nýbrž sférou hříchu a smrti, která potřebuje vykoupení; v této perspektivě nelze historický proces jako takový pokládat za svrchovaně důležitý. Moderní myšlení vyhlíží pokrok, avšak vylučuje křesťanskou perspektivu důsledků stvoření a naplnění času; od starověkého světonázoru sice přejímá představu nekonečného pohybu, zároveň však odmítá jeho kruhovou strukturu.
Moderní historické vědomí je tak se svým pojetím lineárních dějin jakousi křesťanskou „herezí“. To vysvětluje tendenci k eschatologickému pohledu na lidský pokrok, jež se v dějinách a ve filosofii často objevovala. Löwith rozvíjí tuto teorii ve svém dnes již klasickém díle na podkladě analýzy klíčových textů, přičemž začíná přístupnějšími filosofiemi dějin, které vznikly v devatenáctém a osmnáctém století, a postupně se propracovává nazpět k autorům starověkým a k Bibli.
Páté tajemství
Má-li člověk výběr mezi dobrem a zlem, nutí ho to k zamyšlení nad tím, co která z možností skrývá a kam ho přivede. Ale je důležitou podmínkou, aby o těchto odpůrčích silách věděl, aby znal jejich působnost i cesty, jak v lidských článcích působí. A samozřejmě také, jak se proti nim postavit. Jenže co je z jednoho pohledu dobré, se může z jiného úhlu pohledu zdát špatné. Pro člověka je nutné, aby si zvolil tak, jak to odpovídá jeho aktuálnímu vývojovému stavu. V současné době vývoje duše vědomé přebírá člověk plnou odpovědnost za další vývoj do svých rukou. Zlo se dnes neprojevuje jen ve zlých činech. Každý člověk má sklon ke zlu ve svém nitru. A právě zde, v nitru, musí proběhnout správné rozhodnutí na základě poznání.
Sémiotika a ideologie
Sborník Sémiotika a ideologie je vyústěním stejnojmenné studentské konference konané v roce 2020 při Katedře elektronické kultury a sémiotiky na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Jednotlivé příspěvky vznikly jako reakce na následující otázky: Jakým způsobem jsme schopni vztahovat se k natolik širokému pojmu, jaký představuje právě ideologie? A jak k němu zaujmout kritický odstup? Obdobné otázky si přitom můžeme klást také ve vztahu k sémiotice. Studium ideologie zde překračuje její hranice, ale zároveň se k ní, ať už explicitně, nebo implicitně, vztahuje a užívá jejího pojmového aparátu. Sborník sestává z textů, které se z co nejobecnější perspektivy snaží pojem ideologie teoreticky uchopit, ale také z příspěvků, které analyzují působení ideologie v konkrétních oblastech, například hudbě či filmu. Autoři se dotýkají rovněž otázek spojených s kritickým myšlením nebo etikou velkých dat.
Na sklade 2Ks
20,35 €
Fenomenologická škola
Kniha svetoznámeho filozofického autora Paula Ricoeura Fenomenologická škola, ktorá vyšla v roku 2004, obsahuje články, reflektujúce myslenie fenomenologického hnutia druhej vlny, respektíve inej fenomenológie, ako bola Hegelova. Ťažiskom záujmu Ricoeura sa stávajú Karteziánske meditácie (Hua I: Cartesianische Meditationen und Pariser Vorträge) Edmunda Husserla, jedného z jeho učiteľov, a jeho druhý diel Ideí (Hua IV: Ideen zu einer reinen
Phänomenologie und phänomenologischen Philosophie. Zweites Buch: Phänomenologische Untersuchungen zur Konstitution), ktoré preložil a vybavil poznámkami, pričom nezabudol ani na jeho slávnu Krízu (Hua VI: Die Krisis der europäischen Wissenschaften und die transzendentale Phänomenologie. Eine Einleitung in die phänomenologische Philosophie).
Rozhodne budú pre čitateľa obohacujúce osobné reflexie Ricoeura nad rôznymi kľučkami miestami až škrupulózne starostlivého Husserlovho myslenia, časový prierez jeho myšlienkami, zdanlivé protirečenia a presuny záujmu, na ktoré autor upozorňuje, hodnotenie a určenie jeho významu vo filozofickom myslení súčasnosti. Pre čitateľa môže byť obzvlášť zaujímavé svojrázne umiestnenie Husserlovho diela do kontextu celkového filozofického myslenia a náznaky fenomenológie Husserlovského štýlu predovšetkým u Immanuela Kanta.
Henri Lefebvre and the Theory of the Production of Space
This book presents an encompassing, detailed and thorough overview and reconstruction of Lefebvre’s theory of space and of the urban.
Henri Lefebvre belongs to the generation of the great French intellectuals and philosophers, together with his contemporaries Michel Foucault and Jean-Paul Sartre. His theory has experienced a remarkable revival over the last two decades, and is discussed and applied today in many disciplines in humanities and social sciences, particularly in urban studies, geography, urban sociology, urban anthropology, architecture and planning. Lefebvre, together with David Harvey, is one of the leading and most read theoreticians in these fields.
