Academia strana 64 z 189

Matematika bývá po právu nazývána královnou věd. Prakticky žádná moderní věda se bez ní neobejde, a nejen věda. Najdeme ji v našich mobilních telefonech, čárových kódech, telekomunikačních družicích, počítačových tomografech… Bez matematiky by to zkrátka v dnešním světě nešlo. Přesto si musela více než sto let počkat na ocenění srovnatelné s Nobelovou cenou co do významu, prestiže, výše finanční odměny i způsobu předávání. Od roku 2003 se každoročně předním světovým matematikům uděluje cena pojmenovaná po geniálním norském matematiku Nielsovi Henriku Abelovi. Kniha, kterou právě otvíráte, představuje výjimečné osobnosti patnácti dosavadních laureátů Abelovy ceny. Čtivou formou seznamuje čtenáře s tématy jejich vědeckého bádání, s vynikajícími výsledky, za které byli oceněni, i s možnostmi jejich uplatnění v praxi. Neopomíjí ani osobní skutečnosti, často pikantní a neobvyklé, jež provázely uvedené vědce jejich profesní kariérou až na samý vrchol poznání. Nesnadného úkolu představit zvídavým čtenářům hluboké myšlenky ze širokého spektra rozmanitých oblastí současného poznání v matematice se ujalo šest předních odborníků z Matematického ústavu AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulty UK.

Reedice stěžejního Kalandrova díla, které dokončil na počátku druhé světové války. Rukopis se ale po jeho zatčení a odvlečení do koncentračních táborů ztratil a Kalandra tuto monumentální knihu po svém návratu sepsal v letech 1945 a 1946 znovu. Historiografická práce se pokouší rozebrat nejstarší historické prameny věnující se vzniku naší národní existence. I když byla shledána v mnoha věcech spornou, rozhodně rozvířila zajímavou polemiku.

V české matematické literatuře existuje již několik monografií o teorii čísel. V této knize ale naleznete některá zcela nová témata. Ukážeme vám například, jak trojúhelníková čísla souvisí s bicím strojem pražského orloje, o jakou matematiku se opírá tradiční čínský kalendář, jak lze zkonstruovat pravidelný sedmnáctiúhelník pomocí kružítka a pravítka, jak byla použita základní věta aritmetiky při návrhu poselství mimozemským civilizacím a jak souvisí teorie čísel s chaosem, fraktály a teorií grafů. Seznámíme se také s nejnovějšími výsledky z honby za největšími prvočísly a k čemu jsou nám vůbec prvočísla dobrá. Uvidíme, jak jsou pomocí prvočísel chráněna rodná čísla, identifikační čísla organizací nebo čísla bankovních účtů proti možným chybám, jak se používají velká prvočísla pro přenos tajných zpráv, jaký význam mají pro digitální podpis a generování pseudonáhodných čísel, jak jsou utvářeny tzv. samoopravné kódy apod. Uvedeme i další příklady, kdy je teorie čísel užitečná a zároveň okouzlující. Kniha je určena nejširší matematické veřejnosti, zejména těm, kteří dokáží ocenit kouzlo abstraktní i aplikované matematiky. Uvidíme, jakými zákonitostmi se celá čísla řídí a seznámíme se s jejich pozoruhodnými vlastnostmi. Dokážeme si některé překvapivé souvislosti mezi teorií čísel a geometrií. Předpokládáme pouze, že je čtenář seznámen se základními pravidly aritmetiky a že mu nečiní potíže algebraické úpravy. První vydání bylo oceněno Hlávkovou cenou.

Od doby po roce 2000 probíhá terénní výzkum starých a zejména dálkových komunikací, při kterém se ukazuje záměrný způsob vedení cest krajinou obvykle po přímých a vyvýšených trasách, které se dobře odvodňují, vyhýbají se bahnitým úsekům a řeky přecházejí na vhodných brodových místech. Některé z těchto cest vedou mimo středověká města, ale procházejí poblíž pravěkých hradišť, takže jejich základ je raně středověký či pravěký. Například uzel cest v okolí Levého Hradce je vyvinut podstatně výrazněji než v Pražské kotlině. Kniha je doprovázena 726 mapkami a fotografiemi, které dokumentují průběh významných reálných a v krajině doložených starých komunikací, jež mají klíčový význam pro poznání ekonomických i kulturních vztahů centra české kotliny.

Druhý díl pamětí Arthura Koestlera navazuje na díl první, nazvaný Šíp do nebe, a zobrazuje především proces, v němž se autor odvrátil od komunismu. Jeho hledání, tápání a pochyby jsou pozoruhodné. Neméně důležité jsou ovšem dějiny, které se před očima tohoto bystrého pozorovatele odehrávaly – a jichž se autor snažil účastnit. Sledoval je v Sovětském svazu začátkem třicátých let pohledem komunisty, pak v západní Evropě pohledem hodně zviklaného komunisty, odsouzence k smrti ve Frankově vězení za španělské občanské války, poté v internaci v okupované Francii a konečně v Anglii, kam se mu nakonec podařilo šťastně uprchnout.

