Najnovšie - Literárna veda, jazykoveda, slovníky - Literárna veda, jazykoveda strana 2 z 57
Literárna veda, jazykoveda 
Slovníky
zobraziť:
Od textu ke knize a knižní kultuře
Výbor mapuje cestu od literární vědy druhé poloviny 20. století přes bibliografii až k vědě o knižní kultuře, dnes studované dle možností a potřeb nového tisíciletí. Statě psané pro odborná periodika doplňují dva osobní apely ke studiu knižní kultury a tři tematicky odlišné rozhovory s Janem Linkou, Lucií Storchovou a Jiřím Trávníčkem. Dramaturgie přibližuje nejen širšímu publiku, ale i kolegům z humanitních věd aspoň část potenciálu, který nový obor o knižní kultuře skýtá. Poté, co v ediční řadě Knižní kultura vyšla roku 2021 antologie zahraničních textů nazvaná Co jsou dějiny knihy?, může uceleně koncipovaný výbor naznačit specifika domácího bádání a přiblížit shody a rozdíly mezi cizí a tuzemskou vědou o knize.
Irish Stories
The short story flourishes in Ireland. All Irish conditions seem to favour it. With its roots in the fertile soil of the Gaelic folk tradition, it appeared to grow and thrive on the discontinuities of Irish history – the war of independence, civil war, political division.
The first Golden Age was in the middle years of the 20th century; an extraordinary flowering of stories from Elizabeth Bowen, Seán Ó Faoláin, Flann O’Brien, Frank O’Connor, Samuel Beckett, Maeve Brennan, Edna O’Brien (the list could go on) came at a time when Ireland was repressed and inward-looking, dominated by the church and enervated by migration. But when the boom times came in the 1990s, it all happened again. The liberal, globalized, ethnically diverse society of 21st century Ireland is still witnessing a vibrant blossoming of short fiction from Anne Enright, Roddy Doyle, Colm Tóibín, Claire Keegan, Sally Rooney, Kevin Barry, Lucy Caldwell, Yan Ge ….
Such a bumper crop of talent!
Mother Tongue Tied
'Brilliantly illustrates how multilingual mothers are disproportionately tasked with preserving linguistic heritage on one hand and preparing children for public society on the other - all while finding a language for their own new maternal identity' Eliane Glaser, author of Motherhood: A Manifesto
It is estimated that more than half of the world's population communicates in more than one language and over a third of the population in the United Kingdom is multilingual. And yet life in multiple languages is rarely discussed publicly, myths and misconceptions prevail and the pressure to keep heritage languages alive has become a private conflict for millions. Linguistic diversity is more prevalent than ever, but so is linguistic inequality.
Linguist Malwina Gudowska, herself trilingual, sheds light on the ways in which we navigate language, its power to shape and reshape lives, and the ripple effects felt far beyond any one home or any one language. It takes one generation for a family language to be lost. One generation - like mother to child. Mother Tongue Tied explores the emotional weight of raising multilingual children while grappling with your own identity and notions of home. At what cost does a mother save a language? Or does she let it slip away and, with it, a part of herself her children may never know.
Čtení o Juliu Zeyerovi: Bohatýr slova
Julius Zeyer byl ve své době vnímán jako romantik, snílek, samotář. Ve společenských stycích byl plachý a podobně nepodbízivá byla i jeho díla, jež od počátku vzbuzovala pozornost náročnějších čtenářů a čtenářek. Čtení o Juliu Zeyerovi mapuje formování obrazu Zeyerova díla v rozpravě vedené v časovém úseku od poloviny sedmdesátých let 19. století do čtyřicátých let 20. století, se zaměřením na literární kritiku a kulturní publicistiku. První tři oddíly výboru ukazují, jak se o Zeyerově díle soudilo za jeho života, další tři jsou věnovány recepci posmrtné. K rozborům a úvahám přitahovala Zeyerova díla od počátku nejvýznamnější spisovatele a žurnalisty (J. Neruda, S. Čech, J. Vrchlický, J. V. Sládek, H. G. Schauer aj.). V závěru 19. století vyvstala potřeba souhrnné charakteristiky, bilancování Zeyerova díla jako celku (F. X. Šalda, F. V. Krejčí) a určení jeho významu v kontextu rozvíjejícího se modernismu (J. Karásek ze Lvovic, A. Procházka). V kontextu vlny nekrologů se ozřejmovaly kontury zahraniční recepce Zeyerova díla (Z. Przesmycki, C. Hoffmann), následné polemické výpady (J. S. Machar, S. K. Neumann) vedly k novému zhodnocování Zeyerových tvůrčích východisek a výsledků (M. Marten), mezi nimiž dominovalo téma Zeyerem mistrovsky ovládnutého žánru obnoveného obrazu (T. Vodička, J. Zahradníček). Určující pro posmrtnou recepci byl také svazek shrnující v rámci sebraných spisů Zeyerovy lyrické básně. Autor nahlížený za svého života jako prozaik a dramatik se napříč eseji M. Martena, A. Nováka a F. X. Šaldy nově vyjevuje jako jeden z vrcholů české lyriky, situovaný mezi Máchou a Březinou. Tento málo uvědomovaný zvrat v ohlasu Zeyerovy tvorby antologie symbolicky podtrhuje ukázkami lyrických veršů, v nichž svůj vztah k Zeyerovu dílu formulovali J. Vrchlický, I. Geisslová, M. Součková aj.
