Najnovšie - Filozofia strana 87 z 139
zobraziť:
Pojem společenského souhlasu u Františka Suáreze
Kniha pojednává o teorii společenské smlouvy u španělského jezuity Františka Suáreze (1548–1617). Většinou jsme zvyklí spojovat toto téma s novověkými humanisty, jako jsou například Thomas Hobbes, John Locke nebo Jean Jacques Rousseau. Nicméně i pozdní scholastikové se tímto tématem důkladně zabývali. František Suárez navazuje na aristotelskou tradici a snaží se ve své politické teorii spojovat pojmy lidské přirozenosti, finality a svobodné vůle. Jeho pojetí společenské smlouvy zachovává metafyzický rozměr lidské přirozenosti a zároveň klade za základ moderní společnosti člověka jako individuum. Protože je Suárez zastáncem „přirozené demokracie“ a konkrétní politické moci jako pozitivně dané člověkem, lze ho bez nesnází považovat za předchůdce moderní evropské státovědy.
Svatý Grál na čtyřech rovinách bytí
Filosoficko-esoterická studie. Symbolika svatého grálu zahaluje i odkrývá tajemství Cesty dolů a nahoru. Ve smyslu cesty dolů, stezky zrození,lze obraz svatého grálu chápat jako zřídlo, z něhož vyvěrají bytostné proudy vytvářející skutečnost. Z hlediska cesty nahoru, stezky poznání, je možno sv. grál vnímat jako zdroj a pramen tohoto vesmírného sebenahlížejícího děje, jenž se odehrává na půdě lidského vědomí. Tělesný kalich zachytil kdysi pod křížem několik kapek krve Syna Božího; v astrálním světě snů se sv. grál symbolicky ukáže jako fontána, z níž tryskají živé a mrtvé vody; na rovině duše, v myšlenkovém světě idejí, zahlédneme spásný obraz beránka, jehož nebeská krev kane do poháru země. Nakonec dojdeme až jedinému prameni všeho bytí, kalichu Slova.
A szeretet természetéről
"A nemzetközi hírű tomista, Rafael Tomás Caldera a szeretet jelenségét elemezve olyan témáról szól, melyet mindenki ismer, s amely különösen az isteni szeretet értelmében mindenkinek életében -akár tudatában van ennek, akár nem- a legfontosabb.
A szeretet értelemgazdag lényegét nemegyszer hol szociológiai, hol pszichológiai, hol erkölcstani vagy akár neurológiai, kémiai, biológiai, genetikai, stb. szempontokra vezetik vissza, meghamisítva ezzel lényegi valóját, mely mindezen területeken megnyilvánul ugyan, de ezek egyikén sem ragadható meg kizárólagosan. A szeretet olyan, másra visszavezethetetlen "eredeti jelenség", mely mint "tiszta tökéletesség" végtelenül egyszerű, megvalósulását tekintve mégis összetett valóság, ezért egyszerre mindannyiunkat érintő és izgató egzisztenciális kérdés és igazi bölcseleti tárgy is, mi több, a filozófia, a bölcsesség szeretetének legfőbb tárgya." (részlet dr. Szalay Mátyás bevezető tanulmányából)
Na sklade 1Ks
10,77 €
A szabadságolt lelkiismeret
A lelkiismeret fogalma és tapasztalata uralta sokáig a keresztény erkölcspszichológiát, a modern kor azonban igyekezett megszabadulni tőle és gondjaitól. Legfeljebb kényelmes erkölcsi hivatkozásként maradt meg benne.
A Szabadságolt lelkiismeret című munka a lelkiismeret tapasztalata és fogalma történetével foglalkozik. Bemutatja a tapasztalat különféle értelmezéseit és a fogalom különböző jelentésváltozatait, a hozzájuk kapcsolódó vitákat és dilemmákat. Jelen kötet az antikvitástól a reformációig terjedő időszakot tekinti át: miként alakult ki és terjedt el a lelkiismeret fogalma és tapasztalata, jutott uralomra és nőtt meg a jelentősége, lett népszerű az áttekintett időszakban. A lelkiismeret tapasztalatának tömeges elterjedése nemcsak a tapasztalat és a fogalom problémái fordította a figyelmet, hanem arra is, hogy megbízható-e az ítélete sőt, lehet-e egyáltalán a cselekvő embernek jó lelkiismerete?
