Historický ústav Akademie věd ČR strana 3 z 8

Paměti dr. Václava Nedělky jsou pramenem, který do mnoha detailů postihuje profesní i soukromý život soudce na sklonku rakouské monarchie, v průběhu první republiky i za protektorátu, zachycuje také mnoho podrobností o společenském dění v místech, kde působil. V. Nedělka pocházel z rodiny železničního strážníka, po studiích na pražské právnické fakultě působil ve Znojmě, v Mikulově a v Jihlavě, pak již jako soudce ve Vsetíně a ve Městě Žďáře. Celou první světovou válku sloužil jako zásobovací důstojník na východní frontě i v zázemí. Poté se vrátil do Žďáru, jeho působišti ve 30. letech bylo Znojmo a Brno. Od roku 1937 byl prezidentem Krajského soudu v Jihlavě. Zde zažil nacistickou okupaci a nucené stěhování soudu do Třebíče, kde odešel do výslužby. Text pamětí zpřístupněný touto edicí sepsal v 50. letech.

Monografie pojednává o centrální události česko-italských vztahů v polovině 16. století - o velké výpravě českých pánů a rytířů s doprovodem do severní Itálie roku 1551. Zaměřuje se na problematiku organizace šlechtické výpravy, skladbu účastníků (včetně jejich motivace, vzdělání, politického postavení, náboženské orientace atd.), itinerář, financování nákladů na výpravu a na historický význam výpravy pro rychlou recepci renesanční a manýristické kultury v Čechách a na Moravě. Monografia sul viaggio della nobilt? boema in Italia nel 1551: l'organizzazione, i partecipanti, l'itinerario, le finanze e l'influenza storica - l'assimilazione della cultura italiana in Boemia e Moravia. The monograph deals with the grand tour of Czech Nobles to Italy in 1551; main topics: organization, members, course, financial woes, and cultural, political and social imporance of the grand tour in the history of Bohemia and Moravia. Key words: history * Grand Tour * Czech-Italian relations * Nobility * Culture * Politics

Tento sešit přináší začátek již 5. písmena abecedy a spolu s tím encyklopedická hesla doplněná vždy literaturou, někdy i prameny a případně i vlastním dílem osobnosti. Na četné dotazy uvádíme, že do slovníku jsou zařazeny v této fázi jen osobnosti, které

Proměna zvlněné krajiny za novoměstskými hradbami v příměstskou obec a následně město se odvíjela především od zbourání pražského opevnění v 70. letech 19. století. Přitažlivost nezasídlené oblasti v těsné blízkosti Prahy rychle rostla. Obytný ráz vznikající zástavby nenarušovala železnice ani rozsáhlá průmyslová výroba, jako tomu bylo v Libni, Karlínu nebo na Smíchově. Stopy původního charakteru krajiny před vznikem Královských Vinohrad se již téměř nedochovaly, přesto je lze nalézt na mapách, plánech a v názvosloví veřejných prostranství.

Moderní biografistika jako samostatná vědecká disciplina se konstituovala v relativně nedávné minulosti. Otázky teorie a metod zpracování biografií vystoupily do popředí zejména v souvislosti se zakládáním a vydáváním velkých evropských národních biografických lexikonů. V českém prostředí se idea Biografického slovníku českých zemí, jako široce koncipovaného díla generačního rozsahu, začala realizovat teprve před dvaceti lety, tedy ve srovnání s okolními státy nepoměrně později. V průběhu prací se jeho české redakci, ale i externím autorům vynořovaly problémy, které se v porovnání se slovníky sousedních zemí ukázaly být obecně platné, objevily se však i takové, které jsou specificky české. Názorová konfrontace v širším evropském kontextu je pak nejen aktuální, ale i vzájemně přínosná, a to i proto, že se obor se v posledním desetiletí dynamicky rozvíjí především v sousedních německy mluvících zemích, ale také na Slovensku. Předkládané dílo k aktuálním otázkám biografistiky je pak z české strany prvním ucelenějším příspěvkem k odborné mezinárodní diskusi.