This book explains in an accessible way the theoretical and epistemological context of this work in French philosophy and in the German dialectic (Hegel, Marx, and Nietzsche), and reconstructs in detail the historical development of its different elements. It also gives an overview on the receptions of Lefebvre and discusses a wide range of applications of this theory in many research fields, such as urban and regional development, urbanization, urbanity, social space, and everyday life.
Három értekezés a szexualitásról - Trubadúr Zsebkönyvek 20.
"Mellőzhetetlen, hogy mindenki tisztában legyen vele, hogy a "férfiasság" és a "nőiesség" fogalma, melyeknek tartalmát a közfelfogás oly kétségtelennek véli, a tudományban a legzavarosabbak közé tartozik, s legalábbis háromféleképpen határozható meg."
Hořící Láska přichází mezi vás!
Nakolik vyzýval Tolstoj k odkládání zbraní a vybízel k abstraktnímu usmiřování? Jak se falešným postojem pacifisty trápil Dostojevský? Nenapomohl pasivní přístup k nastolení ruské revoluce? Tyto otázky, aktualizované a pronášené v kontextu synodálních témat, nabízí předložený text. A mezi jiná témata patří: nakolik žijeme tím, čím žijí lidé kolem nás; kdy lze být kritický; jak se můžeme v těkavosti soustředit; jaké jsou radosti našeho Pána uprostřed trampot a svízelí?
Kdo tu mluvil o vítězství?
Tradiční kultury znají cvičení, která člověku vštěpují kázeň. Rovněž moderní autoři, Hegel, Nietzsche nebo Kierkegaard, ještě věnovali zvláštní péči vlastnímu úsilí o duchovnost, byť mimo náboženské rámce. Máme-li ale skutečně růst, je naopak třeba rozvolnit vztah k sobě samému. Sem vstupuje pojem rezignace. Rezignovaná vůle není slabá, umí sama sobě – a potažmo i druhým – odolávat. Taková rezignace je obranou před tím, že se člověk stane pouhým článkem v řadě událostí či dějů. Umění, filosofie, ale především svoboda tkví ve schopnosti vytvářet distanci. Tereza Matějčková ve své nejnovější knize nabízí víc než dějiny pojmu nebo tematické čtení odkazu známých myslitelů – svěží pohled na nově položenou otázku po sebepřijetí a růstu.
Na sklade 4Ks
10,71 €
18,70€
The Tao of Pooh 40th Anniversary Gift Edition
“What’s this you’re writing?” asked Pooh, climbing onto the writing table.
“The Tao of Pooh,” I replied.
“The how of Pooh?” asked Pooh, smudging one of the words I had just written.
“The Tao of Pooh,” I replied, poking his paw away with my pencil.
“It seems more like ow! of Pooh,” said Pooh, rubbing his paw.
“Well, it’s not,” I replied huffily.
“What’s it about?” asked Pooh, leaning forward and smearing another word.
“It’s about how to stay happy and calm under all circumstances!” I yelled.
“Have you read it?” asked Pooh...
Winnie-the-Pooh has a certain way about him, a way of doing things that has made him the world's most beloved bear, and Pooh's Way, as Benjamin Hoff brilliantly demonstrates, seems strangely close to the ancient Chinese principles of Taoism.
Follow the Pooh Way in this humorous and enlightening introduction to Taoism, with classic decorations by E.H. Shepard throughout.
Az Antikrisztus - Trubadúr Zsebkönyvek 18.
Az Antikrisztusban Nietzsche - annak ellenére, hogy művét a főbb európai nyelveken ő egyenként
milliós példányszámban szerette volna megjelentetni, ami enyhén szólva ellentmond az Előszó kezdősorának, hogy a mű "azokhoz szól, kiknek száma a legkevesebb" - egy, a világból távozó ember és gondolkodó benyomását kelti; radikálisan eltávolodik kora - és a mi korunk - mindhárom jelentős eszmerendszerétől: a kereszténységtől, a liberalizmustól és a szocializmustól.
Nézeteinek érvényesítésére két kitörési pont maradt csupán: vagy a heroikus-ezoterikus arisztokratizmus vagy pedig a rasszista populizmus.
Hogy tanait és nézeteit a későbbiek során kik és milyen célokra használták fel, abban neki magának is
felelőssége van. S bizonyos az is, hogy Az Antikrisztus sem mentes a hibáktól és a fogyatékosságoktól.
Azonban rá magára is érvényesnek érezzük azt, amit Nietzsche huszonhárom esztendős korában vetett papírra: a nagy emberek tévedései olykor termékenyebbek, mint a kisszerűek igazságai.
Csejtei Dezső
Pesimismus?
Soubor pěti kratších úvah představuje německého filosofa Oswalda Spenglera, známého svou objemnou a provokativní koncepcí dějin, nejen jako polemika, ale také jako osobnost s širokým rejstříkem znalostí a zájmů.
