Najnovšie - Filozofia strana 88 z 138
zobraziť:
D´Alembertov sen
Filozofická trilógia D`Alembertov sen je postavená na dialógoch. Ich prostredníctvom sa predkladajú témy, ktoré sa rozvíjajú a vysvetľujú. D’Alembertov rozhovor s Diderotom pojednáva o rozporuplnej bytosti, nezodpovedajúcej žiadnemu bodu v priestore, o rozdieloch medzi človekom a sochou, o pohybe v premiesťovanom i nehybnom telese, o vzniku zárodku, o preexistencii zárodkov súvisiacej s prvopočiatkom živočíchov, o tom, že vedy vyjadrujú vzťah medzi prírodnými javmi, ktoré vyvodzuje príroda. D’Alembertov sen je konštruovaný ako rozhovor D’Alemberta, Julie de L’Espinasse a lekára Bordeua. D’Alembert blúzni o človeku, vesmírnom poriadku v prírode, o reťazci bez prázdneho miesta, zrode, žití a pominutí sa, ktoré znamená meniť formy. Doktor počúva a usudzuje, že výstredné úvahy sa takmer stotožňujú s reálnymi dejinami dnešných i budúcich živočíšnych druhov. Lekár sa na základe tejto témy pustí do rozhovoru s Juliou. D’Alembert precitne a zamieša sa do rozhovoru. Snivosť je špecifický prvok predstierania filozofických ideí.
Hádání v hospodě
Kniha profesora Petra Vopěnky Hádání v hospodě je mimořádně zdařilým příkladem živého neakademického filosofování. Rámec „totalitní hospody“ autorovi posloužil nejen jako připomínka života doby minulé, ale i jako východisko k vyjádření řady originálních a hlubokých myšlenek určených pro naši současnost.
Neobyčejně podnětné, živě psané a myšlenkově dramatické dialogy tak potěší každého, kdo dokáže prožít radost z poznávání.
Prorežimní vědec-technokrat, samorostlý myslitel topič, farář bez státního souhlasu a starý zahradník zde diskutují o povaze reality, smyslu vědy, buddhistické nirváně, středověké vizi vesmíru, duchovním životě rostlin a o řadě dalších pozoruhodných věcí.
I sem, do světa hospody, však stále naléhavěji vstupuje vnější svět: cenzura, zákaz pobytu, Charta 77. Příběh hledání pravdy vrcholí a oba světy se nakonec prolnou. Co bude dál?
Prof. Petr Vopěnka DrSc. je světoznámým matematikem a polistopadovým ministrem školství. Do povědomí širší veřejnosti se dostal svým monumentálním filozofickým dílem Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci. Je také držitelem ceny Vize 97 nadace Dagmar a Václava Havlových.
Na sklade 1Ks
10,95 €
Heidegger a Kierkegaard
Studie Jiřího Olšovského nabízí srovnání filosofických koncepcí dvou předních myslitelů – Martina Heideggera (1889–1976) a Sorena Kierkegaarda (1813–1855), a to s důrazem na propracovanější Heideggerův pokus. Oba tito filosofové se snaží myslet postmetafyzicky, alespoň v náznaku překračovat ontotheologická omezení a subjektivistický voluntarismus moderní doby. Autor se pokouší nalézt společné rysy v jejich jinak odlišném myšlení, blíže vystopovat a určit možný Kierkegaardův vliv na předního fenomenologického ontologa dvacátého století a nastínit, za co ve svém myšlení Heidegger vděčí Kierkegaardovi, k němuž se zejména ve svém raném rozvrhu vztahoval a učil se od něho myslet proti metafyzice. Vlastní Heideggerův rozvrh myšlení je zde ovšem vždy představen v nasvícení Kierkegaardem, nepochybným otcem existenciální filosofie. Vedle podobnosti obou myslitelů studie vyjeví i rozdílnost v jejich pojetí lidské existence a života. Pečlivým zkoumáním obou filosofických rozvrhů se tak nabízí komplexnější pohled na vztah těchto dvou významných myslitelů.
Základy globálnej evolucioniky
Ak si často kladiete otázky: Čím to je, že je náš svet taký, aký je? Prečo môžeme čas merať, ale nemôžeme ho zastaviť? Je biologická evolúcia usmernená a ak áno, kam smeruje? Čo je to vlastne ľudské vedomie, ako sa odlišuje od ľudskej mysle a duše? Ako sú vo vesmíre rozložené a dokedy pretrvávajú vesmírne civilizácie? tak je to kniha pre vás. Nie je najtenšia, ani sa nečíta ľahko. Pre odhalenie všetkých tých nekonečne hlbokých vesmírnych tajomstiev určite radi obetujete svoj čas a vynaložíte úsilie na ich pochopenie...