V 19. a v první polovině 20. století probíhaly významné změny ve veřejném životě i v domácím prostředí, měnily se konzumní zvyklosti i organizace výroby, novoty ovlivňovaly potřeby většiny obyvatel. Prosazovaly se postupně v závislosti na době, místě, komunikačních podmínkách i řadě dalších vlivů. Rozdíly v životě jednotlivců se neprojevovaly jen při srovnání vzdálených regionů, ale i uvnitř jedné země, mezi městy a venkovem, metropolemi a perifériemi, různými etnickými skupinami, promítal se do nich věk a významně i skutečnost, zda se jednalo o muže nebo ženu. Způsob, jakým se ženy vyrovnávaly s proměnami doby, odhalují přesvědčivě jejich životní osudy. Pro tuto monografii byly vybrány portréty jedenácti ženských osobností z různých prostředí – od propagátorky tělesné výchovy přes literátku, političku, univerzitní docentku až po nositelku Nobelovy ceny. Soubor životopisů, na němž se podílelo celkem deset odborníků z předních vědeckých pracovišť v České republice, sestavili do monografické podoby a společným úvodem i závěrem zarámovali pracovníci oddělení biografických studií Historického ústavu AV ČR – doc. PhDr. Pavla Vošahlíková, DrSc., a RNDr. Jiří Martínek.

Sbírka Historica Třeboň, která je uložena ve Státním oblastním archivu v Třeboni, vznikla výběrem těch písemností především z rožmberského, ale také švamberského a dalších archivů, které mají prvořadý význam pro politické dějiny středověkého a raně novověkého Českého státu s četnými přesahy do blízkého i vzdáleného zahraničí. Z materiálu uloženého v tomto elitním pramenném souboru čerpala a stále čerpá dlouhá řada historiků, včetně autorů zásadních syntetizujících děl a dalších klíčových monografií obírajících se dějinami českých zemí. Na novodobé uspořádání sbírky měl ostatně nezanedbatelný vliv sám zakladatel moderního českého dějepisectví František Palacký. Nařízením vlády č. 170 z 31. května 2000 byl Historikám přiznán statut Národní kulturní památky. Naprostá většina mimořádně cenných pramenů z této kolekce se přitom doposud nedočkala zpřístupnění ve vědeckých edicích. Příprava kritického vydání raně novověké části třeboňských Historik se proto stala součástí široce koncipovaného ambiciózního edičního projektu Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI.–XVIII. illustrantia – Prameny k českým dějinám 16.–18. století, realizovaného pod záštitou Historického ústavu Akademie věd České republiky a Historického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Předložený první svazek edice přináší dosud nevydané dokumenty z let 1526–1535, a to vždy v plném znění, s kompletním textověkritickým aparátem a podrobným rejstříkem. Důležitou součástí práce je také úvodní metodologická rozprava, která se zevrubně vypořádává s problémy zpřístupňování raně novověkých písemných pramenů. Knihu, doplněnou o ukázkové reprodukce archiválií a anglické resumé, uvítají všichni zájemci o české a (středo)evropské dějiny na prahu novověku. Pokrývá velmi dynamickou, významnými událostmi doslova napěchovanou epochu zrodu, utváření a prosazování struktur velké monarchie středoevropských Habsburků. Ze stěžejních problémů tehdejšího dění se v otištěných pramenech odrážejí mimo jiné konfrontace stavovských korporací i jednotlivců z řad domácí šlechty s novým, centralizačním kursem zeměpanské politiky. Samozřejmě zde nechybí reflexe tureckých válek, v této fázi zkomplikovaných dvojkrálovím v Uhrách a vleklým soupeřením mezi stoupenci Ferdinanda I. Habsburského a stranou Jana Zápolského. Vedle válečných tažení a konkrétních bojových střetů se do editovaných textů promítá nepřehlédnutelné, s tureckými válkami, ale také s modernizací státního ústrojí související stupňování fiskálního tlaku na prakticky všechny vrstvy obyvatelstva habsburské monarchie. Zastoupeny jsou tu rovněž prameny k dějinám reformačního diskursu, které se týkají především raného pronikání luterství a novokřtěneckého hnutí do českých zemí. Z dalších závažných témat lze zmínit opatření na ochranu proti opovědníkům a zemským škůdcům, jednání směřující k urovnání hraničních sporů na pomezí Čech a Bavorska či snahy o pacifikaci poměrů ve Slezsku, kde třenice mezi obyvatelstvem českých zemí a Polského království přerůstaly v oboustranné násilnosti. V edici ale shledáme rovněž prameny zachycující dění, jež se z naší perspektivy odehrávalo ve velmi vzdálených oblastech, jako konflikty císaře Karla V. Habsburského s francouzským králem Františkem I. nebo námořní výpravu do Tunisu proti korzárovi a toho času vrchnímu veliteli válečného námořnictva osmanské říše Chajruddínu Barbarossovi.

