Najnovšie - Filozofia strana 65 z 138
zobraziť:
Chápanie slobody v ruskej filozofii 20. storočia
Monografia je rozhovorom troch autorov o ruskej filozofii, o chápaní slobody v ruskom filozofickom myslení 20. storočia. Je dialógom hľadajúcim svojho čitateľa. Rozhovorom sa kniha stáva aj preto, lebo sa v nej stretávajú v dialektickom napätí tri pohľady na dva konkurenčné prúdy ruskej filozofie. Autori sa zhodnú na tom, že ruskú filozofiu moderny je možné vnímať ako dejinne realizovaný filozofický experiment, ktorý reflektuje nielen dobové špecifiká ruskej kultúry, umenia a vedy, ale aj aktuálne trendy európskej filozofie. Ruská filozofia prekonala búrlivé časy, pričom jej spočiatku pluralitný charakter vyústil do radikálneho vymedzenia dvoch hlavných prúdov - religiózneho a materialistického. Toto dramatické a dôsledkami často tragické napätie sporiacich sa protichodných tendencií v ruskej filozofii je stále živým intelektuálnym dedičstvom. Dodnes rozoznávame vplyv obidvoch alternatívnych prúdov, ktoré si prešli cestami vzostupov i pádov, zatracovaním i glorifikáciou. Západná filozofická kultúra (ruská filozofia je jej súčasťou) je polyfonickým diskurzom s množstvom napätí a protikladov. Ako taká predpokladá rôznosť filozofických pozícií, ktoré napriek svojej odlišnosti predstavujú konečný pokus o vyjadrenie pravdy. Aby sa hodnota plurality, ku ktorej sa západná kultúra hlási, mohla reálne uskutočniť, musí sa stať filozofickým dialógom. Avšak podmienkou dialógu je slobodné uznanie partnera. Toto uznanie však nie je automatickým nárokom, je nevyhnutné si ho zaslúžiť. Autori, filozofi na Trnavskej a Sankt-Peterburgskej univerzite, pristupujú k sebe navzájom i k téme s rešpektom, v ktorom si toto uznanie preukazujú. A tak si snáď aj predkladaná monografia zaslúži pozornosť svojho čitateľa.
Básnicky bydlí člověk (3x kniha)
Trojsvazkové česko-německé vydání Heideggerových kratších textů. První svazek obsahuje studie: Úvod k přednášce Co je metafyzika?, Co je metafyzika?, Doslov k přednášce Co je metafyzika?; druhý svazek: Konec filosofie a úkol myšlení, Moje cesta k fenomenologii, O porozumění času ve fenomenologii a v myšlení otázky po bytí; třetí svazek studie: Věc, Doslov. Dopis mladému studentovi, Řeč, básnicky bydlí člověk, Co je to filosofie?, Hebel domácí přítel, Principy myšlení.
Politické myšlení Davida Huma
David Hume byl jedním z předních filozofů osmnáctého století, který svými myšlenkami ovlivnil mnoho generací, a jen obtížně nalezneme nějakého studenta filozofie, který by se s jeho dílem nesetkal. Největší interpretační pozornost se však tradičně soustředí na Humova epistemologická témata a kritiku náboženství. A to i přesto, že se ve své době proslavil spíše jako historik a politický filozof. Cílem knihy je částečně splatit tento interpretační dluh především v oblasti Humova politického myšlení a jeho vlivu na generaci amerických revolucionářů. Předkládaný text má kromě úvodu a závěru tři kapitoly: v první je věnována pozornost historicko-filozofickému kontextu, v rámci něhož Hume působil. Ve druhé kapitole jsou interpretovány základní filozofická východiska a myšlenky Humovy politické filozofie, které rezonovaly v americkém intelektuálním prostředí. A v poslední kapitole je věnována pozornost vlivu, který mělo Humovo politické myšlení na generaci amerických revolucionářů, a především Jamese Madisona, filozofa a politika, prezidenta Spojených států, jenž je díky svému autorství Virginského plánu považován za otce americké ústavy.
