Books & Pipes Publishing strana 3 z 5

Sir Roger Scruton (1944–2020), britský konzervativní filosof, estetik, politolog, spisovatel a hudebník, je v českém prostředí dobře znám, a to nejen ze svých četných knih. Byl velkým přítelem naší země – již v době komunismu zde organizoval tajné bytové vzdělávací semináře, po roce 1989 pomáhal s přechodem od totality k demokracii především v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Kniha rozhovorů, které s ním vedl spisovatel Mark Dooley, přináší podrobný a intimní příběh jeho osobního i profesního života a představuje tohoto skvělého člověka v novém světle. Úvod k českému vydání napsal Petr Pithart. „Scruton své ideály vždy zhmotňoval do konkrétních činů, ať už to byla pomoc československým disidentům nebo odchod z akademické sféry k hospodaření a psaní. Celý jeho život skýtal svědectví o tom, v co věřil a za co tak rezolutně bojoval.“ (Mark Dooley) „Roger Scruton nám předával svou víru ve vzdělání, úctu k poznávání, obdiv ke kultuře, respekt k institucím, péči o skutečné hodnoty a lásku k člověku. Nepřestanu být vděčný za to, že jsem ho mohl poznat a že jsem jím byl inspirován.“ (Petr Fiala) „Mně samotnému Scrutonův bohatý jazyk, obrazotvornost, jeho přirozená, věrohodná zakotvenost v běžných situacích všedního dne pomohly objevit cosi ve mně dávno usazeného, ale zatím němého. Spíše postoje, konzervatismus jako temperament než jako politický program.“ (Petr Pithart)

Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Trojice, která významně ovlivnila vývoj v naší zemi. Při pohledu na dějiny uplynulých desetiletí nevidíme nikoho, kdo by se jim vyrovnal hloubkou stopy, již po sobě zanechali. Zdaleka nejde jen o jejich prezidentskou roli, všichni tři i předtím tvořili moderní českou historii. Jejich činy a rozhodnutí často stály u zlomových okamžiků a určovaly politické směřování. O málo postavách polistopadového vývoje se vede už přes třicet let tak intenzivní polemika jako o každém z nich. Text této knihy je unikátní, protože zblízka sleduje osudy Havla, Klause a Zemana souběžně. Nabízí tak nejenom příležitost pochopit, co stálo v pozadí jejich kroků, ale také tuto trojici z různých úhlů srovnávat. Zvláštní pozornost je věnována jejich vzájemnému stýkání a potýkání, jež se silně obtisklo do posledních desetiletí české politiky. Kniha dále detailně a otevřeně přibližuje odlišný charakter vůdcovství, které ztělesňovali v klíčové době politické a ekonomické transformace. Nevyhýbá se ani osobním a rodinným charakteristikám, intimním vztahům, jež je ovlivňovaly. Atmosféru jejich životů dokreslují dobové fotografie.

Konzervatismus je na Západě v krizi. Za posledních třicet let se obsahově vyprázdnil a do značné míry se zpronevěřil svým fundamentům. Nechal se kolonizovat liberalismem či přímo libertariánstvím. Mnozí konzervativci přejali liberální pojetí svobody a pod vlivem neoliberalismu z konzervatismu učinili ideologii povyšující ekonomickou efektivitu a globalizaci nade vše. Konzervatismus se stal hlasatelem neomezeného volného trhu, maximalizace efektivity a vypjatého individualismu. Ovládla jej víra, že každé politické rozhodnutí je ekonomické rozhodnutí, že trh vyřeší vše a že posláním konzervatismu je pouze maximalizovat individuální volbu. Jakýkoliv důraz na společnost, společenskou odpovědnost a nemateriální hodnoty byl vysmíván jako levičáctví. Kulturu i morálku, kolem čehož je společnost postavena, konzervativci redukovali na ryze osobní volbu a zájem. Vytvořili tak hodnotové vakuum, které levice s radostí zaplnila. Tato kniha je výzvou k tomu, abychom si uvědomili základní fundamenty konzervatismu a jak je v současných podmínkách uplatnit. Svět se změnil, a konzervatismus se proto musí adaptovat, opustit stará dogmata a nově definovat svou roli pro dnešek. „Cílem této knihy není stanovit jediný pravý a provždy platný konzervatismus. Žádný takový neexistuje. Trvalá je totiž pouze konzervativní touha uchovávat vlastní společnost, a to si v každé době žádá něco jiného. Cílem je představit konzervatismus pro naši dobu, adaptovat jej na současné výzvy a hrozby. Jde o to vymezit konzervatismus, který může sloužit jako ideový základ pro novou konzervativní pravici. Taková pravice bude schopná vyhrát nejen politicky, ale především i kulturně, a zastavit levicově-liberální progresivismus, jehož pochod institucemi Západ zásadně mění. Takový úkol si žádá změnu uvažování a přístupu na mnoha úrovních. Dovnitř i navenek konzervativního hnutí ohledně hodnot, priorit, chápání hrozeb, taktiky i strategie. Jde o změnu vskutku revoluční. Takové konzervativci tradičně odmítají. A přesto je někdy revoluce nezbytná.“ (úryvek z knihy)

