Knihy - História, vojnová literatúra strana 31 z 500
-
![Slovenské a české dejiny]()
Slovenské a české dejiny
-
![Svetové dejiny, dejiny štátov]()
Svetové dejiny, dejiny štátov
-
![Vojnová literatúra - ostané]()
Vojnová literatúra - ostané
-
![Druhá svetová vojna]()
Druhá svetová vojna
-
![Armáda, zbrane a vojenská technika]()
Armáda, zbrane a vojenská technika
-
![Archeológia, genealógia a heraldika]()
Archeológia, genealógia a heraldika
-
![Moderné dejiny]()
Moderné dejiny
-
![Stredovek]()
Stredovek
-
![Starovek]()
Starovek
-
![Mytológia]()
Mytológia
-
![Prvá svetová vojna]()
Prvá svetová vojna
-
![Špionáž a spravodajské služy]()
Špionáž a spravodajské služy
-
![Novovek]()
Novovek
-
![Pravek]()
Pravek
-
![Templári]()
Templári
-
![História - ostatné]()
História - ostatné
Slovenské a české dejiny 
Svetové dejiny, dejiny štátov 
Vojnová literatúra - ostané 
Druhá svetová vojna 
Armáda, zbrane a vojenská technika 
Archeológia, genealógia a heraldika 
Moderné dejiny 
Stredovek 
Starovek 
Mytológia 
Prvá svetová vojna 
Špionáž a spravodajské služy 
Novovek 
Pravek 
Templári 
História - ostatné
zobraziť:
Chudá Praha: Lidé - Místa - Instituce (1781-1948)
Praha, jak ji neznáte. Chudá Praha. Víte, kde byste našli Fišpanku, Bílý hrad nebo Arizonu? Jaké služby poskytoval hotel Kandelábr, kdo byl otec chudých a jak se žilo v nouzových koloniích? Město netvoří jen panovnická sídla, šlechtické paláce, honosné měšťanské domy a vznešená církevní architektura. K výrazu města a jeho atmosféře přispívají neméně jeho chudí. Chudoba má nezanedbatelný etický i estetický rozměr a dalekosáhlé celospolečenské dopady.
Publikace Chudá Praha přináší pohled na chudobu ve městě v 19. a zejména v první polovině 20. století z několika perspektiv. Historický obrazový materiál, především fotografie a tisky přibližují strategie přežívání nemajetných vrstev, zachycují dnes již neexistující místa s chudobou spojená a seznamují s institucemi chudinské a sociální péče, jak se formovaly od josefínských dob.
Vložený anglický překlad textů.
História starovekého Grécka v 50 životoch
Netradičný pohľad na históriu Grécka cez súbor životopisov gréckych osobností
Politickí vodcovia, spisovatelia, umelci a filozofi starovekého Grécka premenili malú skupinu mestských štátov na panstredomorskú civilizáciu, ktorej odkaz dnes možno nájsť všade. Kto však boli títo ľudia a čo vieme o ich životoch?
V tomto originálnom prístupe k dejinám starovekého Grécka autor utkal pôsobivé rozprávanie zo životov päťdesiatich najpozoruhodnejších a najvplyvnejších postáv gréckeho sveta – od raných tyranov Peisistrata a Polykrata zo Samu cez počiatky demokracie za Kleisthena a vzostup Macedónie za Filipa II. Macedónskeho a Alexandra III. Veľkého až po konečný úpadok gréckeho sveta v čase, keď sa k moci dostal Rím. Okrem osobností ako Herodotos či Alexander Veľký, ktoré poznajú už žiaci základnej školy, sa stretávame aj s menej známymi, napríklad Demetrios a Alelles. Zaujímavé a čitateľsky príťažlivé je zvýraznené meno osobnosti, s ktorou sa daná osoba stretla a ktorej je v publikácii venovaný životopis. Vďaka tomu lepšie pochopíme dejinné súvislosti.
Kniha je určená pre milovníkov antiky a mala by byť súčasťou každej školskej knižnice od základných škôl až po vysoké školy humanitného zamerania. Kompletnému prehľadu a novému netradičnému prepojeniu dejín sa poteší aj odborník na problematiku antického Grécka.
