Najnovšie - Filozofia strana 91 z 138
zobraziť:
O duševním klidu
Čtvrtý svazek Senecových filozofických textů dovršuje edici jeho prozaického díla v českých překladech vydaných v AK. Dominantou tohoto závěrečného svazku je proslulá konsolace čili útěcha O duševním klidu. Její téma v dílčích pohledech doplňuje sedm
ero dalších úvah. Kuriózním dodatkem je často samostatně vydávaná satira Apolokyntóza, zesměšňující zbožštění císaře Claudia. Vychází v edici Antická knihovna.
O co šlo?
Kniha O co šlo? je průřezovým výborem studií českého filosofa a znalce středověkého a raně novověkého křesťanského myšlení prof. Stanislava Sousedíka. Výbor zahrnuje filosofické texty od roku 1965 až do současnosti, které jsou řazeny zčásti chronologicky, zčásti se však doplňují a prostupují také tematicky. Najdeme zde texty věnované např. Janu Husovi, J. A. Komenskému, T. G. Masarykovi, Z. Kalistovi, J. Patočkovi i dalším postavám a tématům českých kulturních dějin. Společným rysem všech textů je vyhraněná motivace autorova uvažování, pro nějž je filosofie ve svých různých podobách vždy nástrojem jednak kritiky, jednak racionálního vyjasňování předpokladů jím vyznávané křesťanské víry. Výbor, který vychází u příležitosti autorových 80. narozenin, je doprovázen rozsáhlým autobiografickým náčrtem.
Na sklade 1Ks
3,99 €
Stromata VI
Další svazek díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťanské. V šesté knize Stromat navazuje Klement na úvahy o vztahu křesťanské gnóse k řecké filosofii. Podobně jako židovský zákon je také filosofie součástí božské ekonomie spásy, projevem řecké zbožnosti, který odpovídal možnostem lidského poznání před příchodem Krista. Klement na jedné straně přitakává novozákonní výzvě neuctívat Boha „po způsobu Řeků“, na druhé straně však nachází v postupech řecké filosofie a věd celou řadu motivů, jejichž skutečný význam lze odkrýt teprve na půdě gnostického poznání. Řecko-české vydání, úvod, překlad a poznámky M. Šedina.
Filosofie lidského, příliš lidského
Cílem publikace je reflexe aforismů shrnutých ve sbírce Lidské, příliš lidské a jejich postavení v rámci Nietzschova životního díla. Tématy hlavních částí jsou Nietzschova nová vědecká filosofie, radikální odklon od metafyziky umění a figury poutníka a svobodného ducha. Lidské, příliš lidské si uchovává aureolu přechodné, nehotové pozice. Je knihou protikladů, a to nejenom těch, které jsou tématem jednotlivých aforismů. Věda představuje zárodek nového životního stylu i slepou uličku nepřátelství vůči životu, vědecká distance je radostná i zlomyslná, vůči Nietzschovu ranému dílu je Lidské, příliš lidské kontinuitou i obrácením naruby, impulz k vědě dává odpor k romantismu, zároveň si jej Nietzsche uměle ordinuje proti svým sklonům, a konečně vědecká činnost spočívá ve vykořeňování omylů, aby obratem uznala jejich hodnotu.
Bída relativismu
Relativismus příliš lacině naznačuje, že opouštíme všechny verze projektu osvícenství a nemáme k němu žádnou alternativu. Kniha Raymonda Boudona brání tu verzi sociální vědy, jež neústí v pesimismu či nihilismu, částečně také proto, že Boudon oživuje ideu morálního cítění a obhajuje ideu vědění zdravého rozumu.
Shrneme-li argumentaci této knihy do jedné věty, bude znít takto: Sociální vědy přinesly nesporně mnohé významné výsledky, ale také, zejména v posledních letech, přispěly k etablování chybně koncipovaných a problematických idejí, jež nezůstaly bez sociálních a politických následků.
Pravda a metoda II
Druhý svazek Gadamerova projektu filosofické hermeneutiky výběrově shrnuje texty zveřejněné po prvním vydání Pravdy a metody roku 1960. Gadamer se v nich vyrovnává s kritickým ohlasem na svou knihu, když jednak dějinně prohlubuje a rozšiřuje, jednak analyticky zpřesňuje uzlová místa prvního svazku.
