Epocha strana 52 z 89

Uznávaný historik českého fotbalu a také na jiných polích osvědčený autor literatury faktu, držitel řady prestižních ocenění, se do dějin jednoho z nejslavnějších českých fotbalových klubů poprvé zapsal roku 2005 jubilejní publikací Zelenobílé století. Historie pražských Klokanů i jejich kouzelného Ďolíčku, které byl a je po víc než sedm desetiletí sám svědkem, ho upoutala tak, že se k ní teď vrací v mnohem rozsáhlejší podobě. V první části klubové kroniky, kterou teď držíte v rukou, zkušený autor zasvěceně a podmanivě provádí čtenáře obdobím od zrození klubu, lety vítězství i porážek, triumfů i pádů, podivuhodných a dramatických příběhů, putování zelenobílého týmu po cestách světem fotbalu, vroubených někdy vavřínem a jindy zase trním, až do roku 1973. Tehdy se Bohemians po tříleté pauze vrátili do nejvyšší domácí soutěže a zahájili vzestup, který v sezoně 1982/83 vyvrcholil dobytím mistrovského titulu a skvělou reprezentací našeho fotbalu v poháru UEFA. O těchto velkých úspěších však už vypráví kniha druhá, která zavede čtenáře až do finiše ligového ročníku 2019/20. Součástí této kroniky 115leté historie je bohatá dokumentační příloha působení Vršovických v domácích i mezinárodních soutěžích i ve státní reprezentaci. Toto dvousvazkové dílo svou šíří a hloubkou záběru v české fotbalové literatuře bez nadsázky zatím nemá obdobu. Příběh zelenobílých Klokanů lze číst jedním dechem a přesto se k němu čtenáři budou stále vracet.

Fanoušci si mohli vlastně už od poločasu vychutnávat titul mistra ligy, protože všem bylo jasné, že to prostě jinak dopadnout nemůže. I jindy zdrženlivý hlasatel Mirek Štembera asi deset minut před koncem utkání pronesl do éteru památnou větu začínající slovy: „Klokani, povstaňte…“ Dále si to v nastalé euforii nepamatuji doslova, ale bylo to silně emotivní, na tribuně za mnou všichni stáli, objímali se a jásali. Děti, ženy a slabší povahy plakaly a o srdeční slabosti asi nebyla nouze. Po skončení zápasu se hrací plocha během pár minut zaplnila fanoušky a hráči. Zdeněk Svoboda a další létali nad hlavami jásajícího davu… Přediva zlaté pavučiny, směřující k tomuto unikátnímu okamžiku v historii pražských Bohemians – k titulu mistra fotbalové ligy – popisuje pohledem ze zákulisí Jan Jandera, tehdejší dobrovolný funkcionář klubu.

Každá norma je sama o sobě herbicidem fantazie a zavádět jakékoliv normy do sexuálního života je právě z tohoto důvodu zvláště ošidné. Nedivme se proto, že zrovna v sexu snad neexistuje nic, co by někde nebylo velebeno a s nadšením provozováno, zatímco jinde – a třeba i ve stejném čase – nebylo zatraceno a prokleto nastotisíckrát. O sexuálních libůstkách slavných lidí jejich životopisci zpravidla cudně mlčí, což však neznamená, že by významné osobnosti nebyly bytostmi z masa a krve. Mnozí slavní minulosti trpěli stejnými problémy jako my dnes, nemluvě o jejich věčných zápasech s prudérní dobovou morálkou. Autor knihy sice nepatří k profesionálním dějepiscům, intimními životopisy slavných se však zabývá již řadu let. Díky jemu tak může historie znovu dostat šanci, aby se stala učitelkou života – tentokrát dokonce i toho sexuálního.

Čarodějka Moire byla zvolena představenou Bratrstva, ale stejně pevné jsou její vazby k Layele, sektě válečných čarodějů. Přesto není šťastná. Vztah s Desmondem, jejím přítelem a milencem, prochází těžkou zkouškou, navíc čelí neustálým útokům ze strany neznámého nepřítele. I proto se Moire rozhodne zúčastnit bojů v Posensku. Čarodějka, nejistá si sama sebou, zuří a její hněv si nezadá s řáděním živlů.

Toto nejznámější autorovo dílo vyšlo poprvé v Berlíně roku 1931 a čeští čtenáři ho poznávali z překladu o dva roky později. "Zuřivého reportéra" inspiroval francouzský právník Gayot de Pitaval, který v roce 1734 vydal zajímavé soudní případy své doby. Kisch však pouze nenapodobil svého proslulého předchůdce a neomezil se jen na popis kriminálních příběhů. Pozorně naslouchal příběhům stárnoucího popravčího, který sloužil za Rakouska i za republikánských časů, stejně jako vysloužilému rakousko-uherskému generálovi, jenž mu osvětlil detaily Redlovy špionážní aféry z doby krátce před výbuchem první světové války. Za geniem loci se vydal do míst, kde byl vězněn Jan Hus, jindy odhalil nedůstojné uložení ostatků Jana Amose Komenského v Naardenu. Pro svůj příběh neváhal přeskočit zeď vězeňského hřbitova a dokázal se trpělivě probírat literaturou o proslulých loupežnících Karáskovi, Graselovi a Babinském. Seznamoval čtenáře s dobovými pohledy na město Vltavou i s dobrodružnými příběhy kavalírů rudolfinské Prahy. S určitým despektem pohlížel na počínání pruského krále Fridricha před Prahou a s obdivem popsal názory chebského kata z počátku 19. století Karla Hussa. Kischovy kriminální příběhy se odehrávají ve světlech divadelního jeviště stejně jako v temnu vězeňských cel. Jejich pestrost může i po více než třech čtvrtinách století přitahovat zájem čtenářů a vzbuzovat touhu pokračovat v jeho stopách.