Autor je známy popularizátor antickej kultúry, histórie a literatúry. Začína prehľadom vývoja a významu gréckej historiografie prostredníctvom biografií, pričom v jednotlivých životopisoch sú uvedené nielen fakty, ale aj zaujímavosti zo života alebo z obdobia danej osobnosti. Každý životopis je doplnený zaujímavým faktom, súčasťou knihy je aj 25 farebných fotografií a 4 mapy.
Z anglického originálu preložil Róbert Hrebíček.
dostupné aj ako:
Najstručnejšia história Európy
Odhaľte rozhodujúce momenty, ktoré formovali európsky kontinent. Objavte tisíce rokov histórie skoncentrovaných do desiatich krátkych kapitol. V tejto krátkej, zábavnej a podnetnej knihe ponúka uznávaný historik John Hirst fascinujúci pohľad na vlastnosti, vďaka ktorým sa Európa stala civilizáciou, ktorá zmenila svet. Kniha preberá dejiny Európy šesťkrát a vždy z iného uhla pohľadu. Autor svoj výklad začína rýchlym historickým prehľadom od starovekých Grékov až po súčasnosť („najstručnejšie dejiny“) a potom podrobne skúma to, čo robí Európu jedinečnou: jej politický vývoj; formujúci vplyv jej jazykových hraníc; kľúčovú úlohu, ktorú zohrali mocenské boje medzi pápežom a cisárom; a, samozrejme, veľké invázie a dobyvačné výpravy, ktoré zmenili kontinent. Kniha je napísaná zrozumiteľne, s citom a dôvtipom. Je jednoducho výnimočná: prečítate ju síce za jedno popoludnie, no jej obsah si budete pamätať po celý život.
Najstručnejšia história Sovietskeho zväzu
ZSSR – krajina, ktorá sa zrodila z náhody a tak aj zanikla. V roku 1917 sa boľševickí revolucionári dostali k moci vo vojnou zničenej Ruskej ríši spôsobom, ktorý sa vymykal všetkým predpovediam – vrátane ich vlastných. Ani nie o storočie neskôr, v roku 1991, sa Sovietsky zväz rozpadol rovnako náhodne, ako vznikol. Celé desaťročia medzi tým boli ľudia svedkami drámy epického rozsahu – chaosu a nádejí revolúcie, hladomorov a čistiek, ťažko vybojovaného víťazstva v najničivejšej vojne v dejinách a celosvetového geopolitického konfliktu –, to všetko previazané so snom o vybudovaní lepšej spoločnosti.
Táto kniha je zaujímavým a objektívnym výkladom týchto komplexných dejín – od Lenina a vzniku Sovietskeho zväzu cez Stalina a vzostupu ZSSR medzi svetové veľmoci až po Gorbačova, následný kolaps režimu a jeho „posmrtný život“ v dnešnom Rusku, ktoré autorka napriek stručnosti podáva so živými podrobnosťami, pútavo a s dôvtipom. Skúma tiež nástup oligarchov, obrodu pravoslávnej cirkvi, fascinujúcu postavu Vladimíra Putina a uvažuje nad budúcnosťou komunizmu – kto ešte stále obdivuje Marxa a Lenina? A aké ponaučenia si zo sovietskeho zlyhania vzala iná superveľmoc – Čína?
Invaze
24. únor 2022, den, který změnil Evropu i celý svět. V dramatickém, přesvědčivém a dechberoucím vyprávění o zlomovém okamžiku naší doby podává světoznámý reportér Guardianu a autor několika bestsellerů Luke Harding zprávu o ruské invazi na Ukrajinu z první ruky. Když Putin zahájil brutální útok proti nezávislé zemi, Harding byl přímo na místě, v Kyjevě. Nesmyslné násilí ovšem narazilo na ohromující vzdor – mimo jiné od bojujícího prezidenta Volodymyra Zelenského – a neskutečnou odvahu lidí, kteří byli a jsou připraveni riskovat vše, aby si zachovali svobodu pro sebe i svůj národ.
