Historický ústav Akademie věd ČR strana 4 z 8

Deník Nicholase Cresswella z let 1774-1777 je strhujícím dokumentem, jenž den po dni mapuje prolínání individuálního osudu s mašinérií celospolečenské krize, ústící do revolučního převratu. Mladý Angličan, oddaný loajalista a britský vlastenec, přijel do Virgínie právě v době propukající koloniální revolty, aby tu místo uskutečnění snu o úspěchu musel zápasit o svobodu a život. Věčné téma osudu jedince v soukolí dějin, nuceného v zájmu přežití řešit řadu politických i morálních dilemat, je v deníku zachyceno v syrové dobové autenticitě. Připojená studie tematizuje jednotlivé polohy této individuální zkušenosti v sociokulturním kontextu. V teoretickém plánu se jedná zejména o střet jinakosti s většinovým „cizím“ prostředím, a dále o identifikaci komunikačních struktur a procesů včetně jejich postupného selhávání a dysfunkce uprostřed bortících se tradičních vazeb. Tyto metodické postupy jsou aplikovány na bohatou deníkovou matérii, pokrývající vedle politické situace i sociální, rasové a generové poměry a setkávání s koloniální přírodou a původními obyvateli. Samostatným tématem je pak osobnostní dozrávání osvícenského liberála v dramatické dějinné turbulenci; připojen je přehled vývoje britsko-amerického konfliktu v období zachyceném deníkovými záznamy.

Předkládaná publikace se snaží přiblížit některé aktivity válečné a poválečné diplomacie, které bezprostředně nebo nepřímo usměrňovaly také osud střední Evropy a tím rovněž budoucnost českého národa a českých zemí. Současně v konečném důsledku vlastně spolurozhodovaly také o vzniku samostatného Československa. V závěru knihy je proto věnována pozornost přípravě mírové smlouvy s Rakouskem, v které se projevily veškeré problémy tehdejší střední Evropy, státoprávní, geograficko-hraniční, národnostní, dopravní a hospodářské i mezinárodní zakotvení „nástupnických“ států po bývalém Rakousko-Uhersku. Právě na osudu zmíněných států, včetně Československa, se zásadně projevila ožehavá otázka existence nebo dokonce samotného přežití malého státu a národa v průsečíku velmocenských zájmů při dynamických změnách moderní společnosti a mezinárodních poměrů ve střední Evropě.

Československo-sovětská smlouva podepsaná v Moskvě 12. prosince 1943 vyvolává především v české a slovenské publicistice a historiografii stále celou řadu emocí. Ba co víc, její existence se promítá i do oblasti politiky a jejím prostřednictvím je ovlivněn častokrát i celospolečenský postoj. Bylo tomu tak od samého jejího vzniku, počínaje mezinárodním vyjednáváním o jejím podpisu v roce 1943. Výzkum tohoto tématu československých státních dějin díky rozsáhlému bádání v našich i zahraničních archivech (zejména velmocí protifašistické koalice) stále pokračuje. Důkazem je i tato kolektivní monografie, ve které sine ira et studio objasňujeme, co skutečně tento standardní mezinárodní smluvní akt pro Československo znamenal. Rovněž předpokládáme výklad, který se pokouší odstranit nános nepravd, omylů a mýtů z minulosti. Monografie přináší nejen odborné veřejnosti pohled založený na nejnovějších výzkumech a poznatcích české i světové historiografie.

