Druhé město strana 9 z 22

Otevřený rozhovor básníka Milana Ohniska s výjimečnou moderátorkou Danielou Drtinovou a také jedenadvaceti "nejbližšími a blízkými". Kolegové z DVTV a České televize Danielu hodnotí jako bytost urputnou, průvodce jejím biřmováním mluví o lidskosti a pokoře, kamarádky vyzdvihují její smysl pro "nejapný humor", Libuše Šafránková odhrnula oponu osudového propojení jejich duchovní cesty a dcera Natalie líčí, kdo doma pere a kdo nepeče Součástí knihy je velké množství dosud nepublikovaných fotografií.

Mystický gastronomicko pornografický thriller nás přenese do roku 1866. Zatímco v Evropě se schyluje k válce mezi Rakouskem a Pruskem, u nás začíná řádit první český sériový vrah. Hlavní hrdina, komisař Durman z pražské kriminálky, dělí svůj čas mezi vyšetřování bizarních mordů, kulinářské experimenty, romantickou lásku ke slečně Hedbávné a brutální soulože ve spiritistických bordelech. Fantaskní děj nás zavede do hradčanských katakomb, blyštivých bulvárů císařské Paříže, tajných hrobek v útrobách mexických pyramid i na krvavé bojiště u Hradce Králové. Opulentní děj dlážděný záhadně zohavenými mrtvolami vede k překvapivému zvratu na závěr. A až těsně před koncem se dozvíte, proč se ten román vlastně jmenuje Mlýn na mumie.

V dubnu 2003, po půlročním pobytu v Asii, odložil Lukáš Marvan roucho buddhistického mnicha a vrátil se ze srílanské džungle zpátky do Čech, aby zde znovu vplynul do každodennosti čtyřicátníka s jejími radostmi i starostmi. Konfrontoval tak zkušenost, kterou získal v asijských klášterech, s všední realitou západního člověka. Ovlivnilo meditační poznání prázdnoty a pomíjivé podstaty skutečnosti jeho zdejší život? Jak? V autobiografické knize reflektuje uznávaný básník a prozaik deset let svého života „po návratu“. Popisuje svou cestu k vnitřní svobodě a podává živé svědectví o úskalích, zkouškách, otřesech a pádech, jimiž procházel. Vypráví o nalézání moudrosti i odhalování vlastního stínu, vlastních limitů, slabostí a bolestí. Píše o míru, laskavosti k sobě, o nalezení „vnitřního učitele“ a smíření se s otcem. Vypovídá o proměně, o cestě „od sebe k druhému, od získávání k dávání“. Lukášův poetický jazyk a mozaikovitá posloupnost vyprávění dávají knize poutavou formu a umožňují vyniknout jeho postřehům i mnohdy provokujícím myšlenkám a otázkám. Záblesky svobody se tak jistě stanou cenným zdrojem inspirace pro všechny zájemce o sebepoznání a spiritualitu.

Prostořeký jazyk jako obrana i útok: šestá sbírka nezaměnitelného brněnsko-pražského básníka. Stroboskop vášnivě angažovaných textů střídají zákruty milostné lyriky stárnoucího ženáče, jehož básnické alter ego navzdory všemu neokoralo. Hrubé i jemné verše protřelého mediálního profíka, který spílá vrcholným politikům, hledá sám sebe a o víkendu na chalupě s manželkou a syny opéká buřty.

Příběh ženy, která věří, že se celý svět odehrává jen v její hlavě, a příběh muže, který se snaží z tohoto labyrintu uniknout. Pro něj je Ariadninou nití jeho vlastní milostný příběh, možná se však nevyhne ani brutálnějším metodám. Lze ale přijmout podobu lásky, díky níž jeden život vzniká, zatímco jiný má být ukončen? Němcův román je utkán z desítek příběhů: některé si vymýšlí pomatená spisovatelka, jiné vkládá do počítačových her její obdivovatel. Tím hlavním je ale příběh mladé ženy a jejího milence, kteří ještě doufají v ten nejdůležitější příběh našich životů. Próza však není postmoderní hrou, v níž hrají roli alternativní linie a falešné identity. Na to se dotýká příliš citlivých míst v bytí většiny z nás. Mezi zapraseným rohem nosorožcovým a zlatým rohem jednorožcovým je napjata struna, na níž si brnkám své milostné romance to provazolezecké lano nad Macochou, po němž balancuji k vám, píše spisovatelka Barbora ve svých pamětech. A zatímco vysoko na tom laně se chvěje její syn se svou milenkou, hloubka pod nimi temní a záchranná síť nikde. Nepokládáme-li ovšem (spolu s autorem) za takovou síť samotnou literaturu.

Nové povídky Sylvy Fischerové jsou poměrně krátké, ale zjevně osekané na dřeň, na krystalicky čistý celek, který je nesen atmosférou i stylem a zároveň otevírá hluboké otázky a postihuje nevídané a neohrané paradoxy. Celé je to přitom vystavěno živě, úsečně, hravě, ale i sofistikovaně: vysoké se tu prolíná s nízkým, minulost s přítomností, dialog s vyprávěním, literatura se životem. Výsledkem je pozoruhodný soubor povídek, který není jen rozvíjením, natož recyklováním již vyzkoušených postupů, ale nabízí dosud nejlepší prózy ,které kdy Sylva Fischerová vytvořila a které patří k vrcholům současné české prozaické produkce. Petr A. Bílek

Jan Antonín Pitínský, vlastním jménem Zdeněk Petrželka, je znám především jako prvotřídní divadelní režisér, který za svá nezapomenutelná představení posbíral řádku prestižních cen. Ve skutečnosti je však autorem renesančního záběru. Pitínského básnické dílo je co do počtu titulů skromné. Ale jeho první a dosud poslední sbírku Lulku tatíčkovi si vyznavači poezie pamatují dodnes. V nové básnické knize T.MA jde téměř výhradně o poezii milostnou... ale co to u Pitínského znamená? Spolu se zvrstvenými emocemi jde o bezohledný gejzír novotvarů a slovních spekulací, které vynášejí před čtenáře ty nejpodivuhodnější i nejbrutálnější asociace jako příslovečné žolíky z rukávu. Je to poezie neodvozená, jež se otevírá jen pomalu, s básnickými obrazy, které jsou příkrým opakem vší zdobnosti. J. A. Pitínský je originální básník v tom nejlepším, "klasickém" smyslu a po osmnáctileté pauze o tom znovu vrchovatě přesvědčuje.