Kniha přináší pronikavý popis historie, kterou stále žijeme. Zaznamenává hlavní události, místa i postavy největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války. Sledujeme zvěrstva v Buči, zoufalý vzdor Mariupolu i děsivou ruskou hru v Černobylu. Máme možnost nahlédnout do zákulisí rozhodování Západu i do myšlenkových pochodů diktátora z Kremlu. Harding zachycuje klíčový okamžik dějin s otevřeností, nadhledem a neochvějným zaměřením na lidské příběhy vržené do víru monumentálního boje.
Autorem je britský novinář (*1968), spisovatel a oceněný zahraniční zpravodaj deníku The Guardian. V letech 2007 až 2011 vedl jeho moskevskou pobočku. Kreml ho vypověděl ze země jako prvního novináře od konce studené války a v létě 2022 ho zařadil na oficiální černou listinu.
Na sklade 2Ks
19,29 €
20,30 €
Výtah z Caesarů - Epitome de Caesaribus
Epitome de Caesaribus je souborem krátkých medailonků římských císařů počínaje Augustem a konče Theodosiem I., tedy vládnoucích v období 27 př. n. l. – 395 n. l. Její autor měl ovšem k dispozici některé prameny, které se nedochovaly, a proto nám zanechal několik pozoruhodných informací, které nejsou odjinud známy.
Překlad do češtiny je první moderní (jeho předchůdce ovšem vyšel v roce 1838) a podrobně komentovaný. Předchází mu úvodní studie, která představuje dobový a literární kontext vzniku dílka, rozkrývá původně zamýšlený význam jeho moderního názvu, který dosud byl v českém a slovenském prostředí podáván zkresleně, a mapuje pokusy o identifikaci jeho autora, z nichž ovšem žádný nedosáhl širšího uznání, i spory moderních badatelů o to, z kterých pramenů neznámý autor Epitome své leckdy unikátní informace převzal.
Vrchlabí, můj domov
„Na památku zesnulým, pro vzpomínku žijícím, jako odkaz pro příští generace.“
Toto motto vyjadřuje vše, co lze spojit s knihou Heimat Hohenelbe vydanou v roce 2007 krajanským spolkem Heimatkreis Hohenelbe se sídlem v Marktoberdorfu. Ta obsahuje kapitoly o historii města Vrchlabí, o lidech, jejich řemeslech, tradicích průmyslu a obchodu, vzpomínky pamětníků na život před druhou světovou válkou i na smutné události spojené s vysídlením původního německého obyvatelstva města Vrchlabí. Vrchlabské nakladatelství Green Mango nyní vydává tuto knihu v českém překladu.
„Kniha Heimat Hohenelbe, Gesichte und Geschichten, sestavená někdejším vedoucím krajanského Krkonošského muzea v bavorském Marktoberdorfu Wolfgangem Finkem, přináší koláž osobních vzpomínek pamětníků redaktorem zasazovaných do historického kontextu. Knihu nelze brát jako autoritativní zdroj dat, nýbrž zachycení obrazu, jaký mají o městě a jeho historii vysídlení krajané,“ říká historik Krkonošského muzea Správy KRNAP Jiří Louda. „Překlad této Finkovy knihy jistě nemalou měrou přispěje k vhledu současných obyvatel Krkonoš do mentality vysídlených německých krajanů,“ dodal Louda.
Otázka česko-německých vztahů je v oblasti pohraničí záležitostí do dnešních dnů citlivou a živou. O to citlivější je téma vysídlení původních německy mluvících obyvatel. Uvedená kniha je vzpomínkou zdejších obyvatel na jejich domovinu. Informace, vzpomínky a skutečnosti uvedené v této knize jsou mnohým Čechům neznámé. Jsme přesvědčeni, že uvedené informace pomohou rozšířit povědomí českých čtenářů o životě našich předků a o době, ve které žili.