Aspekty nového pravicového radikalizmu
V apríli roku 1967 predniesol Theodor W. Adorno, významný nemecký filozof a sociológ, na pôde Viedenskej univerzity prednášku, ktorá nie je z dnešného pohľadu len bežným historickým dokumentom. Adorno analyzoval ciele, zdroje a taktiku nového pravicového radikalizmu svojej doby. Na príklade nemeckej radikálne pravicovej strany NPD, ktorá zaznamenala v dobových prieskumoch prekvapivé úspechy, skúma dôvody, prečo mali extrémistické hnutia v Nemecku ohlas aj dvadsať rokov po porážke nacizmu. Adornova prednáška zostáva dodnes až mrazivo aktuálna. Aspekty nového pravicového radikalizmu sú ako odkaz vo fľaši, ktorý sa práve vyplavil na brehy súčasnosti a ani po päťdesiatich rokoch nestratil nič zo svojej pravdivosti.
Na sklade 1Ks
8,90 €
Futóbolondok, csalók, agitátorok Az újbaloldal gondolkodói
Semmi sem leplezte le jobban a kommunizmus követőit, mint a "lét határozza meg a tudatot" tétel állandó szajkózása. Ők is tisztában voltak vele, hogy Karl Marx állítása merő tévedés, ezért aztán hatalmas energiákkal kísérelték meg a tudat átformálását. Mivel politikai utódjaik, a kortárs baloldali gondolkodás képviselői is tisztában vannak a világ valódi rendjével, éjt nappallá téve, könyvtárakat megtöltő lendülettel igyekeznek filozófiai alapot teremteni eszméiknek. Roger Scruton, az angol konzervatív filozófus számukra légy a levesben, kavics a cipőben, bors az orruk alatt. Futóbolondok, csalók, agitátorok című könyvében Scruton nagy türelemmel és rendkívül szórakoztatóan bontja le a hamis légvárakat. A kötet végére magunk sem értjük, hogyan futhattak be ekkora pályát a baloldal pehelysúlyú sztárjai. Illetve dehogynem!
Pacidus Philalethi
Pacidius Philalethi je filosofický dialog pojednávající o povaze změny a kontinua, nakolik jsou přítomné v pohybu složený more socratico v říjnu 1976 během plavby z Anglie do Holandska, na samém konci Leibnizových pařížských let. Mezi epochálními objevy diferenciálního počtu a rovnic zachování pohybu nabízí rozprava Pacidia (Leibnize samotného) a jeho druhů (ztělesňujících hlavní vědecké přístupy doby) metafysickou analýzu pohybu, změny, prostoru a času; otázek a těžkostí spojených se stavbou kontinua, které se filosofickou tradicí vinou od doby Zénónovy a nesou jméno labyrint. Řešení těchto otázek se nadále ukáže zásadním nejen pro Leibnizovo uchopení povahy kontinua a nekonečna a budoucí vývoj filosofie monád, ale obecně také pro možnost založení infinitesimálního počtu.
Pacidius Philaléthovi proto znamenitým způsobem dává nahlédnout stejně tak do cest a úskalí raně novověké přírodní vědy aspirující k nekonečnu, jakož i do pozoruhodného labyrintu Leibnizovy metafyzické invence. K českému překladu tohoto nadlouho zapomenutého klenotu vědecké literatury je připojena obsáhlá úvodní studie, která jednak hledá místo dialogu obecně i dialogu Pacidius Philalethi zvláště v Leibnizově době a myšlení; jednak pojednává problém kontinua mezi geometrií a fyzikou jak co do filosofických zdrojů dialogu Pacidius Philalethi, tak co do otázky jeho utváření v ohnisku Leibnizových myslitelských snah. Doprovodný komentář k textu přináší konečně vysvětlení některých detailů kriticko-historické povahy, případně další rozevření perspektiv probíraných otázek.