Dejiny maďarskej filozofie
Dejiny maďarskej filozofie sú pokusom o prezentáciu maďarského filozofického myslenia pre slovenského čitateľa. Určenie adresáta tohto textu nie je náhodné, pretože dejiny maďarského a slovenského myslenia vychádzajú zo spoločných dejín školskej filozofie v Uhorsku a v prípade bývalého Horného Uhorska dokonca sú aj neoddeliteľné. Spracovania histórie slovenskej filozofie nemôžu obísť spoločný uhorský kultúrny priestor. Keďže tento pohľad je vôbec prvou knihou, ktorá priblíži maďarskú filozofiu slovenskému čitateľovi.
Dejiny filozofie 20. storočia - I. diel
V predošlých rokoch predstavil som vám filozofiu jednotlivých dejinných úsekov (renokresťanský, scholastický, barok a renesancia, osvietenstvo, 19. storočie), teraz prichádzam s filozofiou 20. storočia. Verím, že touto cestou prispejem k rozšíreniu vášho poznania a myslenia v časoch, kedy európsky kontinent zasiahli dve strašné svetové vojny. Snažil som sa zachytiť čo najpodrobnejšie snahu o obnovenie toho, čo v minulosti prinieslo generáciam uspokojenie. Je to predovšetkým návrat k filozofii Aristotela a Platóna, k filozofii scholastického obdobia a najmä k filozofii Tomáša Akvinského, k novotomizmu. Nezabudol som ani na jednotlivé filozofické smery, ktoré si kliesnili cestu k ľudským srdciam v minulom storočí, ako aj ich dopad na myslenie ľudí.
Thinking About Ordinary Things
Jak vyučovat filosofii mladé disidenty, kterým komunistický režim odepřel možnost získat vyšší vzdělání? Autor této knihy, někdejší disident, programátor a příležitostný politik, se pokouší uplatnit své zkušenosti při výuce na vysoké škole. Tato kniha není vyprávěním o filosofii a filosofech, ale je spíš pozvánkou. Jejím cílem je nejprve vzbudit ve čtenáři zájem a vést ho k samostatnému filosofickému myšlení. Ve zhruba třiceti krátkých kapitolách, které se zabývají širokým spektrem témat v závěru doplněných otázkami, čtenáři ukazuje, že filosofie není jen specializovanou disciplínou, ale že je spíš způsobem myšlení, který může a měl by být používán kdekoliv.
dostupné aj ako:
Komise pro nesmrtelnost
Otázka smrti stála odedávna ve středu lidského zájmu. Ve své knize předkládá filozof John Gray brilantní, byť poněkud děsivý popis snahy dosáhnout nesmrtelnosti pomocí vědy a pokládá zásadní otázku, zda a jak takové úsilí ohrožuje samotnou podstatu člověka. Při svých úvahách vychází ze dvou naprosto odlišných příkladů. Nejdříve sleduje víru rozšířenou mezi britskou intelektuální a politickou elitou přelomu století, že po smrti existuje život, do něhož lze nahlédnout prostřednictvím spiritistických médií a automatického psaní. Poté se zabývá ideologií komunistického Sovětského svazu, podle níž je za pomoci vědy možné přetvořit planetu, změnit lidstvo, osvobodit ho od smrti - a přivést revoluční vůdce, jako byl Lenin, zpátky k životu. Filozofové, politici, spiritisté, balzamovači, blázniví vynálezci, láskou stižení parapsychologové a novináři-špióni žili v zajetí nového světového názoru, podle něhož měla věda stvořit nepřemožitelné lidstvo. Jejich vzpoura proti smrti vyústila v řadu pokusů, z nichž některé zpustošily celé státy. Smrt a posmrtný život se staly součástí nových myšlenkových proudů od psychiatrie přes evoluci až ke komunismu a zdálo se, že osud lidí leží pouze v jejich rukou. Člověk přestane být zvířetem, porazí smrt a získá nesmrtelnost. Stane se Bohem.
Lacná kniha Konfuciánství od počátků do současnosti (-50%)
Kniha přináší ve více než 1500 heslech, jako první publikace v českém jazyce, základní přehled konfuciánství v celé jeho rozmanitosti od nejstarších dob až do současnosti. Autor se zaměřuje téměř výlučně na vývoj tohoto filosoficko-náboženského systému na území Číny, pouze výjimečně upozorňuje na rozšíření konfuciánství i do jiných zemí východní Asie.