Vodník je jednou z nejvýraznějších postav českých pohádek a pověstí, bohatě ztvárňovanou nejen literárně, ale také ve výtvarném umění, na divadelních scénách, v hudbě i ve filmu. Zatímco zájem folkloristiky o tento motiv byl vždy značný, v literární vědě jeho reflexe dosud chyběla. Kniha popisuje, jak postava vodníka působí v prvotním prostředí lidového podání (včetně exkurzu do oblasti předfolklorní) a zejména jak přechází do moderní umělecké literatury, jak je zde rozvíjena a modifikována a jaký má genologický a narativní potenciál. Autor vychází ze široké pramenné základny folklorních i uměleckých textů různých žánrů od romantismu k postmoderně. Kniha, jejíž základní hledisko je literárněvědné, je vybavena obrazovou přílohou s ukázkami výtvarného umění od středověku až po současnost a antologií literárních textů, do níž autor zařadil jednak texty nejstarší, jednak takové, které jsou současnému čtenáři těžko dostupné, ač jsou z literárního hlediska důležité.

Úvodní část monografie se zabývá životem a dílem legendárního francouzského malíře přelomu 19. a 20. století. Ve druhé části sleduje na konkrétních příkladech vliv, jaký mělo jeho vidění světa na francouzské umění před první světovou válkou, a ohlasy jeho tvorby v české kultuře do roku 1918. V očích meziválečné avantgardy prošlo vnímání Rousseauova díla proměnou od zábavné kuriozity až po nedílnou součást geneze moderního evropského malířství. Ve třetí, závěrečné části studie uvidíme s využitím dosud neznámých pramenů, jak se nejslavnější Rousseauův obraz dostal roku 1923 do Prahy a jak se s Celníkovým odkazem vypořádali tvůrci a teoretici od Josefa Čapka přes Karla Teiga a Adolfa Hoffmeistera až po Kamila Lhotáka.

Během druhé světové války vyvraždili ukrajinští nacionalisté na Volyni a ve Východní Haliči zhruba sto tisíc Poláků. Grzegorz Motyka, vynikající znalec a oceňovaný popularizátor dějin, napsal knihu rozkrývající anatomii tohoto zločinu nevídaných rozměrů. Autor představuje volyňský masakr v širokém kontextu etnických čistek, které se v období druhé světové války děly, a nabízí čtenáři odpověď na řadu základních otázek o dané problematice: Byl volyňský masakr vzpourou ukrajinského lidu, nebo se jednalo o zločin, který naplánovala hrstka mocných? Čím byly polské odvetné akce proti akcím banderovců? Proč mají na Ukrajině příslušníci Ukrajinské povstalecké armády postavení národních hrdinů?

Již téměř sto let vědci prohlubují své poznatky o tom, že základní biogenní prvky (C, O, H, N) mají více stabilních izotopů (SI) a jejich rozdělení v litosféře, hydrosféře a biosféře Země je nerovnoměrné. Zkoumání heterogenity a zákonitostí přirozeného výskytu SI našlo v posledních desetiletích uplatnění v (paleo)klimatologii, archeologii, biologii i ekologii. Právě posledním dvěma oborům je věnována tato monografie. Vznikla na základě dvacetileté zkušenosti autorů, biologů, s frakcionací SI C, N, O a H v metabolismu rostlin a půdních mikroorganismů a při fyzikálně chemických pochodech výměny látek mezi ekosystémy, atmosférou a pedosférou. Publikace, první svého druhu v češtině, je v první řadě určena biologům a ekologům, ale se základy izotopové frakcionace seznamuje i zájemce z jiných oborů.

Kniha přináší ucelený a zatím neznámý pohled na srpnovou okupaci ČSSR vojsky pěti států Varšavské smlouvy v roce 1968. Díky v ČR dosud nepublikovaným vzpomínkám účastníků z řad vojáků základní služby, důstojníků i generálů Sovětské armády doplněným fakty o podílu Bulharské, Maďarské a Polské lidové armády i Národní lidové armády NDR může čtenář doslova nahlížet přes rameno vysokým důstojníkům Varšavské smlouvy. Publikace do nejmenších podrobností sleduje plánování, přípravy i provedení operace DUNAJ a umožňuje čtenáři udělat si základní představu o činnosti východních zpravodajských služeb proti bratrskému Československu. Podrobný výklad o průběhu a výsledcích této největší vojenské akce na evropské půdě od dob 2. světové války je doplněn o přehledy zúčastněných vojsk jednotlivých armád, jejich velitelského sboru i výčty nasazených sil, techniky a lidských ztrát.

V roce 1999 se stalo vydání memoárů herečky Vlasty Chramostové (* 17. 11. 1926) událostí. A to nejen literární, ale i společenskou. Jen málokdo z umělecky exponovaných osobností poválečného období dokázal o své minulosti promluvit s takovou mírou otevřenosti, sebekritičnosti a pravdivosti jako ona a zároveň s takovou mírou nadhledu a tolerance k jiným. Její cesta od prominentky k disidentce, vylíčená tak trochu na přeskáčku, o to však dramatičtěji, pokračovala pak neméně hekticky i po listopadu 1989, tentokrát už především na prknech Národního divadla. A této éře jejího života je věnován druhý svazek jejích vzpomínek. Se stejným účinkem osobitého slohu zachycuje sílu vůle umělkyně vracející se v pozdním věku k milovanému povolání a zmáhající nové výzvy, které před ni její třetí život postavil. Kniha obsahuje DVD.