Vissza a magánvaló dolgokhoz
Josef Seifert-et, a neves osztrák filozófust, a liechtensteini Nemzetközi Filozófiai Akadémia örökös tiszteletbeli rektorát szoros szálak fűzik Magyarországhoz: egy ideig édesapja is Magyarországon élt, s immár neki magának is olyan kedves barátai élnek itt, mint egykori tanítványa, a kiváló magyar filozófus, Mezi Balázs professzor és dr. Szalay Mátyás, a jelen mű fordítója.
A szerző eddig megjelent művei a fenomenológiai realizmus elveit követik, vagyis azt a bölcseleti irányzatot, melyet Edmund Husserl alapozott meg a Logikai vizsgálódások Prolegomenájában, s amelyhez olyan nagy gondolkodók csatlakoztak, mint Adolf Reinach, Max Scheler, Dietrich von Hildebrand, Alexander Pfänder és Edith Stein. Az a filozófia, melyet, "fenomenológiai realizmus"-nak nevez, szorosan kötődik a klasszikus bölcseleti tradícióhoz, különösen Platónhoz és a platonizmus hagyományához, valamint az arisztotelészi gondolatvilághoz.
Könyvei legfőbb célja nem más, minthogy a maga szerény módján megvalósítsa minden valódi filozófia végső célját: a legfontosabb kérdéseket illetően filozófiai tudáshoz jutni. Ugyanakkor szeretné kimutatni, hogy a filozófia végső törekvése az igazság megismerése, s ezért a gyökeresen átgondolt, vagy mondjuk úgy, forradalmasított "fenomenológiai módszer" - melyet inplicit módon minden filozófus alkalmaz, függetlenül attól, melyik "iskoláshoz" tartozik - a legjobb, s bizonyos szempontból az egyetlen eszköz e cél eléréséhez.
Lacná kniha Kételkedők Breviáriuma (-50%)
Egy filozófus egyedi olvasónaplója: Az irodalmi-filozófiai lexikont idéző kötet huszonkilenc, kazuistának nevezett címszava a jezsuita morálfilozófiai tanulmányok hagyományát megújítva, széles irodalmi és filozófiai műveltséganyag bevonásával, ugyanakkor könnyed stílusban elemzi a szépirodalmi művekből származó, kázusoknak kinevezett eseteket.
Na sklade 1Ks
4,17 €
8,33€
dostupné aj ako:
Timeless humanism
Author, publicist, and political analyst in his philosophical-political analysis stems from the idea that due to human influence the world changed so profoundly that old social theories are no longer valid; and that it is desirable to take up a position called timeless humanism, which is the only way which leads mankind to a permanently sustainable and reproducible society. Published on May 2014 (inclusive of the electronic version in PDF format).
Tři filosofická pojednání - philosophische Schriften
Bilingvní edice obsahuje texty Výchova lidského rodu, Ernst a Falk (hovory pro zednáře), O tom, že lidé mohou mít více než pět smyslů. Trojice textů německého osvícenského myslitele G. E. Lessinga představuje trivium, rozcestí, na němž se setkávají teologie, úvahy o směřování dějin, přírodní vědy, politická filosofie, rodící se religionistika, obdiv k starověké „moudrosti Orientu“ a touha odhalit dávná tajemství – tedy všechna zásadní témata, jimiž žilo 18. století. Paralelní česko-německá edice umožňuje nejen četbu Lessingových textů v jedné či druhé jazykové podobě, ale také detailní srovnání překladu s originálem.
O filosofii dějin
Titul knihy „O filosofii dějin“ naznačuje, že Maritain nechtěl napsat ani soustavné pojednání o filosofii dějin, ani ve vlastním slova smyslu úvod do této disciplíny, který by mapoval veškerou její problematiku. Jeho cílem bylo ukázat možnost a platnost určitých filosofických zákonů, které osvětlují lidské dějiny a činí je pro nás srozumitelnějšími. Záměrně se omezil na určitý počet příkladů těchto zákonů a na některé základní problémy, které s nimi souvisí. Ve svých úvahách o filosofii dějin a ve volbě problémů měl do velké míry na zřeteli praktické postavení křesťanů v soudobé společnosti a snažil se vypracovat intelektuální vybavení, které by jim pomohlo řešit jejich „časné“ problémy a úkoly.
dostupné aj ako:
Zkušenost smrti
Německý filosof P. L. Landsberg (1901–1944), žák a pokračovatel Maxe Schelera a profesor na univerzitě v Bonnu, byl jedním z prvních, kdo rozpoznal zrůdnost nacismu a začal proti němu také bojovat. Celým životem vydával svědectví svému křesťanskému přesvědčení o pravdivosti své filosofie.