Převratná a dnes již klasická práce Antropologie obrazu předního německého historika umění Hanse Beltinga v posledních dvaceti letech výrazně ovlivnila přemýšlení o dějinách umění. Jak již napovídá její podtitul, autor v ní přináší nový „návrh vědy o obrazu“. Kniha představuje originální, náročný a provokativní popis toho, co obrazy jsou a jak fungují. „Význam Beltingova textu netkví pouze v jeho schopnosti ptát se například na roli smrti v soudobé civilizaci. Téma, které mě osobně se skoro dvacetiletým odstupem od prvního přečtení zasáhlo nejvíce, je rozhodně způsob, kterým Belting vidí a popisuje zásadní společenské změny, jež do našeho světa přinášejí virtuální obrazy. V roce 2001 jako by předpovídal vývoj a dopad moderních technologií na náš každodenní život.“ / Z úvodního textu Ivana Folettiho /

Fotografické dílo Pavla Šešulky (*1945) vznikalo pouhé jedno desetiletí – v osmdesátých letech minulého století. Fotografii se sice věnoval dočasně, avšak s velkým nasazením, které je pro něj typické. S podobnou vášní byl v mládí profesionálním zpěvákem populárních písní, později rybářem, akvaristou, amatérským malířem a řezbářem. Publikace podává svědectví o jeho fotografické tvorbě, kterou v úvodní eseji Petr Klimpl zasazuje jak do životního rámce autora, tak do dobového kontextu fotografie. Vedle začátečnických prací Pavla Šešulky přináší kniha ukázky z cyklu Lidé z města (před r. 1986), městské momentky, které se svým pojetím vymykají obvyklému frontálnímu snímání a vyjadřují osamělost městského člověka mezi jinými lidmi. Silně expresivní soubor z prostředí diagnostického ústavu mládeže s názvem Pasťák (před r. 1987) působivě dokládá dobovou iluzi komunistického režimu o výchově, resp. „převýchově“. Vrchol Šešulkovy fotografické tvorby tvoří soubor Zátiší (před r. 1990). Tento žánr, bohatě rozvinutý v klasické malbě, tradičně symbolizuje marnost, pomíjivost – vanitas, a v české fotografii je silně zastoupen v dílech Josefa Sudka a Jana Svobody. Pavel Šešulka ve svém skromném ateliéru sestavoval z běžně dostupných materiálů kompozice se symbolickými obsahy, které fotografoval, a vytvářel tak experimentální obrazy přesahující realistické zobrazování směrem k fantazijním světům. V osmdesátých letech minulého století byly fotografie Pavla Šešulky opakovaně vysoce hodnoceny na dobových přehlídkách amatérské fotografie a publikovány ve fotografických časopisech. Jsou uloženy ve sbírce Moravské galerie v Brně a ve sbírce Svazu českých fotografů v Praze.

Páté, aktualizované vydání nejznámější české publikace o izraelsko-palestinském konfliktu. Autor přehledně provádí čtenáře jeho historií, osobnostmi, organizacemi a dalšími klíčovými fenomény, ale rovněž vyvrací některé zakořeněné mýty. Kniha je napsána srozumitelným jazykem a je přístupná jak čtenářům, kteří se chtějí zorientovat v jednom z nejdůležitějších konfliktů v regionu Blízkého východu, tak i studentům a odborníkům. Marek Čejka (1975) vystudoval právo a politologii na Masarykově univerzitě v Brně. Mnohokrát navštívil Blízký východ a v letech 2001–2002 absolvoval stáž na katedře politologie Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

Když se řekne středověká pouť, mnozí si dnes představí takřka fanatický náboženský akt. Taková představa se zakládá na moderních předsudcích o středověkém náboženství, které je dnes běžně spojováno s iracionalitou, manipulací, absencí tolerance a často i násilím. Jak ale ve skutečnosti probíhala středověká pouť? Jak vypadal středověký poutník a svět kolem něj? A jaký je vztah poutnictví a umění? To jsou některé z otázek, na něž tato kniha hledá odpovědi. Doprovází středověkého poutníka na cestě krajinou až do cíle jeho cesty, interiéru kostela, a ukazuje, jak v něm díky umění, vůni kadidla, světlu svící a příjemnému chladu zažíval posvátno všemi smysly. Jedna věc se zdá být jistá: v předmoderním světě stejně jako dnes bylo putování zážitkem, který proměňoval život a nenechal nikoho lhostejným.