Dětství a dospívání poddaných na Moravě ve druhé polovině 18.století na příkladu slavkovského panstv
Kniha se věnuje dětem a dospívajícím, kteří vyrůstali na moravském panství Slavkov u Brna ve druhé polovině 18. století. Díky výjimečně dochovaným historickým pramenům se autorce podařilo zrekonstruovat velmi pestré osudy mladých lidí z poddanských rodin. Jejich životní dráha bývala často spojena s čelední službou, v níž strávili zpravidla několik let, než si založili vlastní rodinu. Chlapci měli oproti dívkám i další možnosti uplatnění, mohli se zařadit do armády nebo jít do učení na řemeslo, případně i studovat, a mnohdy tak pobývali daleko od rodného města či vesnice. Druhá polovina 18. století byla navíc obdobím důležitých osvícenských reforem, z nichž zvláště významné bylo zavedení povinné školní docházky a zrušení nevolnictví. Autorka ukazuje, že přijatá zákonná opatření obvykle neměla okamžitý dopad, ale spíše vedla k postupným proměnám v životě poddaných.
Stalinovy poslední dny
Strhující kniha Joshuy Rubensteina nás zavede do reality druhé poloviny roku 1952, do posledních měsíců diktátorské vlády sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Ocitneme se v době vzrůstajícího napětí mezi Východem a Západem a vystupňovaných represí uvnitř SSSR. Politické procesy a antisemitské kampaně jsou v tomto období nedílnou součástí Stalinovy vražedné politiky. Nikdo netuší, že po dlouhých desetiletích stalinského teroru se schyluje k obratu. Stalinův náhlý kolaps a následná smrt v březnu 1953 byly nejen dramatické a záhadné jako celý jeho život, ale staly se také impulsem ke společenským a politickým změnám. Rubenstein ve své knize popisuje poslední měsíce Stalinova života, odkrývá dosud neznámé okolnosti jeho kolapsu a sleduje vývoj sovětských a mezinárodních událostí po jeho smrti. V novém světle ukazuje politické soupeření Beriji, Malenkova, Chruščova a dalších soudruhů, kteří si byli velmi dobře vědomi toho, co pro ně Stalinův konec znamená. S odstupem sedmdesáti let lze bez nadsázky konstatovat, že Stalinova smrt a události s ní spojené patří k zásadním milníkům v dějinách 20. století.
Hódítók és felfedezők
A New York Times bestseller-írója a középkori világ epikus történetével tér vissza – egy olyan korszak gazdag és bonyolult újraértékelésével, amelynek örökségével és tanulságaival ma is élünk.
Amikor 410-ben a barbárok kifosztották és lerombolták Rómát, az egy korszak végét jelezte – és egy ezeréves mélyreható átalakulás kezdetét.
A kétkötetes mű a feltörekvő Európán, a késő ókori világ nagy fővárosain, valamint az iszlám nyugat befolyásos városain keresztül kalauzolja el olvasóit, és az első európai utazásokban elérik az amerikai kontinenst is.
A középkori világot azok a nagy erők kovácsolták össze, amelyek ma is foglalkoztatnak bennünket: klímaváltozás, járványos betegségek, tömeges migráció és technológiai forradalmak. Ekkor alakultak ki a nagy európai nemzetiségek; amikor az alapvető nyugati jog- és kormányzási rendszereket kodifikálták; amikor a keresztény egyházak a nyugati közerkölcs nagyhatalmú intézményeiként és szabályozóiként léptek fel; és amikor a művészet, az építészet, a filozófiai kutatások és a tudományos találmányok hatalmas, forradalmi változások időszakain mentek keresztül.
A Nyugat egy birodalom romjain épült újjá, a válság és az összeomlás állapotából emelkedett ki, hogy uralja a világot. Az emberi élet és tevékenység minden szférája átalakult az igazi Trónok harca által lefedett ezer év alatt. Miközben saját évezredünk kritikus fordulópontja előtt állunk, Dan Jones megmutatja, hogyan jutottunk el idáig.
Jak obehrát železnou oponu
Historie počítačových her v Československu 80. let byla donedávna považována za pouhou poznámku na okraj velkých dějin tohoto média, které se odehrávaly v USA a v Japonsku. Kniha Jak obehrát železnou oponu však ukazuje, že u nás za normalizace vznikla jedinečná herní scéna, jejíž analýza může obohatit studium počítačových her i populární kultury. Místní programátoři totiž patřili k prvním na světě, kdo hry soustavně používali k vyprávění osobních příběhů i k politickému aktivismu.