Ke klíčovým podnětům patřily veřejné rozpravy se stoupenci metodologické hermeneutiky E. Bettim, E. D. Hirschem jr., nebo H. Albertem (již počátkem 60. let), s J. Habermasem, K.-O. Apelem či A. Wellmerem o univerzalitě hermeneutiky (od roku 1967 nejprve v diskusích s Kritickou teorií o metodologii sociálních věd) či s francouzským poststrukturalistickým myšlením zastoupeným dekonstrukcí J. Derridy (počínaje rokem 1981).
Gadamer znovu otevírá otázky vztahu mezi hermeneutickou zkušeností a metodickým poznáním, poměru k řeči a tradici, výkladu pojmu „předsudek“ či vztahu ke kritice ideologie apod. V četných nábězích, z posunutých zorných úhlů a s odkazy na hojné prameny z dějin myšlení nabízí argumentační figury a konkrétní historické doklady pro základní teze univerzální hermeneutiky, tj. pro úvahy o zásadně ne-metodické bytnosti „hermeneutické zkušenosti“, pro pojetí pojmu „zkušenosti“ a „zakoušení“ (proti pojmům „prožitku“ a „prožívání“, vázaným na subjekt) jako něčeho, čím procházíme, co přesahuje subjektivitu a stává se „děním“ a „událostí“, a nakonec pro svůj univerzální pojem „rozumění“ jako jednoty rozumějícího a rozuměného, jako vystupování ze sebe k jinému sebe sama, jako vyhlížení a pohlížení rozumějícího na svět, které souvisle přechází v prohlížení sebe samého.
Vzdialenosť a blízkosť mystiky
Jana Trajtelová (1983) vyštudovala filozofiu na Trnavskej univerzite v Trnave, kde tiež získala doktorát z filozofie za prácu venovanú fenomenológii západnej mystiky. V súčasnosti pôsobí ako odborná asistentka na Katedre filozofie Trnavskej univerzity. Venuje sa predovšetkým filozofickej antropológii, filozofii náboženstva a fenomenológii, aktívne sa zapája do publikačnej a prekladateľskej činnosti. Užšie sa zameriava obzvlášť na výskum možností a významu fenomenologického prístupu a diel fenomenológov blízkych tzv. teologickému obratu (Lévinas, Marion, Steinbock). Je členkou Centra fenomenologických štúdií na Katedre filozofie FF TU v Trnave.
Každý človek podniká svoju vlastnú cestu, prediera sa vlastnými neopakovateľnými životnými skúsenosťami a tak píše svoj jedinečný príbeh, ktorým sa do veľkej miery sám stáva. Ten sa prepletá a zapletá s inými originálnymi príbehmi. Na ich vyrozprávanie sú potrebné celé dejiny. Analogicky možno povedať, že aj západná mystika má svoj príbeh, ktorý na nasledujúcich stranách jednoduchým, zhrňujúcim spôsobom predstavím. Netreba však zabúdať, že je to zároveň príbeh celkom konkrétny, skutočný príbeh človeka, ktorý sa vo svojej ľudskosti ničím nelíši od nás. Každý moment a každá udalosť v našom živote zasadí čosi nové do našej duše – ako to s poetickou jemnosťou vyjadruje Thomas Merton vo svojich úvahách o kontemplatívnom videní skutočnosti. Mám nádej, že aj táto práca zaseje drobné, hoc nebadané semienka, ktoré budú klíčiť na ceste k autentickému sebapoznaniu, so všetkým, čo toto poznanie so sebou prináša, a to nielen svojej autorke, ale aj každému, kto sa pustí do nasledujúcich riadkov. Verím, že môže v mnohom osvetliť aj naše malé individuálne príbehy a napomôcť k lepšiemu porozumeniu našej vlastnej životnej púte.