Hned v roce 1933 musel opustit Německo, v roce 1936 Španělsko a v roce 1940 okupovanou část Francie. Od roku 1942 žil v ilegalitě, 1943 byl zatčen gestapem a roku 1944 zemřel v koncentračním táboře Oranienburgu. Na pevném základě filozofie svobodné lidské osoby dokázal i v tak nebezpečných podmínkách rozvíjet úvahy o odpovědném jednání, a jak se prostor pro toto jednání neúprosně zužoval, soustřeďoval se na stále hlubší a naléhavější úvahy o smrti. Ta pro něho neznamená konec či zničení člověka, nýbrž nezbytné završení života, které se může stát korunou jeho svobody.
Ze spojení smrti a svobody vychází také jeho analýza mravního problému sebevraždy. Ač ji zprvu pro sebe neodmítal, nakonec se této možnosti vzdal a postavil se smrti docela jinak. Zkušenost života tváří v tvář smrti dala jeho myšlenkám zvláštní hloubku a trvalou platnost.
Na sklade 1Ks
11,19 €
O dobrovoľnom otroctve
Hlavnou tézou spisu O dobrovoľnom otroctve je, že človek sa rodí slobodný a dobrý. Rôzne formy utláčania a despotizmu sú strašné. Ale najhroznejšie je to, že tyranom a tyranii sa podriaďujú celé národy. A hocako je to protirečivé a teda nepochopiteľné, podriadená odovzdanosť sa stala druhou prirodzenosťou človeka, ktorý sa pritom rodí slobodný. Východiskom z toho môže byť prebudenie k politickej aktivite. Významnu úlohu v tom zohráva, nielen presviedčanie ľudí, ale aj aktivita inteligencie, výsmech predstavy o božskom pôvode monarchie, a pochopenie, že aj takto odcudzená moc vlastne závisí od ľudu. Každý odpor, dokonca aj pasívny, je nástrojom na povzbudenie sebavedomia ľudu. Podľa viacerých, jedna zo zásluh Machavelliho, že bol schopný oddeliť politiku a problematiku etiky. Ale Boétie tvorí aj politickú etiku - pomocník Boha či vykonávateľ jeho vôle, príroda nás stvorila slobodnými, a naše prirodzené právo je ochranou aj našej nezávislosti. Na druhej strane zas "niet ničoho, čo by na tejto zemi bolo tak proti prirodzenosti, ako pokorenie človeka". Stojíme tu blízko morálky Erazma Rotterdamského, skutočne nemravné je nielen niekoho zotročiť, ale aj v rabstve žiť. S pomocou humanistického idealizmu politicka morálka teda ústi do praktického racionalizmu.
Na sklade 1Ks
9,90 €
Raný Husserl a filosofie jazyka
Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu. Podává historicko-filosofický výklad Husserlova myšlení a jeho pojetí jazyka v období od Filosofie aritmetiky (1891) přes Logická zkoumání (1900/01), Přednášky o teorii významu (1908), Ideje I (1913) až po Rukopisy k fenomenologii výrazu (1913/14), které byly poprvé uveřejněny teprve nedávno. Kniha může čtenáři sloužit rovněž jako úvod do myšlenkového světa Husserlovy fenomenologie ve fázi jejího zrodu na přelomu 19. a 20. století.
