Kant strana 8 z 25

Přítomná kniha Petra Wittlicha, nazvaná Stopy síly, poskytuje pronikavý vhled do fotografické tvorby malíře Pavla Nešlehy (1937 – 2003) a citlivě obnažuje její myšlenkovou podstatu. Vede nás napříč umělcovými cykly z let 1971–2002, jejichž motivickým těžištěm se pod vlivem umělcova romantického založení stávaly procesy přírodních dějů, krajinné scenérie, přírodní struktury a tvářnost mizejících památek prostoupených kulturní tradicí a osudy člověka. Dle příběhu autorovy studie jsou voleny takové záběry, jež podněcovaly umělcovu tvůrčí imaginaci a probouzely vzpomínky na cosi dávného a podstatného, co přispívalo k prohloubení duchovní báze jeho díla a napomáhalo artikulovat hledání i nalézání. Petr Wittlich’s Traces of Force is an insightful exploration of the photographic work of painter Pavel Nešleha (1937 – 2003) that sensitively uncovers the artist’s fundamental way of thinking and seeing. Wittlich guides the reader through Nešleha’s artistic cycles from 1971–2002, whose central motifs – influenced by the artist’s Romantic disposition – included natural processes, landscape sceneries, structures found in nature, and disappearing monuments imbued with cultural tradition and human history. In accordance with his study’s narrative, Wittlich has chosen those images that stimulated Nešleha’s artistic imagination and awakened memories of something ancient and elemental that contributed to deepening the spiritual foundation of his work and helped to articulate his searching and finding.

Cenu kritiky za mladou malbu 2012 získal třicetiletý Josef Achrer, absolvent pražské Akademie výtvarných umění v atelieru malby u Michaela Rittsteina, je členem malířské skupiny Obr. Katalog vznikl u příležitosti výstavy spojené s udílením této ceny mladým malířům do 30 let.

Knížka s předmluvou Jaroslava Vostrého tvoří svérázný pendant k výboru Kabaret Eduarda Basse (edice Disk malá řada – svazek 13.), jehož editorem je právě Milan Šotek. Hry se slovy a tanci obsahují pět dramatických textů, které v rozmezí let 2008–2012 napsal mladý autor (*1985) buď pro vlastní autorské divadlo Cabaret Calembour (Borůvčí, Sukna, Plejtvák), nebo na objednávku profesionálních scén, pro konkrétní herce a inscenátory (Tajemství Žlutého hřbetu pro Divadlo A. Dvořáka Příbram a Nový bleší cirkus pro Studio Ypsilon). Všechny texty tedy dopředu počítaly s jevištní realizací. Autor v nich rozvíjí poetiku divadel malých forem i českého literárního kabaretu s jeho důrazem na slovní ekvilibristiku, v zásadě však vždy znovu a znovu tradici mimu a mimování – odtud ony „tance“ v názvu knížky. Soubor uzavírá a v kabaretu ukotvuje 12 písňových textů a 6 příležitostných „zřídkadel“. Milan Šotek (*1985) V letech 2005–2010 studoval na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze obor dramaturgie činoherního divadla. Už v té době se intenzivně věnoval ‘malým formám’ – se spolužáky Igorem Orozovičem a Jiřím Suchým z Tábora založil Cabaret Calembour, kde se uplatňuje jako autor, textař a herec (za původní aktovku Borůvčí byl nominován na Cenu Evalda Schorma 2008, hra se dočkala také rozhlasového zpracování ČRo 3 – Vltava, soubor získal cenu Český tučňák 2010 v kategorii Mladé divadlo, v červnu 2012 pak Česká televize zaznamenala prvotinu Cabaretu Calembour v rámci cyklu Zveme vás do divadla). Od sezony 2010/2011 je dramaturgem činohry Moravského divadla Olomouc, hostuje však jako dramaturg i v Jihočeském divadle České Budějovice. Spolupracuje s režiséry Michaelem Tarantem, Bogdanem Kokotkem, Januszem Klimszou, Michalem Langem, Mikolášem Tycem, Radovanem Lipusem nebo Martinem Glaserem, s jehož inscenací Arabská noc hry německého autora Rolanda Schimmelpfenniga získala olomoucká činohra na Pražském festivalu německého jazyka 2012 Cenu Josefa Balvína.. Talent Milana Šotka se tak rozpíná mezi velkou činohru a malé formy. Na DAMU pokračuje v doktorském studiu oboru Scénická tvorba a teorie scénické tvorby (Scénologie) u prof. Jaroslava Vostrého, s užším zaměřením na mimus a kánon české komedie. Spolu s Jiřím Suchým z Tábora napsal pro ČRo2-Praha hru o Eskymákovi v Olomouci Těsně vedle nebe.

Přirozená snaha vymezit se vůči předchozí generaci, která část svého života prožila v prudérních a pokryteckých časech komunistického režimu a většinou se neodvažovala se ve své tvorbě prozradit něco ze svých privátních sfér, hledání záchytných bodů uprostřed nejisté doby, bourání etických tabu, úsilí co nejlépe porozumět sám sobě i sílící ochota odhalit alespoň část ze svého soukromí přispívá k tomu, že se pomyslná hranice mezi osobním a veřejným prostorem neustále posunuje a že i nás se fotografie s intimní a introspektivní tematikou stala velmi populární především mezi autory mladé a střední generace. Padesát zastoupených tvůrců představuje široké generační rozpětí, v němé figurují jak klasičtí fotografové, tak výtvarníci pracující s médiem fotografie, zavedení autoři s mezinárodním věhlasem i studenti a čerství absolventi mnoha uměleckých škol. Každý z nich ke svým vystaveným dílům napsal krátký autorský text, který může čtenářům pomoci vysvětlit okolnosti jejich vzniku. …. Pavel Baňka, Veronika Šrek Bromová, Jiří David, Milena Dopitová, Jiří Hanke, Jolana Havelková, Libuše Jarcovjáková, Lenka Klodová, Zdeněk Lhoták, Pavel Mára, Dita Pepe, Ivan Pinkava, Václav Podestát, Jiří Šigut, Alexandra Vajd & Hynek Alt, Barbora & Radim Žůrkovi ….