Publikace obsahuje biogramy 350 osob, ve své době významně ovlivňujících chod společnosti. Jedná se o vrcholné reprezentanty státní správy, kteří vedli některý z politických úřadů na okresní, krajské nebo zemské úrovni. Sérii portrétů doplňuje studie o vývoji správy na Moravě, modelech úřednické kariéry a hodnostní hierarchii, přibližující svět františko-josefínské správy a jejích zaměstnanců. Lexikon představuje dosud nejpodrobnější oborovou biografickou encyklopedii a měl by umožnit základní orientaci v personálním obsazení, struktuře a organizaci politické správy na Moravě od revolučních změn roku 1848 až do konce existence Rakousko-Uherska. Zájemcům by mohl být oporou při řešení témat spojených se životem tehdejší moravské společnosti i při studiu politických, ekonomických a společenských elit.

Jednotlivá hesla této encyklopedie, jejichž rozsah podle povahy tématu kolísá od stručných charakteristik po rozsáhlé specializované studie, jsou zaměřena na události, instituce a procesy, které formovaly život společnosti v jejích nejrůznějších polohách.

Dvojjazyčný sborník s tématem hospodářských dějin.

Atlas sestává z tradičních částí: úvodní historicko-urbanisticky zaměřené studie, která přibližuje osídlení prostoru dnešního Smíchova a jeho proměny od pravěku po současnost. Na studii se podílelo sedm odborníků z oblasti historie, dějin architektury a urbanismu, archeologie, archivnictví, geoinformatiky aj., je doplněna černobílými vyobrazeními a základními statistickými údaji v tabulkách a grafech. Následuje, vedle nezbytné bibliografie k dějinám Smíchova, hlavní oddíl atlasu – obrazový, který se skládá především z odborně pořízených reprodukcí starých map (výřezů z plánů celé Prahy i speciálně plánů Smíchova), vedut, starých i moderních fotografií a leteckých snímků. Archivní materiály ze svých sbírek poskytlo více než 20 českých i zahraničních institucí a několik soukromých osob. V atlase lze nalézt jak „základní“ vyobrazení Smíchova (včetně řady regulačních plánů od poloviny 19. století), tak mnoho dosud nepublikovaných starých map a fotografií. Vývoj zástavby a vybrané problémy smíchovské historie jsou pak vyjádřeny rekonstrukčními mapami a 3D modely. Smíchov je již třetím svazkem z mezinárodní řady Historických atlasů měst věnovaný Praze. Souvisle popisuje a na ikonografickém materiálu představuje dějiny města a kromě toho se autoři v úvodní studii, ale i při výběru archivních pramenů, podrobněji zaměřili na několik pro Smíchov charakteristických témat: - postupné spojení dvou původně samostatných sídelních jednotek (Újezd a Smíchov) v souvisle urbanizovaném území - trojí proměna charakteru zástavby a využití ploch (od převážně zemědělsky a rekreačně využívaných polí, vinic a (okrasných) zahrad v průmyslovou čtvrť a od konce 20. století v rezidenční lokalitu, kde se významně uplatňuje terciární sféra) - Bezprostřední sousedství Pražských měst (Malé Strany) a poloha při významných komunikacích způsobily neexistenci přirozeného centra spojeného Smíchova. To muselo být vytvořeno v 19. století uměle (náměstí 14. října), ovšem nikdy se plně akceptovaným funkčním veřejným prostorem nestalo.