V roce 1999 se stalo vydání memoárů herečky Vlasty Chramostové (* 17. 11. 1926) událostí. A to nejen literární, ale i společenskou. Jen málokdo z umělecky exponovaných osobností poválečného období dokázal o své minulosti promluvit s takovou mírou otevřenosti, sebekritičnosti a pravdivosti jako ona a zároveň s takovou mírou nadhledu a tolerance k jiným. Její cesta od prominentky k disidentce, vylíčená tak trochu na přeskáčku, o to však dramatičtěji, pokračovala pak neméně hekticky i po listopadu 1989, tentokrát už především na prknech Národního divadla. A této éře jejího života je věnován druhý svazek jejích vzpomínek. Se stejným účinkem osobitého slohu zachycuje sílu vůle umělkyně vracející se v pozdním věku k milovanému povolání a zmáhající nové výzvy, které před ni její třetí život postavil.

Spis Užitečná rozprava o vedení války s Turky s výkladem Žalmu 28 (Utilissima consultatio de bello Turcis inferendo et obiter enarratus Psalmus XXVIII) Desideria Erasma Rotterdamského (1466/91536) byl sepsán a poprvé publikován roku 1530, tedy krátce po bouřlivých událostech ve Vídni, která byla na podzim předchozího roku sevřena v obležení tureckého vojska. Turci sice od obléhání nakonec upustili, avšak Evropa zůstávala v trvalé nejistotě a strachu z turecké expanze. Za těchto okolností se Erasmus rozhodl zapojit do debaty o válce s Turky a v Užitečné rozpravě probrat argumenty pro i proti jejímu vedení. Hlavním cílem spisu je však pojednat o tom, jak válku vést úspěšně, pokud k ní už dojde, a protože klíč k úspěchu spočívá v přístupu křesťanstva k víře a morálce, je do textu umně zakomponován i výklad Žalmu 28.

Nejnovější kniha Noama Chomského Jakými tvory jsme? se dotýká vybraných základních otázek studia přirozeného jazyka v nejširších souvislostech, a to z hlediska teoretické lingvistiky, filosofie vědy a jazyka, kognitivní vědy, evoluční biologie či metafyziky, a sleduje také jejich provázanost při studiu rozsahu i mezí lidských kognitivních schopností a jejich biologické podstaty. Věnuje se však i širší problematice, která je v ohnisku autorova zájmu, jako jsou například morální a politická filosofie. Provádí čtenáře základními myšlenkami vymezujícími roli jazyka jako nástroje komunikace i myšlení, souvislostmi studia schopností lidské mysli a překvapivými paralelami mezi pojmovým a metodologickým utvářením přírodních věd od starověku přes osvícenství až po současnost s požadavky a důsledky pro poznání toho, co o lidské kognici lze pochopit, a co zůstane trvalým tajemstvím. Jak se právem zmiňuje autor Předmluvy, Akeel Bilgrami, kniha představuje celoživotní reflexi širších důsledků vlastní vědecké práce vědce, jehož předmětem zájmu je jazyk.

Průvodce představuje historické události, které bezprostředně vedly ke vzniku Charty 77 a zásadním způsobem ovlivnily její podobu, strukturu signatářů a strategii jejich činnosti. Ustavení Charty 77 vzbudilo mimořádný ohlas a bylo jedním z důvodů masivní propagandistické a represivní kampaně, kterou proti signatářům Charty 77 iniciovali představitelé komunistického režimu. Kniha je koncipována jako historická koláž, která plasticky přibližuje hlavní události odehrávající se nejen v Československu, zejména v Praze, ale i za hranicemi. Publikace je vybavena řadou dobových fotografií a dokumentů, které ilustrují tehdejší dění od vzniku Prohlášení Charty 77 až po pohřeb prof. Jana Patočky

Autor postupuje svojí tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých zřídila nacistická okupační moc nebo protektorátní úřady tábory za účelem koncentrace a izolace politických odpůrců, Židů, Romů či pracovních sil. V průvodci najdete pobočky velkých nacistických táborů, jako byly Auschwitz, Flossenbürg nebo Gross-Rosen, tábory zřizované bezprostředně po záboru pohraničí a určené především k internaci politických odpůrců z řad českých Němců, tábory určené k internaci Romů, pracovně-výchovné tábory určené pro občany protektorátu nebo poměrně neznámé tábory pro maďarské Židy, vznikající v roce 1944 především na jižní Moravě. V knize je u řady táborů uveden seznam zemřelých či zavražděných vězňů a dostupné údaje o velitelích nebo dozorcích táborů. Kniha je doplněna řadou dosud nepublikovaných fotografií.