O povinnostech
Listy florentského platonika Marsilia Ficina De officiis a Veritas de institutione principis patří mezi nejvlivnější z celé Ficinovy korespondence jakožto stručná pojednání o v renesanci oblíbených tématech morální filosofie. Unikátní recepce se dočkaly i v českém prostředí počátku šestnáctého století, kdy byly přeloženy do humanistické češtiny, list Veritas dokonce dvakrát. Publikace přináší kritickou edici obou listů, jejich nový překlad do češtiny, jakož i transkripci obou staročeských překladů, jejichž autory byli Řehoř z Hrubý z Jelení a Oldřich Velenský z Mnichova. Kniha je uvozena studií, která pojednává o Ficinově korespondenci a jejím filosofickém významu obecně, analyzuje oba zmiňované listy a věnuje se jejich působení v renesanci a raném novověku. Zabývá se také kontextem českých humanistických překladů, který ukazuje, že platonik Marsilio Ficino byl v českém prostředí v prvních dekádách šestnáctého století vnímán a recipován především jako morální filosof.
Acta Moralia Tyrnaviensia IX.
Acta Moralia Tyrnaviensia IX, vychádza už ako deviaty zborník v poradí, vydávaný Katedrou etiky a morálnej filozofie Filozofickej fakulty TU. Jeho témou je: Dráma slobody v slovanskom svete 20. storočia. Zborník vznikol ako publikačný výstup medzinárodnej vedeckej konferencie s rovnomenným názvom, ktorá sa uskutočnila dňa 25. októbra 2018 na pôde Filozofickej fakulty TU. Obsah zborníka tvorí 25 príspevkov, ktoré skúmajú drámu slobody v slovenskom, českom, poľskom a ruskom prostredí. Editori, spolu s edičnou radou, dbali na zachovanie rôznorodosti prístupov a náhľadov na problematiku slobody. Výsledkom je zborník, ktorý je unikátny svojím bohatým a pluralitným charakterom tém príspevkov a ich spracovaní. Bohatý ako je samotná téma slobody. Autormi príspevkov sú odborníci na tematiku zo Slovenska, Česka, Poľska a Ruska. Zborník a konferencia sú výstupom z vedeckého grantu VEGA č. 1/0231/18 pod názvom Dráma slobody v ruskom filozofickom myslení 20. storočia.
Sport jako teologická výzva
Existuje souvislost mezi sportem a duchovním životem člověka? Autor této knihy ukazuje, že taková souvislost existuje, a podrobně zkoumá, jakými způsoby se mohou tyto dvě zdánlivě naprosto odlišné oblasti prolínat. Vychází z rituálního původu pohybových disciplín u předkřesťanských kultur, zejména řecké a římské, a seznamuje čtenáře s tím, jak byly tyto aktivity hodnoceny starocírkevními autoritami. Konkrétní poznatky pak zasazuje do současné teologie sportu, v níž se vede diskuse o možném transcendentálním rozměru sportu a jeho místě v duchovním životě moderního člověka. Kniha odráží autorův celoživotní zájem o pohybové aktivity a reflektuje i jeho vlastní zkušenosti se stavy změněného vědomí, které prožil při sportovních výkonech. Kniha je určena jak zájemcům o současnou teologii a humanitní vědy, tak všem, kdo přemýšlejí o sportu v širších souvislostech.
Pravda v době populismu
I když všichni občas lžeme a i když si politika vysloužila zvláštní reputaci jako doména nepravd, Pravda v době populismu přináší argument, že odpovědnost vůči pravdě a pravdivosti není možné ani ve sféře politiky odsunout stranou. Nejenže bychom pravdu a pravdivost neměli odsouvat stranou, ale dělat to systematicky není ani možné. Lhát můžeme, ale své zásadní odpovědnosti vůči pravdě a pravdivosti se nemůžeme zbavit. Oba tyto pojmy však mohou být složitější, než bychom si chtěli přiznat. Autorovým argumentem je, že pravdivost není prosté pedantické mluvení pravdy, bez ohledu na důsledky našich sdělení. A zdá se, že sám pojem pravdy je nedefinovatelný a v různých kontextech, kde se jej dovoláváme, se chová různě, politikou počínaje, a etikou, soudy o humoru, nebo každodenním životem konče. Kniha je spojením analýzy těchto témat s pokusem o vysvětlení současné politické změny. Naznačuje, že éra, v níž žijeme, není érou post-pravdy v politice, nýbrž érou demokracie stále hybridnější, jež kombinuje tradiční zastupitelské systémy s rušivým vlivem systémů přímého lidového rozhodování.