V rozsáhlém historickém úvodu, zahrnujícím i předkonfuciánské období, seznamuje čtenáře s významem konfuciánství v dějinách čínského myšlení. V samotných heslech věnuje autor rozsáhlý prostor specifickým konfuciánským filosofickým termínům a jejich přesahu do jiných myšlenkových systémů. Čtenář v knize najde rozsáhlé informace nejen o klasickém konfuciánství a neokonfuciánství, ale i o moderním konfuciánství 20. a 21. století a nejvýznamnějších představitelích všech vývojových období.
Na sklade 2Ks
15,39 €
30,78€
dostupné aj ako:
Svět vymezený a neomezený
Tradice pythagorejství poutala pozornost pro své názory a tabu již v 6. století př. n. l. Následovníci Pýthagory bývají považováni za zakladatele matematického uvažování či objevitele číselných poměrů hudebních harmonií, ale zároveň jsou označováni za členy náboženské sekty, kteří s matematikou neměli nic společného. Reprezentativní postavou raného pythagorejství 5. stol. př. n. l. je Filoláos z Krotónu. Z jeho knihy O přírodě se dochovaly zlomky obsahující nauky o základních principech světa, jejich harmonickém spojování a určování pomocí čísel. Dozvídáme se také o zvláštnostech astronomického systému, jenž není geocentrický ani heliocentrický, ale je spjat s biologickou Představou světa jako živé bytosti. Nedílnou součástí informací o raném pythagorejství jsou Aristotelovy referáty, které se s Filoláovými zlomky v mnohém shodují, obsahují však i důležité rozdíly, např. podivuhodný popis pythagorejského číselného symbolismu.
Na sklade 1Ks
15,46 €
Desatero božích přikázání
Desatero přikázání patří k nejzávažnějším textům S tarého zákona. Jeho písemné podobě však předcházelo tisícileté ústní předávání krátkých, snadno zapamatovatelných ustanovení, tvořících základ pradávné boží smlouvy s izraelským lidem uzavřené na hoře S ínaji. O podobě a významu tohoto textu v biblických i kulturních dějinách lidstva pojednává v této knížce u nás známý, světově uznávaný teolog. Jednotlivé kapitoly v ní představují Desatero především jako předpoklad lidského života ve svobodě. U každého přikázání se autor nejprve zabývá konkrétní povahou naší víry v Boha a v druhé části naznačuje, jak by mohla inspirace tímto přikázáním přispět k pravdivému lidskému smýšlení a jednání.
Na sklade 1Ks
7,99 €
Francouzská epistemologie
Prudký rozvoj vědy v devatenáctém století vyostřil polarizaci filosofického myšlení. Z jedné strany byla věda nekriticky glorifikována jako jediný způsob nabývání pravdivého poznání, z druhé strany byla kritizována za to, že neproniká k podstatě skutečnosti. Francouzská epistemologie počátku 20. století toto dilema překonává. Hodnotu vědy obhajuje, ale odmítá její pozitivistický obraz. Představitelé této tradice se při tom velmi často opírají o studium dějin vědy a mnohdy i o psychologické základy vědeckého poznání. Filosoficky čerpají z karteziánského myšlenkového dědictví a z proměn francouzské spiritualistické filosofie v posledních dekádách 19. století. Francouzská epistemologie v současnosti patří mezi nejvlivnější filosofické tradice a tvoří jeden z pilířů filosofie vědy.
Parmenidova filozofie
Parmenidova filosofie je prvním uceleným knižním textem levicového intelektuála Záviše Kalandry. Vznikl v polovině dvacátých let 20. století coby dizertační práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ovšem před obhajobou jej Kalandra stáhl a nikdy tak své doktorské studium nedokončil. V originální studii Kalandra soustředí svou pozornost na vývoj tzv. předsokratovské filozofie, zejména pak na filozofa, jejž sám považuje za mezník – Parmenida. Kalandra v úvodu práce odsuzuje dosavadní výzkum fragmentů Parmenidova díla jako ahistorický a za svůj cíl si klade nápravu chyb, jež jsou při výkladu předsokratovské filozofie činěny.
Analýza vyrůstá z historických a dialekticko-materialistických pozic, nepřehlédnutelný je autorův holistický přístup a také jistá adorace pohybu, resp. vývoje. Interdisciplinární analýza dochovaných fragmentů Parmenidových úvah zůstává i po pětaosmdesáti letech nejvýraznějším příspěvkem vzniklým v českém intelektuálním prostředí a představuje stále intelektuálně podnětný vklad do debat filozofických, historických i kosmologických.