Předkládaná publikace se snaží přiblížit některé aktivity válečné a poválečné diplomacie, které bezprostředně nebo nepřímo usměrňovaly také osud střední Evropy a tím rovněž budoucnost českého národa a českých zemí. Současně v konečném důsledku vlastně spolurozhodovaly také o vzniku samostatného Československa. V závěru knihy je proto věnována pozornost přípravě mírové smlouvy s Rakouskem, v které se projevily veškeré problémy tehdejší střední Evropy, státoprávní, geograficko-hraniční, národnostní, dopravní a hospodářské i mezinárodní zakotvení „nástupnických“ států po bývalém Rakousko-Uhersku. Právě na osudu zmíněných států, včetně Československa, se zásadně projevila ožehavá otázka existence nebo dokonce samotného přežití malého státu a národa v průsečíku velmocenských zájmů při dynamických změnách moderní společnosti a mezinárodních poměrů ve střední Evropě.

Československo-sovětská smlouva podepsaná v Moskvě 12. prosince 1943 vyvolává především v české a slovenské publicistice a historiografii stále celou řadu emocí. Ba co víc, její existence se promítá i do oblasti politiky a jejím prostřednictvím je ovlivněn častokrát i celospolečenský postoj. Bylo tomu tak od samého jejího vzniku, počínaje mezinárodním vyjednáváním o jejím podpisu v roce 1943. Výzkum tohoto tématu československých státních dějin díky rozsáhlému bádání v našich i zahraničních archivech (zejména velmocí protifašistické koalice) stále pokračuje. Důkazem je i tato kolektivní monografie, ve které sine ira et studio objasňujeme, co skutečně tento standardní mezinárodní smluvní akt pro Československo znamenal. Rovněž předpokládáme výklad, který se pokouší odstranit nános nepravd, omylů a mýtů z minulosti. Monografie přináší nejen odborné veřejnosti pohled založený na nejnovějších výzkumech a poznatcích české i světové historiografie.

Deník Nicholase Cresswella z let 1774-1777 je strhujícím dokumentem, jenž den po dni mapuje prolínání individuálního osudu s mašinérií celospolečenské krize, ústící do revolučního převratu. Mladý Angličan, oddaný loajalista a britský vlastenec, přijel do Virgínie právě v době propukající koloniální revolty, aby tu místo uskutečnění snu o úspěchu musel zápasit o svobodu a život. Věčné téma osudu jedince v soukolí dějin, nuceného v zájmu přežití řešit řadu politických i morálních dilemat, je v deníku zachyceno v syrové dobové autenticitě. Připojená studie tematizuje jednotlivé polohy této individuální zkušenosti v sociokulturním kontextu. V teoretickém plánu se jedná zejména o střet jinakosti s většinovým „cizím“ prostředím, a dále o identifikaci komunikačních struktur a procesů včetně jejich postupného selhávání a dysfunkce uprostřed bortících se tradičních vazeb. Tyto metodické postupy jsou aplikovány na bohatou deníkovou matérii, pokrývající vedle politické situace i sociální, rasové a generové poměry a setkávání s koloniální přírodou a původními obyvateli. Samostatným tématem je pak osobnostní dozrávání osvícenského liberála v dramatické dějinné turbulenci; připojen je přehled vývoje britsko-amerického konfliktu v období zachyceném deníkovými záznamy.

Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně v druhé polovině roku (červenec-prosinec) 1944. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení. Součástí edice jsou také přílohy k jednáním vlády. Všechny publikované dokumenty byly podle pravidel vědecké ediční práce podrobeny vnitřní i vnější kritice, edičně zpracovány a odborně komentovány. Celou edici doprovází úvodní historická studie, ediční úvod včetně příloh, dále zeměpisný a jmenný rejstřík a anglické resumé. Edice zpřístupňuje veřejnosti jeden ze základních pramenů k československým dějinám v období druhé světové války. Editoři.: Jan Němeček, Helena Nováčková, Ivan Šťovíček, Jan Kuklík a Jan Bílek Praha, Právnická fakulta UK, Historický ústav AV ČR a Masarykův ústav a Archiv AV ČR