Acta Romana Bohemica

Atlas sestává z tradičních částí: úvodní historicko-urbanisticky zaměřené studie, která přibližuje osídlení prostoru dnešního Smíchova a jeho proměny od pravěku po současnost. Na studii se podílelo sedm odborníků z oblasti historie, dějin architektury a urbanismu, archeologie, archivnictví, geoinformatiky aj., je doplněna černobílými vyobrazeními a základními statistickými údaji v tabulkách a grafech. Následuje, vedle nezbytné bibliografie k dějinám Smíchova, hlavní oddíl atlasu – obrazový, který se skládá především z odborně pořízených reprodukcí starých map (výřezů z plánů celé Prahy i speciálně plánů Smíchova), vedut, starých i moderních fotografií a leteckých snímků. Archivní materiály ze svých sbírek poskytlo více než 20 českých i zahraničních institucí a několik soukromých osob. V atlase lze nalézt jak „základní“ vyobrazení Smíchova (včetně řady regulačních plánů od poloviny 19. století), tak mnoho dosud nepublikovaných starých map a fotografií. Vývoj zástavby a vybrané problémy smíchovské historie jsou pak vyjádřeny rekonstrukčními mapami a 3D modely. Smíchov je již třetím svazkem z mezinárodní řady Historických atlasů měst věnovaný Praze. Souvisle popisuje a na ikonografickém materiálu představuje dějiny města a kromě toho se autoři v úvodní studii, ale i při výběru archivních pramenů, podrobněji zaměřili na několik pro Smíchov charakteristických témat: - postupné spojení dvou původně samostatných sídelních jednotek (Újezd a Smíchov) v souvisle urbanizovaném území - trojí proměna charakteru zástavby a využití ploch (od převážně zemědělsky a rekreačně využívaných polí, vinic a (okrasných) zahrad v průmyslovou čtvrť a od konce 20. století v rezidenční lokalitu, kde se významně uplatňuje terciární sféra) - Bezprostřední sousedství Pražských měst (Malé Strany) a poloha při významných komunikacích způsobily neexistenci přirozeného centra spojeného Smíchova. To muselo být vytvořeno v 19. století uměle (náměstí 14. října), ovšem nikdy se plně akceptovaným funkčním veřejným prostorem nestalo.

Je ústředním historickým časopisem, založeným roku 1895, zveřejňujícím významné výsledky bádání o českých a světových dějinách, materiálové studie, diskuse, recenze i zprávy a přehledy o domácí i zahraniční historiografické produkci.

Časopis pro dějiny 19. a 20. století.

První Československá republika se uchovala jako stabilní demokratický stát po celé dvacetiletí své existence. Pevné zakotvení demokratických principů vládnutí bylo podmíněno řadou historických i kulturních faktorů, nejvýznamnější roli však sehrálo chování několika masových českých politických stran, které se dokázaly v okamžicích zhroucení habsburské říše chopit ini-ciativy a vytvořit funkční parlamentní systém. Žádná z nich neměla dostatek sil, aby na sebe strhla rozhodující moc, bylo proto nezbytné uzavírat pro získání dostatečné demokratické většiny koalice. Podmínkou přitom bylo, že se strany dovedou povznést nad partikulární stranické zájmy a zohlední obecné potřeby společnosti nového státu. Nejméně čtyři roky trvalo, než dospěly k vyváženému stanovisku mezi konsenzem o obecných otázkách a kompromisy ve sféře stranických požadavků. V letech 1918-1922 se tak vystřídalo několik vládních formací, než se stabilizovala celonárodní koalice českých, resp. československých stran, která pak tvořila pevnou oporu parlamentního politického systému garantujícího všem občanům širokou škálu demokratických práv a svobod. Doc. PhDr. Josef Harna, CSc., dlouholetý vedoucí vědecky pracovník Historického ústavu A V ČR se zaměřením na vývoj politického systému a dějiny politických stran v Československu ve 20. století.

První Československá republika se uchovala jako stabilní demokratický stát po celé dvacetiletí své existence. Pevné zakotvení demokratických principů vládnutí bylo podmíněno řadou historických i kulturních faktorů, nejvýznamnější roli však sehrálo chování několika masových českých politických stran, které se dokázaly v okamžicích zhroucení habsburské říše chopit ini-ciativy a vytvořit funkční parlamentní systém. Žádná z nich neměla dostatek sil, aby na sebe strhla rozhodující moc, bylo proto nezbytné uzavírat pro získání dostatečné demokratické většiny koalice. Podmínkou přitom bylo, že se strany dovedou povznést nad partikulární stranické zájmy a zohlední obecné potřeby společnosti nového státu. Nejméně čtyři roky trvalo, než dospěly k vyváženému stanovisku mezi konsenzem o obecných otázkách a kompromisy ve sféře stranických požadavků. V letech 1918-1922 se tak vystřídalo několik vládních formací, než se stabilizovala celonárodní koalice českých, resp. československých stran, která pak tvořila pevnou oporu parlamentního politického systému garantujícího všem občanům širokou škálu demokratických práv a svobod. Doc. PhDr. Josef Harna, CSc., dlouholetý vedoucí vědecky pracovník Historického ústavu A V ČR se zaměřením na vývoj politického systému a dějiny politických stran v Československu ve 20. století.