Přítomnost Boha v dějinách
V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept „zakládajících zkušeností“ judaismu - společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách. Tuto víru včetně jejích nevyhnutelných paradoxů považuje za ústřední pro židovství i křesťanství, jež označuje za „dějinná náboženství“.
Otázkou dnešního židovství pak je, jak smířit Boha dějin s bezprecedentní událostí holocaustu. Židovství i křesťanství se navíc musí během posledního století vyrovnávat se sekularismem: pokud je biblický Bůh bohem veškerých dějin, musí být i bohem současných sekulárních dějin, a to včetně novodobých katastrof jako je holocaust či Hirošima. V závěru autor naznačuje možnost nové, postnáboženské a postsekulární situace.
Od evoluční teorie k nové teorii stvoření
Přibližně ve stejnou dobu, když Marx začal prosazovat komunismus, uvedl Charles Darwin teorii evoluce. V roce 1859 Marx poprvé zveřejnil materialistické pojetí dějin a ekonomiky v díle „Příspěvek ke kritice politické ekonomie“. Ve stejném roce Darwin publikoval svoji knihu „O původu druhů“ a položil tak základ teorie o evoluci živých tvorů. V první polovině 19. století byla teorie evoluce všeobecně přijímána, ale Darwinova teorie se od jiných evolučních teorií zásadně odlišovala.Před Darwinem byla příčina evoluce popisována jako životní síla nebo dějiny řízené Bohem, duch byl považován za substanci, neredukovatelnou na hmotu. Naproti tomu Darwin obhajoval neřízenou mutaci a přírodní výběr. Tato obhajoba byla ryze materialistická.Neodarwinismus má mnoho nevyřešených problémů. Navzdory tomu je stále živý. Důvod, proč darwinismus přežívá, spočívá v tom, že jeho jediná alternativa, totiž teorie stvoření, je těžko akceptovatelná.„Evoluce samotná je zoology přijímána ne proto, že byla dokázána pozorováním, nebo že se její pravdivost dá dokázat z logicky sestavených důkazů, ale proto, že její jediná alternativa, totiž stvoření, je zřejmě neuvěřite lná.“ (Profesor D. M. S. Watson z Londýnské univerzity)
Rečnícke umenie sv.Augustína
Táto publikácia si kladie za cieľ predstaviť Augustína ako kazateľa a pastiera, ako človeka, ktorého prvoradou túžbou bolo prilbížiť Božie slovo tým, ktorí prichádzali za ním ako za svojím biskupom a učiteľom.
Ve jménu Boha
Jungova myšlenka individuace jako procesu morální evoluce je myšlenkou navýsost duchovní. Nejde tady už o dokonalého a odtažitého Boha, který shůry shlíží na člověka v jeho marném a hříšném úsilí stát se dobrým, ale o zaníceného a stále se vyvíjejícího Boha, jehož vědomí závisí výhradně na lidském vědomí. Jung zde nemluvil o Bohu ‚tam venku‘, ale o samotném kolektivním nevědomém bytí. Jednoduše řečeno sebepoznání člověka závisí na jeho schopnosti poznávat Boha v sobě samém. V trvalém procesu individuace se vykupují navzájem Bůh i člověk.
dostupné aj ako:
Člověk v pokorném závazku vůči světu
Studie na téma vztahu člověka a prostředí, které obydluje, vychází z poznatků kulturologie a kulturní a sociální ekologie, ale směřuje spíše do oblasti environmentální filozofie a etiky. Je rozdělena do tří celků: první shrnuje a hodnotí dosavadní vývoj v oboru ekologické etiky (antropocentrické versus neantropocentrické koncepce) a ústí ve formulaci postoje nazvaného pokorný antropocentrismus; druhý pojednává o fenoménu takzvaného znovuzakouzlení světa na základě rozboru díla Maxe Webera a třetí nese název Přijetí závazku vůči životu a je syntézou učení Alberta Schweitzera a Hanse Jonase. Pokorný závazek vůči světu má být pro současnou západní společnost vodítkem k ekologicky odpovědnému uvažování o člověku jako faktoru proměn na tváři Země.
Mgr. Zdenka Sokolíčková, Ph.D. M.A. (*1983 v Novém Městě na Moravě) vystudovala kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a evropská kulturní studia na Rijksuniversiteit Groningen v Nizozemí a Univerzitě Palackého v Olomouci. Zajímá ji dynamika vztahu lidského světa a světa přírodního, především v souvislosti se změnami, jimiž dnes prochází západní kultura. V současné době pracuje jako odborná asistentka na katedře kulturních a náboženských studií na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
