Druhé město strana 14 z 26

Nová kniha Básníka, jehož první sbírka vyšla před šedesáti lety. Tentokrát s doslovem Jiřího Pelána a koláží samotného autora. Almara pěkná, fortelná, což o to, jenže ono z ní všecko tak nějak divně zní. Noční růže i Pochod gladiátorů. Mistr vyšel z domu, kouká na měsíc. Opeřené stromy a třaslavé přesličky svítí v pobořené hodovní síni, člun se slaměnou stříškou se vznáší nad potopeným městem. Před vetešnictvím doutná vycpaný šimpanz. Hasiči narážejí sud s pivem, opatrný lemur krade ovoce. Žena bez zavazadel potřebuje pomoc. Pusť ji a neslintej na ni! — zbláznil ses, Rupperte? Ó duchové nebes, vtělení v louskáčky!

Nová kniha básníka, jehož první sbírka vyšla před šedesáti lety. Tentokrát s doslovem Jiřího Pelána a koláží samotného autora. Almara pěkná, fortelná, což o to, jenže ono z ní všecko tak nějak divně zní. Noční růže i Pochod gladiátorů. Mistr vyšel z domu, kouká na měsíc. Opeřené stromy a třaslavé přesličky svítí v pobořené hodovní síni, člun se slaměnou stříškou se vznáší nad potopeným městem. Před vetešnictvím doutná vycpaný šimpanz. Hasiči narážejí sud s pivem, opatrný lemur krade ovoce. Žena bez zavazadel potřebuje pomoc. Pusť ji a neslintej na ni! zbláznil ses, Rupperte? Ó duchové nebes, vtělení v louskáčky!

Dvě novely, v nichž se pražský chodec při svých cestách městem setkává s neznámými lidmi a naslouchá jejich vyprávěním o zaniklé civilizaci v Indii, o mravencích, kteří vytvářejí živé sochy, o chuťovém písmu, o hudebním nástroji vyrobeném z kostí pásovce, o dobrodružném životě prostějovského bratrance Edmunda Husserla, o mozaice na vile v Hodkovičkách, na níž je zobrazen bílý tygr se zelenýma očima, o spisovatelovi, kterému změnil život objev záhadné klávesy na psacím stroji, o městě vystupujícím z moře a o jeho bohyni, o nešťastné lásce ladiče vodních varhan, o tyrkysovém orlu, o podivuhodném australském ptáku, o podmořské budově vystavěné z perel… Kniha vychází znovu po čtvrt století, tentokrát ve sličné grafické úpravě Jany Vahalíkové.

Ústřední postavou biografického románu je novinář a spisovatel Karel Hirsch, pod jehož jménem se ve skutečnosti skrývá Karel Poláček. Román pokrývá Hirschův-Poláčkův život od konce 30. let až do jeho nejasné smrti na konci války. Počíná se odchodem s družkou Dorou z Prahy na venkov, přičemž prvotním důvodem zde není únik před okupačními mocipány, ale - před manželkou. Hned tento vstup jako by v sobě nesl poláčkovskou grotesku i s její občasnou krutostí. S Hirschem se loučíme na pochodu smrti, jemuž předcházelo strádání v koncentrácích. Daneš napsal knihu nabitou biograficko-historickými, často neznámými fakty, zároveň ale s vědomím, že poslední roky této spisovatelské osobnosti provází mnoho otazníků. Svým pojetím však předkládá souvislý, ucelený a z podstaty dramatický příběh a čtenář jistě ocení, že autor vyplnil bílá místa vlastní fantazií.

Prozaická prvotina předního hlasu tuzemské slam poetry Dr. Filipitche své slamové kořeny nezapře. V tomto sumáři mikropovídek je však autor oproti pódiu mnohem otevřenější. Falknov Calling můžeme brát jako silně dokumentární bedekr po osobní paměti rodného města, literární selfie nebo zpětný statusový deník. To všechno jsou ale jen zkratky pro knihu, která ve zkratkách vědomě hovoří. Koryta aka Filipitch v ní však dokazuje, že patří mezi nejzajímavější literární hlasy mileniálské generace. Bere nás na výlet, díky němuž můžeme pochopit jeho vlastní život stejně jako lépe pochopit ten svůj. S nadhledem, upřímně i zábavně. Má to šmrnc!

Prozaická prvotina předního hlasu tuzemské slam poetry Dr. Filipitche své slamové kořeny nezapře. V tomto sumáři mikropovídek je však autor oproti pódiu mnohem otevřenější. Falknov Calling můžeme brát jako silně dokumentární bedekr po osobní paměti rodného města, literární selfie nebo zpětný statusový deník. To všechno jsou ale jen zkratky pro knihu, která ve zkratkách vědomě hovoří. Koryta aka Filipitch v ní však dokazuje, že patří mezi nejzajímavější literární hlasy mileniálské generace. Bere nás na výlet, díky němuž můžeme pochopit jeho vlastní život stejně jako lépe pochopit ten svůj. S nadhledem, upřímně i zábavně. Má to šmrnc!