Kniha Jaroslava Švelcha, původně vydaná na sklonku roku 2018 u MIT Press, je postavena na více než čtyřiceti rozhovorech a studiu archivního materiálu, a to včetně dochovaných her. Na příbězích místních amatérských programátorů mapuje počátky hraní a tvorby her pro osmibitové mikropočítače na československém území. Vychází při tom z přesvědčení, že počítačoví amatéři jsou prototypickým příkladem aktivního publika a svébytnou fanouškovskou komunitou. Jedná se tedy o práci, jež kombinuje prvky historiografie s kulturálními a mediálními studii.
První část knihy se zabývá obecně kontextem počítačového hobby. Sleduje marné pokusy o výrobu domácích modelů mikropočítačů a debaty o (ne)dostupnosti počítačové techniky. Přináší příběhy vytrvalých nadšenců, kteří své počítače dováželi či pašovali ze Západu a ukazuje, jakým způsobem tyto západní stroje zapadly do československých domácností. Kniha rovněž popisuje způsoby, jimiž lokální komunity využívaly existujících infrastruktur organizací, jako byly Svazarm nebo Pionýr, a pátrá po cestách, jimiž se západní software dostával k místním uživatelům. Závěrečné dvě kapitoly pak dokumentují domácí herní tvorbu, jež kreativně přetvářela západní vzory a postupně se posouvala k osobité původní tvorbě. Kniha například podrobně analyzuje hru Dobrodružství Indiana Jonese na Václavském náměstí v Praze 16. 1. 1989, v níž ikonický západní hrdina bojuje proti příslušníkům Veřejné bezpečnosti a Lidových milic během Palachova týdne. Ukazuje, že českoslovenští amatéři patřili k prvním herním tvůrcům, kteří považovali hry za flexibilní vyjadřovací prostředek schopný zpracovávat celou šíři témat a postojů. – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR. Více o autorovi na svelch.com.
Príbeh povojnového Slovenska a jeho hospodárstva
Publikácia, ktorá sa dostáva k čitateľovi, je výsledkom dlhoročnej práce PhDr. Miroslava Londáka, DrSc. Autor sa v nej zaoberá hospodárskym vývojom v období, ktoré nasledovalo po skončení druhej svetovej vojny, pričom sa neustále venuje i politickým súvislostiam vývoja spoločného československého štátu. Vychádza nielen z oficiálnych štatistických dát, no relevantným prameňom sú i dokumenty deponované v slovenských i českých archívoch. Publikácia približuje aj osudy významných slovenských ekonómov 60. rokov 20. storočia a glosuje činnosť A. Dubčeka.
Historické štúdie 56. Dejiny a vývoj rôznych foriem správy
Ročenka historického ústavu Slovenskej akadémie vied. Z obsahu: Banskobystrická mestská rada v 16. storočí. Metodika výskumu jej personálneho obsadenia a kariérneho vývoja jednotlivcov
Utváranie rodov kráľovských úradníkov (na príklade prvých generácií prešporského rodu Armpruster)
Protonotár Juraj Hadritius (cca 1587 – 1639) – rodina, kariéra, majetok
Úradníci Turnianskej stolice v rokoch 1711 – 1785
Profesijná skladba mestského zastupiteľstva v Prešporku (1872 – 1910)
Stíhači nad západní frontou
Letecká válka nad západní frontou trvala téměř šest let. Pro stíhače představovala vůbec nejtěžší bojiště, na němž operovaly ty nejmodernější stroje. Létalo se zde většinou ve velkých výškách a početných formacích. Nepřekvapí proto, že Luftwaffe při hodnocení úspěchů nutných pro udělení nejvyšších vyznamenání posuzovala jeden sestřel na západě jako ekvivalent tří vítězství získaných na východě. Seznamte se s poutavou mozaikou legendárních strojů, leteckých es a taktik boje.