Predsudok vo fenomenológii každodennosti
Naša spoločnosť sa sama zvykne charakterizovať pomocou prívlastkov „tolerantná“, „kritická“, či „otvorená“. S týmito hodnotami, ktoré v nezanedbateľnej miere formujú súčasné vedomie verejnej mienky, sa nevyhnutne spája averzný postoj voči predsudku. Predsudok zvykneme bežne vnímať ako negatívnu súčasť nášho sociálneho života, ako fenomén, s ktorým treba zápasiť a nakoniec, ak je to vôbec možné, úplne zo spoločnosti vykoreniť. Z tohto pohľadu sa cieľ našej práce, ktorý môžeme charakterizovať aj ako apológiu fenoménu predsudku z pozície filozofie, môže javiť kontroverzne a potenciálne nebezpečne, pretože ide priamo proti hodnotám súčasnosti. Obhajoba nekritickosti a predsudku vyznieva kontroverzne iba na prvý pohľad. V práci neponúkame predsudok ako alternatívu voči kritickosti, ale ako základ, na ktorom akákoľvek kritika spočíva a vďaka ktorému je nakoniec možná.
Ztraceni v terrapolis. Antropologie -Dromologie - Víra
Název publikace naznačuje, že jejím předmětem je analýza problému člověka v současném světě. Jedná se o reflexi současného stavu problému, který se dá zachytit výrokem „člověk se stal sám sobě problémem“. Mluvíme-li o současném stavu problému člověka, musíme si uvědomit, že je tento stav výsledkem. Ale mluvíme-li o výsledku, nesmíme opomenout, že každý výsledek předpokládá jemu předcházející proces, proto v úvodu nejprve nabídneme stručný dějinno-filosofický exkurz věnovaný formování antropologického tématu.
Gaston Bachelard a filozofia pohľadu
Aby sme si mohli niečo predstavovať, nepotrebujeme to vidieť. Aby mohol moderný vedec hovoriť o mnohých súčasných vedeckých fenoménoch, takisto ich nepotrebuje vidieť. Tak by sa dal v skratke vyjadriť postoj francúzskeho filozofa Gastona Bachelarda k problematike pohľadu, ktorým sa človek priamo zameriava na predmety pred sebou. Anton Vydra svojou knihou na jednej strane predstavuje Bachelardov filozofický odkaz na pozadí jeho kritiky dominancie videnia v západnom myslení, na druhej strane poukazuje na to, že Bachelard touto kritikou neodmieta hodnotu videnia, ale ponúka stimuly k novým reflexiám otázky pohľadu a vizuality.
Na sklade 1Ks
10,00 €
Filozofický rozmer ľudstva v myslení Augusta Comta
Autor poskytuje nový pohľad na pozitivizmus Augusta Comta. Sústredil sa na problém Comtovho náboženského pozitivizmu, úročenie jeho základných stanovísk a dôsledkov. Pracuje s pôvodnými dielami a vhodne vybranou pomocnou literatúrou, ktorou svoju prácu dopĺňa a syntetizuje do nového interpretačného celku. Vhodne využil doxografický prístup. Riešenie zvolenej témy vykazuje vnútornú logickú súdržnosť, spojitosť a metodologickú presnosť. Vedecká rozhľadenosť sa skĺbila s rámcovou konzistentnosťou vlastného výskumu. Autor vhodne naznačil historický a myšlienkový kontext, v ktorom Comte rozpracoval náboženský aspekt svojej filozofie.
Autor v knihe preukazuje solídne znalosti z francúzskej histórie. Umožňujú mu jasne poukázať na dobové vplyvy, ďalej na vplyvy významných osobností ako de Maistre, Bonald, Saint-Simon a zároveň zvýrazniť špecifickosť a originalitu Comtovej filozofie. Kniha Tomáša Pružinca je prínosom pre slovenskú vedeckú literatúru v oblasti dejín filozofie a dejín sociológie. Interdisciplinárny prístup prispieva k originálnemu riešeniu danej témy.
Kniha je určená študentom spoločenských vied a širokej čitateľskej vrejnosti, odborníkom z oblasti filozofie a sociológie.