Liečivá sila odstupu
Po štyroch esejistických zbierkach, knižne publikovaných v rozpätí zhruba desiatich rokov (2012 až 2023, naposledy: V zajatí zvedavosti), prichádza Ivan Čičmanec s novým súborom esejí LIEČIVÁ SILA ODSTUPU. Nedokazuje v ňom – najmä v prvej časti Kontexty doby (a paradoxy kultúry) – len svoju občiansku bdelosť a vlastne aj individuálnu poctivosť, ale aj svoju citlivú vnímavosť a odovzdanosť záležitostiam ľudského ducha. Eseje z druhej časti nazvanej Literatúra v pohybe (ad: Kafka, Čechov, Dostojevskij, Baudelaire, Flaubert / Jesenský, Timrava, Voskovec a Werich, Kadlečík, Branko, Lasica a i.) prezrádzajú, ako veľmi sú tieto dva referenčné okruhy u Čičmanca prepojené; autor tu venuje pozornosť najmä tým tvorcom a tvorkyniam, ktorí z veľkej časti napomáhali svojmu národu dozrieť a postaviť sa na vlastné nohy. Súbor uzatvára osobnejšie ladená tretia časť Za oponou, tematicky v rozpätí od spomienok na detstvo až po starobu – a nevyhne sa ani vojne na Ukrajine.
? Vďaka viacstrannému odstupu – geografickému, kultúrnemu, vekovému a, v neposlednom rade, aj vzdelanostnému či intelektuálnemu – mnohé skutočnosti, na ktoré Čičmanec upozorňuje, máme možnosť uzrieť očistené od banálnych detailov a nadbytočných kučierok, v ich vlastnom svietivom (alebo temnom) aranžmáne, a mnohé príkoria, obavy či hrozby zakúsiť v oveľa väčšej naliehavosti – aj náš zosun na šikmú plochu. Spisovateľa pri jeho uvažovaní vedie obava o moderné demokratické Slovensko, ktoré sa dnes čoraz väčšmi ponára do vĺn politickej či ideologickej radikalizácie, hodnotovej polarizácie a populizmu, ale aj nacionálneho (nekultúrneho) spiatočníctva.
? Knihu zostavila a úvod do nej napísala Stanislava Chrobáková Repar.
? „Slovo ,elita? nadobúda v našich časoch čoraz pejoratívnejší význam, čo zreteľne naznačuje, že niečo nie je v poriadku. Elita by predsa mala byť čímsi úctyhodným – a dnes by to v našej časti sveta malo platiť dvojnásobne, keďže elitu si volíme sami. Pravda, nie je vylúčené, že práve v tom tkvie časť problému“ (I. Č., z kapitoly Psychologické korene pravicového populizmu).
? Ivan ČIČMANEC (1942) je prozaik, básnik, autor literárnych, filozofických a teatrologických štúdií, ktorý od roku 1969 žije v Nórsku, kde sa postupne vyprofiloval aj ako publicista a prekladateľ. Po roku 1989 mu v slovenčine (okrem esejí) vyšli dve básnické zbierky a tri prozaické knihy, naposledy zbierka poviedok Zažité a vysnívané (2022).
How to Think Like a Poet
An entertaining guide to history's most influential and inspiring poets - from Homer and Sappho to Shakespeare and Frank O'Hara - and how they can teach us to better understand the world around us.