Dunkelterapie + DVD
Na své cestě do Nepálu v šedesátých letech minulého století se Holger Kalweit seznámil s prastarou tibetskou buddhistickou metodou zvanou yangtik. „Sestoupili jsme do jakéhosi podzemního příbytku a v černočerné tmě jsme zaslechli hlas. Mnichovým přáním bylo, pokud jsem dobře rozuměl, rozpuštění omezeného vědomí Já. To bylo moje první setkání s buddhistickou praxí yangtik — terapií tmou, jak ji dnes nazývám.“ Tuto terapii přizpůsobil Holger Kalweit evropským podmínkám a řadu let ji úspěšně provozuje s lidmi z celého světa včetně České republiky. Kniha obsahuje unikátní rozhovor s Thubtenem, tibetským lamou, jenž autora provázel jeho druhým pobytem v temnotě, a desítky výpovědí lidí, kteří pod Kalweitovým vedením vstoupili do temnoty a nechali ji na sebe působit. Popisují fascinující zážitky hlubinného poznání sebe sama, setkání se zemřelými a vjemy intenzivního světla, které přicházejí po určité době strávené v temnotě. Tato kniha je významným příspěvkem nejen z terapeutického hlediska; je skutečně ojedinělým vylíčením intenzivních duševních zážitků vedoucích k poznání lidského ducha. Tato verze knihy obsahuje originální DVD Holger Kalweit: Dunkelterapie
Women of the Revolution: Forty Years of Feminism
When hundreds gathered in 1970 for the UK's first women's liberation conference, a movement that had been gathering strength for years burst into a frenzy of radical action that was to transform the way we think, act and live. In the 40 years since then, the feminist movement has won triumphs and endured trials, but it has never weakened its resolve, nor for a moment been dull. The Guardian has followed its progress throughout, carrying interviews with and articles by the major figures, chronicling with verve, wit and often passionate anger the arguments surrounding pornography, prostitution, political representation, power, pay, parental rights, abortion rights, domestic chores and domestic violence. These are articles that, in essence, ask two fundamental questions: Who are we? Who should we be?
This collection brings together - for the first time - the very best of the Guardian's feminist writing. It includes the newspaper's pioneering women's editor, Mary Stott, writing about Margaret Thatcher, Beatrix Campbell on Princess Diana, Suzanne Moore interviewing Camille Paglia, and Maya Jaggi interviewing Oprah Winfrey; there's Jill Tweedie on why feminists need to be vocal and angry, Polly Toynbee on violence against women, Hannah Pool on black women and political power, and Andrea Dworkin writing with incendiary energy about the Bill Clinton sex scandal.
Lively, provocative, thoughtful and funny, this is the essential guide to the feminist thinking and writing of the past 40 years - the ultimate portrait of an ongoing revolution.
Heidegger v dialogu
Filosofie se rodí v dialogu a pouze v něm zůstává nadále živá. Klást otázky patří k základnímu étosu opravdové filosofické práce, která se nesmí zastavit před žádnou autoritou. Klást filosofické otázky Martinu Heideggerovi se často však redukuje na (vposled oprávněné) morální a politické ostouzení, obviňování a odmítání bez samotného zabývání se záležitostí jeho myšlení. Nicméně politické pohoršení tak při vší legitimnosti mnohdy slouží pouze jako alibismus maskující skutečnou neochotu či neschopnost zabývat se jeho náročným, a přeci přínosným filosofováním. Když je Heideggerovo myšlení poctivě a kriticky dotazováno „sine ira et studio“, ukazuje se jako produktivní a inspirativní. Mezinárodní kolektiv autorů představuje nové perspektivy, ze kterých recentní badatelský zájem pohlíží na konkrétní aspekty Heideggerova myšlení. Autory jednotlivých kapitol uvádějících Heideggerovo myšlení do konkrétních forem dialogu jednak s jinými dějinnými autoritami, jednak speciálně s novověkou (přírodo)vědou, jsou Ladislav Benyovszky, Jana Kružíková, Jakub Marek, Aleš Novák, Peter Trawny a Holger Zaborowski.
Epikuros II
Epikurovo filozofické učenie bolo veľmi obľúbené už počas jeho života a filozof s ním mal úspech medzi vzdelanými vrstvami Grékov i Rimanov. Pre mnohých jeho žiakov, epikurovcov, sa stalo východiskom poznania. Prevažuje v ňom prvok individualizmu a slobody. Epikurova škola sa rozvíjala úspešne najskôr v Grécku a v 1. storočí pred Kr. sa preniesla i do Ríma. Bola posledným uceleným materialistickým učením v staroveku, ktoré malo väčší význam. Svojimi názormi sa epikureizmus často dostával do protikladu so stoicizmom, ktorého základy sa takisto vytvorili v Grécku počas helenistického obdobia.Najpôsobivejším výkladom Epikurovho učenia sa stala Lucretiova báseň O prírode. Najvýznamnejším Epikurovým žiakom bol Metrodoros, ktorého si učiteľ veľmi ctil, venoval mu samostatné dielo a zveril správu svojho hospodárstva. Medzi jeho ďalších významných žiakov patrili Hermarchos, Polyainos, Kolotes a mnohí ďalší.Druhá kniha približujúca Epikurovo filozofické učenie obsahuje fragmenty z jeho etiky, zachované životopisy o Epikurovi a zlomky, fragmenty z diel Epikurových žiakov a stúpencov. Kniha je doplnená štúdiou Miloslava Okála Vír a kozmogónia.