Hľa: Pravda je tak blízko
Autor patriaci k duchovnej škole Abd-ru-shina / Posolstvo Grálu predkladá svoje úvahy na tieto témy: Kedy vzniká človek? Čo je to vlastne žena? Zle pochopená rovnosť. Kam vedie móda? Dobre myslený omyl. AIDS – zanedbaná obrana.
Rétorika v evropské kultuře
Kniha vymezuje postavení rétoriky v systému kultury a vzdělanosti od starověku po dnešek. Zkoumá pokles jejího významu v období racionalismu a osvícenství, uvádí příčiny, v jejichž důsledku byly rétorice (redukované na soustavu řečnických triků) přisuzovány negativní konotace, a vysvětluje, proč si rétorika ve 20. století dokázala své pozice znovu vydobýt. Dokládá, že prestiž rétoriky prudce klesá, když je redukována na recept k rafinovanému klamání publika, a naopak stoupá, když se chápe jako vědecká disciplína, která se vydává napříč humanitními obory - filozofií, logikou, sémiotikou, literární vědou, lingvistikou, naukou o médiích apod. V tomto pojetí rétorika usiluje o všestranné poznávání a kultivování řečového projevu, mluveného i psaného, a to nejen jeho produkce, ale i recepce a interpretace. V takové renesanci zájmu se rétorika jeví ne jako pouhý návod k řečové dovednosti, ale jako komplexní teoretický obor zkoumající chování člověka ve společenské komunikaci.
dostupné aj ako:
Filosofie vůle II.
Jeden ze dvou svazků Ricoeurova raného díla Filosofie vůle, který pojednává o symbolice zla, a to souběžně v semitské a řecké kulturní oblasti. Dílo uvádí čtenáře do fenomenologie a hermeneutiky náboženství.
Síla slabých
Pět příběhů českých osobností (Jan Hus, Petr Chelčický, Jan Amos Komenský, Karel Havlíček Borovský, Tomáš Garrigue Masaryk) bojujících ve svých dobách za spravedlnost a svobodu.
Slova útěchy
Kniha je do jisté míry populárním výkladem díla dánského filosofa Sorena Kierkegaarda a úvahou o smyslu útěchy a soucitu v lidském životě. Autor, známý protestantský farář a spisovatel, se Kierkegaardovým dílem a myšlením zabýval po celý život a pro jeho existenciální závažnost se rozhodl zpřístupnit jej široké čtenářské obci. Vychází z Kierkegaardových útěšných dopisů přátelům a známým, především však z dopisu těžce nemocné švagrové, které obsahují mnoho stěžejních Kierkegaardových myšlenek týkajících se lidské existence na cestě k niternosti - sebeuskutečnění. Autor tyto myšlenky rozvíjí, srovnává s dalšími úryvky z Kierkegaardových děl, především ze Skutků lásky a Vzdělavatelných řečí, uvádí je do kontextu se současným životem a světovou literaturou. Činí tak naléhavě a s vnitřní zaujatostí, v osobní, a díky tomu velmi přesvědčivé podobě.
Pôvod kultúry
René GIRARD je francúzsko-americký mysliteľ, ktorého je ťažké presne definovať a zaradiť do jednej vedeckej disciplíny. Záber jeho výskumu je nesmierne široký, od literárnej vedy, cez filozofiu, antropológiu až po teológiu. Celé Girardovo myslenie vš
ak zjednocuje teória o mimetickej túžbe a teória o obetnom baránkovi, ktorými vniesol revolúciu do viacerých humanitných vied. Ústredným pojmom jeho myslenia je násilie a spôsob, akým si ľudské spoločenstvo zoči-voči násiliu počína. Vo chvíľach napät
ia ľudské spoločenstvo nasmeruje násilie voči obetnému baránkovi, ktorého usmrtí, aby vo svojom vnútri znovunastolilo mier. Obeť ako základný náboženský rituál ochraňuje spoločenstvo od ničivého násilia a je podľa Reného Girarda zakladajúcim prvkom i
nštitúcií ľudskej spoločnosti a v širšom zmysle kultúry. V súvislosti s násilím a s obeťou René Girard priniesol okrem iného aj originálny pohľad na mytológiu a Bibliu a túto časť svojho výskumu on osobne pokladá za skutočný objav svojho diela. Svojs
kou interpretáciou evanjelií René Girard vniesol kresťanstvo do centra antropológie, čo vzbudilo a stále vzbudzuje ostrú kritiku časti intelektuálnych a vedeckých kruhov. Isté je, že René Girard je jedným z najoriginálnejších mysliteľov 20. storočia.