How did the greatest poets in history make the world anew? And what can we learn from the magic, wisdom and humour of their poetry? From the genius of the Ancient Greeks through to the love poetry and metaphysics of the Renaissance, through to the New York poets of the 20th century, this is the ultimate guide to the greatest writers of the human age.
Through short, biographical portraits, poet and writer Dai George provides an entertaining introduction to the great works of poetry, and a welcoming guide to how we can read them. He addresses questions poets have grappled with: How can we truly describe the world? How can we express love, grief or friendship? How can poetry help us to understand justice, dreams or anger?
This book paints vivid pictures of a global selection of renowned poets throughout history: from Sappho, Li Bai and Rumi, to William Shakespeare and John Donne, to Frank O Hara, Pablo Neruda and Sylvia Plath. George also seeks to re-examine the canon, traditionally dominated by Western, white and male poets, and bring to light major figures from other important cultures and communities, including China, India and the Caribbean.
1000 let s ruštinou
Vztahy světa a Ruska se datují od středověku. Více jak tisíc let jsou diplomacie, válčení, politika, obchod i obyčejné lidské vazby doprovázeny jazykovou komunikací, učením se jazyka a tím i soustavným poznáváním a vzájemným obohacováním. Na červenou nit historie „učení se ruštině“ jsou navázány dějinné události a lidské příběhy, které vyvolaly potřebu učit se tento jazyk a čerpat z něj. Od byzantských učenců, prvních Přemyslovců, českých stop v ruském písemnictví a ruských v tom našem, přes první arménské, francouzské či anglické slovníky a gramatiky ruštiny, od českého obrození hojně čerpajícího z ruštiny, přes legionářskou anabázi a socialistickou výstavbu až po současnou rusistiku, v níž do nedávna ta česká patřila ke špičce. Od milénia k miléniu probíhalo učení se ruštině v sinusovkách – od nadšeného přijímání po ignoraci a zatracování. Jak a proč tomu bylo, napoví tato kniha.
Miroslav Holub – (nejen) český básník
Kniha je určena zájemcům o literární dílo básníka (a lékaře-imunologa);který je možná v zahraničí znám, čten a ctěn více než doma v Čechách.Dobře poslouží zejména odborné veřejnosti a studentům bohemistickýchoborů. Po Svozilově Vůli k intelektuální poezii je teprve druhým taktorozsáhlým (knižním) pojednáním o Holubově umělecké tvorbě z pera jediného autora.
Jak se používá literatura
Příručka o tom, jak číst, vnímat a využívat literární texty
Literární teoretička Rita Felski nabízí nový, osvěžující pohled na to, jak přistupovat k literatuře. Její kniha obhajuje čtení jakožto nezastupitelnou instanci, přičemž Felski se snaží překlenout propast mezi literární teorií a čtenářsky zaujatým přístupem (common sense); zkoumá jednotlivé třecí plochy i styčné body v hledání odpovědi na otázky, proč a jak čteme. Každý pokus vysvětlit hodnotu literatury musí být podle ní založen na zkoumání motivů čtení, a v to ve spektru jejich různorodosti. Autorka předpokládá, že tyto motivy se vzájemně nevylučují. Představuje čtyři rozdílné způsoby uvažování o literatuře a jejím čtení. V literatuře můžeme (1) rozpoznat sami sebe, literatura může také (2) okouzlovat, (3) zprostředkovávat vědění nebo (4) šokovat. Konstatuje, že termíny literární vědy a výrazy subjektivního přožitku čtení se od sebe vzdálily a že je potřeba hledat způsob, jak tuto propast překonat.
dostupné aj ako:
Slovanské dialekty v době digitálních technologií
Tato kniha obsahuje 21 kapitol věnovaných využití nejnovějších digitálních technologií v současné slovanské dialektologii. Autory jednotlivých kapitol, napsaných v češtině, slovenštině, polštině, angličtině, běloruštině, ukrajinštině, rusínštině, bulharštině a makedonštině, jsou přední odborníci na dialektologii z významných evropských univerzit a ústavů akademií věd. Kapitoly jsou uspořádány do šesti tematických oddílů. První oddíl obsahuje studie týkající se současné lingvogeografie a areálové lingvistiky, tvorby jazykových atlasů a interaktivních nářečních map. Druhý oddíl náleží nářečním korpusům jak textovým, tak mluveným, a fonetickému, gramatickému a lexikálnímu výzkumu na jejich základě. Třetí tematický oddíl zahrnuje práce o současné nářeční lexikografii, slovníkových databázích a elektronických slovnících. Čtvrtý oddíl sdružuje studie o dialektech a menšinových jazycích na internetu. Pátý oddíl je věnován digitálním zdrojům nářečních materiálů v některých národních výzkumných centrech. Poslední, šestý, oddíl je zaměřen na využití umělé inteligence a strojového učení v dialektologii.