Monografie pojednává o centrální události česko-italských vztahů v polovině 16. století - o velké výpravě českých pánů a rytířů s doprovodem do severní Itálie roku 1551. Zaměřuje se na problematiku organizace šlechtické výpravy, skladbu účastníků (včetně jejich motivace, vzdělání, politického postavení, náboženské orientace atd.), itinerář, financování nákladů na výpravu a na historický význam výpravy pro rychlou recepci renesanční a manýristické kultury v Čechách a na Moravě. Monografia sul viaggio della nobilt? boema in Italia nel 1551: l'organizzazione, i partecipanti, l'itinerario, le finanze e l'influenza storica - l'assimilazione della cultura italiana in Boemia e Moravia. The monograph deals with the grand tour of Czech Nobles to Italy in 1551; main topics: organization, members, course, financial woes, and cultural, political and social imporance of the grand tour in the history of Bohemia and Moravia. Key words: history * Grand Tour * Czech-Italian relations * Nobility * Culture * Politics

Monografie pojednává o centrální události česko-italských vztahů v polovině 16. století - o velké výpravě českých pánů a rytířů s doprovodem do severní Itálie roku 1551. Zaměřuje se na problematiku organizace šlechtické výpravy, skladbu účastníků (včetně jejich motivace, vzdělání, politického postavení, náboženské orientace atd.), itinerář, financování nákladů na výpravu a na historický význam výpravy pro rychlou recepci renesanční a manýristické kultury v Čechách a na Moravě. Monografia sul viaggio della nobilt? boema in Italia nel 1551: l'organizzazione, i partecipanti, l'itinerario, le finanze e l'influenza storica - l'assimilazione della cultura italiana in Boemia e Moravia. The monograph deals with the grand tour of Czech Nobles to Italy in 1551; main topics: organization, members, course, financial woes, and cultural, political and social imporance of the grand tour in the history of Bohemia and Moravia. Key words: history * Grand Tour * Czech-Italian relations * Nobility * Culture * Politics

Paměti dr. Václava Nedělky jsou pramenem, který do mnoha detailů postihuje profesní i soukromý život soudce na sklonku rakouské monarchie, v průběhu první republiky i za protektorátu, zachycuje také mnoho podrobností o společenském dění v místech, kde působil. V. Nedělka pocházel z rodiny železničního strážníka, po studiích na pražské právnické fakultě působil ve Znojmě, v Mikulově a v Jihlavě, pak již jako soudce ve Vsetíně a ve Městě Žďáře. Celou první světovou válku sloužil jako zásobovací důstojník na východní frontě i v zázemí. Poté se vrátil do Žďáru, jeho působišti ve 30. letech bylo Znojmo a Brno. Od roku 1937 byl prezidentem Krajského soudu v Jihlavě. Zde zažil nacistickou okupaci a nucené stěhování soudu do Třebíče, kde odešel do výslužby. Text pamětí zpřístupněný touto edicí sepsal v 50. letech.

Pavel K ů r k a Jak nepřesvědčit protivníka o víře. Setkání katolíka a nekatolíka jako téma dialogu How not to Convince an Adversary of the Faith. A meeting between a Catholic and a non-Catholic as a topic for a dialogue s. 225-236 Z obsahu: Pavel M a t l a s Z poddaného sirotka Jiříka Albrechta urozeným vladykou Zbudovským z Ebenberka. K sociální a geografické mobilitě a kariérním strategiím v Čechách v 1. polovině 17. století From the Serf Jiřík Albrecht to the Noble Squire Zbudovský of Ebenberg. Social and geographic mobility and career strategies in Bohemia in the first half of the 17th century s. 237-261 Rostislav S m í š e k Císařský dvůr v polovině 17. století očima nejvyššího hofmistra arciknížete Leopolda Viléma. Deník Jana Adolfa ze Schwarzenberku z roku 1657 The 17th Century Imperial Court Seen through the Eyes of Archduke Leopold Wilhelm's Master of the Court. The diary of John Adolf of Schwarzenberg from 1657 s. 263-314 Zdeněk H o j d a Dva jezuitské deníky z diplomatických misí. K úloze členů jezuitského řádu v mezinárodní diplomacii 17. století Two Jesuit Diaries of Diplomatic Mission. On the Role of Members of the Jesuit Order in International Diplomacy of the 17th Century s. 315-328 Jan Ž u p a n i č Heraldika rakouské židovské šlechty Heraldry of the Austrian Jewish Nobility s. 329-341

Kolektivní monografie sleduje v devíti kapitolách postavení křesťanských církví (chápaných především z institucionálního hlediska) v 16.-18. století v Čechách a na Moravě. Přibližuje jejich náboženskou činnost a věnuje se důležitým oblastem ve vztazích mezi církvemi a společností. Jedná se o poměr církví a státu, o sféru církevní správy a náboženské praxe, o sociální problematiku, o oblast výchovy, vzdělávání a vědy a o kulturní působení církví. Všechny tato témata jsou sledována ve vývoji během tří století. Samostatná pasáž je věnována specifikám církevního vývoje na Moravě. Knihu uzavírají dvě kapitoly zařazené do historiografického exkursu.