Epikuros I
Narodil sa na Same, študoval v Aténach u Theofrasta v Lykeiu spoločne s priateľom Menandrom, s ktorým slúžil i na vojne. Počas lamijskej vojny sa presťahoval s rodičmi do Kolofónu. Filozofiu začal vyučovať najskôr v Mytiléne, potom v Lampsaku a neskôr sa presťahoval do Atén, kde si kúpil dom s nádhernou záhradou, v ktorom pôsobil až do smrti. Podľa tejto záhrady bola pomenovaná i jeho škola.V starobe ho trápila ťažká, nepríjemná choroba. Epikuros bol údajne príjemnej, šľachetnej povahy, veľmi tvorivý filozof, ktorý napísal veľké množstvo spisov, z ktorých sa niektoré zachovali v úplnosti a z niektorých početné zlomky. Epikurovo filozofické učenie má materialistický základ a Epikuros ho rozdelil na kanoniku, fyziku a etiku. Pokračoval v Demokritovom atomizme, ktorý dopĺňa a upravuje. Epikurov materializmus má však mravný základ, keď hovorí, že poznatky o fyzikálnom svete majú slúžiť etike. Majú byť využité na to, aby sa človek nebál neznámeho a snažil sa priblížiť šťastiu, aké zažívajú bohovia, ktorí podľa Epikura sú jedinými dokonale šťastnými bytosťami. Človek sa má podľa Epikura snažiť o stav takého bytia, aby necítil ani bolesť, ani nepokoj, a jeho cieľom má byť dosiahnutie trvalej slasti. Zastával tiež názor, že človek by sa nemal príliš púšťať do politického života, pretože je to v protiklade s tým, aby mohol pokojne žiť.Naše vydanie Epikurovho filozofického učenia je rozdelené do dvoch častí. Prvá kniha obsahuje všetky zachované Epikurove diela, zlomky z iných Epikurových kníh a fragmenty z jeho filozofie o kanonike a fyzike. Kniha je doplnená dvoma štúdiami Miloslava Okála Atómy a prázdny priestor a Predkozmický pohyb atómov, ktoré sa zaoberajú atomistickým filozofickým učením.
Aisthesis
Kniha je věnována estetickému myšlení několika významných francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Ukazuje, že i přes značně rozdílná východiska nacházíme v jejich koncepcích řadu konvergujících rysů, zejména pojetí estetické události jako smyslové, tedy jako „aisthesis“. S využitím myšlenek těchto autorů charakterizuje monografie povahu estetické oblasti jako děje v silném slova smyslu, jako vyvstání a jako procesu, v nichž nejsou přítomny ani předměty, kterých by se vyvstání a proces týkaly, ani subjekt, kterému by se toto vyvstání či proces odhaloval jako zkušenost. Díky tomu má estetická událost nečasovou povahu. Kniha však zároveň zdůrazňuje, že přes tuto nepřítomnost objektů i subjektu a nečasovost je estetické události vlastní specifický způsob uspořádání.
Modernita v otaznících
Text se zabývá prózou dvou současných francouzských autorů.
V jejich dílech je zajímavým způsobem zpracován pohled na společensko-ekonomické změny, kterými prošla Francie během dvacátého století.
U Jeana Rouauda je to zejména první polovina dvacátého století a její válečná traumata, ale i přerod Francie z rurální země v moderní industriální společnost. U Françoise Bona se zase hlavní pozornost soustřeďuje na přechod od industriální společnosti k postindustriální.
Metodologicky je text uchopen pomocí postulátů francouzského filozofa postmoderny Jeana-Françoise Lyotarda a pozorování britského sociologa Zygmunta Baumanna, z jehož prací vzešel pojem tekutá modernita. Základní problematikou předkládaného textu je tedy způsob, jakým současná literatura obráží tyto paradigmatické změny typické pro druhou polovinu dvacátého století tradičně označovanou pojmem postmodernita.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