Již v pátém dílu ze série mimořádně úspěšných humoristických románů o "poslední aristokratce" mimo jiné dojde k následujícím událostem: Marie Kostková se rozzuří na Maxe Launa, zorganizuje výpravu do Nizozemského království, dostane briliantové šperky nesmírné hodnoty, objeví v sobě vášeň pro nakupování, v doprovodu své matky a paní Tiché odletí do Haagu, kde se setká s královnou Beatrix, omylem navštíví obchod s marihuanou, zažije oslnivý úspěch na recepci v královském paláci a potká sympatického mladého muže. Paní Tichá poprvé poletí letadlem a Jejímu Veličenstvu Beatrix se při audienci představí jako "nějaká Tichá." ViVien hraběnka Kostková zastaví přísun Prozacu a dočká se ocenění jako dvojnice princezny Diany. Zámecký zahradník překoná úzkost ze smrti a začne toužit po lásce. Kastelán Josef zůstane stejný.

Již v pátém dílu ze série mimořádně úspěšných humoristických románů o "poslední aristokratce" mimo jiné dojde k následujícím událostem: Marie Kostková se rozzuří na Maxe Launa, zorganizuje výpravu do Nizozemského království, dostane briliantové šperky nesmírné hodnoty, objeví v sobě vášeň pro nakupování, v doprovodu své matky a paní Tiché odletí do Haagu, kde se setká s královnou Beatrix, omylem navštíví obchod s marihuanou, zažije oslnivý úspěch na recepci v královském paláci a potká sympatického mladého muže. Paní Tichá poprvé poletí letadlem a Jejímu Veličenstvu Beatrix se při audienci představí jako "nějaká Tichá." ViVien hraběnka Kostková zastaví přísun Prozacu a dočká se ocenění jako dvojnice princezny Diany. Zámecký zahradník překoná úzkost ze smrti a začne toužit po lásce. Kastelán Josef zůstane stejný.

Již v pátém dílu ze série mimořádně úspěšných humoristických románů o "poslední aristokratce" mimo jiné dojde k následujícím událostem: Marie Kostková se rozzuří na Maxe Launa, zorganizuje výpravu do Nizozemského království, dostane briliantové šperky nesmírné hodnoty, objeví v sobě vášeň pro nakupování, v doprovodu své matky a paní Tiché odletí do Haagu, kde se setká s královnou Beatrix, omylem navštíví obchod s marihuanou, zažije oslnivý úspěch na recepci v královském paláci a potká sympatického mladého muže. Paní Tichá poprvé poletí letadlem a Jejímu Veličenstvu Beatrix se při audienci představí jako "nějaká Tichá." ViVien hraběnka Kostková zastaví přísun Prozacu a dočká se ocenění jako dvojnice princezny Diany. Zámecký zahradník překoná úzkost ze smrti a začne toužit po lásce. Kastelán Josef zůstane stejný.

Otevřený rozhovor básníka Milana Ohniska s výjimečnou moderátorkou Danielou Drtinovou – a také s jednadvaceti „nejbližšími a blízkými“. Kolegové z DVTV a České televize Danielu hodnotí jako bytost urputnou, průvodce jejím biřmováním mluví o lidskosti a pokoře, kamarádky vyzdvihují její smysl pro „nejapný humor“, Libuše Šafránková odkrývá, jak osudově se propojily jejich duchovní cesty, a dcera Natalie líčí, kdo doma pere a kdo nepeče… Součástí knihy je velké množství dosud nepublikovaných fotografií.

Jan Antonín Pitínský, vlastním jménem Zdeněk Petrželka, je znám především jako prvotřídní divadelní režisér, který za svá nezapomenutelná představení posbíral řádku prestižních cen. Ve skutečnosti je však autorem renesančního záběru. Pitínského básnické dílo je co do počtu titulů skromné. Ale jeho první a dosud poslední sbírku Lulku tatíčkovi si vyznavači poezie pamatují dodnes. V nové básnické knize T.MA jde téměř výhradně o poezii milostnou... ale co to u Pitínského znamená? Spolu se zvrstvenými emocemi jde o bezohledný gejzír novotvarů a slovních spekulací, které vynášejí před čtenáře ty nejpodivuhodnější i nejbrutálnější asociace jako příslovečné žolíky z rukávu. Je to poezie neodvozená, jež se otevírá jen pomalu, s básnickými obrazy, které jsou příkrým opakem vší zdobnosti. J. A. Pitínský je originální básník v tom nejlepším, "klasickém" smyslu a po osmnáctileté pauze o tom znovu vrchovatě přesvědčuje.