Pokud se po roce 1989 u nás hovořilo o menšinách v českých zemích těsně po druhé světové válce, tak se zájem dosud soustřeďoval na otázky spojené s vysídlením sudetských Němců. Může to vyvolávat dojem, že stát řešil v období tzv. třetí republiky pouze existenci tohoto minoritního společenství na svém území. Autor ve své knize poukazuje na to, že v českých zemích – konkrétně na Těšínsku – žili (a dodnes žijí) příslušníci polského etnika, kteří sice na jednu stranu byli podobně jako sudetští Němci obviňováni z neloajality k předválečné ČSR, ovšem zbavit se jich stejným způsobem jako německy mluvících obyvatel nebylo z řady důvodů možné. V této práci čtenář nalezne nejen podrobné vysvětlení příčin, proč Poláci nakonec v Československu zůstali, ale také rozbor všech důležitých událostí, které spoluutvářely vztahy mezi Čechy a Poláky na Těšínsku během prvních let po druhé světové válce. Výklad zohledňuje také vliv poměru mezi oběma skupinami obyvatel na vnitropolitickou situaci a soupeření stran Národní fronty. Otázka těšínských Poláků se totiž výrazně promítala do politického boje zejména mezi komunisty a národními socialisty.

I. Studie: Josef Žemlička Česká krajina ve středověké transformaci (s. 7 – 43) The Czech Landscape in Medieval Transformation The study deals with the influence of human activities on the landscape in the thirteenth century, hence at a time when the Přemyslid state was undergoing a wave of dramatic transformations, labelled today as the medieval transformation. Special attention is focused on the influence of mills and generally ‘water’ facilities (weirs, ponds etc.) on the environment and further on the role of the forest whose massive depletions settlement progress and colonisation contributed to. Markéta Novotná Sen o strážci hradu Karlštejna (s. 45 – 78) Dream of the Guardian of Karlštejn Castle The study deals with an analysis of the narrative texts from the sixteenth through nineteenth centuries concerning Karlštejn Castle, with regard to both the narrative methods used and the period character of knowledge. The aim of this study is not primarily to cast doubt on the facts presented until now on this generally known phenomenon and other components connected with it, e.g. the feudal system here, but rather to table the question of in which way these frames have influenced the conception of the relevant phenomenon. II. Diskuse, názory a inspirace: Martin Nodl Středověk a memoáry počátku 21. věku (s. 81 – 86) III. Literatura Milena BARTLOVÁ, Skutečná přítomnost. Středověký obraz mezi ikonou a virtuální realitou, Prague 2012 (Ivan Folleti) (s. 89 – 95) Dana DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ – Jan ZELENKA, Curia ducis, curia regis. Panovnický dvůr za vlády Přemyslovců, Praha 2011 (Mlada Holá) .(s. 96 – 98) Dana DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Královský dvůr Václava II., České Budějovice 2011(Vratislav Vaníček) (s. 98 – 102) Pavel SOUKUP, Reformní kazatelství a Jakoubek ze Stříbra, Praha 2011 (Petra Mutlová) (s. 102 – 110) Martin NODL, Dekret kutnohorský, Praha 2010 (Blanka Zilynská) (s. 110 – 116) Dvě staročeská utrakvistická díla Jakoubka ze Stříbra, Mirek Čejka – Helena Krmíčková (edd.), Brno 2009 (Jindřich Marek) (s. 117 – 118) Jenský kodex. Faksimile, komentář, Marta Vaculínová (ed.), Praha 2009, 2 sv. (Jindřich Marek) (s. 118 – 119) David PAPAJÍK, Jan Čapek ze Sán. Jezdec na konec světa, vojevůdce, kondotiér a zbohatlík 15. století, České Budějovice 2011 (Robert Šimůnek) (s. 120 – 122) Ondřej FELCMAN a kol., Území východních Čech od středověku po raný novověk. Kapitoly k územně správním dějinám regionu, Praha 2011 (Stanislav Vohryzek) (s. 122 – 124) Jaroslav POLÁCH, Jan Smil z Křemže. Život táborského hejtmana a loupeživého rytíře, České Budějovice 2011 (Jaroslav Boubín) (s. 124 – 125) IV. Kronika: Havelské město pražské ve středověku (Robert Šimůnek) (s. 129 – 130)