Akademie múzických umění strana 11 z 16

Jak se politické konflikty promítají do divadelního prostředí a jak naopak divadlo vstupuje do společenských procesů? Coby historik a současně člověk dlouhodobě činný v kulturní politice se Bohumil Nekolný domnívá, že řada problémů české kultury a konkrétně divadelnictví pramení z ne zcela zvládnutého transformačního procesu na přelomu 80. a 90. let. Knihu tvořenou vlastními statěmi, úvahami a polemikami z této doby rámuje závěrečnou studií, která má za cíl v historickém kontextu upozornit právě na přetrvávající problémy systému provozování a podpory živého umění v Česku.

Jádro této knihy vychází z práce na grantu Alfréd Radok — filmař a zakladatel Laterny magiky, která bohužel pro tragickou smrt Jiřího Cieslara nebyla dokončena v plánované podobě. Sborník je pokusem shrnout vše, co bylo uděláno ať jde o publikované i nepublikované texty Jiřího Cieslara, zkrácenou verzi grantového výstupu Evy Stehlíkové, referáty přednesené na pracovní konferenci 22. února 2005 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy či další materiály a texty z Cieslarovy pozůstalosti, rozhovor s Arnoštem Lustigem, seminární práce, které vznikly v návaznosti na grant, a některé související studie (Veronika Ambros, Josef Herman, Hana Slavíková, Karel Tabery).Editorce se podařilo shromáždit reprezentativní výběr pohledů na filmové a inscenační dílo Alfréda Radoka, na vzájemnost dvou uměleckých disciplín, které geniálně propojil v Laterně magice.

Karel Haloun (1951) je výtvarník, grafický designér, publicista, editor, kurátor, nehrající člen kapel Jasná páka a Hudba Praha a docent UMPRUM. Tato kniha ho představuje jako undergroundového autora sedmi pozoruhodných dramatických her a hříček: (Stříbrný) medvěd, (Skoro) dobrá píseň, Konec hry (s nadějí), Syflárna, Vicemistři, Na výletě a Zakousli pejska. Projevuje se v nich jako ironický glosátor reality se smyslem pro groteskní vidění, absurditu, hravost a barvitý jazyk vysokého i nízkého stylu. Knihu uzavírá Halounova bibliografie a tři studie: Karel Král v textu O špagetě, která hledá svůj konec nahlíží na autora spolugeneračním pohledem, Libor Vodička se ve studii A proč by se nedaly hrát? zabývá nejenom hratelností těchto textů, ale fenoménem hry v Halounových textech vůbec a Michal Čunderle provádí jazykovou analýzu Halounových řečí.

Česká hudební teorie druhé poloviny 20. století měla několik výrazných vůdčích osobností. Jednou z nich byl prof. Karel Risinger, jehož badatelský zájem směřoval především k problematice moderních forem a typů hudební struktury (viz harmonie, kontrapunkt a tektonika hudby 20. století). Autoři předkládané monografie vycházejí z Risingerova inspirativního díla a rozvíjejí teoretický výzkum směrem k netradičním jevům v soudobé hudební tvorbě.

Odborné i laické hudební veřejnosti se dostává do rukou další díl přehledu akustických vlastností hudebních prostorů v České republice. Podruhé jsou jednotnou metodikou dokumentovány akustické vlastnosti prostorů známých jak hudebním umělcům a jejich posluchačům, tak i tvůrcům hudebních nahrávek. Uvedené údaje budou bezpochyby užitečné také majitelům či provozovatelům těchto prostorů. Publikace představuje jeden z konkrétních výstupů výzkumné spolupráce HAMU a firmy Soning Praha a.s. na poli prostorové akustiky. Dvoujazyčná česko-anglická verze.

Třetí ročník sborníku textů ke klauzurním pracím, které vznikají na Filmové a televizní fakultě AMU, opět přináší důležitou reflexi studentské tvorby v této filmové škole. Pozvání na klauzury přijalo devět hostů, kteří je reflektovali ve svých textech – Antonín Tesař (zároveň editor publikace), Jan Kolář, Přemysl Martínek, Matěj Metelec, Kamila Boháčková, Eliška Děcká, Tereza Hadravová, Alexandr Jančík a Kateřina Svatoňová. Hosté se zamýšleli především nad tím, jaká témata začínající čeští filmaři sledují, jaké stylistické postupy jsou jim blízké a v čem se jejich tvorba liší od „profesionální“ domácí kinematografie. Kniha je ale také sbírkou úvah o obecnějších otázkách týkajících se filmu a audiovizuálního umění obecně. Oslovení autoři se totiž zabývají kinematografií v obecnější perspektivě, a tak jejich zájem o studentskou tvorbu má vždy širší přesah.

Tento kreativní průvodce herním designem odhaluje tajemství tvůrčího procesu a nabízí přehlednou a srozumitelnou analýzu formálních i dramatických systémů s pomocí příkladů populárních her, ilustrací designových technik a cvičení, která jsou vyladěna tak, aby zlepšila vaše znalosti fungování herních systémů a dala vám k dispozici dovednosti i nástroje, jež potřebujete pro vytvoření skvělých a atraktivních her. Během práce s knihou Workshop herního designu se budete pouštět do prototypování, playtestů a úprav vlastních her s použitím osvědčených metod a nástrojů. Tyto dovednosti poslouží jako základ pro vaši kariéru v kterékoliv oblasti herního průmyslu v designu, produkci, programování i výtvarném zpracování.