Marxismus a filosofie
Karl Korsch (1886-1961) patřil k jedněm z nejvýznamnějších radikálně levicových myslitelů první poloviny 20. století. Často bývá spolu s György Lukácsem a Antoniem Gramscim považován za zakladatele tzv. západního marxismu. Nicméně jeho význam zdaleka přesahuje jakékoliv zaškatulkování do konkrétního marxistického proudu. Celou jeho intelektuální dráhu protíná snaha o soustavné promýšlení a rovněž kritiku předpokladů a hranic marxismu. Nečiní tak ovšem nikdy z vnějšího, nezaujatého stanoviska, ale vždy z perspektivy krizí marxismu samého, tj. z hlediska událostí, které přinášely nové emancipační výzvy a vytvářely nová revoluční hnutí. Tento přístup zdobí i Korschův nejvýznamnější spis Marxismus a filosofie (1923), jímž vstoupil do debat o dalším směřování marxistické filosofie, které vyvolala jak říjnová revoluce v Rusku, tak i následující revoluční události v Německu. V českém výboru čtenář nalezne kromě této slavné eseje i Korschovu odpověď kritikům (Současný stav problému Marxismu a filosofie, 1930) a tři kratší texty z raných dvacátých let 20. století, jejichž společným jmenovatelem je otázka nové koncepce materialistické dialektiky a materialistického pojetí dějin.
Fragmenty řeckých tragiků v překladech a studiích Zdeňka K. Vysokého
Jako i v jiných oborech antiky, stojíme také zde nad troskami, a jediná cesta, kterou si lze vyvolati alespoň stín dávného umění básníkova, jest pokus o rekonstrukci, který je si vědom své vratkosti a svých nedostatků, pronesl svého času Ferdinand Stiebitz o papyrovém fragmentu Sofokleova satyrského dramatu Slídiči. Troskami antických dramat se v našem prostředí nejsoustavněji zabýval všestranný klasický filolog Zdeněk K. Vysoký (1903-1979) a jedním z cílů této knihy je alespoň částečně splatit dluh této významné a z politických důvodů upozaděné postavě české klasické filologie. Po úvodním představení Vysokého a po uvedení do zákrut textové tradice řecké tragédie se čtenáři mohou poprvé uceleně seznámit s málo známými torzovitě dochovanými antickými dramaty, jak je na základě svých a jiných rekonstrukcí Zdeněk K. Vysoký přeložil.
František Palacký a česká filosofie
Reedicí studie vydané v roce 1961 se naplňuje dlouhodobá snaha dát druhý život pracím významného českého filosofa Milana Machovce (19252003), které formovaly čtenáře v šedesátých letech 20. století. Machovec své tehdejší knihy o Františku Palackém a Josefu Dobrovském později označoval za masarykovské. Jejich napsání mu totiž bylo zároveň cestou, jak se pomalu přiblížit k Masarykovu myšlení a nastolovat témata, která s Masarykem sdílel. Filosofie tak podle Machovce byla Palackému především nástrojem v zápasu o ušlechtilejší lidství a v tomto ideálu humanitním Masaryk viděl smysl českých dějin. Palackého myšlení Machovec zasadil do kontextu české filosofické tradice, se všemi úskalími, s nimiž se musela vypořádat. Bonusovým materiálem druhého vydání, nově zařazeným za původní studii, je text Machovcovy přednášky s názvem Palackého osobitost v českém tisíciletí, přednesené na jubilejní konferenci v roce 1998. Palacký byl Machovcem vnímán jako mravní osobnost, jež dokázala svým životním dílem splynout s úsilím mnoha generací a zároveň na ně přímo či nepřímo působit. To byl úkol, který Machovec uložil i sám sobě. Pro debatu o českém filosofickém myšlení tak zůstává studie i s odstupem více než poloviny století inspirativním příspěvkem. V edice Pavla Žďárského a s úvodem historika a Palackého životopisce prof. Jiřího Štaifa vychází za laskavé podpory Ministerstva kultury ČR.
