Centrum pro studium demokracie a kultury strana 4 z 8

Neuvěřitelný životní příběh maďarského primase, vězně tří režimů. Jeho životopisec se soustřeďuje zejména na události po druhé světové válce, kdy se Mindszenty stal arcibiskupem v Ostřihomi. S rostoucí mocí komunistické strany a zejména s nastolením nového režimu byl arcibiskup šikanován a byla omezována jeho činnost. Nepomohlo, že byl v roce 1946 jmenován kardinálem v roce 1948 byl zatčen a ve vězení mučen. V únoru 1949 byl odsouzen na doživotí za údajnou vlastizradu. Jeho situace se začala zlepšovat až v polovině padesátých let v souvislosti s destalinizací země. Ocitl se na svobodě za budapešťského povstání v roce 1956, po jeho potlačení se uchýlil na americkou ambasádu a setrval v této příjemné internaci do roku 1971, kdy se na nátlak americké vlády i církevních představitelů odhodlal k odjezdu do Říma. Svůj pobyt ve Věčném městě, Vídni a na pastoračních cestách vyplňoval péčí o maďarské emigranty, pořádal přednášky a psal paměti. Jeho tvrdá životní cesta pokračovala konfliktem s papežem Pavlem VI., který prohlásil Mindszentyho biskupský stolec za uprázdněný, aby usnadnil jednání Vatikánu s maďarskou komunistickou vládou. Plného ocenění se kardinálovi nedostalo ani po jeho smrti v roce 1975, ale až v devadesátých letech, kdy byl plně rehabilitován a kdy byl zahájen proces jeho blahořečení. Kardinálův životopis je psán strhujícím způsobem. Čtivý text o životě tohoto maďarského mučedníka 20. století je doplněn předmluvou kardinála Dominika Duky a historickým doslovem Františka X. Halase.

Vlivná a oceňovaná práce britského historika pojednává o tzv. dlouhém 19. století v globální perspektivě. Autor ukazuje, jaký vliv měly události v Asii, Africe a Jižní Americe na evropské a americké dějiny. A naopak, jaký dominový efekt měly krize jako evropské revoluce nebo americká občanská válka ve zbytku světa. Kniha neponechává stranou žádné z velkých témat 19. století, kterými jsou např. vznik moderního státu, industrializace, liberalismus, socialismus, imperialismus nebo růst světových náboženství. Je mimořádným počinem autora, že zachytil zrod moderního světa nikoli jako něco, co někteří lidé způsobili jiným, znevýhodněným nebo méně schopným, nýbrž jako řadu transformací, na nichž se podílela většina obyvatel světa a k nimž přispěli ne jako pouhé trpné objekty nebo oběti úspěchu jiných, ale jako aktivní, nezávislí a tvořiví činitelé. Bayly toho nedosáhl proklamováním jednoduchého nebo zjednodušujícího vzorce, a už vůbec ne zplošťováním charakteru a vlastností populací, kultur a generací do šedé masy univerzálních trendů, ale přesným a nestranným popisem neobyčejného záběru lidských činů, představ a proměn. Jedná se skutečně o historii moderního světa v té nejlepší podobě.

Monografie se zaobírá otázkou, nakolik jsou pojmy státu, státnosti a suverenity odsouzeny k zániku v kontextu procesů proměny, kterými procházejí současné společnosti a politické systémy. Ukazuje, že odpověď na tuto otázku vyplývá z toho, jaký obsah je těmto pojmům přisuzován, což navazuje na to, jakým způsobem je jednotlivými aktéry konstruován obraz sociální reality. Pojmy státu a suverenity byly od počátku spojeny s určitým způsobem vnímání této reality typickým pro éru modernity. Jejich současné zpochybňování není ani tolik výrazem proměny objektivní reality jako takové, jak se někdy zdá, nýbrž proměny jejího vnímání a rozšířením alternativních konceptů. Kniha ukazuje, v jakém myšlenkovém kontextu jsou tyto koncepty zakotveny a s jakými konsekvencemi jsou spojeny. Zároveň se podrobně zabývá otázkou, nakolik nadnárodní integrace zpochybňuje relevanci pojmů státu a suverenity. V neposlední řadě se zaobírá problematikou výjimečného stavu jako ultimátního nástroje zachování státnosti tváří v tvář jejímu ohrožení.