Již v pátém dílu ze série mimořádně úspěšných humoristických románů o "poslední aristokratce" mimo jiné dojde k následujícím událostem: Marie Kostková se rozzuří na Maxe Launa, zorganizuje výpravu do Nizozemského království, dostane briliantové šperky nesmírné hodnoty, objeví v sobě vášeň pro nakupování, v doprovodu své matky a paní Tiché odletí do Haagu, kde se setká s královnou Beatrix, omylem navštíví obchod s marihuanou, zažije oslnivý úspěch na recepci v královském paláci a potká sympatického mladého muže. Paní Tichá poprvé poletí letadlem a Jejímu Veličenstvu Beatrix se při audienci představí jako "nějaká Tichá." ViVien hraběnka Kostková zastaví přísun Prozacu a dočká se ocenění jako dvojnice princezny Diany. Zámecký zahradník překoná úzkost ze smrti a začne toužit po lásce. Kastelán Josef zůstane stejný.

Komiksové knihy bývají o hrdinech a tahle není výjimkou. Je o člověku, který svou odvahu projevil v nejtěžších okamžicích naší historie - v období protektorátu. Z té doby známe řadu slavných jmen - Kuttelwascher, Peřina, Gabčík, Kubiš, František, Balabán, Mašín, Morávek a další - která žijí v naší paměti jako ikony statečnosti. Vedle nich jsou ale také hrdinové méně známí. Třeba kaplan Vladimír Petřek, který nasadil život, aby poskytl úkryt v kryptě kostela nejhledanějším"zločincům" té doby - útočníkům na protektora Heydricha. Petřkovo hrdinství bylo zdánlivě obyčejné, přitom nanejvýš riskantní, těžko pochopitelné a ve svém étosu skoro až nadlidské. Podobnou odvahu projevily stovky bezejmenných žen a mužů, byť jejich příběhy v této knize nenajdete. Ať je tento komiks alespoň jejich letmou připomínkou.

Ústřední postavou biografického románu je novinář a spisovatel Karel Hirsch, pod jehož jménem se ve skutečnosti skrývá Karel Poláček. Román pokrývá Hirschův-Poláčkův život od konce 30. let až do jeho nejasné smrti na konci války. Počíná se odchodem s družkou Dorou z Prahy na venkov, přičemž prvotním důvodem zde není únik před okupačními mocipány, ale - před manželkou. Hned tento vstup jako by v sobě nesl poláčkovskou grotesku i s její občasnou krutostí. S Hirschem se loučíme na pochodu smrti, jemuž předcházelo strádání v koncentrácích. Daneš napsal knihu nabitou biograficko-historickými, často neznámými fakty, zároveň ale s vědomím, že poslední roky této spisovatelské osobnosti provází mnoho otazníků. Svým pojetím však předkládá souvislý, ucelený a z podstaty dramatický příběh a čtenář jistě ocení, že autor vyplnil bílá místa vlastní fantazií.

Dějištěm i hybatelem příběhu je místo s pohnutou historií: opuštěný dům ve slezské Vidnavě, v němž býval kněžský seminář, pak zajatecký lágr, po něm lazaret wehrmachtu a po něm dětská ozdravovna. Hlavní část textu psaného na rozhraní žánrů tvoří záznamy v sešitu nedávno nalezeném v tamním archivu. Záznamy se navzájem korigují, usvědčují se z neochoty zachytit skutečný chod událostí nebo z nezřízených literárních ambic. Přesto navozují otázku, zda jsou dílem různých pisatelů, nebo jedné osoby, která nahlíží vlastní příběh z různých perspektiv, splývá se svou rolí nebo se v ní nepoznává a kolísá i v hodnocení aktuálního já. Příběh začíná v současnosti, ale postupně do něj zasahují děje, postavy a situace z časů dětské ozdravovny i z dávnější historie domu Svazek obsahuje rozptýlenou a volně vloženou koláž přední české umělkyně Evy Koťátkové a pohlednici Martina Poláka. Dějištěm i hybatelem příběhu je místo s pohnutou historií: opuštěný dům ve slezské Vidnavě, v němž býval kněžský seminář, pak zajatecký lágr, po něm lazaret wehrmachtu a po něm dětská ozdravovna. Hlavní část textu psaného na rozhraní žánrů tvoří záznamy v sešitu nedávno nalezeném v tamním archivu. Záznamy se navzájem korigují, usvědčují se z neochoty zachytit skutečný chod událostí nebo z nezřízených literárních ambic. Přesto navozují otázku, zda jsou dílem různých pisatelů, nebo jedné osoby, která nahlíží vlastní příběh z různých perspektiv, splývá se svou rolí nebo se v ní nepoznává a kolísá i v hodnocení aktuálního já. Příběh začíná v současnosti, ale postupně do něj zasahují děje, postavy a situace z časů dětské ozdravovny i z dávnější historie domu Svazek obsahuje rozptýlenou a volně vloženou koláž přední české umělkyně Evy Koťátkové a pohlednici Martina Poláka.