Předkládaná publikace svědčí o tom, že slovanská dialektologie díky digitálním technologiím v současnosti zažívá rychlý rozvoj a že dialektologická témata přitahují i mladou generaci lingvistů.
Jazyk v humanizovanej spoločnosti
Humanizačná komunikácia je autentická sociálna interakcia, v ktorej je človek sám sebou, realizuje sa vo svojej pôvodnosti, reprodukuje svoju ľudskosť, svoj prirodzený spôsob existencie ako sociálny subjekt. Jej aktéri konajú v duchu rekonštrukčnej hermeneutiky. Ak konajú s takou rekonštrukčnou snahou spojenou s prosubjektovým prístupom ku koaktérom, ich komunikačná sebarealizácia je taká, aká je im vlastná: realizáciou svojich komunikačných možností reprodukujú svoju ľudskú autenticitu. Potrebu autenticity prežívame v komunikácii, v ktorej pociťujeme, registrujeme, že koaktér má sklon k nerešpektovaniu prosubjektového zaobchádzania s nami, čo sa prejavuje ako nadraďovanie sa, verbálne násilie, verbálna manipulácia a pod. „Za“ našimi reakciami v duchu „je to povýšenec, násilník, manipulátor a pod.“ je potreba autentickej komunikácie. Naša nevôľa, nespokojnosť, rozhorčenosť a pod. sú reakcie podložené tým, že aktéri sú často postihnutí deficitom komunikačnej autenticity. Komunikácia poznačená deficitom autenticity je sociálna interakcia, ktorá je človeku odcudzená. Príčina tejto odcudzenosti je vlastnícka žiadostivosť (moc), motivujúca proobjektové komunikačné konanie. Tento výklad pripomína rozprávanie o večnom konflikte dobra a zla, anjela a diabla našepkávača. Anjelom je sociálna hermeneutická moc, stimulujúca človeka k tomu, aby v komunikácii vystupoval ako rekonštrukčný hermeneutik, orientujúci sa v nej podľa humanizačnej hodnoty, diabolským našepkávačom je vlastnícka žiadostivosť, nabádajúca človeka k tomu, aby v komunikácii zaujal pozíciu utilitárneho hermeneutika, vyznávajúceho utilitárnu hodnotu. Ako sa môžeme vyrovnať s týmto konfliktom?
A Long Game
Write every day
Show, don’t tell
Write what you know
Kill Your Darlings
These are some of the most popular nuggets of advice given to writers, universally agreed to be true. They are all pieces of writing advice that Elizabeth McCracken expertly and persuasively shoots down in A Long Game. McCracken has been writing for most of her life.
Here, she shares insights gleaned along the way, deconstructing received wisdom whilst playfully tackling the mysteries that are inherent to writing and creativity. A book about the life of an artist and a guide to fiction, A Long Game is a revelatory and indispensable resource and will lead all writers, at any stage of their career, back to the page.
Próza netrebná, chlebík každodenný
Každodennosť v slovenskej postromantickej próze
Motívy každodennej sféry ľudského života – bývania, jedenia, obliekania, práce, výchovy detí či rodinných vzťahov – sa od šesťdesiatych rokoch 19. storočia čoraz významnejšie integrujú do slovenskej postromantickej prózy. Každodennosť už nie je len predmetom romantického opovrhovania, ale aj priestorom, v ktorom môže národne uvedomelý Slovák či Slovenka uplatňovať, reprodukovať aj navonok deklarovať svoje národné cítenie. Monografia na vybraných textoch kľúčových autorov tvoriacich v šesťdesiatych a sedemdesiatych rokoch 19. storočia – Jána Kalinčiaka, Daniela Bacháta, Mikuláša Štefana Ferienčíka, Viliama Paulinyho-Tótha, Ľudovíta Kubániho, Gustáva Kazimíra Zechentera a Jonáša Záborského analyzuje dobové literárne reprezentácie každodennosti. Na základe tejto analýzy autorka potom hľadá ideovo-estetické zdroje rôznych literárnych podôb každodennosti, vysvetľuje ich nadväzovanie či polemizovanie s romantizmom, nanovo interpretuje aj menej známe prózy, aby z novej perspektívy nasvietila obraz slovenskej kultúry druhej polovice 19. storočia.
