Akademie múzických umění strana 10 z 16

Role českých hudebních představitelů v historii rozvoje ruské hudební kultury je významná. Vliv těchto hudebníků se dotýkal úplně všech odvětví této kultury - divadelního, symfonicko - instrumentálního, sborového, interpretačního, vydavatelského, výroby hudebních nástrojů, jakož i odvětví pedagogického. Díky českým hudebníkům docházelo v Rusku k širokému zakládání operních divadel a jejich následnému rozvoji, vznikla nová hudební školská zařízení všech stupňů. Významný byl též vliv mnohých českých hudebníků na tvorbu takových ruských význačných, jakými byli například M. I. Glinka, N. A. Rimskij-Korsakov,P. I. Čajkovskij a jiní. Důvodem četné migrace českých hudebníků byla především možnost realizace vlastních profesionálních uměleckých plánů a v neposlední řadě to byly i dobré existenční podmínky, které se jim tehdy v Rusku nabízely. Z tohoto důvodu tedy čeští hudebníci rádi odcházeli za prací nejen do velkých kulturních center Ruska, kterými tehdy byla Moskva a Petrohrad, ale i do větších provinčních měst, jako například do Nižního Novgorodu, Saratova, Oděsy. Jejich vliv na ruskou hudební kulturu byl velmi významný a toto téma prozatím nedoznalo plného zhodnocení ani podrobného rozboru. Práce zkoumá vzájemné působení české a ruské hudební kultury na základě dokumentárních zdrojů, jakými jsou archivní materiály, korespondence, odezvy v dobovém tisku a odborná literatura na toto téma.

V kombinaci vzpomínek a detailního výkladu předkládá Svatopluk Malý ve svém textu zasvěcený náhled do zákulisí specifického fenoménu multivizuálních programů v Československu druhé poloviny 20. století. Jako kameraman a/či střihač se Malý ve své kariéře podílel na realizaci většiny významných polyekranů (diapolyekranů aj.), které českoslovenští tvůrci vyrobili v průběhu šedesátých až osmdesátých let. Zabývá se prvními pokusy s projektem Laterny magiky a jeho úspěchem na EXPO 58 v Bruselu a v dalším vývoji sleduje jak polyekrany prezentující Československo na dalších světových výstavách (EXPO 67 v Montrealu), tak ty, které vznikly na zakázku jiných států (prezentace kanadského státu Britská Kolumbie na EXPO 70 v Ósace, perská zakázka Heritage of Ages k výročí 2 500 let Perské říše, dürerovská Noricama pro německý Norimberk) aj.

Kniha podává ucelený přehled problematiky tvorby sitcomu v českém televizním prostředí. Soustředí se na vymezení žánru, podává náčrt jeho historie i domácí tradice. Do detailu zkoumá postup při jeho vývoji stejně jako aspekty jeho realizace. V rámci příloh kniha nabízí příklady harmonogramu výroby, vzorového rozpočtu jedné série, či hodnocení pilotní epizody sitcomu Přátelé pro stanici NBC.

Filmový publicista a historik Jan Svoboda zkoumá film už od 60. let a věnuje se především pracím svých současníků. Ve třech částech skript rozebírá fenomén nových filmových vln a nepřehlédnutelné období šedesátých let, a to především s důrazem na proměnu filmové narativnosti. Jako současník poskytuje dnešnímu čtenáři zasvěcený pohled zevnitř doby a dovoluje nám svým prostřednictvím nahlédnout do mytického období filmu jak v československém, tak světovém kontextu.

Interdisciplinární sborník teoretických textů rozličných společenských a humanitních věd předkládá ukázky studií, které výrazně ovlivnily naše uvažování o audiovizi. Sborník si bere za cíl seznámit čtenáře komplexním způsobem se všemi relevantními společenskými i humanitními vědami (estetika, filosofie, jazykověda, literární věda, psychologie, sociologie, antropologie, kulturální studia, politologie...) a s jednotlivými koncepty, které dodnes odborná veřejnost používá k uvažování o společnosti, médiích a umění (např. ideologie, znak, autor, gender, definice umění, interpretace, otázka vkusu a hodnocení umění). Výběr více než dvaceti studií zastupují významní autoři, jakými jsou Saussure, Freud, Bartlett, Popper, Mukařovský, Althusser, Bourdieu, Foucault, Radwayová, Butlerová a další. Inspirativní a vlivné ukázky z různých oblastí myšlení a věd ukazují, jak jsou tyto texty dodnes využitelné pro uvažování o filmu a dalších médiích. Publikace zaujme studenty filmových škol, filmových studií, mediálních studií, kulturologie, odbornou a vědeckou veřejnost, učitele mediální výchovy na středních školách, ale i zájemce z laické veřejnosti hledající vědecké pochopení audiovizuálních médií.