Hrad duše
Edita Steinová (1891 – 1942) bola významná nemecko-židovská katolícka filozofka a rehoľníčka. V roku 1922 sa nechala pokrstiť a neskôr vstúpila do karmelitánskeho kláštora. Od roku 1932 prednášala na Pedagogickom inštitúte v Münsteri, ale po nástupe nacistického režimu musela učiteľské miesto opustiť. Začiatkom augusta 1942 ju Gestapo odvlieklo z kláštora do koncentračného tábora Auschwitz-Birkenau, kde o niekoľko dní zahynula v plynovej komore. Jej rozsiahle filozofické dielo, v ktorom sa pokúsila o syntézu fenomenologickej filozofie a tomizmu, patrí k základným pilierom európskeho poznania a duchovného vedomia.
Kniha Hrad duše sprístupňuje slovenskému čitateľovi celoživotné úsilie Edity Steinovej o spojenie fenomenologickej filozofie s kresťanským myslením. V publikovaných textoch porovnáva názory Edmunda Husserla a Tomáša Akvinského, pokúša sa vymedziť Husserlovu fenomenológiu voči iným filozofickým smerom, predkladá fenomenologicko-historickú štúdiu o diele Terézie z Ávily a podáva výklad Goetheho Fausta, či Dionýza Areopagitu. V štúdii Ontická štruktúra osoby sa potom venuje hlavnej oblasti svojho skúmania, problematike ľudskej osoby a jej poznania metódami fenomenologickej filozofie. Výber uzatvára kontemplatívno-mystická štúdia o význame Vianoc.
Hoci sú texty Edity Steinovej venované rozmanitým témam, spája ich úsilie o hlbšie poznanie človeka, jeho miesta vo svete a vzťahu k bytiu, v ktorom existuje a zároveň ho v mnohých aspektoch presahuje.
dostupné aj ako:
Nečinné společenství
Jean-Luc Nancy (*1940) patří mezi nejvýznamnější současné francouzské filosofy. Jeho stěžejní titul, vydaný poprvé v 80. letech, se snaží pojmenovat a obhájit původní význam pojmu, z něhož se v moderní společnosti stal jen svazek mezi na sobě nezávislými jedinci. V titulním eseji rozvíjí své úvahy v polemice s Georgem Bataillem a Martinem Heideggerem, v dalších textech se věnuje například konstitutivnímu významu mýtu nebo tomu, co je historie. Společnost pro Nancyho není sociální, ekonomický ani politický koncept, uvažuje o společné povaze bytí tak, jako by existence byla neoddělitelná od jejího podílu na tomto spolu. V nejlepších tradicích francouzské filosofie 20. století se Nancy pohybuje na samé hranici toho, co je v postmoderně možné formulovat.
Na sklade 1Ks
11,55 €
dostupné aj ako:
Slovník filozofických pověr
Proslulý logik a filozof Józef Maria Bocheński (1902-1995), profesor univerzity ve Fribourgu, patřil k analytické filozofické škole (Whitehead, Wittgenstein) a světově se proslavil bestsellery Cesta k filosofickému myšlení (německy 1959, česky Rozmluvy, 1985) a Slovník filosofických pověr (polsky 1987, česky samizdat, 1988). Přednášel a psal v pěti jazycích. Největším přínosem Bocheńského je analýza marxismu, jenž je ideologickou a sociologickou kombinací největších pověr posledních dvou století: scientismu, tj. domněnky, že přírodovědecká metodologie je jedinou racionalitou, dále humanistického antropocentrismu, podle kterého je člověk absolutní mírou všech věcí, a konečně progresivismu, tedy víry ve všemocný technický a vědecký pokrok, jenž prý vyřeší i existenciální smysl života. Za jedinou dynamickou civilizaci považoval Bocheński evropský Západ s jeho třemi zásadními postoji k realitě: řeckým smyslem pro čistou ideální formu, římským postojem vůči společnosti (právo) a židovsko-křesťanským náhledem na existenciální problémy člověka. Bocheńského pověry zábavnou a vtipnou formou, s neúprosnou logikou a aristotelským realismem odhalují rozpory a zmatek v myšlení proslavených mudrců dvacátého století.