Poetika novodobej slovenskej literatúry
Zborník sa zaoberá zmenami poetiky v novodobej slovenskej literatúre od klasicizmu po súčasnosť. Metodologicky nadväzuje na predchádzajúci výskum poetiky slovenskej literatúry po roku 1945. Vychádza z tých istých princípov. Sleduje konštitutívne pravidlá, gramatiky a algoritmy utvárania textov, scén písania a udalostí. Má existenciálnu povahu. Zaoberá sa nielen poetikou literárnych textov, ale aj textov vedenia, svedectiev, dokumentov, protokolov a ďalších typov textov a mediálnych foriem. Reflektuje najrozmanitejšie typy udalostí a osobitné priestory scén písania na pomedzí poetiky textov a udalostí. V tomto zmysle, nadväzujúc na pojem novej estetiky Theodora W. Adorna, hovoria autori projektu o novej poetike. V jej rámci hrajú kľúčovú rolu fenomény manifestovanosti a latentnosti a vzťahy medzi poetikou literárnych a umeleckých textov, textov vedenia a persuazívnych textov najrozličnejšej proveniencie. To všetko sú javy, ktoré si vynucujú formulovanie novej poetiky textu a udalosti a tvoria základný predpoklad jej formulovania.
Environmentální spravedlnost v etnické americké literatuře
Kolektivní monografie Environmentální spravedlnost v etnické americké literatuře analyzuje texty autorů a autorek, jejichž díla a literární imaginace zachycují hmatatelné a často nevyhnutelné problémy afroamerických, hispánských, asijsko-amerických a domorodých komunit čelících dopadům environmentálního rasismu. Příspěvky se věnují široké paletě (sub)žánrů ? od farmářských románů přes klimatickou fikci, environmentální drama a dystopie až k environmentální poezii. Jednotlivé kapitoly ukazují, jak pestrá a vynalézavá řešení vedoucí k dosažení environmentální spravedlnosti beletristická díla nabízejí, a autoři tak svými analýzami a interpretacemi vyzdvihují potenciál literatury a literární vědy odhalovat příčiny a dopady environmentální nespravedlnosti.
Rozbiehavá jednota
Slovenský ľud, romantický idealizmus, národná literatúra, Tatry, vodcovia národného hnutia. Sú symboly vymedzujúce priestor slovenskej kultúry dlhého 19. storočia naozaj také jednoznačné a nemenné? Nemožno v tejto „jednote“ predsa len vybadať aj rozbiehavé prvky a odstredivé prúdy? Bol v slovenskej kultúre dlhého 19. storočia ľud vždy len neskazený a romantici činorodí pracovníci na národnom poli? Bola žena iba múzou a Tatry monumentálne?
Autorky tejto knihy spochybňujú jednoznačné odpovede a nanovo čítajú kanonizované, ale aj archívne a v časopisoch ukryté texty. Ukazujú ľud ako zdroj hrôzy a odporu reprezentantov národnej elity, romantický subjekt túžiaci po láske a smrti, každodennosť ako sféru, v ktorej sa formuje a reprodukuje národná identita, ženu prechádzajúcu z pasívnej úlohy objektu mužského záujmu do pozície autorky
a priestor Tatier, zvyčajne prisvojovaný ako „náš“, nahliadaný nečakane pohľadom spišských Nemcov.
Kniha Rozbiehavá jednota ponúka čitateľskej verejnosti odborné štúdie aj rozsiahly „dôkazový materiál“, čiže čítanku textov, o ktoré sa autorky vo svojom výklade opierajú, a tiež reprodukcie výtvarných diel, dokladajúce paralelné procesy vo výtvarnom umení. Ivana Taranenková, Ľubica Schmarcová, Eva Palkovičová, Magdalena Bystrzak a Marianna Koliová prechádzajú pri uvažovaní od poetiky ku kultúre, vychádzajú spoza hraníc úzkej odborovej špecializácie k interdisciplinarite. Otvárajú napokon témy, ktoré sú dnes predmetom verejného záujmu a diskusií, a poukazujú na organické napojenie slovenskej tvorby na dobové európske literárne a kultúrne prúdy.