Pero da Covilha (asi 1450-asi 1530) byl portugalský diplomat a vyzvědač, označovaný za krále špionů - sloužil celkem čtyřem králům. V roce 1487 byl vyslán do Orientu v rámci strategického plánu najít cestu z Evropy do Indie. Přes Středozemní moře až do Adenu jej doprovázel Afonso de Paiva, jenž měl najít bájnou říši kněze Jana, kýženého spojence křesťanů proti muslimům. Paiva zemřel, aniž svou část úkolu splnil, a tímto úkolem byl pověřen da Covilha. Postupně se dostal do Etiopie, ale když se chystal k návratu, zemřel císař a jeho nástupce už mu nedovolil ze země odjet. Když k etiopskému dvoru v roce 1520 dorazilo portugalské poselstvo, setkalo se s krajanem, považovaným za mrtvého. Byl bohatý, vážený, ale ne příliš šťastný. Poslal ještě po vyslancích do Portugalska obsáhlou zprávu o Etiopii a víc o něm v Evropě nikdo neslyšel. Zprávy P. da Covilha pomohly nasměrovat portugalský výboj do Asie přibližně na dalších padesát let. Přispěl také k osvobození Evropanů od iluzí o mytickém knězi Janovi. Byl vynikající operativec a analytik, nikdy neopustil svou službu a nikdy nebyl protivníky odhalen. Neobjevil sice žádnou dosud neznámou zemi, ale našel všechno, co hledal. Na jeho příkladu se lze i dnes poučit o významu, jaký má pro diplomaty, zpravodajce či obchodníky znalost místní kultury a jazyka a jak efektivní může být zpravodajská služba malé země, je-li dobře organizovaná a řízená.

Jsme v Čechách na sklonku 17. století. Poblíž Pelhřimova přepadli lapkové povoz s drahocenným nákladem pro želivský klášter. Purkmistr města pověřil zemana Jožíka Bukovského, aby se v okolních lesích poohlédl po stopách pachatelů. K Bukovskému se připojí

Představte si svět, který je tak přelidněný, že celý povrch kontinentů je zastavěn do výšky několika set metrů, představte si svět, kde většina lidských bytostí pozbyla vlastní vůli a žije jen proto, aby pracovala a regenerovala své síly, představte si svět, v němž je společnost ostře rozdělena na pracující a vyvolené, představte si svět, který tak připomíná strukturu úlu, že se zde pro běžné pojmy používají slova trubec, dělnice, plástev, královna… Jaký může být osud jedince, který se omylem dostane do soukolí nestvůrného systému, ale také jaký může být osud vyvoleného, který se vzepře zavedeným pořádkům. Podaří se uniknout z nestvůrného bahna plástve? Podaří se prorazit tím nestvůrným systémem násilí, byrokracie a zvůle, kde není místa pro soucit a lásku?

Dějem nabitá mozaika šesti unikátních válečných příběhů, které spojuje drama úspěšného útěku z pekla. Dvěma mladým slovenským vězňům se podařilo uniknout z Osvětimi, aby svobodnému světu podali očité svědectví o vyvražďování statisíců Židů. Podobnou zprávou přispěl i muž, který přežil vzpouru ve vyhlazovacím táboře Treblinka a následný útěk napříč Evropou. Jiní utíkali z německého zajateckého tábora podzemní šachtou, tajně kopanou po celé týdny, aby se mohli vrátit ke svým bojovým jednotkám ve Velké Británii. A byli další…

Tato procházka novodobými španělskými dějinami nabízí čtenáři poutavý příběh jedné významné evropské panovnické dynastie, která přes všechno vynaložené úsilí nikdy oficiálně na královský trůn neusedla. Přesto její příznivci a stoupenci, tzv. karlisté, poznamenali moderní španělskou historii zcela nepřehlédnutelným způsobem. Jejich projekt "návratu do starých zlatých časů" se s vizemi španělských liberálů a zastánců moderního kapitalismu střetne v několika značně krvavých a destruktivních občanských válkách, jakož i v nespočtu menších, násilných i politických konfliktů. Karlistické války však v mnoha ohledech překračovaly geopolitické hranice Pyrenejského poloostrova, mezi válečníky obou stran se nacházely stovky a tisíce bojovníků ze všech koutů Evropy, karlisté zase na oplátku pomáhali různým obráncům "starých pořádků" po celém kontinentu. I když jej po debaklu ve třetí válce (1876) mnozí pohřbívali, karlismus dějiny Španělska a Evropy neopustil ani ve 20. století. Karlističtí vojáci nazývaní requetés významným způsobem dopomohli k vítězství frankistickému táboru v tragické občanské válce z let 1936-39. A karlističtí pretendenti madridského trůnu budou svými ambicemi a požadavky španělského caudilla "obtěžovat" až do jeho smrti a rozpadu diktatury. O tom všem je tato kniha, první rozsáhlá práce na téma karlismu v českém historiografickém prostoru.