Iracionalita ve službách pokroku
V tomto nevšedním díle autor ověřuje hypotézu, že pokrok společnosti souvisí s její otevřeností vůči tzv. iracionalitě - idejím inspirovaného a paranormálního původu. Kniha líčí dramatickou historii moderního spiritualismu (a spiritismu) od jeho vzniku až do současnosti. Čtenář s překvapením zjistí, jak významně duch iracionality zasáhl do moderních dějin a jak studium spiritualismu nabízí netradiční a mnohdy i fascinující sondu do americké společnosti 19. století.
Podrobně rozebírá myšlenku pokroku a její filozofy, zpřístupňuje dějiny a učení kdysi vlivných náboženských společenství, sekt a okultních hnutí. Čtenář se seznámí s neobyčejnými osobnostmi potulných kazatelů, slavných médií a proroků, zakladatelů kvakerství, swedenborgiánství, mesmerismu a teosofie. Kniha živě přibližuje vášnivé spory mezi skeptiky a obhájci vlivu spiritualistických a okultních sil. Dozvíte se, jak významnou a opomíjenou roli sehrálo v počátcích vědy magické myšlení a jak rodící se věda teprve hledala jasnou hranici, za níž končí přírodní síly a začíná paranormálno. A co vzbuzuje největší úžas, jsou citace odborných poznatků, které v 18. a 19. století zapsali učenci s pověstí šarlatánů a teprve moderní věda potvrdila jako správné.
Autor usiluje o harmonickou vyváženost mezi střízlivou, racionální, leč suchopárnou odborností a na emoce zaměřenou hurá alternativou. Střední cestu volí i mezi vírou a skepticismem a brání-li takzvanou iracionalitu, činí tak pomocí logických argumentů a využívá k tomu dobové prameny.
V první části kniha předkládá názory nejvýznamnějších myslitelů pokroku, k nimž patří Turgot, Condorcet, Comte, Hegel a Marx. Druhý díl vás seznámí s předchůdci moderního spiritualismu, za něž jsou považováni Swedenborg, Mesmer, Jackson Davis, shakeři a kvakeři. Nejobsáhlejší třetí část se zabývá vlastními dějinami moderního spiritualismu. V závěru autor uvádí i své osobní zkušenosti s návštěvami spiritualistických médií v Anglii.
Na sklade 1Ks
19,09 €
The Boy, The Mole, The Fox and The Horse
A book of hope for uncertain times. The conversations between the four characters in this book - the boy, the mole, the fox and the horse - have been shared thousands of times online, recreated in school art classes, turned into tattoos, they inspire parents and grandparents, comfort children, cheer people who feel lonely, are grieving, need courage, or a reminder that they are not alone and to keep going when life is hard. Enter the world of Charlie Mackesy's creations, these four unlikely friends, discover their story and their most poignant and universal life lessons.
The book includes Charlie's most loved illustrations and new ones too. 'The world needs Charlie's work right now.' Miranda Hart`My hope is that the book goes some way to helping people live more courageously, more honestly and with more love for themselves and others.' Charlie Mackesy
Labyrint světa a ráj srdce
Nejvýznamnější filozofické dílo napsané v českém jazyce v exkluzivním vydání s jedinečnými kolážemi Miroslava Huptycha.
Kniha jako objekt.
Vedle původního textu obsáhne kniha i text v jazyce 21. století upravený Lukášem Makovičkou.
Dominantou této velkoformátové knihy je však více než 50 dvoustranných koláží Miroslava Huptycha.
Miroslav Huptych je svými kolážemi k Labyrintu proslulý i za hranicemi ČR vystavoval je například v Nardenu.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