Prídavné mená v slovenčine
Publikácia predstavuje výsledky výskumu najfrekventovanejších slovenských prídavných mien. Výsledky sa zakladajú na analýze reálneho používania slov v písaných komunikátoch. Prepájajú sa tu tradičné lingvistické poznatky a nové zistenia založené hlavne na analýze korpusových dát a na štatistických a výpočtových metódach. Autori sa zameriavajú predovšetkým na gramatickú stránku prídavných mien, ich skloňovanie a stupňovanie. Názorne a prehľadne interpretujú deklinačný systém prídavných mien a spôsoby tvorenia ich stupňovaných foriem. Originálne graficky spracovaná slovníková časť diela prináša podrobné informácie o paradigmách prídavných mien, o spájateľnosti najčastejších prídavných mien, ich pozitivite a negativite. Sprostredkúva tiež informácie o anomálnom výskyte konkrétnych realizácií gramatických kategórií. Publikácia otvára nové možnosti výskumu a interpretácie adjektív v slovenčine. Je určená nielen filológom, ale aj pedagógom a širšej odbornej verejnosti zaujímajúcej sa o slovenský jazyk v nových súvislostiach.
Ľudovít Novák. Súborné dielo V. (1981 - 2005)
Piata, záverečná časť súborného diela Ľ. Nováka obsahuje syntetický výklad vlastnej koncepcie etnogenézy Slovanov (Vznik Slovanov a ich jazyka), komplexnú genetickú a typologickú charakteristiku slovenčiny (Aký jazyk je slovenčina), ďalšie rozpracovanie už dávnejšie publikovanej tézy o príznakových a nepríznakových nulových morfémach (Špecifickosť morfologických nulovostí v slovanských jazykoch) alebo pozoruhodné úvahy o vysokoškolskej výučbe historickej gramatiky (Tak trochu esejisticky o vyučovaní historických gramatík). Ľ. Novák sa zaoberal aj témami z dejín slovenského jazyka, princípmi výstavby fonologických štruktúr a ďalšími teoretickými otázkami. Obdivuhodná bola v tomto období jeho prednášková činnosť prakticky vo všetkých pobočkách Slovenskej jazykovednej spoločnosti: tézy jeho prednášok sú publikované v bulletine Zápisník slovenského jazykovedca. Väčšina týchto prednášok je ladená spomienkovo; poslucháčstvo ich prijíma ako autentické svedectvo o slávnych rokoch Pražského lingvistického krúžku a o priekopníckej ére modernej slovenskej jazykovedy. Ako jeden zo zakladateľov Slovenskej akadémie vied a umení približuje Ľ. Novák v rozhovoroch okolnosti, za ktorých bola táto inštitúcia ustanovená v roku 1942. Niektoré teórie a výsledky vedeckých úvah autora dnes už berieme ako samozrejmé, časom sa stali kolektívnym vedeckým vedomím.
Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře
Jednu z posledních velkých knih Umberta Eca můžeme číst jako dobrodružné, zároveň však i velmi analytické zkoumání hledačů dokonalého jazyka od raného středověku po 18. století. Jazyk zde ale nevystu puje pouze jako komunikační prostředek, nýbrž i jako labyrint pojmů, alegorií a metafor, jež postupem doby ztrácely svoji všeobecnou srozumitelnost. Ve středověku byl za dokonalý jazyk pokládán jazyk, resp. jazyky (hebrejština, řečtina a latina) Bible. V raném novověku se začaly objevovat první pokusy o stvoření nového dokonalého jazyka. Tento umělý jazyk neměl jazyk Bible nahradit. Měl lidem poskytnout možnost, aby si plně rozuměli navzájem, což bylo považováno za jednu z cest k nastolení nové harmonie.
V kategórii literárna veda a jazykoveda môžete načrieť do hĺbky literárnych diel a tajomstiev jazyka. Pre tých, ktorí majú vášeň pre slová, písmo a komunikáciu, ponúkame širokú škálu diel od popredných odborníkov, ktorí analyzujú literatúru, skúmajú jazykové štruktúry a ponúkajú pohľady na evolúciu a variabilitu jazyka.
V tejto kategórii nájdete všetko od literárnych kritík, analýz poézie, prózy a drámy, až po podrobné štúdie o lingvistike, fonetike a sociolingvistike. Priblížte sa k umeniu písania a skúmajte fascinujúce vzťahy medzi jazykom a kultúrou, jazykom a myslením.
Táto kategória je ideálna pre študentov, učiteľov, výskumníkov a všetkých milovníkov literatúry a jazyka.