Jak se české divadlo vyrovnávalo s dílem jednoho z největších divadelníků 20. století, Bertolta Brechta? Básník, dramatik, režisér, zakladatel divadla Berliner Ensemble významně ovlivnil a ovlivňuje stále moderní tvář nejen evropské divadelní scény. První svazek dvoudílné monografie Problém Brecht nese podtitul U nás a zahrnuje různé pohledy na to, jak a čím Brecht provokoval české divadlo. Proti tezi, že Češi nikdy neměli Brechta rádi, stojí interpretace jeho dramaturgie jako inspirace pro řadu praktických divadelníků, ať šlo o manifestační přihlášení se k jeho odkazu programem politického divadla v brněnské Mahenově činohře od přelomu 50. a 60. let, nebo o rozvíjení komediálních postupů v Brechtově díle, jak ho prezentovalo slavné Divadlo (Husa) na provázku v letech 70. a 80. či zlínský ansámbl (tehdy gottwaldovského Divadla pracujících). Svou zkušenost s Brechtem tak vedle historiků zasvěceně líčí divadelní praktici hudební skladatel, dramaturgové i režisér: Obsah monografie U nás Brecht a česká divadelní poetika /Jan Císař/ Brechtova Berlínská dramaturgie /Jaroslav Vostrý/ Můj Brecht /Miloš Štědroň/ Brechtovská dramatika v Mahenově činohře v období tzv. politického divadla /Klára Hanáková/ Svatba (a další...) /Petr Oslzlý/ Jak jsme brechtovali ve Zlíně /Miroslav Plešák/ Brechtovská divadelní poetika /Alois Hajda.

Jak se vyrovnávají s tvorbou Bertolta Brechta nejen naši nejbližší sousedé, ale i francouzská či britská a americká divadelní kultura? Druhý svazek dvoudílné monografie Problém Brecht s podtitulem Jinde tvoří studie zabývající se konkrétními inscenacemi her Bertolta Brechta na Slovensku, kde jak se zdá přijímají jeho dílo mnohem spontánněji než u nás; střetnutí francouzské či angloamerické kultury s reformátorskou autoritou Bertolta Brechta pak naznačuje, že dialog mezi jednotlivými kulturami není vždy snadný, ale vždy oboustranně prospěšný a obohacující. Obsah monografie Jinde: Brecht na slovenskom profesionálnom javisku /Martin Porubjak/ Inscenácie hier Bertolta Brechta v slovenskom divadle /Elena Knopová/ Od revoluce k alegorii (Recepce Brechtova divadla na francouzských jevištích) /Jitka Goriaux Pelechová/ Recepce Brechta v Británii a v Americe /Jan Hančil/ Na představeních Berliner Ensemble /Pavel Markov/

Soubor navazuje na vyhledávané dvoudílné Orchestrální studie pro klarinet (NAMU 2018) a je určen především studentům konzervatoří a vysokých uměleckých škol. Jedná se o práci mimořádně objemnou počtem uvedených skladeb i rozsahem jednotlivých partů dle jednotlivých typů nástroje sopránový, altový, tenorový a barytonový saxofon. Jsou zde uvedeny nejen skladby, které jsou běžně na repertoáru symfonických nebo operních orchestrů, ale i díla nepříliš často hraná (nebo alespoň ne u nás), jež ukazují náhled hudebních tvůrců na možnosti využití saxofonů v době od jeho vzniku (přibližně v roce 1840) po současnost. Samostatnou kapitolou je pro saxofonisty hudba amerických autorů, která výrazně rozšířila možnosti využití tohoto nástroje.

V roce 1985 bylo v Brazílii nalezeno tělo Josefa Mengeleho, jednoho z posledních nacistických zločinců, kteří byli stále na svobodě. Studie autorů Thomase Keenana a Eyala Weizmana popisuje, jak identifikace Mengeleho ostatků otevřela cestu k vyšetřování válečných zločinů, které není založeno na svědectví a paměti, ale na forenzním přístupu. Vědci začínají vystupovat v lidskoprávních trestních případech jako expertní svědci, jejichž úlohou je interpretovat většinou kosti a lidské pozůstatky a mluvit za ně. Publikaci doplňuje český doslov Tomáše Dvořáka a Martina Charváta.

Knižní vydání disertační práce, která analyzuje problematiku uměleckého vzdělávání a jeho následného vlivu na pozdější životy absolventů a absolventek oborů volného umění na AVU. Tematizuje otázky, jakými pocity je provázen osobní pocit neúspěchu v uměleckém prostředí či volba osobní rezignace na uměleckou kariéru. Je možné poté uměleckou kompetenci infiltrovat do světa mimo umění a jaký význam má v této situaci samotné umělecké vysokoškolské vzdělání? Isabela Grosseová hledá mimo jiné odpovědi v autentických rozhovorech s osobnostmi, které uměleckým vzděláním na AVU prošly.

Skladatel a režisér Heiner Goebbels se řadí mezi nejvýznamnější osobnosti současné hudební a divadelní scény. Kniha Proti gesamtkunstwerku je souborem jeho textů o hudbě, divadle, estetice, umělcích, rozhlasu, vzdělávání a jejich vzájemném ovlivňování. Goebbels v textech rozkrývá struktury a strategie jednotlivých uměleckých oblastí. Nesnaží se však přinést ucelenou divadelní či hudební teorii, naopak v textech odhaluje mnohé z procesů vlastní tvorby a osobního vnímání hudby a divadla.