Titul je nazván podle první úvahy, v níž se Spengler vyrovnává s nařčením, že jeho chápání dějin je pesimistické. Další stať výboru zachycuje Spenglerovo srovnávání dvou myslitelů, kteří se stali jeho trvalou inspirací. Jsou jimi Nietzsche a Goethe. Spenglerovo pozoruhodné hledání dějinných analogií předvádí úvaha Stáří amerických kultur a jeho mnohdy překvapivé důrazy na určité dějinné souvislosti ilustruje pojednání Bojový vůz a jeho význam pro průběh světových dějin. Výbor uzavírá poměrně krátká, za to však výstižná odpověď na otázku Je možný světový mír?, jejíž formulace je z roku 1936, tedy z roku, v němž se uzavřela Spenglerova životní pouť.
Na sklade 1Ks
8,93 €
Proč dnes číst Hannah Arendtovou?
Richard J. Bernstein je přední americký filosof, který propojuje americkou filosofickou tradici (pragmatismus a analytickou filosofii) s kontinentální (Kritickou teorií). Zároveň se osobně znal s Hannah Arendtovou a vedli spolu přátelské, ale zároveň i kritické diskuse. Jedná se proto o autora, který má všechny předpoklady pro napsání výborné knihy o Arendtové - a to se mu plně povedlo. Jak uvedl jeden recenzent, Bernsteinovu knihu ocení jak ti, kdo se teprve chystají na četbu samotné Arendtové, tak ale i ti, kdo už od ní všechno přečetli.
Kromě obsahové stránky knihy je třeba vyzdvihnout i její stránku výkladovou. Osloví proto nejen odborníky, ale i studenty a širší veřejnost jakožto stručný a výstižný úvod do myšlení jednoho z největších politických myslitelů dvacátého století.
Na sklade 2Ks
10,23 €
Lidské a mezilidské
Personalistická filosofie se v Buberově díle neustále prolíná s psychologickými tématy s mnoha přesahy do psychoterapie. Věnoval se jim nepřetržitě od dob studií a zejména od počátku 20. století, kdy se začal seznamovat s psychoanalýzou. Buberův vztah k této metodě byl posléze kritický, přičemž jej charakterizoval nesouhlas s Freudovými redukcionistickými postoji nejen ve vztahu k náboženství a důraz na respekt vůči celistvosti člověka i při terapii oproti čistě analytické metodě, preferující podle něj pouze dílčí sféry.
Do výboru zařazená přednáška Existenciální nedůvěra mezi člověkem a člověkem (6. dubna 1952 v New Yorku) zmiňuje teorie Freuda a Marxe jako symptomy probouzení rozsáhlé mezilidské nedůvěry. Ve spisu Vina a pocity viny (1957) Buber publikuje detailní kritiku psychoanalytických náhledů na tuto oblast, které podle něj popírají schopnost člověka morálně posoudit vlastní činy a uvědomit si svou „existenciální vinu“. V terapii pak nestačí pouze vynést příčiny oněch „pocitů“ z nevědomí do vědomí; ale měla by být provázena reálným „odčiněním“, jež má své zákonitosti a jde o dlouhodobý proces zasahující celou osobnost.
V přednášce nazvané Psychizace světa se zabývá kritikou různých forem psychologismu a zejména poprvé formuluje svůj názor na význam dialogické filosofie pro psychoterapii. Právě Trübova terapeutická metoda byla prodchnuta tím, co Buber nazýval „dialogem“. Do výboru zařazená stať Uzdravení ze setkání vyšla jako předmluva k stejnojmennému Trübovu dílu (1951) a poté i separátně. Tento hlavní princip psychoterapie promýšlel Buber asi třicet let. Léčení psychických nemocí podle něj vyžaduje od terapeuta jednak to, aby s klientem či pacientem navázal vztah a jednal s ním jako s osobou, nikoli jako s objektem, a jednak aby jej uznával nejen v přítomné, ale i v potenciální celistvé podobě, k níž se může vyvinout.
Z těchto hledisek Buber nově řeší otázky osobnosti, vědomí a nevědomí, přenosu atd. V článku Následovat společné (1956) se zabývá východiskem svého chápání interpersonality, pojetím hérakleitovského „společného světa“, který není pouze kategorií sociální. Únik z mezilidství jakožto bytostné skutečnosti může směřovat jak do čistě individuální sféry, tak do kolektivu, v němž se pěstují nedialogické vztahy a ztrácí se nejen osobitost jednotlivců, ale i jejich autentické soubytí.
A gondviselésről - Trubadúr Zsebkönyvek 13.
Lucius Annaeus Seneca, római sztoikus filozófus, drámaíró és államférfi három rövidebb dialógusát tartalmazza a kötet: A gondviselésről, A lelki nyugalomról és A boldog életről
Traktát o náprave intelektu
Raný metodologický spis (1660-1662) novovekého holandského filozofa Barucha Spinozu v novom slovenskom preklade a bilingválnej latinsko-slovenskej verzii. Hoci ide o kratšie a nikdy nedokončené dielo, podľa niektorých názorov predstavuje Logiku k Spinozovej Etike. Jeho ústrednými motívmi sú otázka pravdivého poznania, možnosti jeho realizácie a súvisiace formulovanie metód “prečistenia” intelektu založených predovšetkým na správnom rozlišovaní medzi intelektom a predstavivosťou.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