Při četbě příběhů Jiřího Kratochvila se mě vždy zmocňuje napětí, jaké jsem prožíval nad knihami v dětství. Proboha, jak tahle šílenost může dopadnout? Jak si tohle může někdo vůbec vymyslet? A pak myslím už na autorovo dětství: na chlapce, který spolužákům vyprávěl tak napínavé příběhy, že se za ním táhli jako za krysařem. A myslím i na mladého muže, který vždy dopoledne napsal povídku, aby ji večer rituálně spálil, protože pro něj v normalizační literatuře nebylo místo. A do třetice myslím na uznávaného zralého autora, který v dopise Ludvíku Vaculíkovi napsal: Pro mě skutečnost začíná teprve jejím převedením do příběhů. Tyto povídky sám autor charakterizuje jako groteskní hříčky, jenom zábavné eskamotérské kousky. Což nerozporuji, naopak tleskám: v době, kdy se hlavní proud české prózy opět stávádoslova těžkým průmyslem literatury (citace z časů Kratochvilem opovrhovaného socialistického realismu), jsou chvilky úžasu nad zázraky lehkorukého kouzelníka přinejmenším osvěžující. Ale nedejme se zmýlit autorovou autostylizací a přečtěme si jednu z vrcholných povídek sbírky, Chlapečka z tajgy, vícekrát: to, co se skrývá (a temně vrčí) pod zdánlivě zábavným příběhem o geniálním ruském rozvědčíkovi, který studuje v Praze českou literaturu za tajným a děsivým účelem, je aktuální a znepokojivé.Svou hravostí je pro mě čerstvý osmdesátník Kratochvil nejmladším českým spisovatelem.A píše-li o této knížce, že jde o jakési mé rozloučení s literaturou, zdráhám se uvěřit, že mu to naše paní Literatura dovolí. Bez autorů jako on by se totiž uzívala nudou…Ludvík Němec

Projekt Gilgameš se s nadsázkou, nikoli však nevážně, dotýká smyslu vyprávění příběhů, lidského života i odvěké touhy po nesmrtelnosti. Žánr sci-fi se tu protíná s historickým, bájným vyprávěním. Hlavním hrdinou je převozník Uršanábi, lodivod z pradávného eposu, obdařený nesmrtelností namísto krále Gilgameše. Uršanábi proplouvá světovými moři do našich dnů, a dokonce i do blízké budoucnosti. Během svého putování potkává historické i literární postavy, například Kryštofa Kolumba či doktora Moreaua, a pokouší se vykonat pro lidstvo něco dobrého. Do jeho příběhu vstupuje rozhovor „robopsychologa“ se superinteligentním počítačem, jehož úkolem je najít smysl lidské existence. Superpočítač však nenabízí žádnou exaktní operaci, ale… vyprávění o převozníkovi Uršanábim.

Jiří Kratochvil nebyl první, komu liška (symbol volnosti, dravosti, chytrosti a zrzavé krásy) uhranula. Na román Davida Garnetta Lady into Fox (1922, česky Dáma v lišku, 1969) navázal Vercors románem Sylva (1961, česky 1965), v němž zase proměnil lišku v dámu. Autor však spojil oba příběhy v jeden a zasadil do padesátých let, kdy režim země, kde zítra znamená již včera v čele s Hospodářem nemilosrdně drtil lidské životy a dusil svobodu. Jedna linka vyprávění začíná v Pavlovově institutu, kde se podaří obdařit liščí mládě rozumem a potom proměnit v lidskou bytost. Samozřejmě že přenádhernou a samozřejmě že pověřenou tajným úkolem. Druhá linka se odehrává v Brně, kde je mladý inteligentní dělník zpracováván pro služby v StB. Liščí krasavice, vycvičená k diverzním akcím všeho druhu, ovšem netuší, že existuje něco jako láska a cit. A to podcenili i soudruzi školitelé. Proto se stáváme svědky vášnivého příběhu, v němž se liška Sylva do dělníka Pavla zamiluje. No a láska je naděje a také cesta ke svobodě. Více prozrazovat už není třeba.

Kniha manželů Třešňákových vypráví příběh výchovy dcery s autismem spojeným s mentální retardací a vážnými projevy chování. Není primárně svědectvím o autismu, ale spíše o hledání rovnováhy v extrémně náročné životní situaci a vnitřním vyrovnávání se s narozením postiženého dítěte. Rodiče dnes čtrnáctileté Dorotky čtivou formou reflektují vnitřní proměnu, kterou jim roky nepřetržité péče přinesly, zachycují kouzelné momenty života s atypickým dítětem i děsivá dramata jeho neklidu a sebepoškozování. Text, v něž se prolíná perspektiva otce a matky, střídá vyprávění o každodenních situacích s psychologickou a spirituální reflexí.

Ústřední postavou biografického románu je novinář a spisovatel Karel Hirsch, pod jehož jménem se ve skutečnosti skrývá Karel Poláček. Román pokrývá Hirschův-Poláčkův život od konce 30. let až do jeho nejasné smrti na konci války. Počíná se odchodem s družkou Dorou z Prahy na venkov, přičemž prvotním důvodem zde není únik před okupačními mocipány, ale - před manželkou. Hned tento vstup jako by v sobě nesl poláčkovskou grotesku i s její občasnou krutostí. S Hirschem se loučíme na pochodu smrti, jemuž předcházelo strádání v koncentrácích. Daneš napsal knihu nabitou biograficko-historickými, často neznámými fakty, zároveň ale s vědomím, že poslední roky této spisovatelské osobnosti provází mnoho otazníků. Svým pojetím však předkládá souvislý, ucelený a z podstaty dramatický příběh a čtenář jistě ocení, že autor vyplnil bílá místa vlastní fantazií.