Pracoviště typu Computer Security Incident Response Team (CSIRT) bývají přirovnávána k digitálním požárním jednotkám, které reagují jako první na kybernetické útoky či jiné krize v kyberprostoru. Kvůli narůstající závislosti společnosti na ICT a kyberprostoru je začaly vlády po celém světě zřizovat i na národní úrovni. CSIRT pracoviště se tak již stala nedílnou součástí systému zajišťování národní bezpečnosti. Tato publikace má za cíl do hloubky prozkoumat fenomén pracovišť typu CSIRT a objasnit jejich roli a hodnotu v kontextu národní bezpečnosti. Dále se práce zabývá problematikou spolupráce s tradičními bezpečnostními složkami státu a identifikuje další důležité výzvy, kterým CSIRT pracoviště čelí. Publikace tak nabízí unikátní a komplexní vhled do problematiky CSIRT pracovišť a slouží jako základní kámen k dalšímu zkoumání této relativně nové bezpečnostní oblasti.

Eseje a přednášky sebrané v této knize krouží kolem tématu krize, proměny či dokonce zkázy světa. Autor si všímá především toho, jak se v současných apokalyptických náladách, které přicházejí po staletích moderní víry v pokrok a světlé zítřky, rodí nové ideologické představy o spáse světa a jak tyto ideologie ohrožují lidskost člověka. Podrobně to dokládá např. na hlubinné ekologii, která si přeje vymření druhu homo sapiens, nebo alespoň jeho návrat do pralesa, na náboženském fundamentalismu, který se chce vrátit před moderní dobu a násilím zorganizovat svět podle svatých knih, nebo na technokratickém utopismu, který vidí záchranu v příchodu kyborga člověka propojeného s počítačem. Fabrice Hadjadj bere současnou krizi velmi vážně. Chápe ji však jako příležitost, dokonce jako milost, díky níž se můžeme osvědčit jako křesťané, jako ti, kdo hájí lidskost člověka, jako ti, kdo jsou pro druhé nadějí v neradostném čase. V jeho knize ovšem nenajdete nějaké výlevy o konci světa, ale inspirativní úvahy o podstatě kultury, lidství a nakonec i o tom, jak žít a hlásat evangelium v technologické době.

Čtvrtý věk představuje specifické životní období charakteristické velkou mírou nejistoty. Jde o dobu vysokého stáří spojeného s disabilitou. Nejisté je, zda se člověk ve čtvrtém věku vůbec ocitne, kdy do něj vstoupí, jak dlouho bude trvat i jakou konkrétní podobu bude mít. Nejistota provází i každodennost a vyhlídky do budoucnosti. Další výraznou charakteristickou čtvrtého věku je jeho neviditelnost. Lidé ve čtvrtém věku výrazně omezili svou mobilitu a svůj domov opouštějí jen zřídka. Nejistota v kombinaci s neviditelností a potřebou péče vytvářejí podobu čtvrtého věku, kterému je lepší se vyhnout. Zdroj strachu a jinakosti disabilních seniorů. Kniha se podobám čtvrtého věku věnuje z perspektivy samotných seniorů v této životní etapě. Na základě opakovaných rozhovorů s lidmi ve čtvrtém věku žijících v domácnostech a domovech pro seniory a pozorování v domácnostech při návštěvách pečovatelky dokládá značnou heterogenitu podoby čtvrtého věku. Soustředí se na bílá místa čtvrtého věku, konkrétně na možnosti aktérského jednání, způsob trávení dne a sociální vazby. Individuální rozdíly prohlubované v předchozích životních obdobích ještě zvyšuje různá míra a podoba disability. Pro seniory ve čtvrtém věku má jejich čtvrtověkost velmi odlišné dopady na prožívání každodenního života stejně jako na možnosti jejich aktérství a pocit autonomie. Jedná se o výraznou variabilitu zkušeností, kde podoba disability je jen rámcem, nikoliv formátorem podoby stárnutí.

Vlivná a oceňovaná práce britského historika pojednává o tzv. dlouhém 19. století v globální perspektivě. Autor ukazuje, jaký vliv měly události v Asii, Africe a Jižní Americe na evropské a americké dějiny. A naopak, jaký dominový efekt měly krize jako evropské revoluce nebo americká občanská válka ve zbytku světa. Kniha neponechává stranou žádné z velkých témat 19. století, kterými jsou např. vznik moderního státu, industrializace, liberalismus, socialismus, imperialismus nebo růst světových náboženství. Je mimořádným počinem autora, že zachytil zrod moderního světa nikoli jako něco, co někteří lidé způsobili jiným, znevýhodněným nebo méně schopným, nýbrž jako řadu transformací, na nichž se podílela většina obyvatel světa a k nimž přispěli ne jako pouhé trpné objekty nebo oběti úspěchu jiných, ale jako aktivní, nezávislí a tvořiví činitelé. Bayly toho nedosáhl proklamováním jednoduchého nebo zjednodušujícího vzorce, a už vůbec ne zplošťováním charakteru a vlastností populací, kultur a generací do šedé masy univerzálních trendů, ale přesným a nestranným popisem neobyčejného záběru lidských činů, představ a proměn. Jedná se skutečně o historii moderního světa v té nejlepší podobě.