Kniha rozhovorov Pôvod kultúry (Les Origines de la culture, 2004) je Girardovou vedeckou autobiografiou, autor tu v náväznosti na svoje životné osudy krok za krokom objasňuje zdroje, vývoj a perspektívy svojho myslenia.
Acta Moralia Tyrnaviensia IV.
Riešitelia grantovej úlohy VEGA č. 1/0213/10, ktorej témou je Fenomén krásy v reflexii ruského a slovanského myslenia 20. storočia sa v prvej etape vedeckovýskumného riešenia sústredili na Slovanské motívy krásy v etike, estetike a morálnej filozofi
i.
Cieľom bolo skúmať nielen inšpiratívnu tvorivosť, ale aj samotnú ašpiráciu vidieť a rozpoznať krásu v kontexte dejín. Živé kontinuálne úsilia Slovanov, či už Rusov, Poliakov, Čechov, Slovákov, Slovincov, Chorvatov, Srbov, Bulharov postulujú is
tú vzájomnú blízkosť. Úlohou tejto ich synergie je preniesť do spoločenstva národov predovšetkým duchovné posolstvo o podstatnom, ktoré počíta so senzibilitou duše a s jednoduchosťou. Rezonujúca retrospektívna pamäť minulých čias a vnútornej skúsenos
ti, aktuálna prítomnosť i budúca eschatologická perspektíva predstavujú duchovný potenciál, ktorý Slovanom umožňuje oživovať a pripomínať to, čo je dlhodobo navrstvované vo vzájomných vzťahoch, v religiózno-duchovnom vyzrievaní a vo vedeckých interdi
sciplinárnych koreláciách. To, čo je vo vnútri a zároveň nástojčivo tryská zvnútra sa potom zviditeľňuje a objektivizuje v oblasti morálky, etiky, estetiky, umenia, kultúry, politiky.
Jednotlivé príspevky predkladaného zborníka sú čiastkovými výsle
dkami riešenia. Akcentujú vekmi overenú a životnými udalosťami zocelenú pravdu, že v slovanskom kontexte všeobecne a v jednotlivých slovanských národoch s príznačnými a diferencovanými osobitosťami sú pojmy dobro a krása neprehľadnuteľnou realitou. V
o všeobecnosti sú chápané súvzťažne ako vzájomne podmieňujúca sa realita. Slovania si živo uvedomujú, že všetko, čo je skutočne krásne, človeka priťahuje, pozdvihuje, inšpiruje, provokuje k harmónii a jednote, a to aj napriek tomu, že krása je krehk
á a fragmentarizujúco komplementárna. Tu niekde je dôvod prečo sa musíme o pravdu, dobro alebo krásu namáhať. Na jednej strane totiž nechávajú v ľuďoch tušiť nekonečné bohatstvo ducha, na druhej prostredníctvom individuálnych a spoločensko-skúsenostn
ých zážitkov pripravujú ľudský zrak na konkrétne a reálne videnie budúceho jasu absolútnej pravdy, naozajstného dobra a premenenej krásy.
Obsah zborníka možno tematicky rozdeliť na reflexie o kráse vo význame všeobecnejšom, zahŕňajúcom kontext slov
anstva od jeho prvých písomných zmienok, ako aj konkrétnejšie úvahy, ktoré poukazujú na obohacujúce špecifikácie krásy v tvorivom myslení Slovákov, Rusov, Poliakov a Čechov.
Idey Slovanov a ich mentalita sú presiaknuté vzájomnými väzbami, ako napr.
jazyková a kultúrna blízkosť, geografická či politická podmienenosť. Samozrejme, že niekedy táto vzájomnosť rezonujú silnejšie, inokedy slabšie, ale takmer vždy sa ozýva potreba bytostného presahu nasmerovaná k všejednote.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