Co nezavály písky Mezopotámie - Češi a Irák 1990–2020, 2. vydání
Kdo čistil Saddámu Husajnovi cestu k moci? Kdo poskytl Bagdádu zakázané zbraně, kterými bylo zdůvodňováno pokračování embarga OSN a posléze i americko-britský vpád do Iráku na jaře 2003? Byla to náhoda, že se Česká republika jako první země světa zapojila do amerických plánů na „osvobození“ Iráku a že jako první evropská kontinentální země vyslala svoje vojáky k irácké hranici? Skutečně hrozil irácký útok americkému rádiu v Praze a skutečně Irák ohrožoval mezinárodní bezpečnost? Jak to, že v Iráku nebyly nalezeny zbraně hromadného ničení? Proč se Irák po „osvobození“ stal nejnebezpečnějším místem na světě a proč Praha byla Praha degradována z privilegovaného hospodářského partnera Iráku na přehlíženého outsidera? Kdo zavlekl do Iráku infekci Al-Káidy a Islámského státu, mor občanské války a°bezprecedentní korupci? Proč v zemi zůstávají americké síly i dvacet let od jejího „osvobození“?
dostupné aj ako:
Európsky rod v slovenskom svete
Dejiny sa najlepšie píšu prostredníctvom ľudských príbehov a príbeh šľachtického rodu Friesenhof Oldenburg, ktorý žil v 19. až 20. storočí v kaštieli v Brodzanoch, stojí za rozpovedanie. Je unikátny svojimi nadnárodnými väzbami - alsaským pôvodom, spojením s habsburskou monarchiou a územím dnešného Slovenska, s veľmi silným ruským kontextom, prepojeným na rodinu básnika A. S. Puškina. Jeho príslušníkom bol oldenburský vojvoda a vnuk švédskeho kráľa v jednej osobe, iný predstaviteľ rodu bol zase členom výboru Matice slovenskej a významným podporovateľom slovenských národnoemancipačných snáh. Fascinujúce ľudské osudy európskej šľachty žijúcej na Hornej Nitre zrekonštruovala na základe stoviek listov zozbieraných v siedmich krajinách Európy dvojica historikov Alexandra Lukáčová a Roman Holec.
História zadnými dverami 4
Dejiny sú niečo čo sa dá niekedy ťažko pochopiť – neriadia sa logikou, neplynú pokojnými riekami a historici ich „sledujú“ a vysvetľujú často príliš komplikovane. Samozrejme, nikto čitateľov nenúti prijať všetko, čo napíšu. Je to jednoduchá rovnica. Platí však aj to, že historici jediní môžu meniť dejiny...
Štvrtým dielom „zadných dverí“ nechceme meniť dejiny. Skôr ponúkame pútavou formou a selektívne zrkadlá našej minulosti, od dôb Veľkej Moravy až po Mečiara a Klausa. Nazreli sme do života stredovekých kráľov i bežných ľudí, nositeľov modernej doby – politikov, vzdelaných žien, kultúrnu elitu i takmer bezmenných „pešiakov“. A namiesto záveru si prečítate o histórii liečby rakoviny prsníka naprieč storočiami.
Všetci poznáme Milana R. Štefánika a mnohí niečo viete zo života Mateja Korvína, cisára Jozefa I., vynálezcu Štefana Baniča, herečky Poly Negri, politika Milana Hodžu či diplomata Henryho Kissingera. Málokto však počul mená ako Bianca Cappello, Simon Georg Sina, Ľudovít Haan, Štefan Lux, Otto Ohlendorf či Fidél Palffy alebo Fanny Burneyová...
Kategória odbornej literatúry história a vojnová literatúra poskytuje informácie o historických udalostiach, kultúrach, politických konfliktoch a vplyve vojen na spoločnosť.
História je dôležitou súčasťou našej identity a chápania sveta. Tieto knihy poskytujú podrobné informácie o rôznych obdobiach, sociálnych, hospodárskych a politických dejinách. Vojnová literatúra sa zameriava na vojenské konflikty, vojenskú stratégiu, zbrane a ich vývoj, a osudy vojakov a civilistov.
K najznámejším autorom patria Stephen E. Ambrose, Antony Beevor, Doris Kearns Goodwin, Antoine de Saint-Exupéry, Anne Applebaum či slovenskí autori ako Dušan Kováč alebo Vojtech Zamarovský.
